1004

Blanařka, y, f., die Kürschnerin.
Blanařský tovaryš. Vz Blanař. Sl. let.

III. 166., Ssk, B. pacholek, cech. NB. Tč.
242., 282.

Blanařství, n., die Kürchnerei. Bern.

Bláňať, intensivum slovesa blinkati. Mor.
Brt. D. 158.

Blánatcovitý. B. rostliny, hymenophyl-
leae. Vz Rstp. 1793., 1777.

Blánatec, tce, m., hymenophyllum, Haut-
farn. B. koriandrolistý, h. turnbridgense. Vz
Rstp. 1793.

Bláňati = škaredě zvoniti. Na Zlínsku.
Brt — B. = toulati se. Val. Brt. D. 200.

Blánatý, häutig. S. N. VI. 164. B. okra-
jek, der Hautrand, Posp., bodlák (volčec),
Carduus mariannus, die Forchdistel. Sl. les.

Bláňavý = nosový. B. hlas, řeč. Val.
Brt. D. 200.

Blanc á' Espagne, b. fixe. Vz Šfk. P.
208., 263., S. N., Schd. I. 335., KP. IV. 384.
B. metailique. KP. IV. 626.

Blančeti, el, ení = plakati (v dětské
řeči). U Místka. Škd.

Blančka, y, f. a m. = kdo pořád běduje
hlasem plačtivým. Vz Blančeti. U Místka.
Škd.

Blanda, y, m., os. jm. Dr. Fr. B., ředitel
učitelského ústavu v Praze, nar. ¹²/₁₁38.

Blandati, zblandati = někomu něco na-
mluviti. — koho. U Hořic. Hk.

Slanečka, vz Blána.
Bláněný = blánový.

Bláni, n., die Waldwiese, louka lesní.
Slez. Té.

Blaní pole u Dluhonic. Pk.

Blanice, Gross-Blanitz. ves u Bavorova;
Blanitz, ves n Mladé Vožice, Tk. III. 36.,
43., 77., Blk. Kfsk. 1284., Sdl. Hr. III. 51.,

IV. 368., S. N.; samota u Vlašimě; tvrz
tamtéž; řeka v Písecku a Táborsku. S. N.

Blánice, e, f. = blána. B. panenská. Křž.
Por. 201.

Blanický. Blaničtí rytíři. Vz Sbtk. Rostl.
183., Blaník. — B., samota u Milevska.

Blánička, y, f., ves u Tábora. — B.,
Klein-Planitz, ves u Strunkovic. PL. Cf.
Blk. Kfsk. 849., Sdl. Hr. IV. 368.

Blaník. B. jest hora v Bechyňsku. O ní
se bájí, že u vnitřku jejím rytíři spí, kteří
české zemi, až v největší nouzi postavena
bude, ku pomoci přispějí. Sb. uč. Cf. Sbtk.
Rostl. 84., 150. a Výkl. 41. Rytíř z Bla-
níka = ospalec. Bdl. Cf. S. N. — B =
lučnatá hora, kde jsou louky mezi lesy. Slez.
Tč.

Blánitý, hautförmig. Ssk., Šm.

Blank, u, m. = ostrev, klade se mezi
koně, aby se nekopali, z něm. Dej mezi
koně b. Us. u Kr. Hrad. Kšť.

Blanka. — B. Každé děvče má v ko-
stele určitou dlaždici, na kterou se žádná
jiná nepostaví, a ta se nazývá blanka. Na
Slov. Němc. III. 51. — B., y, f., manželka
Karla IV. Vz Tk. I. 602., II. 532. — B =
chrpa. Ros., Výb. I. 56.

Blaňka, y, f., halbstarkes Stammholz.
Mor. Škd.

Blankář, e, m,, der Pergamenmacher.
Šm.

Blankartice, dle Budějovice, Blenkers-
dorf, ves u Benešova (Bensen). PL.

Blanket. Vz Enc. paed. I. 651.—652.,
S. N. — B., blanquette, spr. blangkett:
kapounový, bažantí, holubí, kuří, telecí
(jídlo). Šp.

Blankovatý, häutig. Šm.

Blankovitý = blanitý. Ssk., Šm.

Blankyt. B. očí. Čch. Bs. 81.

Blankytek, tku, m., himmelblaues Tuch.
Rk.

Blankytnavý, bläulich. Šm.

Blankytně modrý. Us. Pdl.

Blankytnooký, yiav/.óme. Vký. Lpř.
překládá: blýskavých očí, bleskooká, jasno-
oká.

Blankytnosť, i, f., die Lasurbläue. Šm.
Blankytný = modrý, lasurblau. B. nebe,
Čch. Bs. 156., sukně, Pč. 3., oko. Mkr. Skvíti
se bude jako záře b. Sš. II 105. — Koll.
III. 195., Čch. Sl. 22.

Blankytoměr, u, m., der Himmelblau-
messer. Šm.

Blankytový, himmelblau, azurn. Šm.

Blanný, ého, m., Blann, ves u Mor. Bu-
dějovic. Dle jiných pramenů: Blany (dle
Dolany).

Blanoklíčivý. B. rostliny, dermoblastae.
Šm.

Blěnokřídlo, a, n., der Hautflügel (bei
Mücken, Bienen usw.). Šm.

Blanokřídlý. B-dlí, žilnokřídlí, žilno-
křídlatci, hymenoptera, die Haut-, Ader-
flügler: vosy. Vz Frč. 162.

Blanotvorný. NA. V.

Blanovati = blánu s masa stahovati,
häuteln. — koho: zajíce. Šd.

Blánovina. B. zpružná, elastisches Haut-
gewebe, zrušení b-ny. Šp., Ssk.

Blánovitý, splintig. Ssk. B. šindel. Šp.
Vz Blána (ve dřevě).

Blánový = bláněný, aus der Haut ge-
macht, Haut-. Šm. B. strom, der Splint-
baum. Sl. les.

Blanožrout, a, m., eccoptogaster, der
Splintkäfer. B. jilmový (scolytek), e. sco-
lytus, der Rüsternsplintkäfer, Škd., Sl. les.,
dubový, e. intricatus, der Eichensplintkäfer,
Škd., Kk. III. 313., malý, e. multistricatus,
der kleine Ulmensplintkäfer. Škd.

Blanská, é, f., ves v Buděj. Blk. Kfsk.
653.

Blanské, ého, n.. Pflanzen, ves u Ka-
plice. PL.

Blansko, a, n., městečko u Boskovic;
ves u Chrudimě; několik domkův u Ro-
chlice; Plankenstein, ves u Neštědic. PL.
Cf. Blk. Kfsk. 1284., Sdl. Hr. I. 252., S. N.

Blanský. Sdl. Hr. III. 301. B. les. Vz
S. N.

Blanstvo, a, n., das Hautsystem. Šm.

Blany, trávník u Kojetína. Pk. — B.,
vz Blanný.

Blanýš, e, m. B-ši, pteropoda, die Flos-
senfüsse, -füssler. Nz., Š. N.

Blaseovaný lépe než blasirovaný, vz
toto.

Blanžír, u, m., die Tischfalze, das Blan-
chireisen. Šp.