1010

Blekotník, a, m., der Stammler, Stotterer,
Plauderer. Slov. Ssk., Bern.

Blekotnosť. Tím také i dětinství přesa-
hají, ačkoli zvláštního života potěsení, totiž
b-sti, zbavené. Jel. Enc. m. 15.

Blekotný = mnohomluvný, verbosus. Sv.
ruk. 209. V MV. nepravá glossa. Pa. B. muž,
žena; B-ní moji přietelé jste. BO. Proti
b-mu tvrdí. Sv. ruk. 209. B. žena umí také
i povětří zbouřiti. Reš. Tajemstvie jest
b-nému brzo na jazyce; Nestatečný a bláznivý
jest člověk b-ný. Hus I. 271., 272.

1. Blekta, y, m. = blekotník. Ssk.

2. Blekta, y, m., os. jm. Arch. I. 250.,
Žer. Záp. II. 181., Blk. Kfsk. 28., 797., 398.

Blektati, vz Blekotati. Ti lidé vyjí a
blekcí. Mand. 61. a.

Blektavý = žvavý. BO.

Blém, u, m. = blín. Val. Vck. — B. =
tvaroh. Brt. Tys vylétaný jako blém (říká
se o člověku dříve tlustém a zdravém, nyní
pak seschlém, bledém). Vz Blúšť, Blúšč.
Val. Vck. — B. Neví ani blém = nic.
U Jižné. Vrů.

Blén = blín.

Blencovati = jazykem hýbati, tlachati.
Pal., Vký. Vz Blencák, Blentovati.

Blenda, y, f. = dvojboran sodnatý, bor-
saures Natron. Sl. les.

Blengati = zvoniti, läuten. V Olšovci na
Mor. Sbtk.

Blení, n., balatus. VMV. nepravá glossa.
Pa.

Blénivka, stilbum. B. obecná, s. vulgare.
Vz Rstp. 1977.

Blenorrhoea, řec. = hnisotok, kapavka.
Cs. lk, S. N.

Blenovina, y, f., der Bilsenkrautstoff. Loos.

Blenový = blínový, Bilsenkraut-. Bern.

Blenžovati, vz Blentovati.

Blepharitis, zánět víčka očního. S. N.

Blepharophimosis = nenoc přivření
očních víček. Vz Slov. zdrav. 31.

Blepharoptosis = spadnutí obyč. hořej-
ního víčka očního. Vz Slov. zdrav. 31., S. N.

Blepharospasm-us, u, m., křeč víček.
Vz Slov. zdrav. 31., S. N.

Bleptač, vz Blepta.

Bleptačka, y, f., die Schwätzerin. Bern.
— B., das Geplausch, Geschwätz. To není
žádná pravda, to je b. Us. Tč.
Blepták, u, m. = stříbrná mince. U Kard.
Řečice, Mtš.

Bleptal, vz Blepta.

Bleptanice, e, f., das Geschwätz; die
Plauscherin. Na Ostrav. Tč.

Bleptár, a, m. = bleptač. Slov. Ssk.

Bleptati = vříti, hučeti. Brambory už
bleptají. Us. Rgl. Kaše bleptá. — B. =
žvaniti. Kdo má v lebce (v hlavě), ten rád
blepce. U N. Bydž. Kšť.

Bleptávati, vz Bleptati.

Bleptavec, vce, m. = bleptač. Bern.

Bleptavica, dle Káča = bleptačka. Bern.

Bleptna, y, f., die Schwätzerin. Us.

Blesk = jasnosť, splendor. Ž. wit. Hab. 4.
B. očí zlých. Čch. Bs. 119. Zraků b. Kká.
K sl. j. 153. B. ledu. Posp. Ani dennice,
ani zvieřennice jsú tak svým blskem divné,
jakož spravedlnosť. Št. Kn. š. 186. B. před-

tuchy. Exc. — B. z oblaku vynikající. Cf.
Stč. Zem. 659. Posvátnosť blesku u Římanů.
Vz Vlšk. 342. B. studený, účinky jeho, zpá-
teční udeření jeho. Vz KP. II. 206., 207.
Hromy a blesky, Blitz und Hagel! Dch. Když
bude z hromu blesk. Alx. V. v. 883. (HP. 22.).
Čisté nebe nebojí se ani blesku ani třesku.
Bž. Pověry o blesku a hromu vz v Mus.
1853. 490., 1855. 182. Bleskem ranění. Vz
Slov. zdrav. 32.

Blesík, a, m., os. jm. Mor. Šd.

Bléskati, vz Blýskati. Šm.

Bleskavý, vz Blýskavý. Šm.

Blesket, u, m. = bleskot, blesk, splendor,
der Glanz. V blesketu. Ž. wit. Hab. 11. B.
světa. 14. stol. Mus. 1884. 32. B. stříbrného
a zlatého oděnie. BO. — B., fulgur, der
Blitz. B. hromový bleskne se pod nebem.
ZN.

Blesknatec, tce, m., das Eisenerz, der
Eisenglanz. Ssk.

Blesknatý, schimmernd, glänzend. Šm.

Blesknavo, glänzend. Vz Blesknatý. Hdk.

Blesknavý, glänzend. Vz Blesknatý.

Blesknutí, n., das Aufblitzen. Šm.

Bleskný, blitzend, schimmerd, glänzend.
Dch. B. zrak, Čch. Bs. 33., oči, Vrch., výheň,
Vrch. O víně 167., šavle. Km.

Bleskohodič, e, m. B. Zeus, áóteco7trjttjc.
Kuzmány. Lpř. překládá: blyskatel, hromo-
vládce.

Bleskojasný, blitzhell. B. trůn, Čch. Bs.
28., žár. Osv. VI. 591.

Bleskoletý, blitzschnell. Žiak.

Bleskomet, u, m., die Blitzschleuder.
Ves. I. 14.

Bleskometač, e, m., der Blitzschleuderer.
Vký.

Bleskomilovný, den Blitz, Glanz liebend.

Bleskooký, mit blitzenden, funkelnden
Augen. Lpř.

Bleskoperunný Zeus = světlobleský.
Vký.

Bleskorodný, Blitz, Glanz zeugend. Šm.

Bleskorychle, blitzschnell. B. ku předu
se hnáti. Osv. I. 90.

Bleskosršný, blitzschleudernd.B. mračno.
Šmb. S. I. 305.

Bleskoškorněnec, nce, m., évxvýfttc. Nej.
Lpř. překládá: lepoškorněný, lepoholenný.

Bleskot. B. měsíce. ZN. Vz Blesket.

Bleskotání, n., das Wetterleuchten. Dk.

Bleskotati = blýskati. — se. Moc boží
se blyskotá. Sš. Mt. 13. — se kde: v něčem.
MP. 4. Není listu, v němžby laskavosť Pavlova
v takovém světle se b-la; Tělo, v němž ne-
beská sláva Kristova b-la; Sš. II. 150, 181.

Bleskotavý, glänzend, schimmernd. Čch.
Bs. 152., Kká. K sl. j. 182. B. kříž. Čch.
Dg. B. světlo. Tč. exc. — Čch. Sl. 22.

Bleskotný, schimmernd, glänzend. Šm.
B. rychlosť. Mourek.

Bleskovec, vce, m. = raketa. Slov. Ssk.,
Loos.

Bleskovitý, blitzartig. Dch., Mus. 1880.
264.

Bleskovládce, e, m., der Blitzbeherrscher.
Lpř. Sl. I. 99.

Bleskovod, u, m. = bleskosvod. Dch., Šv.
175.