1016

Blumbara, y, f., schlechte Suppe. Šm.

Blumenberk. Z B-ka Václ. 1636.—48.
Vz Jg. H. 1. 536., Jir. Ruk. I. 86.

Blumka, y, f. = malá bluma, zákrsek,
ein Zwergbaum. Slov. Ssk.

Blumouš, e, m., cynometra, die Hunds-
ruthe, rostl. B. obecný, c. cauliflora. Vz
Rstp. 459.

Blumovina, y, f., der Pflaumengeist.
Kk., Loos.

Bluncati se, bluncovati se, herumstrei-
chen, herumschwärmen. U Olom. Šd. Cf.
Blómati.

Blunda, y, f. = druh švestky. U Zá-
břehu. Kčk.

Bluňk, u, m., der Glunks. Šm.

Bluňka, y, f. = žbluňka. Prší, až bluňky
naskakují. U Klatov. BPk.

Blunkati se, herumschweifen, -ziehen,
-irren. Slez. Tč. Vz Blukati. Blunká se jako
bludná ovce. Mor. Šd. — kde. Kde se po-
řád blunkáš?

Bluňkavka, y, f., das Gunkelglas. Šm.

Bluňkavý, glunksend. Šm.

Blunknouti = žblunknouti. Let. Mt. S.
VII. 1. 14.

Blusk, u, m. = mrknutí očima, der Blick.
Slov. Ssk.

Bluskati, blusknouti = očima mrkati,
blýskati, dívati se, blicken, äugeln, blinzeln.
— čím. Ten bluská očima! Na Val. Vck.,
Brt. D. 62. — kam. To je syneček, já
naňho bluskla a šla sem. Ib. Vck.

Blúšč. Je jak b. = bledý, vyzáblý. Na
Zlinska. Brt. Čf. Blúšť.

Bluščeti = bluštěti. Brt. D. 200.

Bluškvořec, řce, m. = kalmus, puškvo-
rec. U Místka. Škd.

Bluškvarcový, Kalmus-. B-vá kořalka.
Vz Bluškvorec.

1. Blúšť, ě, m. = brečtan, hedera helix,
die Baumwinde. Sl. les., Rstp. 772., Slb.
563. — B. = psí víno, ľuľok čierný, sola-
num nigrum. Slov. Hdž. Čít. 201., Let. Mt.
S. VIII. 1. 31. — Cf. Blušč.

2. Blúšť, i, f. = bledosť, die Bläs3e. Užívá
se jenom v nomin. sg. ve frasi: Tys jako
blúšť. Tys vylétaný jako b.! Na Val. Vck.
Cf. Blúšč.

Bluštěti, bluščeti, el, ení = slabé hořeti
(o světle), schwach brennen. To jen blustí.
Na Val. Vck. Enom to bluščí. Dva kolečky
tam bluščely. Brt. D. 200. Vz Zabluščiť (za-
topiti).

Bľuti, bľuju = blvati.

Bluv, u, m., der Plattenhammer (in den
Eisenhammern). Šm. —B., a, m., chimaera,
der Seehahn, Seedrache. Šm.

Bľuvačka, y, f., das Erbrechen. Slov.
Ssk.

Bľuvanečný, das Speien erregend. Slov.
Ssk.

Bl'uvanina, y, f. = blivanina. Ssk.

Bľuvati = blivati. Ssk.

Bluvavý, zum Speien reizbar. Ssk.

Bľuvo, a, n. = bl'uvanina. Ssk.

Bluvotiny, pl., f., das Ausgespieene. Šm.

Blúzi = bloudím. Výb. I. 1091. 23.

Blúziti = blouditi. Na Slov. Ssk.

Blúznič, e, m. = bloumitel. Slov. Rr. Sb.

Blúznina, y, f. = blouznivosť. Slov. Phld.
III. 487. Ale dosť už o týchto šialených
b-nách. Let. Mt. S. XI. 1. 48. (IX. 2. 88.).

Blúzniti = tlachati. Val. Brt. D. 200. —
B. = nadávati, aufheissen. Na Val. Brt. Vz
Blouzniti.

Blúznivec, vce, m. = blouznivec.

Blúznivý = blouznivý. Na Slov. Ssk.

Blva, y, m. = blvoň. Na Hané. Bkř.

Blvati, blvu = blivati, blíti. Mor. Jg.

Blvoň, ě, m., der Speier. Slov. Ssk. —
B. = člověk sprostý, neotesaný, surový; hlu-
pák. Na Zlínsku a mor. Slovácku. Brt., Hrb.
Na mor. Val. = křikloun, mudrlant (na ves-
nici). Vck.

Blvoňský, lümmelhaft. Vz Blvoň. Mor.
Šd.

Blýn, a, m., ves v Pražsku. Vz Blk.
Kfsk. 1041.

Blyné, ého, n. = Blynka. Blk. Kfsk.
1065.

Blýniti se = blýskati se. Šm.

Blynka, y, f., ves u Plaňan. PL. Cf.
Blk. Kfsk. 1065.

Blyny, dle Dolany = Blynka. Blk. Kfsk.
1065.

Blysk, u, m., der Schimmer. Dch., Ssk.—
B., das Flittergold. Má blysky zo striebra
a zlata. Slav. 21.

Blýskací, blitzend, Blitz-. Ssk.

Blyskač, e, m., ranunculus auricomus,
fallax, acris, angustisectus, latisectus, lanu-
ginosus, repens, bulbosus, sceleratus, arven-
sis. Let. Mt. S. VIII. 1. 35. (1. 8.), Slb. 674.
Der Hahnenfuss. Jeho žluté květy se blyští.
Tč.

Blýskáček, čka, m., meligethes, der Glanz-
käfer, brouk. B. zelenavý, m. viridescens,
řepkový, m. aeneus, osamělý, m. viduatus,
černý, m. tristis, hnědonohý, m. erythropus.
Kk. Br. 142. Cf. Schd. II. 509., Frč. 188.,
Brm. IV. 75., Šír II. 60.

Blýskačka, y, f., das Flittergold; das
Blitzen. Ssk.

Blyskadlo, a, n. = stroj k dělání blesků.
Ndv.

Blýskání, n., das Blitzen. Vz Schd. I.
177., Kram. Slov. 38.

Blyskatel, e, m., der Blitzschleuderer.
Lpř. Sl. I. 99.

Blýskati. — abs. Nože blýskly. Kká.
K sl. j. 137. Meč blyskne. Mcha. Blýská-li,
říkají, že nebe se otvírá Us. — čím. B.
lokty (šat na loktech roztrhaný míti). Němc.
Světlem v něco blýsknouti. Kká. K sl. j.
142. Okem zlobně blýskal. Čch. D. 610.
Nepřietelé mečem blýskali. Pč. 38. Hand-
žárem b. Kká. K sl. j. 29. B. zrakem. Ib.
55. B-la se svými půvaby. Hrts. Rytířů
tam b-la se četa ocelovou šupinou. Čch.
Bs. 69. — kde jak. Blýskl se ve tmách
hrot. Kká. K sl. j. 126. Zas to blýsklo řa-
dem v mužů zraku. Ib. 17. Ono (jezero)
v luny paprscích se blýskalo jak slza zářící.
Vrch. Meč zločinci blyskne v týle. Mcha.
- kudy. Světem úžas blýskl. Kká. K sl.
j. 37. Meč jeho blýsknul mlhou večerní.
Vrch. Tmou se blýskly sekery; Blýsklo se
to řadem po sekerách. Kká. K sl. j. 19.,
15. — kam. Jasným okem v budoucnosť