1013

dědic po erbu. Půh. II. 216. — k čemu.
Já jsem k těm penězóm bližší po smrti
otce svého nežli on; Já jsem k tomu dvoru
bližší nežli oni. Půh. II. 302., I. 155. Kto
k ni bližší jest. Vz Zmítka. Hus I. 472. —
čemu. Blízek jsem byl národu tomuto. ZN.
Tak každý člověk jest každému v člověctví
blízký, že nemóž býti bližší v člověctví.
Hus I. 339.

Blizna, čásť ústroje samičí ho ve květu
na konci čnělky namnoze hlavičkovitá, lepká,
pylem se proprašující, stigma, die Narbe.
Čl. Kv. XVIII. Cf. Slb. XL., Kk. 51., 52.,
53., S. N., Rosc. 89., 90. Koř. blig. Vz Mz.
v List. filol. 1880. 9. — B. = modřina po
ráně, na Val. lizna. Brt. D. 65.

Blízňa = blíženec. Mor. Brt. D.

Blízňák, a, m. = dvojče. Val. Brt. D.
200.

Blížně, ěte, n. = blízňák. Val. Brt., Vck.

Blizniak, u, m. = syrec, oštepok. Slov.
Rr. Sb.

Blíznorost, u, m. = druh počasné osutiny,
druh nádoru. Dr. Šel.

Bliznovatění, n. Doba b., die Narbenzeit.
Vz Blizna. Sl. les.

Bliznovitý, v botan., narbenähnlich. Sl.
les.

Bliznový = blizemný. B. mok. Osv. VI.
50. B. dutina. Hg. Z říše rostl. 46.

Blizný, vz Bližní. Ž. wit. 214.

Blízosť, i, f. = blízkosť. Slov. Ssk.

Blizounko, sehr nahe. Us. Němc.

Blizučký, blízunký = blizoučký. Slov.
Ssk.

Blížanov, a, m., Blisanow, ves u Planic.

Bližčice, dle Budějovice, ves v Krnovsku.
Pk.

Blížejov, a, m., Blisowa, ves u Horšova
Týna.

Blížek, žka, m., os. jm. Pal. Rdh. I.118.

Blíženec, nce, m. BO., Sv. ruk. 315. b.,
Schd. I. 218. V MV. nepravá glossa. Pa. Vz
o nich v Stč. Zem. 24.. 33, — B., engis,
brouk. B. dvouskvrnný, e. bipustulata, lo-
patkoskvrnný, e. humeralis. Kk.

Blíženka, y, f., der Zwilling. Šm.

Blíženský, Nächsten-. B. láska. Sš. II.
60., Dch. B. modlitba. Sš. II. 228.

Blíženství, n., das Nahesein. Šm., Loos.

Blížený; -en, o, o, genähert. Šm.

Blíževedly, dle Dolany, byla ves v Lito-
měřicku. Tk. III. 35., 44.

Bliží = bližší. Výb. I. 1005. S tolik je
b. Boha. Št. Kn. š. 181.

Blížíce, dle Budějovice, Blischitz, ves
u Kyjova na Mor.

Blížiti. — se čemu proč: na pomoc.
Lpř. Děj. I.99. — se k čemu (kam, kudy,
jak, odkud). Loď po vlnách ku břehu se
blíží. Us. Pdl. Klidně b-ly se lodě přístavu.
Osv. I. 87. Nohou nejistou k někomu se 6.,
Vrch., po trúbě (= po zvuku trůby). Dal.
60. Jázť sě ot vás k němu bližiu. Výb. II. 6.
K smrti se b. Alx. BM. 4. 17. — se komu.
Poledne se nám už blíží. Us. — komu =
ubližovati. Mor. Brt. D. 200.

Blíživa = Blížejov. Cf. Sdl. Hr. II. 88.,
117.

Blíživě = přibližně. Dk.

Blíživský, ého, m., os. jm. Blk. Kfsk.

28., 44 , S. N.

Blíživý = přibližný, approximationí. B.
měření. Jdč. Geom. I. 5. B. (sblížený) zlo-
mek, der Annäherungsbruch. Nz. B. chodba,
die Annäherungsgallerie. Čsk.

Blížkov, a, m., ves. Sdl. Hr. II. 238.

Bližna, y, f., Eggetschlag, ves u Vltavic.

PL.

Bližně, ěte, n. = dvojče. BO.

Blížnec. B. slove ten, který se sám druhý
neb sám třetí urodí po jednú od jedné matky.
Hus II. 163.

Bližní. Ž. wit. 11. 3., 37. 12. Miluj bliž-
ního svého, řekl Jan a boskal súsědovu
ženu; Miluj bližní své, Bůh ti zas dá vše.
Slez. Tč. B-mu ubližovati právo zakazuje.
Vz Cod. jur. IV. 3. 2. 403. Lásku měj nej-
prv k sobě, potom k bližnímu. Tč. exc. B.
bratr. Dch. Bližní náš jest ten člověk. BO.
Neby dosť ot bližniech hoře, až i s oné
strany moře král Darius liudi vysla. Alx.
(Anth. Jir. I. 3. vyd. 33. 9.) Blížnieho mi-
lovati jest blížniemu dobře chtieti. Hus II.
334. Miluj sveho bližnieho jako sám se. Št.
Kn. š. 36. — komu. Každý člověk kaž-
dému jest bližní. Hus II. 338. Každý člověk
bližní jest druhému. Št. Kn. š. 41. — B. =
blízký, sousední. B., boční skupina, die Nach-
bargruppe. Čsk. Přijel k bližním posádkám,
ad proxima praesidia. BO. Měštěné od bliž-
ních měst mnoho protivenství trpieše. Pass.
863. — komu v čem. List náš listu k Ří-
manům v hloubi a výši ideí bližen jest. Sš.
II. 78.

Bližnica, dle Káča = drojka, ovce, která
měla dvě jehňátka. Mor. Brt.

Bližnosť. B. obou parabol se jeví ve
shodnosti a schodnosti jich s uvedeným od
nás u Matouše na dotčeném místě výrokem.
Sš. L. 182. O blížnosti syna od první ženy.
NB. Tč. 187. K tomu také neodbyté ač
vdané sestry podlé jich b-sti (Nähe der
Verwandtschaft) proti královskému nápadu
jsú to vysuzovaly; Poněvadž podlé svobod
Anežka Svojíšová b. svú pokazuje. Tov.
84. Cf. Blízkosť.

Bližnovice, dle Budějovice, ves u Chru-
dimě. Vz Sdl. Hr. I. 88., 222.

Blížvedly, dle Dolany, Bleiswedel, ves
v Litoměř. Vz Blk. Kfsk. 196, S. N.

Blk, u, m. = zvuk, který slyšíme, vy-
šlehne-li plamen. Ostrav. Tč. B. Vařící se
voda blky vyhazuje, wirft Bläschen. Cf.
Vyblknouti. Na Ostrav. Tč. Světlo udělalo
b. (náhle zhaslo). Na Zlínsku Brt. Lampa
prskla a blk (zblkla, zhasla). Brt.

Blkati. Hdk. C. 376. Cf. Mz. v List. fil.
1880. 9. Plamen blká nad kalenicí, flackert;
voda blká z hrnca z pod přikrývky, spru-
delt. Ostrav. Tč.

Blkávati, vz Blkati.

Blkavka, y, f. = střelná bavlna, die
Schiessbaumwolle. Čsk., Bž. 32. Zápalka
b-ky. lb.

Blkavě, flammend. Bern.

Blkavosť, i, f., die flammige Beschaffen-
heit. Bern.



	1013

	dědic po erbu. Půh. II. 216. — k čemu. Já jsem k těm penězóm bližší po smrti otce svého nežli on; Já jsem k tomu dvoru bližší nežli oni. Půh. II. 302., I. 155. Kto k ni bližší jest. Vz Zmítka. Hus I. 472. — čemu. Blízek jsem byl národu tomuto. ZN. Tak každý člověk jest každému v člověctví blízký, že nemóž býti bližší v člověctví. Hus I. 339. Blizna, čásť ústroje samičí ho ve květu na konci čnělky namnoze hlavičkovitá, lepká, pylem se proprašující, stigma, die Narbe. Čl. Kv. XVIII. Cf. Slb. XL., Kk. 51., 52., 53., S. N., Rosc. 89., 90. Koř. blig. Vz Mz. v List. filol. 1880. 9. — B. = modřina po ráně, na Val. lizna. Brt. D. 65. Blízňa = blíženec. Mor. Brt. D. Blízňák, a, m. = dvojče. Val. Brt. D. 200. Blížně, ěte, n. = blízňák. Val. Brt., Vck. Blizniak, u, m. = syrec, oštepok. Slov. Rr. Sb. Blíznorost, u, m. = druh počasné osutiny, druh nádoru. Dr. Šel. Bliznovatění, n. Doba b., die Narbenzeit. Vz Blizna. Sl. les. Bliznovitý, v botan., narbenähnlich. Sl. les. Bliznový = blizemný. B. mok. Osv. VI. 50. B. dutina. Hg. Z říše rostl. 46. Blizný, vz Bližní. Ž. wit. 214. Blízosť, i, f. = blízkosť. Slov. Ssk. Blizounko, sehr nahe. Us. Němc. Blizučký, blízunký = blizoučký. Slov. Ssk. Blížanov, a, m., Blisanow, ves u Planic. Bližčice, dle Budějovice, ves v Krnovsku. Pk. Blížejov, a, m., Blisowa, ves u Horšova Týna. Blížek, žka, m., os. jm. Pal. Rdh. I.118. Blíženec, nce, m. BO., Sv. ruk. 315. b., Schd. I. 218. V MV. nepravá glossa. Pa. Vz o nich v Stč. Zem. 24.. 33, — B., engis, brouk. B. dvouskvrnný, e. bipustulata, lo- patkoskvrnný, e. humeralis. Kk. Blíženka, y, f., der Zwilling. Šm. Blíženský, Nächsten-. B. láska. Sš. II. 60., Dch. B. modlitba. Sš. II. 228. Blíženství, n., das Nahesein. Šm., Loos. Blížený; -en, o, o, genähert. Šm. Blíževedly, dle Dolany, byla ves v Lito- měřicku. Tk. III. 35., 44. Bliží = bližší. Výb. I. 1005. S tolik je b. Boha. Št. Kn. š. 181. Blížíce, dle Budějovice, Blischitz, ves u Kyjova na Mor. Blížiti. — se čemu proč: na pomoc. Lpř. Děj. I.99. — se k čemu (kam, kudy, jak, odkud). Loď po vlnách ku břehu se blíží. Us. Pdl. Klidně b-ly se lodě přístavu. Osv. I. 87. Nohou nejistou k někomu se 6., Vrch., po trúbě (= po zvuku trůby). Dal. 60. Jázť sě ot vás k němu bližiu. Výb. II. 6. K smrti se b. Alx. BM. 4. 17. — se komu. Poledne se nám už blíží. Us. — komu = ubližovati. Mor. Brt. D. 200. Blíživa = Blížejov. Cf. Sdl. Hr. II. 88., 117.	Blíživě = přibližně. Dk. Blíživský, ého, m., os. jm. Blk. Kfsk. 28., 44 , S. N. Blíživý = přibližný, approximationí. B. měření. Jdč. Geom. I. 5. B. (sblížený) zlo- mek, der Annäherungsbruch. Nz. B. chodba, die Annäherungsgallerie. Čsk. Blížkov, a, m., ves. Sdl. Hr. II. 238. Bližna, y, f., Eggetschlag, ves u Vltavic. PL. Bližně, ěte, n. = dvojče. BO. Blížnec. B. slove ten, který se sám druhý neb sám třetí urodí po jednú od jedné matky. Hus II. 163. Bližní. Ž. wit. 11. 3., 37. 12. Miluj bliž- ního svého, řekl Jan a boskal súsědovu ženu; Miluj bližní své, Bůh ti zas dá vše. Slez. Tč. B-mu ubližovati právo zakazuje. Vz Cod. jur. IV. 3. 2. 403. Lásku měj nej- prv k sobě, potom k bližnímu. Tč. exc. B. bratr. Dch. Bližní náš jest ten člověk. BO. Neby dosť ot bližniech hoře, až i s oné strany moře král Darius liudi vysla. Alx. (Anth. Jir. I. 3. vyd. 33. 9.) Blížnieho mi- lovati jest blížniemu dobře chtieti. Hus II. 334. Miluj sveho bližnieho jako sám se. Št. Kn. š. 36. — komu. Každý člověk kaž- dému jest bližní. Hus II. 338. Každý člověk bližní jest druhému. Št. Kn. š. 41. — B. = blízký, sousední. B., boční skupina, die Nach- bargruppe. Čsk. Přijel k bližním posádkám, ad proxima praesidia. BO. Měštěné od bliž- ních měst mnoho protivenství trpieše. Pass. 863. — komu v čem. List náš listu k Ří- manům v hloubi a výši ideí bližen jest. Sš. II. 78. Bližnica, dle Káča = drojka, ovce, která měla dvě jehňátka. Mor. Brt. Bližnosť. B. obou parabol se jeví ve shodnosti a schodnosti jich s uvedeným od nás u Matouše na dotčeném místě výrokem. Sš. L. 182. O blížnosti syna od první ženy. NB. Tč. 187. K tomu také neodbyté ač vdané sestry podlé jich b-sti (Nähe der Verwandtschaft) proti královskému nápadu jsú to vysuzovaly; Poněvadž podlé svobod Anežka Svojíšová b. svú pokazuje. Tov. 84. Cf. Blízkosť. Bližnovice, dle Budějovice, ves u Chru- dimě. Vz Sdl. Hr. I. 88., 222. Blížvedly, dle Dolany, Bleiswedel, ves v Litoměř. Vz Blk. Kfsk. 196, S. N. Blk, u, m. = zvuk, který slyšíme, vy- šlehne-li plamen. Ostrav. Tč. B. Vařící se voda blky vyhazuje, wirft Bläschen. Cf. Vyblknouti. Na Ostrav. Tč. Světlo udělalo b. (náhle zhaslo). Na Zlínsku Brt. Lampa prskla a blk (zblkla, zhasla). Brt. Blkati. Hdk. C. 376. Cf. Mz. v List. fil. 1880. 9. Plamen blká nad kalenicí, flackert; voda blká z hrnca z pod přikrývky, spru- delt. Ostrav. Tč. Blkávati, vz Blkati. Blkavka, y, f. = střelná bavlna, die Schiessbaumwolle. Čsk., Bž. 32. Zápalka b-ky. lb. Blkavě, flammend. Bern. Blkavosť, i, f., die flammige Beschaffen- heit. Bern.