1008

Blaživý. Ssk., Dch., Vlč. B. cit. Šml.
Chvíle štěstí b-vá. Vrch.

Blažkov, a, m., mlýn u Nepomuk; ves
u Rozinky v Brněnsku; dvůr u Nov. Bydžova.
PL., Blk. Kfsk. 638., 681., Sdl. Hr. II. 275.,
III. 301.

Blažkova ves. Sdl. Hr. I. 5.

Blažković Jan, paedagod, nar. 1777. S. N.

Blažně. Pravn. 378., 2890., 2466.

Blažnosť. Výb. I. 670. Bůh má b. a ve-
lebnosť. Št. Kn. š. 306.

Blažnoství, n. U b. ostaralý. BO.

Blažný. Nápoj čistý, blažný. Pravn. 392.

Blažov, a, m., ves u Moheluice. PL.

Blažovice, dle Budějovice, Blažowitz,
ves u Slavkova. PL.

Blb. Cf. Blblati, Bleptati, Mkl. Etym. 9.

Blba. Jabka só na blbo = rozvařila se.
V Bohuslavsku. Neor.

Blbač, e, m., der Stotterer. Slov. Ssk.

Blbák, a, m. = blb, der Trottel. Dch.

Blbčinec, nce, m., die Idiotenanstelt. Rk.

Blbě, blöde. Rk.

Blbec mezi otroky římskými. Vz Vlšk.
261.

Blbecký, trottelhaft. Dch., Lpř.

Blblač = blbač.

Blblačka, y, f., die Stammlerin. Bern.

Blblati, stottern, vz Blb, Mkl. Etyrn. 9.

Blblavice, e, f. = blblačka. Slov. Bern.

Blbocati, Blasen aufwerfen. Ssk.

Blbooký. B-cí (plazi), typhlina, die Blöd-
augen. Nz.

Blbost = úplné poklesnutí duševní čin-
nosti následkem částečného ochrnutí neb
nedostatečného vyživováni nervů mozko-
vých. Blř. V z Slov. zdrav. 30., Enc. paed.
1. 654.—655., S. N.

Blbotání, n. = prázdné mluvení. Vlč. Vz
Blbotati.

Blbotati. Voda blkotá, čti: blbotá.
Blbotavec, vce, m. = blblač. Bern.

Blbotavosť, i, f. = blblavosť. Ssk.

Blbotavý = blblavý. Ssk.

Blboun, a, m. B. nejapný, didus ineptus;
b. samotář, d. solitarius, holub. Vz Frč. 352.,
Schd. II. 466., Ves. IV. 25., 26.

Blbtač, e, m. = blblač. Ssk.

Blbtati = bleptati. Mor. Bkř. Slov. Ssk.
Blbtavec, vce, m. = blblač. Slov. Ssk.

Blbtavý = blblavý. Slov. Ssk.

Blčák, a, m. = blčiak. Celé hodiny do
praskajícího b-ka se dívati. Slov. Ntr. VI.
316. Cf. Blčeti, Blčati, Blčiak.

Blčati = blčeti, flammen, flackern. Slov.
Ssk. Už zďaleka viděl na vrchu oheň blčať.
Slov. Č. Čt. II. 478. — jak. Vatra blčala
až do neba. Dbš. Sl. pov. VI. 71. — komu
Tváre jim blčaly, oči oheň sypaly. Lipa
322.

Blčeti, el, ení = blčati. — kde. Na Ko-
zube vatra blčí. Kyt. 1876. 22.

Blčiak, u, m. = vatra, blčák. Blačiak či
b. veselo práskal. Syt. Táb. 257. Kde nás
šuhajci při blčiaku či vatre s potravou ča-
kali. Ib. 257.
Blebtač, e, m. = blblač. Ssk.

Blebtavec, vce, m. = blblač. Ssk.
Blebtavý = blblavý. Ssk. Vz Bleptavý.
Blečák, a, m., os. jm. Slov. Šd.

Blečati = blečeti. Ssk.

Blečeti. Barva blečí. Koll. Zp. II. 62.,
Ntr. VI. 364.

Blečívati, vz Blečeti.
Bleda, y, m., os. jm. Slov. Šd. Rytíř B.
Č. Čt. I. 118.

Bleďáctví, n., der Kretinismus. Rk.

Bleďák, a, m., der Kretin. Rk.

Bledastý = bledavý. Bern.

Bledavosť, i, f., die Blässlichkeit Šm.

Bledavý, bleich, blässlich. B. rostliny.
SP. II. 103.

Bledě, blass. Byl v tom b. Ksm. Kuk.
II. 269. Luny tvář b. stříbrná. Vrch. B. jasný.
Mcha. B. zbarvený. Kk. Br. 12. B. žlutý.
Ves.

Bledeň, dně, f. = bledosť. Slov. Kto mnoho
jie, smutný býva, chorobnej blädne nabýva.
Zátur. Háj I. 33.

Bleděti, vz Blediti.

Bledičký = bledý. Pověz mi, má milá,
proč si b-ká? Čes. mor. ps. 133.

Bledín, a, m. B. Adam a j. Vz Blk. Kfsk.
28.

Bledi-us, a, m., bledius, brouk. B. pod-
zemní, b. subterraneus, zlomenorohý, b. fracti-
cornis. Kk. Br. 106., 107.

Biedka, y, f. = bledá ženská Šd.

Bledna hranolová, prismatisches Borax-
salz. Nz. Puška, krabička na blednu. Šp.
Cf. Schd. I. 327., S. N.

Blednačka, y, f. = blednice. Slov. Dbš.
Obyč. 106.

Blednasť, i, f. = bledosť. Slov. Bern.

Bledničan, a, m. B. vapečnitý, der Kalk-
borax. Šm.

Blednička (nemoc panenská, morbus vir-
gineus), vz Blednice, Čs. lk. I. 218., 222.,
II. 29., Kram. Slov. 37., Slov. zdrav. 30.,
Enc. paed. I. 655.—658., S. N.

Bledník, u, m. = bor, der Bör, Sl. les.

Blednivka, y, f., rostl. = bledule, die
Levkoje. B. jarní. Vz Schd. II. 271., Sbtk.
Rstl. 206.

Blednouti. — abs. Bledne měsíc hvězdo-
vlasý. Koll. I. 18. — komu. Bledly jim
tváře. Osv. V. 544. Rty mu bledly. Vrch.
— čím (proč). Vztekem, hořem b. Kká.
K sl. j. 13., Us. — kdy jak. Měsíc bledne
v šeru jitra pomalu. Vrch. Hvězdy k ránu
blednou. Us. V úsvitu hvězdy matně blednou.
Kká. K sl. j. 30.

Blednovka, y, f., die Boraxsaure. Ssk.,
Rk.

Blednutí, n., das Blasswerden. Us.

Bledo, gelb. Ani na zeleno ani na bledo
nepravil (nic). Val. Vck. Ta barva je do
bleda. Tč.

Bledobarevný, blassfärbig. Tč.

Bledobrůna, y, f., der Lichteisenschimmel.
Šm.

Bledočerný, blassschwarz. Us. Pdl.

Bledočervený, blassroth. Us. Pdl.

Bledofialový, blassviolet. Kls., Tč.

Bledohnědý, blassbraun, Pdl.

Bledojasný, blasshell. Šm.

Bledolící, blasswangig. Němc.

Bledolistý. B. nedotyčka, Blassgrün. Sk.
Črt. 50.



	1008

	Blaživý. Ssk., Dch., Vlč. B. cit. Šml. Chvíle štěstí b-vá. Vrch. Blažkov, a, m., mlýn u Nepomuk; ves u Rozinky v Brněnsku; dvůr u Nov. Bydžova. PL., Blk. Kfsk. 638., 681., Sdl. Hr. II. 275., III. 301. Blažkova ves. Sdl. Hr. I. 5. Blažković Jan, paedagod, nar. 1777. S. N. Blažně. Pravn. 378., 2890., 2466. Blažnosť. Výb. I. 670. Bůh má b. a ve- lebnosť. Št. Kn. š. 306. Blažnoství, n. U b. ostaralý. BO. Blažný. Nápoj čistý, blažný. Pravn. 392. Blažov, a, m., ves u Moheluice. PL. Blažovice, dle Budějovice, Blažowitz, ves u Slavkova. PL. Blb. Cf. Blblati, Bleptati, Mkl. Etym. 9. Blba. Jabka só na blbo = rozvařila se. V Bohuslavsku. Neor. Blbač, e, m., der Stotterer. Slov. Ssk. Blbák, a, m. = blb, der Trottel. Dch. Blbčinec, nce, m., die Idiotenanstelt. Rk. Blbě, blöde. Rk. Blbec mezi otroky římskými. Vz Vlšk. 261. Blbecký, trottelhaft. Dch., Lpř. Blblač = blbač. Blblačka, y, f., die Stammlerin. Bern. Blblati, stottern, vz Blb, Mkl. Etyrn. 9. Blblavice, e, f. = blblačka. Slov. Bern. Blbocati, Blasen aufwerfen. Ssk. Blbooký. B-cí (plazi), typhlina, die Blöd- augen. Nz. Blbost = úplné poklesnutí duševní čin- nosti následkem částečného ochrnutí neb nedostatečného vyživováni nervů mozko- vých. Blř. V z Slov. zdrav. 30., Enc. paed. 1. 654.—655., S. N. Blbotání, n. = prázdné mluvení. Vlč. Vz Blbotati. Blbotati. Voda blkotá, čti: blbotá. Blbotavec, vce, m. = blblač. Bern. Blbotavosť, i, f. = blblavosť. Ssk. Blbotavý = blblavý. Ssk. Blboun, a, m. B. nejapný, didus ineptus; b. samotář, d. solitarius, holub. Vz Frč. 352., Schd. II. 466., Ves. IV. 25., 26. Blbtač, e, m. = blblač. Ssk. Blbtati = bleptati. Mor. Bkř. Slov. Ssk. Blbtavec, vce, m. = blblač. Slov. Ssk. Blbtavý = blblavý. Slov. Ssk. Blčák, a, m. = blčiak. Celé hodiny do praskajícího b-ka se dívati. Slov. Ntr. VI. 316. Cf. Blčeti, Blčati, Blčiak. Blčati = blčeti, flammen, flackern. Slov. Ssk. Už zďaleka viděl na vrchu oheň blčať. Slov. Č. Čt. II. 478. — jak. Vatra blčala až do neba. Dbš. Sl. pov. VI. 71. — komu Tváre jim blčaly, oči oheň sypaly. Lipa 322. Blčeti, el, ení = blčati. — kde. Na Ko- zube vatra blčí. Kyt. 1876. 22. Blčiak, u, m. = vatra, blčák. Blačiak či b. veselo práskal. Syt. Táb. 257. Kde nás šuhajci při blčiaku či vatre s potravou ča- kali. Ib. 257. Blebtač, e, m. = blblač. Ssk. Blebtavec, vce, m. = blblač. Ssk. Blebtavý = blblavý. Ssk. Vz Bleptavý. Blečák, a, m., os. jm. Slov. Šd.	Blečati = blečeti. Ssk. Blečeti. Barva blečí. Koll. Zp. II. 62., Ntr. VI. 364. Blečívati, vz Blečeti. Bleda, y, m., os. jm. Slov. Šd. Rytíř B. Č. Čt. I. 118. Bleďáctví, n., der Kretinismus. Rk. Bleďák, a, m., der Kretin. Rk. Bledastý = bledavý. Bern. Bledavosť, i, f., die Blässlichkeit Šm. Bledavý, bleich, blässlich. B. rostliny. SP. II. 103. Bledě, blass. Byl v tom b. Ksm. Kuk. II. 269. Luny tvář b. stříbrná. Vrch. B. jasný. Mcha. B. zbarvený. Kk. Br. 12. B. žlutý. Ves. Bledeň, dně, f. = bledosť. Slov. Kto mnoho jie, smutný býva, chorobnej blädne nabýva. Zátur. Háj I. 33. Bleděti, vz Blediti. Bledičký = bledý. Pověz mi, má milá, proč si b-ká? Čes. mor. ps. 133. Bledín, a, m. B. Adam a j. Vz Blk. Kfsk. 28. Bledi-us, a, m., bledius, brouk. B. pod- zemní, b. subterraneus, zlomenorohý, b. fracti- cornis. Kk. Br. 106., 107. Biedka, y, f. = bledá ženská Šd. Bledna hranolová, prismatisches Borax- salz. Nz. Puška, krabička na blednu. Šp. Cf. Schd. I. 327., S. N. Blednačka, y, f. = blednice. Slov. Dbš. Obyč. 106. Blednasť, i, f. = bledosť. Slov. Bern. Bledničan, a, m. B. vapečnitý, der Kalk- borax. Šm. Blednička (nemoc panenská, morbus vir- gineus), vz Blednice, Čs. lk. I. 218., 222., II. 29., Kram. Slov. 37., Slov. zdrav. 30., Enc. paed. I. 655.—658., S. N. Bledník, u, m. = bor, der Bör, Sl. les. Blednivka, y, f., rostl. = bledule, die Levkoje. B. jarní. Vz Schd. II. 271., Sbtk. Rstl. 206. Blednouti. — abs. Bledne měsíc hvězdo- vlasý. Koll. I. 18. — komu. Bledly jim tváře. Osv. V. 544. Rty mu bledly. Vrch. — čím (proč). Vztekem, hořem b. Kká. K sl. j. 13., Us. — kdy jak. Měsíc bledne v šeru jitra pomalu. Vrch. Hvězdy k ránu blednou. Us. V úsvitu hvězdy matně blednou. Kká. K sl. j. 30. Blednovka, y, f., die Boraxsaure. Ssk., Rk. Blednutí, n., das Blasswerden. Us. Bledo, gelb. Ani na zeleno ani na bledo nepravil (nic). Val. Vck. Ta barva je do bleda. Tč. Bledobarevný, blassfärbig. Tč. Bledobrůna, y, f., der Lichteisenschimmel. Šm. Bledočerný, blassschwarz. Us. Pdl. Bledočervený, blassroth. Us. Pdl. Bledofialový, blassviolet. Kls., Tč. Bledohnědý, blassbraun, Pdl. Bledojasný, blasshell. Šm. Bledolící, blasswangig. Němc. Bledolistý. B. nedotyčka, Blassgrün. Sk. Črt. 50.