Předchozí (1000)  Strana:1001  Další (1002) |
|
|||
1001
|
|||
|
|||
Blahomraví, n. = blahomrav. Dch. K b.
napomínati. Sš. I. 121. Blahomravně, artig, höflich. Hlč.
Blahomiavnosť, i, f. = blahomrav. Šm.
Blahomravný, wohlgesittet, artig, höf-
lich. Šm. Blahomudří, n. = laskavost (!) Vký.
Blahomysl, i, f., der Wohlmuth. Šm.
Blahmyslně, in guter Absicht. Šm.
Blahomyslnosť, i, f., der Edelmuth.
Blahomyslný, wohldenkend, wohlmei-
nend, wohlgesinnt, wohlgemuthet. Šm. Blahon, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.
Blahonadějnosť, i, f., die Zuversicht.
Šm. Blahonadějný, zuverlässig, gewiss. Sm.,
Lpř. Blahonosič, e, m. = nosič, zjednávatel
blaha, ö/.ßoeo(jo?. Sš. I. 157. Blahonosný, glückbringend. Bdl. B.
vláha, Sá., jarní slunko. Šmb. S. I. 299., Ssk. Blahoňov, a, m., ves u Tišnova.
Blahoobraz, u, m., das Glücksbild. Pl.
Blahoobrazí, n.,die Schönheit der Ge-
stalt. Šm. Blahoobrazný, wohlgestaltet. Šm.
Blahopelestný koráb, tvoôelao^. Lšk.
Vz Blaholavičný. Blahopěvný, melodisch, melodiös. Šm.
Blahoplavství, n. (!) = šťastná plavba. Vký. Blahoplod, u, m., schöne Frucht. Šm.
Blahoplodí, n. = blahoplod. Šm.
Blahoplodný, schöne Früchte tragend,
Šmb. S. II. 255., símě, ib. I., zvěsť. Čch. Mch. 55. B. oběť. Štulc T. 112. Blahoplodý, von schöner Frucht her-
stammend. Šm. Blahopotravý, wohlnährend. Šm.
Blahopřáti, Glück wünschen. Šm.
Blahoprázdný, des Glückes beraubt.
Dch. Blahopřejník, u, m. = sbírka přání,
der Gratulant. Pdl. exc. — B., a, m., der Gratulant. Dch. Blahopřejnosť, i, f., der Glückwunsch.
Dk. Aesth. 287. Blahopřejný, glückwünschend, gratuli-
rend. Dch.. Ssk., Tč. B. slovo, list, Dch., Msn. Or. 158., dopis, telegramm, Us. Pdl., ptáček, Čch. Petrkl. 58., výraz obličeje. Čch. L. k. 63. Blahopříjemný, wohkngenehrn. B. obě-
tování. Sš. II 142. Blahopůsobivosť, i, f., die Salbung. Šm.
Blahopůsobivý, salbungsvoll. B. řeč.
Šm. Blahopůsobnosť, i. f. = blahopůsobivosť.
Šm. Blahopůsobný = blahopůsobivy. Šm.
Blahorádce, e, m., guter Rathgeber. Šm.
Blahoraditi (vz Raditi), wohlrathen. Šm.
Blahoradný, -dý, wohlrathend.
Blahoráj, e, m., liebliches Paradies. Šm.
Blahořečí, n., die Wohlredenheit. Šm.
Blahořečiti. Městu vůdcům blahoreč.
Msn. Or. 24. — komu jak. Já již klečím, díkem Bohu b-čím. Štulc I. 189. |
Blahořečný, wohlredend, segnend. Dch.
Blahoříše, e, f., das gesegnete Reich,
Grossreich. Ti že s ním velkou b ši židov- skou slaviti budou. Sš. J. 88. Blahorod, u, blahorodí, n., edle Geburt
o. Abkunft Šm., Ssk. Vaše Blahorodí, Euer Wohlgeboren. J. tr. Blahorodí, eugenia, eugenies. Ssk. V MV.
nepravá glossa. Pa. Vz Blahorod. Blahorodnosť, i, f., die Eigenschaft des
Wohlgebarenden. Šm. Blahorodný, wohlgebärend, wohlschaf-
fend. Šm. Blahorodosť, i, f. = blahorod. Šm.
Blahorodý, wohlgeboren. Vz Titul. Ssk.
B. kovy, edle Metalle. Hř. 2. Blahorourka, y, f., catenipora, die Ket-
tenkoralle; tubipora, die Röhrenkoralle. Šm. Blahorozený; -zen, a, o, edelgeboren.
Lpř. Blahorozumí, n., die Vernunft, Klug-
heit. Šm. Blahorušný, glückstörend. Šm., Dch.
Blahoschodný, wohlwegsam. B. cesta.
Sš. J. 27. Blahosídlý, ev&covog, gut wohnend. Lpř.
Blahosklonně, wohlgeneigt. Čch. Dg.,
Kos. Ol. I. 275., Tč. Blahosklonnosť, i, f., die Gewogenheit,
Gunst. Šm., Osv. I. 276. Blahosklonný, günstig, gewogen, herab-
lassend, huldvoll. Dch. B. hvězda, Čch. Bs. 92., štěstí. Msn. Or. 67. Blahoslav, a, m. B. (Blažek) Jan, biskup
Jednoty bratrské, nar. v Přerově, 1523.-1571. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 37., 47., 48., 55., 56., 62.—65., 78., Tf. Odp. 361., Jg. H. 1. 535., Sbn. 761., 897., 902., 909., 931., 932., 938., 947., Jir. Ruk. I. 74., Šb. H. 1. 2. vyd. 230., Enc. paed. 1. 644.—651., S. N. Blahoslava, y, f., benedictio, požehnání.
Slov. Blahoprial jemu i celej obci božskú ochranu a b-vu. Phld. IV. 470. (IV. 469 ). Blahosláva, guter Ruhm. Ssk.
Blahoslaveně, gepriesen, gesegnet, glück-
lich. B-něji dávati než přijímati. Mž. 12. Blahoslavenec, nce, m., der Lobgeprie-
sene; Glückliche; nach dem Tode Selige, Seliggesprochene, Heilige. Šm., Dch. Blahoslavenosť i, f., die Glückseligkeit.
Šm. Vz S. N., Bern. Blahoslavenství, n. 1512. Mus. 1883.
365. — Ad 1. B. tohoto světa. Št. Kn. š. 22. — Ad 2. B., benedictio. Ž. wit. 20. 4. — Ad 3. B. jest nasycení (vitole) bez ne-
dostatku. Hus III. 167. — Ad 4. B. nebeské, věčné. Št. Kn. š. 21., 5. B. jest najlepší konec a najposlednější v dojetí. Hus II. 328. Blahoslavený. — Ad 2. B. jest ten,
který má, což chce, a nic zlého nechce. Hus III. 167., 298. — (Listy) mámy od otcóv našich i od b-ho císaře Karla. Půh. I. 183. Blahoslaví, n., benedictio. Ž. wit. 36. 26.
Blahoslavitelka, y, f., die Beglückerin;
Preiserin. Bern. Blahoslaviti. — Ad koho. B-li mě. BO.
— Ad komu. Blahoslavte jménu jeho. Ž.
wit. 95. 2. — Ad čím: zpěvy. Sš. I. 157. — Ad v čem. (Buoh tě) na sěm světě péče |
||
|
|||
Předchozí (1000)  Strana:1001  Další (1002) |