Předchozí (1005)  Strana:1006  Další (1007) |
|
|||
1006
|
|||
|
|||
stoky, der Grabenschlamm, říčné, der Fluss-
schlamm, rybničné, Teich-, housenčí, der Raupenkoth, Sl. les., saturační, Saturations-, Šp., sodové, Soda-, vitriolové. KP. IV. 407., 622. Bláto moudrosti = tmel ze strouhané cihly, bílku a soukenných ostřížků k ob- mazování trub a nádob alchymistických. Vz S. N. Hradišču, Hradišču na dole na blatě. Sš. P. 236. Kdyby ona to nedržela, on by byl už dávno na blátě (na mizině). U Rychn. Je jako b. (nemůže sebou vlád- nouti, jest nemocen). U Král. Hradce. Kšť. Všichni někdy béřeme do bláta saně a do sněhu kočár (chybujeme). Šml. Světz. 1884. 319. Už nebude šlapat b. (umřel). Tč. Sko- čil z bláta do louže. Rovné jakoby do bláta uvrhl. Lpř. Na vesno je vrtel (věrtel) dešťa a měrka blata a na podzim měrka dešťa a vrtel blata. U Opavy. Klš. Udělá to, až nebude po dešti bláto (nikdy). U Litomyšle. Bda. Ač vyšel z bláta, povýšen za preláta. Bž. — Blato pole na řece Blatě u Dubu na Mor. Pk. — Blata = bařiny, močály, die Marschen; na Mor. zvláště pastviska v močálovité půdě. Různice o blata a pastvy a požitky na blatech; Jakož jsem udělal na třech blatech sobě tři nivy, kde prve někdy za dávných let olší a rokytí veliké bylo; Kdyby jaká potřeba přišla na to blato a bylo potřebí opraviti, aby zase ne- zašlo vodou, jako prve bylo zašlo. List z r. 1482. Pustili jsme pastvu na blatech. 1562. Na blatech našich aby sobě luk Na- dělali. 1506. — Blata jméno devíti vesnic u Veselí nad Lužnicí ležících. Jsou to tyto vsi: Klečaty, Zálší, Mažice, Borkovice, Svíny, Kundratice, Horušice, Sedlíkovice a Pele- jice. V místech těch hlavně u prvních čtyř vesnic jsou rozsáhlá blata, rašeliniště. Blata jsou území velmi úrodné, půda pšeničná; proto tamější rolníci jsou zámožní a také po- kročilí. Na Blatech je i zvláštní kroj, hlavně u ženských velmi pěkný, nosíť krátké, těžké, soukenné sukně s hedvábnými stužkami a bílé pleny vyšívané nebo penízky ozdobené. Zástěrky a šatky na krk jsou vesměs hed- vábné barvy nejvíce červené; punčochy jsou též červené. Mužové nosí žluté koženky po kolena, střevíce a bílé punčochy, krátkě kazajky a soukenné vesty. Kroj tento však už mizí hl. u mužův. Dostala se na Blata (provdala se do Některé z jmenovaných vesnic). Na Blatech mají už po žních. Ten člověk je z Blat. Kubata dal hlavu za Blata (vykládá se tak, že prý jistý rolník Kubata z Blat kdysi položil svou hlavu v soudě s pany třeboňskými za práva Blat). Jdr. — B., Blatto, ves u Chrudimě; B. Černé, ves u Uhlíř. Janovic. Cf. Blk. Kfsk. 75., Sdl. Hr. L 252., II. 85., 175. Blatobarvý, erdfahl. Šm. Blatoblud, a, m. = Luther. 1529. Vodň. Blatomaz, a, m., der Kothschmierer. Rk. Blaton, vz Balaton. Blatoň, vz Blatný, 1. C. Ct. II. 220. Blatoslav, a, m., vz Žabí (jména).
Blatouch bahní, caltha palustris, die
Gold-, Bachblume. Sl. les. — Vz Čl. 10., Čl. Kv. 280., FB. 70., Slbd. Rostl. 668., Kk. 207., 215., Rosc. 141., S. N. |
Blatov, a, m., ves u Běchovic, něm.
Blatow. Blátovatý, vz Blátivý.
Blátovistý = blátivý. Slov. Bern.
Blátovitý, vz Blátivý. B. cesta. U Rychn.
Brv. Blátový = blátivý. Bern.
Blatská, mor. tanec. Škd.
Blaty, dle Dolany, Blatt, ves u Mělníka;
Hoslau, ves u Dolejšího Nýrska. PL. Cf. Tk. II. 430. Blava, Blawen, ves u Budějovic. PL.
Blavanka, z něm. blau, pruská modř.
Km. Blaví, n., das Berlinerblau. Šm.
Blavk, u, m. = blavkot, das Gebell. Slov.
Psohlavci nevládnú záhubu ďáľ vydržeť; náramným blavkom i strašným heslo dajú si vytím a zavráťa chrbty na útek. Hol. 74. Blavkati, vz Brechati. Ssk., Bern.
Blavkot, u, m., vz Blavk. Cf. Blafati.
Blavor, a, m.,ještěr. B. dalmatský, pseu-
dopus Pallasii, der Scheltopusik. Frč. 323., Brm. III. 196. Blavoriť = štěkati. Cf. mor. blavkati.
Slov. Rr. Sb. Blavúz, u, m. = úzká, malá rolička.
Slov. Rr. Sb. Blavý. B. barva. Vz Blavanka.
Blazáreň, rně, f. = blázinec. Slov. Bern.
Blazárňa, dle Káča = blázinec. Slov.
Bern. Blaze jim bude. Št. Kn. š. 34.
Blazek, zka, m., samota u Golč. Jení-
kova. Blázen, der Narr Vz S. N. Toť jsem
b.! Dch. Bláznuom jak mají poručníci zdě- láni býti. B. při nejstarším bratru s nápa- dem zuostaň. Zř. zem. F. 4. Bláznuov a nemoudrých opatrování. Vz Zř. zem. I. 55. Blázni svědčiti nemohou; Blázni a pošetilí kšaftu dělati nemohou. Vz Cor. jur. IV. 3. 2. 403. Často se to nacházie, že chtiec k milosti učiniti člověka, učinie blaznem. Št. Kn. š. 8. Přítel bláznů podobný jim učiněn bude (cf. Moudrý); Radosť bláznů bolesť mudrců. Sb. uč. Ptáka poznáš po zpěvě, hrnec po zvuku, osla po uchu a blázna po řeči. Tč. Bláznovi vyrostlo ve- liké mluvení hned od přirození. Mor. Tč. Bláznu i dřevěný peníz dobrý. Bž. B. bude i s bubnem polovat. Mor. Té. B. s bláznem chodí a oba nikam se nehodí; Jeden b. druhdy patero moudrých svádí; B. po celý život rozum sbírá; Děti povídají, co činí; starší, co jsou činili; blázni, co by činiti měli; stateční, co by rádi činili; rozumní, co činiti sluší; Opilý se prospí, ale b. nikdy; Blázna i v kostele tepou; B. do smrti roz- umu nenabude. Bž. Slepého na cestu a blázna o radu se neptej. Hkš. Nebuď b., když nemůžeš býti velkým pánem. Lpř. Každý b. sám se chválí, neb súseduov nemá v táli; Velikáť to múdrosť bývá, ktož se bláznem v čas nazývá. Sv. ruk. 235., 236. — B. = šašek. Činíce se blázny; Z jiných blázny dělají. V. Dělá blázny = šprýmy. Brt. D. 200. — B. = hlupák. Ž. wit. 48. 11., 93. 8. Blázna i naděje obohatí. Bž. To není na blázny (hloupé). Us. Msk. To není |
||
|
|||
Předchozí (1005)  Strana:1006  Další (1007) |