1012

Blískavý, schimmernd. B. lampa. Tyl.

Blískot, u, m., das Blitzen, der Schimmer.
Oj, krásna, prekrásna, bieluška ľalia, keď
budem čistotná, čistotná ako ty, viac mi to
bude stáť nad všetky b-ty. Slav. 22.

Blískota, y, f. = blesk, fulgur, der Blitz.
Ž. wit. 134. 7., Deut. 41, Alx. Šf. v. 54.
(HP. 95.), MV.

Blískotina, y, f. = blískota. Ž. wit. 96.
4., Puer. 73.

Bliskov, a, m., Bliskau, ves u Jihlavy.
PL.

Blisnúť = blisknouti. Tam vlásky blisly
slnkové. Slov. Btt. Sp. 67.

Blist, u, m., vz Blisk. Hdž. Šlb. 39. Poklad
velký měli v tej lípe schovaný, víc v něj
bolo blistu nežli na něj listu. Koll. Zp. l.
23.

Blistný = blískavý. Zlato je bliskavô,
blistnô, ligotnô. Slov. Hdž. Šlb. 50.

Blistr, u, m., ostrá masť dobytku. Pr.
hospod. nov.

Blišice, dle Budějovice, Blischitz, ves
u Koryčan na Mor.

Bliškovice, dle Budějovice, Lispitz, mě-
stečko a ves u Mor. Budějovic. PL.

Blištěti, vz Blyštěti.

Blištice, dle Budějovice, Beischwitz, ves
v prus. Slezsku. Šd.

Blít. B. veliký či uherský = laskavec
ocasatý, amaranthus candatus, der Amarant.
Vz Rostl. 1266., Čl. Kv. 156.

Blíti. Vz Mkl. Etym. 15., Bž. 18.

Blití. Hnalo mi se na b. Us. u Pardub.

Bliva, y, f. = co se vydávilo. Dr. Šel.
(Dom. lék. 326.). Cf. Blivanina.

Blivačka = přeslička zimní, equisetum
hiemale. Vz Rstp. 1766.

Blivanečnosť, i, f., die Erregbarkeit zum
Brechen.

Blivanečný, Brechen erregend. Šm.

Blivánek, nka, m. = člověk slabý, špatně
vypadající, ein Speiberl. Dch.

Blivanina. — B., pantschige Speise.
Dch.

Blivati = dáviti. Vz Blvati. Mkl. Etym.
15.

Blivavý = bľuvavý. Ssk.

Blivonina, y, f. = blivanina. Šm.

Blivoňský, tölpelhaft. Šm.

Blivotina, y, f. = blivanina. Mz. Mkl.

Bliz, strb. blizB (akkus. u- kmene blizB,
skleslý na význam adverbialní a znamená:
blízko). Gb. v List. filol. 1882. 288. B. jest
Hospodin; B. buď. Ž. wit. 144. 18., 118.
115. a j. Stála b. u rovu. Hr. rk. 77. Čas
mój b. jest (prope). M., ZN. Město bieše b.
ot miesta, kdež... ZN. Jest b. u mého domu.
Bj.

1. Blíz, i, f. Ssk. Neraněn z blízi. Lšk.
Táhne se ku blízi Jerusalema. Sš. J. 199.
V blízi města. Sš.

2. Blíz = prý. On tam blíze býł, on blíze
o tom ví. V Jícku na Mor. Brt. D. 170.

Blíza. — B. = blízo, snad, bez pochyby.
Slov. Vedel, že to b. drak ide. Dbš. Sl. pov.
I. 327.

Blízati. Us. u Král. Městce, Psčk., u Bydž.
Nk., Bž. 49. — proč. Z hladu pes kulky
blíže. V Kunvald. Msk.

Blízce = blízko. Jsou si b. příbuzní. Mus.
1880. 514.

Blíze, vz Blíz 2.

Blizemný. Mok b., v bot., das Narben-
nass. Sl. les. Vz Bliznový.

Blizeň, zně, f., die Nähe. Slov. Loos.

Blizíčko, sehr nahe. B. od nás jsme se
viděli. Ler.

Blízko. B. přijíti, přistoupiti. Us. Pdl.
Jest blízko na den. Dch. Blíže na mysl
klásti. Dch. Bitva z blízka. Lpř. A jsú
v blízce v polomíli. NB. Tč. 262. Na blízce
od nás bydlí. Té. Často jest b., co my mníme,
by bylo daleko. Exc. B. jak s hráze do
rybníka. Us. Brt. Blíž odtud bydléc. Pass.
14. stol. Blíže něco poznati, ohledati, k ně-
čemu přihlédnouti etc. jsou prý germanismy
místo: zevrubněji, bedlivěji a p., ale cf.:
Poznati blíže ty muže. Šf. Rozpr. 164. Parce
pio generi et propius res aspice nostras.
Verg. Aen. I. 526. Blížež blížež. Št. Kn. š.
180. A ten drobný hanýz bál se jíti na blíž.
Sš. P. 705. Pakliby o blízce byl, tehdy
konie potřebie nenie, než jíti jako s jiným
puohonem pěškami. Kn. tov. 39. — čeho.
Zde b. tisíce zl. z důchodů nynějších na
dostavení hradu přerovského sem vynaložiti
musil. Žer. 348. Dědina naše blíž města
Hradiště ležící; s tím rybníkem blíž tohoto
města. List. hrad. 1514., 1524. Tč.— čemu.
Jsem blíže tomu zboží než on, habe mehr
Anspruch. Půh. I. 295. Zda blíž jsme přišli
pravdě. Vrch. — k čemu. Máš ke mně b.
Us. Nemohú rozeznati, čí kúle jest blíže
k zmietce. Hus I. 472. Seděli jsme v rat-
hauzi až blíž k nešporám. NB. Tč. 175. —
kde. Napřed rovu b. stála. Hr. rk. 77.

Blízkobojovný, in der Nähe kämpfend.

Blízkolehlý, nahe liegend. Vz Lehlý.
Dk.

Blízkorodý = ne úplně stejnorodý. Dk.
Aesth. 151.

Blízkoslunní, n.= příslunní, die Sonnen-
nähe. Stč. Zem. 250., Mj., Krč.

Blízkosť, nahe Verwandtschaft. Cf. Blíž-
nosť. A my znamenavše b. jeho jakožto
strýce vlastního těch sirotků; Ku kterémuž
(statku) chtěl právo jměti b-stí po Jindř.
Kylešovském, jakožto najbližší strýc. Z. D.
krn.

Blízkovid, a, blízkovidec, dce, m., der
Kurzsichtige. Šm., Loos.

Blízkozemí, n., die Erdnähe. Šm.

Blízkozemní, der Erde nahe. Šm.

Blízkoznačný, von ähnlicher Bedeutung,
sinnverwandt, synonym. Tč., Šm.

Blízký. Vz Mkl. Etym. 15. Bližší, vzdá-
lenější věci. Us. B. budoucnosť. Ad lépe:
Cf. O ty věci s ním úplněji rozmluvíme.
Arch. I. 18. Bližší jest, koho žádný nepřed-
chází; Bližší jest obžalovaný sebe brániti
než puovod. Cod. jur. IV. 3.1. 384. — čeho.
Je cíle blízek. Sš. P. 719. Dvě veličiny sebe
(sobě, k sobě) blízké. Nz. Neb jsú bližší
Boha. Št. Kn. š. 42. — čím. Dále jeho
(poručníka) moc nesahá, než jedno do let
sirotka prvního, neb ten let maje ihned
jest bližší poručenství nežli onen dskami.
O. z D. B-ký právem kdo? Vz Cod. jur.
IV. 3. 2. 403. — jak. Já jsem toho bližší