1007

od blázna (je dobré). Na Hané. Bkř. Blázen,
kdo štěstí věří, a před nuzným zavírá dveří.
Hkš. Ale já nebudem taký b. velký, žeby
som sa vratiu k nevernej frajerce. Koll.
Zp. I. 198. B., kdo dává; větší, kdo ne-
béře. Mor. Tč. Kdo vždycky žertuje, bláz-
nem se jmenuje. Mor. Tč. Leda bych byl
b. (v odpověděch = ne). Us. Brt. B. dává,
moudrý bere. Bž. Dobrá slova a zlé skutky
ošidí moudré i blázny. — B. = třeštík. Jest
do ní celý b. (zamilován). Us. On je takový
b. po koních (má je rád). Us. Vk., Šp. —
Pozn. B. po koních. Šp. vymaž na str. 71.
b. v 11. ř. sh.

Blázeneček, čka, m. = blázenek. Slov.
Bern.

Blázenek, nka, m. = blázínek, das Narr-
chen. Slov. Bern.

Blázenstvo, a, n. = blázenství. Pl.

Blazg, u, m. = blazgo.

Blazgačka, y, f. = blazgo. Brt. D. 200.

Blázganica, dle Káča = skaredé, řídké
bláto. Na Val. Vck., Brt. D. 200.

Blázgať = pleskati. Val. Brt. D. 65.

Blazgo, a, n. = deštivé počasí. Vz Pluta,
Pluhava. Val. Brt. D. 200.

Blázinec. Vz S. N.

Blázně, ěte, n., närrisches Kind. Ssk.

Bláznění, n., die Narrheit. Vz Blázniti.

Bláznice. Bláznivá b. GR, Št. Sleptal
své zbožie s b-cemi (devoravit substantiam
suam cum meretricibus). ZN. Nemúdrá b.
Hr. rkp. 305. Us. na Hané. Bkř.

Bláznič, e, m. = blázen. Slov. Ssk.

Blázníček, čka, m., das Närrchen. Vz
Blázen.

Blázniště, ě, n., die Umgegend des Nar-
renhauses. Ssk.

Blázniti. — abs. Kdo neblázní, není
ještě moudrým. Sb. uč.

Bláznívati, vz Blázniti.

Bláznivec, vce, m. = aron blamatý,
rostl. U Vsetína. Vck., Slb. 224.

Bláznivěti, ěl, ění, närrisch werden. Ssk.

Bláznivka, y, f. = blouznění v horečce.
Us. Sml.

Blaznivosť, i, f. Jestli mluvíš, co nevíš,
b. svojú vyjevíš. Mor. Tč. — Vz Enc. paed.
I. 654.

Bláznivý. B., stultus. Ž. wit. Deut. 6. a
21. B. mluvení. ZN. B. radosť, Sá., bláz-
nice, Št., GR., středa (černá, první v posté).
Dnes je tam b. zima (veliká). U Olom. Sd.
Pád b-vého jestiť výstraha moudrého. Lpř.
B-vá řeč nemá moudré odpovědi. Bž., Hkš.
B. dům = blázinec. Leš. Brt. D. 200. B.
dni = masopust. 1639. B. panny. Št. Kn.
š. 5., 112. B. páni, Ib. 153, klam, hrdosť.
Ib. 111., 169. — jak. Věc nad míru poše-
tilá a b-vá. Sš. I. 168.

Bláznomluvec, vce, m., der Plauderer,
Narrentheidiger. Slov. Bern.

Bláznomluvení, n. Protož die sv. Pavel,
aby nebyla jmenována mezi Efezskými ani
mrzkosť, ani oplzlosť, ani b., jenž nic se
nehodí. Hus I. 272. Vz Bláznotlachy.

Bláznomluvnosť, i, f., thörichtes Reden.

Bláznomluvný, albernredend. Šm.

Bláznosť, i, f. = bláznivosť. Slov. Ssk.,
Bern.

Bláznotlachy, pl., m. = bláznivé mlu-
vení, tlachy a machy obzvláště nečisté. Sš.
II. 125., 126. Vz Bláznomluvení.

Blazňov, a, m., Blasnow, ves u Čechtje.

Bláznově, närrisch. B. se milovati. Št.
Kn. š. 38.

Bláznovna, y, f. = blázinec. Slov. Syt.
Táb. 87.

Bláznovosť, i, f. = bláznovství. Mus.
1880. 55.

Bláznovský. B. síla brzy slábne. Bž.

Bláznovství, n. Št. Kn. š. 24., 64.

Bláznovstvo, a, n. = bláznovství. Vizte,
kaké psal b. Alx. V. v. 1034. (HP. 25.).

Blázon, zna, m. = blázen. Slov. Ssk.

Blažej. Vz S. N. Chodiť B-jem. Vz Bo-
žeň. Je-li pěkně na sv. B-je (3/2), urodí se
zemáky. Na Zlínsku. Brt. Na sv. B-je nemá
se pracovati, sice bude holívati v krku.
V Podluží na Mor. Brt.

Blažejov, a, m , Blauenschlag, ves u Jindř.
Hradce. PL , Sdl. Hr. IV. 368.

Blažejovice, dle Budějovice, Blažejowitz,
ves u Dol. Kralovic a u Bystřice (v Brnen-
sku); Blahetschlag, ves u Prachatic. PL.
Cf. Tk. I. 406., 408., III. 73., V. 149., 151.,
Blk. Kfsk. 905.

Blažek, vz Blažej. B. z Kralup. Žžk. 8.
B. žaloval na Černého. NB. Tč. 242. B.
Mat., nar. v Hodějicích r. 1844., prof. v Brně
a spisovatel. Vz Tf. H. 1. 179. B. Frant.,
kněz 1818.; B. Michal, kněz 1796. Vz Jg.
H. 1. 536, Jir. Ruk. I. 85. Cf, S. N. —
B., mlýn u Soběslavě a u Pacova.

Blažena, y, f., os. jm., Beatrix. Pal. Rdh.
I. 118., S. N.

Blaženě se usmívati, Us., hleděti. Sá.
Mohl jest býti sám v sobě vždy b. Št. Kn.
š. 54.

Blaženec. Šmb. S. I. 514., MH. 10., Kká.
K sl. j 226.

Blaženice, dle Budějovice, Blaženitz, ves
u Neveklova. PL. Blk. Kfsk. 155.

Blaženka, y, f, die Holde. Rk.

Blaženosť = svědomosť libých citů, ježto
opět z uvědomění jisté síly anebo dokona-
losti pocházejí. Blř.

Blaženství, n. = blaženosť. Koll., Osv. I.
380., Kká. K sl. j. 229.

Blažený. B. poklid, Schz. úsměv, chvíle,
Us. Pdl., muž, královstvie. Št. Kn. š. 5. B.
jest ten, čí jest Buoh. Ib. 23. Stran původu
vz Mkl. aL. 29. Cf. S. N.

Blažeta, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Blažim, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 1.30.,
118.

Blažím, a, m., ves u Neveklova; Plaschin,
ves u Veseřic; Ploscha, ves u Postoloprt.
PL. Cf Tk. I. 408., II. 431., 473., III. 73.
Blažitelný, der glückselig werden kann.
Šm.

Blažiti. — koho. Chtěl napřed již se b.
Ss. J. 80. B-meje, ješto sú trpěli. ZN. Blažte
Boha našeho (benedicite). Ž. wit. 214. —
koho kde jak. V nebi na tvář boží jevně
patříte, v slasti nevýslovné se tam blažíte.
Sš. Bs. 17. — čím. Štěstím b. srdce lidská.
Vrch.

Blaživka, y, f., samota u Semil; mlýn
u Lomnice v Jič.