1014

Blknouti, vz Blkati.

Blkot, u, m., das Flammenwerfen, Flak-
kern; Aufsprudeln. B. ohně, vody. Vz Bl-
kati. Ostrav. Tč.

Blkotati = blčati, blkati. Slov. Lampy
blyskavé blkocú. Sldk. 172. Voda blkoce,
když se vaří, dělá klokoče. Ostrav. Tč. —
komu kde. Na oblohe drobné hviezdičky
blyskocú a mne v srdci lásky plameny bl-
kocú. Sl. spv. I. 2. — B. = pleskati, schwät-
zen. B-tal, kdo více. Brt. D. 200.

Blkotavý = blekotavý. Rk.

Blnkot, u, m., das Gesause, Getöse?,
das Gewoge? Váh se v hrozném b-tu svo-
jich vln rúti. Slov. Phld. I. 1. 20.

Blnkotati = blkotati. — kde. Netrvalo
to ani za otčenáš a na košku (kozube) bln-
kotaly suché triesky. Slov. Frsc. I. 8.

Bloc. En b. (án blok) = v celku, vesměs
(koupiti), vše dohromady nečítaje, neváže,
neměře. Kh.

Blodský. B. (Blaudovy) pilulky. Slov.
zdrav. 32.

Blok, u, m. = rýsovanka. Kšť. Bloky na
kreslení. Hs.

Blokádní sbor, das Blokkadecorps. Čsk.

Blókať, vz Blómať.

Blokovati = (město) obklíčiti, obstoupiti,
blokkiren. Kh.

Blokový kalendář, der Blokkalender. Pdl.

Blokša, dle Bača, os jm. Šd.

Blómať = bluncať, blókať = toulati se.
Blómá, Blóká po hospodách. U Bohuslavic
na Mor. Neor.

Blombílatý = blambolatý. Slez. Šd.

Blomec, mce, m., der Seehase, ryba. Slov.
Ssk., Sl. les.

Blouda, y, f. = hedvábná krajka. Us.

Bloudinka, y, f. = blondína.

Blonkati se celý den po ulicích, her-
umschlendern. Na Hané. Tč.

Bloščica, dle Káča, bloščka, y, f. =
ploštice, die Wanze. Na Ostrav. Tč.

Blot, u, m., u sporáku, die Platte. U Místka.

Blota, y, f. = ohniště. Slez. Šd.

Bloudě, ěte, u., das Irrkind. Šm.

Bloudek, dka, m. = bloud. Us.

Bloudění, n , das Irren.

Blouditi. - abs. Dávajú ma za hajducha,
hajduch vždycky blúdí, při tom bije ludí,
nepuojdem zaň. Koll. Zp. I. 63. - kde.
Kdež on jest sblúdil, by tu jiní neblúdili.
St. Kn. š. 2. V takovém přemýtání (takto
přtemýtaje) bloudil v polích. Vlč. Zl. v ohni
1. 63. A kehdyž ten v něčem blúdi. Alx.
(Anth. Jir. i. 3. vyd. 33.). Každý modlo-
sluha blúdi i v rozumu i v žádosti. Hus I.
66. — kudy (jak, za čím). Zefyr dialnou
dialkou blúdí. Kyt. 1876. 7. Zrak mūj ko-
lem bloudil. Osv. VI. 593. Světýlka Bloudí
po hrobech Mcha. Maj. 5. vyd. 20. Ra-
dostně bloudí oko po těch síních. Wenzig.
(Kká. K sl. j. 38.). Moja mamka za chle-
bíčkem blúdi po dedine. Mt. S. 1874. Oko
nepokojně bloudíc zdob těch směsem. Hdk.
Bloudil bosou nohou po lesích. Vrch. B.
světem bez cíle. Vrch. — čím. Ktož to
činie, smyslem blúdie. Hr. rk. 279. — po
kom. Kdež blúdie, neroďte po nich b. Hus
1. 92. — odkud kam. Oko jejich bloudilo

s předmětu na předmět. Vlč. Od jednoho
k druhému blúdie. Št. Kn. š. 128. — proč.
Přieliš převráceně se miluje, jenž chce, aby
jiní také blúdili proto, aby jeho blud byl
utajen. Št. Kn. š. 2. — B. = másti. —
koho. Máš ty člunek a i veslo, ale tebe
blúdí plstvo. Sš. P. 164.

Bloudivka, y, f., der Irrweg, das Irre-
gehen. Sm.

Bloudivosť, i, f., der Irrthum. Šm.

Bloudivý, irrend. B. nerv, nervus va-
gans. Ves. I. 69.

Bloudský, herumirrend, tölpelhaft. Šm.

Blouchor, u, m. = srub. Zámek jest
trojími zdmi kamennými s baštami a blou-
chory obehnaný. Sdl. Hr. II. 23.

Bloukati se kudy: po louce. Sš. Růže.
22.

Bloumati se = bloukati se. U N. Bydž.
Mý. U Ronova. Rgl. U Třebonína. Olv.

Bloumavý. B. sapin, chaetodon vaga-
bundus. Dch.

Blouse, fr. bluz = halena, lehký oděv
plátěný, těsně nepřiléhající. Muži v blúzách
= dělníci, chudina. S. N.

Blouskati, blinzeln? Slov. — po kom
jak. Očima žádostivýma blouskal po ní.
Ntr. VI. 337.

Blouzeň, zně, f. = blouznění. Varuje je
ode blouzní a bludů gnostických. Sš. II. 78.

Blouzení. Každé myslí b. jest hřiech.
Hus I. 112.

Blouznění, n., das Phantasiren. Vz Slov.
zdrav. 32.

Blouznilec, lce, m. = blouznivec. Kos.
Ol. I. 275.

Blouznitel, e, m. = blouznivec. Dch.

Blouznivý snílek. Hrts.

Blovice, dle Budějovice, mě. v Plzeň-
sku. Vz Blovický. Tk. 1. 410., IV. 10., Blk.
Kfsk. 253., S. N., Sdl. Hr. IV. 352.

Blovický, vz Blovice. O b-kých ševcích
vz Sbtk. Krat. k. 11.

Blovský V. 1724. B. T. A. 1842. Vz Jg.
H. I. 536., Jir. Buk. I. 86. B. Eliáš. Blk.
Kfsk. 1285.

Blozyn = blázen. Ostrav. Tč.

Blptáň, a, m. = blbač. Slov. Ssk.

Blptati = blbtati. Slov. Ssk.

Blptavosť, i, f. = blbtavosť. Slov. Ssk.

Blptavý = blbtavý. Slov. Ssk.

Blsket, vz Mkl. Etym. 14. — Výb. II.
2., Hr. rk. 119., Sv. ruk. 21.

Blskota = bliskota. MV.

Blstěti se. Vyb. I. 316. Cf. Blščeti.

Blša, dle Káča = blecha. Obraň sě blše
a hnidě. Hus 1. 84.

Blšany, dle Dolany, Flöhau, mě. u Pod-
bořan. PL., S. N., Arch. II. 450., Tk. I.
87., 361., III. 94., Blk. Kfsk. 856.

Blšanský, ého, m., os. jm. Mus. 1880.
159., Blk. Kfsk. 1257.

Blscěti (III. tř.), v II. tř. blsknúti, strb.
blBštati, nitere, z pův. blBskēti (druhý tvar
blBstêti). Blští se. Alx. P. 160. ?Gb. v List.
filol. 1884. 417.). Cf. Blstěti.

Blše, ete, n. = mladá blecha, junger Floh.
Shromáždiv okolo sebä v jednej ženskej
košili množstvo blšat takto im vykládal
blšú múdrosť. Zbr. Báj. (dod. 13.).



	1014

	Blknouti, vz Blkati. Blkot, u, m., das Flammenwerfen, Flak- kern; Aufsprudeln. B. ohně, vody. Vz Bl- kati. Ostrav. Tč. Blkotati = blčati, blkati. Slov. Lampy blyskavé blkocú. Sldk. 172. Voda blkoce, když se vaří, dělá klokoče. Ostrav. Tč. — komu kde. Na oblohe drobné hviezdičky blyskocú a mne v srdci lásky plameny bl- kocú. Sl. spv. I. 2. — B. = pleskati, schwät- zen. B-tal, kdo více. Brt. D. 200. Blkotavý = blekotavý. Rk. Blnkot, u, m., das Gesause, Getöse?, das Gewoge? Váh se v hrozném b-tu svo- jich vln rúti. Slov. Phld. I. 1. 20. Blnkotati = blkotati. — kde. Netrvalo to ani za otčenáš a na košku (kozube) bln- kotaly suché triesky. Slov. Frsc. I. 8. Bloc. En b. (án blok) = v celku, vesměs (koupiti), vše dohromady nečítaje, neváže, neměře. Kh. Blodský. B. (Blaudovy) pilulky. Slov. zdrav. 32. Blok, u, m. = rýsovanka. Kšť. Bloky na kreslení. Hs. Blokádní sbor, das Blokkadecorps. Čsk. Blókať, vz Blómať. Blokovati = (město) obklíčiti, obstoupiti, blokkiren. Kh. Blokový kalendář, der Blokkalender. Pdl. Blokša, dle Bača, os jm. Šd. Blómať = bluncať, blókať = toulati se. Blómá, Blóká po hospodách. U Bohuslavic na Mor. Neor. Blombílatý = blambolatý. Slez. Šd. Blomec, mce, m., der Seehase, ryba. Slov. Ssk., Sl. les. Blouda, y, f. = hedvábná krajka. Us. Bloudinka, y, f. = blondína. Blonkati se celý den po ulicích, her- umschlendern. Na Hané. Tč. Bloščica, dle Káča, bloščka, y, f. = ploštice, die Wanze. Na Ostrav. Tč. Blot, u, m., u sporáku, die Platte. U Místka. Blota, y, f. = ohniště. Slez. Šd. Bloudě, ěte, u., das Irrkind. Šm. Bloudek, dka, m. = bloud. Us. Bloudění, n , das Irren. Blouditi. - abs. Dávajú ma za hajducha, hajduch vždycky blúdí, při tom bije ludí, nepuojdem zaň. Koll. Zp. I. 63. - kde. Kdež on jest sblúdil, by tu jiní neblúdili. St. Kn. š. 2. V takovém přemýtání (takto přtemýtaje) bloudil v polích. Vlč. Zl. v ohni 1. 63. A kehdyž ten v něčem blúdi. Alx. (Anth. Jir. i. 3. vyd. 33.). Každý modlo- sluha blúdi i v rozumu i v žádosti. Hus I. 66. — kudy (jak, za čím). Zefyr dialnou dialkou blúdí. Kyt. 1876. 7. Zrak mūj ko- lem bloudil. Osv. VI. 593. Světýlka Bloudí po hrobech Mcha. Maj. 5. vyd. 20. Ra- dostně bloudí oko po těch síních. Wenzig. (Kká. K sl. j. 38.). Moja mamka za chle- bíčkem blúdi po dedine. Mt. S. 1874. Oko nepokojně bloudíc zdob těch směsem. Hdk. Bloudil bosou nohou po lesích. Vrch. B. světem bez cíle. Vrch. — čím. Ktož to činie, smyslem blúdie. Hr. rk. 279. — po kom. Kdež blúdie, neroďte po nich b. Hus 1. 92. — odkud kam. Oko jejich bloudilo	s předmětu na předmět. Vlč. Od jednoho k druhému blúdie. Št. Kn. š. 128. — proč. Přieliš převráceně se miluje, jenž chce, aby jiní také blúdili proto, aby jeho blud byl utajen. Št. Kn. š. 2. — B. = másti. — koho. Máš ty člunek a i veslo, ale tebe blúdí plstvo. Sš. P. 164. Bloudivka, y, f., der Irrweg, das Irre- gehen. Sm. Bloudivosť, i, f., der Irrthum. Šm. Bloudivý, irrend. B. nerv, nervus va- gans. Ves. I. 69. Bloudský, herumirrend, tölpelhaft. Šm. Blouchor, u, m. = srub. Zámek jest trojími zdmi kamennými s baštami a blou- chory obehnaný. Sdl. Hr. II. 23. Bloukati se kudy: po louce. Sš. Růže. 22. Bloumati se = bloukati se. U N. Bydž. Mý. U Ronova. Rgl. U Třebonína. Olv. Bloumavý. B. sapin, chaetodon vaga- bundus. Dch. Blouse, fr. bluz = halena, lehký oděv plátěný, těsně nepřiléhající. Muži v blúzách = dělníci, chudina. S. N. Blouskati, blinzeln? Slov. — po kom jak. Očima žádostivýma blouskal po ní. Ntr. VI. 337. Blouzeň, zně, f. = blouznění. Varuje je ode blouzní a bludů gnostických. Sš. II. 78. Blouzení. Každé myslí b. jest hřiech. Hus I. 112. Blouznění, n., das Phantasiren. Vz Slov. zdrav. 32. Blouznilec, lce, m. = blouznivec. Kos. Ol. I. 275. Blouznitel, e, m. = blouznivec. Dch. Blouznivý snílek. Hrts. Blovice, dle Budějovice, mě. v Plzeň- sku. Vz Blovický. Tk. 1. 410., IV. 10., Blk. Kfsk. 253., S. N., Sdl. Hr. IV. 352. Blovický, vz Blovice. O b-kých ševcích vz Sbtk. Krat. k. 11. Blovský V. 1724. B. T. A. 1842. Vz Jg. H. I. 536., Jir. Buk. I. 86. B. Eliáš. Blk. Kfsk. 1285. Blozyn = blázen. Ostrav. Tč. Blptáň, a, m. = blbač. Slov. Ssk. Blptati = blbtati. Slov. Ssk. Blptavosť, i, f. = blbtavosť. Slov. Ssk. Blptavý = blbtavý. Slov. Ssk. Blsket, vz Mkl. Etym. 14. — Výb. II. 2., Hr. rk. 119., Sv. ruk. 21. Blskota = bliskota. MV. Blstěti se. Vyb. I. 316. Cf. Blščeti. Blša, dle Káča = blecha. Obraň sě blše a hnidě. Hus 1. 84. Blšany, dle Dolany, Flöhau, mě. u Pod- bořan. PL., S. N., Arch. II. 450., Tk. I. 87., 361., III. 94., Blk. Kfsk. 856. Blšanský, ého, m., os. jm. Mus. 1880. 159., Blk. Kfsk. 1257. Blscěti (III. tř.), v II. tř. blsknúti, strb. blBštati, nitere, z pův. blBskēti (druhý tvar blBstêti). Blští se. Alx. P. 160. ?Gb. v List. filol. 1884. 417.). Cf. Blstěti. Blše, ete, n. = mladá blecha, junger Floh. Shromáždiv okolo sebä v jednej ženskej košili množstvo blšat takto im vykládal blšú múdrosť. Zbr. Báj. (dod. 13.).