1006

stoky, der Grabenschlamm, říčné, der Fluss-
schlamm, rybničné, Teich-, housenčí, der
Raupenkoth, Sl. les., saturační, Saturations-,
Šp., sodové, Soda-, vitriolové. KP. IV. 407.,
622. Bláto moudrosti = tmel ze strouhané
cihly, bílku a soukenných ostřížků k ob-
mazování trub a nádob alchymistických.
Vz S. N. Hradišču, Hradišču na dole na
blatě. Sš. P. 236. Kdyby ona to nedržela,
on by byl už dávno na blátě (na mizině).
U Rychn. Je jako b. (nemůže sebou vlád-
nouti, jest nemocen). U Král. Hradce. Kšť.
Všichni někdy béřeme do bláta saně a do
sněhu kočár (chybujeme). Šml. Světz. 1884.
319. Už nebude šlapat b. (umřel). Tč. Sko-
čil z bláta do louže. Rovné jakoby do bláta
uvrhl. Lpř. Na vesno je vrtel (věrtel) dešťa
a měrka blata a na podzim měrka dešťa a
vrtel blata. U Opavy. Klš. Udělá to, až
nebude po dešti bláto (nikdy). U Litomyšle.
Bda. Ač vyšel z bláta, povýšen za preláta.
Bž. — Blato pole na řece Blatě u Dubu
na Mor. Pk. — Blata = bařiny, močály,
die Marschen; na Mor. zvláště pastviska
v močálovité půdě. Různice o blata a pastvy
a požitky na blatech; Jakož jsem udělal
na třech blatech sobě tři nivy, kde prve
někdy za dávných let olší a rokytí veliké
bylo; Kdyby jaká potřeba přišla na to
blato a bylo potřebí opraviti, aby zase ne-
zašlo vodou, jako prve bylo zašlo. List
z r. 1482. Pustili jsme pastvu na blatech.
1562. Na blatech našich aby sobě luk Na-
dělali. 1506. — Blata jméno devíti vesnic
u Veselí nad Lužnicí ležících. Jsou to tyto
vsi: Klečaty, Zálší, Mažice, Borkovice, Svíny,
Kundratice, Horušice, Sedlíkovice a Pele-
jice. V místech těch hlavně u prvních čtyř
vesnic jsou rozsáhlá blata, rašeliniště. Blata
jsou území velmi úrodné, půda pšeničná;
proto tamější rolníci jsou zámožní a také po-
kročilí. Na Blatech je i zvláštní kroj, hlavně
u ženských velmi pěkný, nosíť krátké, těžké,
soukenné sukně s hedvábnými stužkami a
bílé pleny vyšívané nebo penízky ozdobené.
Zástěrky a šatky na krk jsou vesměs hed-
vábné barvy nejvíce červené; punčochy jsou
též červené. Mužové nosí žluté koženky po
kolena, střevíce a bílé punčochy, krátkě
kazajky a soukenné vesty. Kroj tento však
už mizí hl. u mužův. Dostala se na Blata
(provdala se do Některé z jmenovaných
vesnic). Na Blatech mají už po žních. Ten
člověk je z Blat. Kubata dal hlavu za Blata
(vykládá se tak, že prý jistý rolník Kubata
z Blat kdysi položil svou hlavu v soudě
s pany třeboňskými za práva Blat). Jdr. —
B., Blatto, ves u Chrudimě; B. Černé, ves
u Uhlíř. Janovic. Cf. Blk. Kfsk. 75., Sdl.
Hr. L 252., II. 85., 175.
Blatobarvý, erdfahl. Šm.
Blatoblud, a, m. = Luther. 1529. Vodň.
Blatomaz, a, m., der Kothschmierer. Rk.
Blaton, vz Balaton.
Blatoň, vz Blatný, 1. C. Ct. II. 220.

Blatoslav, a, m., vz Žabí (jména).

Blatouch bahní, caltha palustris, die
Gold-, Bachblume. Sl. les. — Vz Čl. 10., Čl.
Kv. 280., FB. 70., Slbd. Rostl. 668., Kk.
207., 215., Rosc. 141., S. N.

Blatov, a, m., ves u Běchovic, něm.
Blatow.

Blátovatý, vz Blátivý.

Blátovistý = blátivý. Slov. Bern.

Blátovitý, vz Blátivý. B. cesta. U Rychn.
Brv.

Blátový = blátivý. Bern.

Blatská, mor. tanec. Škd.

Blaty, dle Dolany, Blatt, ves u Mělníka;
Hoslau, ves u Dolejšího Nýrska. PL. Cf.
Tk. II. 430.

Blava, Blawen, ves u Budějovic. PL.

Blavanka, z něm. blau, pruská modř.
Km.

Blaví, n., das Berlinerblau. Šm.

Blavk, u, m. = blavkot, das Gebell. Slov.
Psohlavci nevládnú záhubu ďáľ vydržeť;
náramným blavkom i strašným heslo dajú
si vytím a zavráťa chrbty na útek. Hol. 74.

Blavkati, vz Brechati. Ssk., Bern.

Blavkot, u, m., vz Blavk. Cf. Blafati.

Blavor, a, m.,ještěr. B. dalmatský, pseu-
dopus Pallasii, der Scheltopusik. Frč. 323.,
Brm. III. 196.

Blavoriť = štěkati. Cf. mor. blavkati.
Slov. Rr. Sb.

Blavúz, u, m. = úzká, malá rolička.
Slov. Rr. Sb.

Blavý. B. barva. Vz Blavanka.

Blazáreň, rně, f. = blázinec. Slov. Bern.

Blazárňa, dle Káča = blázinec. Slov.
Bern.

Blaze jim bude. Št. Kn. š. 34.

Blazek, zka, m., samota u Golč. Jení-
kova.

Blázen, der Narr Vz S. N. Toť jsem
b.! Dch. Bláznuom jak mají poručníci zdě-
láni býti. B. při nejstarším bratru s nápa-
dem zuostaň. Zř. zem. F. 4. Bláznuov a
nemoudrých opatrování. Vz Zř. zem. I. 55.
Blázni svědčiti nemohou; Blázni a pošetilí
kšaftu dělati nemohou. Vz Cor. jur. IV. 3.
2. 403. Často se to nacházie, že chtiec
k milosti učiniti člověka, učinie blaznem.
Št. Kn. š. 8. Přítel bláznů podobný jim
učiněn bude (cf. Moudrý); Radosť bláznů
bolesť mudrců. Sb. uč. Ptáka poznáš po
zpěvě, hrnec po zvuku, osla po uchu a
blázna po řeči. Tč. Bláznovi vyrostlo ve-
liké mluvení hned od přirození. Mor. Tč.
Bláznu i dřevěný peníz dobrý. Bž. B. bude
i s bubnem polovat. Mor. Té. B. s bláznem
chodí a oba nikam se nehodí; Jeden b.
druhdy patero moudrých svádí; B. po celý
život rozum sbírá; Děti povídají, co činí;
starší, co jsou činili; blázni, co by činiti
měli; stateční, co by rádi činili; rozumní, co
činiti sluší; Opilý se prospí, ale b. nikdy;
Blázna i v kostele tepou; B. do smrti roz-
umu nenabude. Bž. Slepého na cestu a
blázna o radu se neptej. Hkš. Nebuď b.,
když nemůžeš býti velkým pánem. Lpř.
Každý b. sám se chválí, neb súseduov nemá
v táli; Velikáť to múdrosť bývá, ktož se
bláznem v čas nazývá. Sv. ruk. 235., 236.
— B. = šašek. Činíce se blázny; Z jiných
blázny dělají. V. Dělá blázny = šprýmy.
Brt. D. 200. — B. = hlupák. Ž. wit. 48.
11., 93. 8. Blázna i naděje obohatí. Bž. To
není na blázny (hloupé). Us. Msk. To není