1019

Bobonec, nce, m. = bobonek. Ale všichni
jiní b-ci, kterýchž učení lékaři nedrží, leč
žehnání, leč napsání, která na jablce atd.
zapovědieni jsú kostelem. Št. Kn. š. 9. —
B. A prosried cmitera slepec sedáva. Ty
jeho nohy v bujnej zeline zarastlé až po
kolená; bradou sa sivou b. vinie na vrch
lisého temena. Č. čít. II. 145. Cf. Bobona.

Bobonek. Přidej: Výb. I. 682. A když
nějaké takové b-ky činie. Št. Kn. š. 11. Cf.
Bobona, Bobonec, Sbtk. Rostl. 28.

Bobonice, e, f. = bosorka, újemnice, čaro-
dějnice. Us. v Podluží na Mor. Brt. L. N.
II. 37.

Boboník, a, m. = čarodějník. V Podluží
na Mor. Brt. L. N. II. 37.

Boboňov, a, m., Punau, ves u Plané.
Arch. III. 466.

Bobor, a, m. = bobr. Slov. Loos.

Boboralka, y, f. = boborolka. Sl. les.

Boborelka = boborolka.

Beborolka, y, f. = mechyně, židovské či
mořské višně, židovské jahody, liščí jablko,
physalis Alkekengi, die Schlutte, rostl. Vz
Rstp. 1126., Sl. les., Odb. path. a ther. III.
830., Bartol. Göm. a předcház.

Boborolník, u, m. B. židovský = bobo-
rolka. Let. Mt. S. VIII. 1. 31.

Bobošiť sa = Boha se dovolávati; diviti
se, val.; lekati, plašiti se. — Vz Zbobošiti.
Mor. Brt. D. 200.

Bobot, u, m. = hora na Slov. východně
od Beckova a od řeky Váhu. Pokr. Pot. I.
83.

Bobov, a, m., ves u Něm. Brodu. — B.,
ves v Bolesl. Blk. Kfsk. 534., 805.

Bobovcovitý. B. rostliny, connaraceae:
pupolatek, klínoplod, staviplav, pajasan. Vz
Rstp. 280

Bobovice, ale Budějovice, ves v Písecku
a Pražsku. Blk. Kfsk. 334., 165.

Bobovina, y, f., das Bohnenstroh. Loos.

Bobovinec, nce, m., connarus, der Färber-
baum. Šm.

Bobovisko, a, n., der Bohnenacker. Loos.

Bobovitý, bohnig, bohnenartig. B. zrnka
kávy. Dch. B. plodiny. Holub II. 349.

Bobovnice, e, f. = loučky v Bohučovicích
na Opavsku. Šd.

Bobovník, u, m. = mandloň, amygdalus
nana, die Zwergmandel, der Mandelbaum.
Rstp. 474., Sl. les., Sbtk. Rostl. 314. — B. =
potočník, rozrazil, veronica beceabunga, der
Bachbungen Ehrenpreis. Mor. Tč. Sadila som
bobovníčok do zahrady na chodníčok. Sl.
spv. 168.

Bobovnisko, a, n. = bobiště. U Olom.
Sd.

Bobový. B. tyčka, Sl. les., klička, vz
Klička, ruda, das Bohnenerz. S. N. L 4., V.
491.

Bobr, strsl. bebrs, bBbrB. Vz Mkl. Etym.
8. B. kanadský či americký, castor canaden-
sis v. americanus, der Kanadabiber, obecný,
c. fiber, europský. Vz Frč. 388., Schd. II.
416., KP. III. 352., Brm. Živ. zv. L 2. 335.,
336., 338., Sl les., S. N., Kram. Slov. 39.,
Slov. zdrav. 32. V MV. nepravá glossa. Pa.
— B., ves v Jičínsku. Blk. Kfsk. 683. —

Bobry = boby. U Kr. Hrad. Kšť. — B. =
veliký hrách. Vz Bubr.

Bobra, y, f., říčka v Těšínsku. Šd.

Bobrák, a, m., der Biberhund. Rk.

Bobrava, y, f. B. Horní a Dolní, městečka
v Jihlavsku. Vz S. N.

Bobrcký dvůr, samota u Vsetína.

Bobrek, brka (lid říká: Bobku), m., ves
u Těšína. Půjdeme na Bobrek, byli jsme
v Bobku, jdeme z Bobku. Us. ve Slez. Tč.
— B., vz Bobřek.

Bobřek, bobrek, řku, rku (či bobřeku?),
m. = vachta trojlistá, trojlistník, jetel vodní
či hořký, trojice vodní, trojan vodní, trifo-
lium fibrinum, (Sl, les.), menyarthes trifo-
liata, der Bitter-, Fieberklee. Rstp. 1082.,
Sbtk. Rostl. 375.

Bobří kůže, vz S. N.

Bobřina, y, f. = bobrový stroj, das Biber-
geil. Sl. les.

Bobrky, pl., m., jm. polí u Vsetína. Vck.

Bobrov, a, m., místní jm. v Uhřích.

Bobrová, é, f. B. Horní a Dolní, Ober-,
Unter-Bobrau, městečka v Brněnsku. — B.
Anna. Blk. Kfsk. 1120.

Bobrovati = wie ein Biber waten, stolpern;
dolů padati, Herabfallen. — odkud. B-val
ze schodů. — kdy. Kdes b-val v noci =
potloukal se. U St. Jič. Brt. D. 200.

Bobrovec, vce, m., místní jm. v Uhřích
v liptovské stolici.

Bobrovice, e, f., das Biberfell. Rk.

Bobrovisko, a, n. = místo bahnité, kde
letního času bobři přebývají. Škd. — B.,
jm. lesa u Přerova. Km.

Bobrovlasý, von Biberhaar. Šm.

Bobrovna, y, f., der Biberbau. Šm.

Bobrovník, a, m. = kdo bobry chová;
lovec bobrů. Pk.

Bobrovníky, dle Dolany, ves na Hul-
čínsku v prus. Slezsku. Šm.

Bobrovská Estera. Vz Blk. Kfsk. 1016.

Bobrový stroj, castoreum, Sv. ruk. 319.
a., Byl. 15. stol., vz S. N., kýta, obmýtačka
(ohon, ocas), Šp., kapky, Tč., železa. Škd.
B. moře = Beringovo. S. N.

Bobrůvka, y, f., říčka u Skrej na Mor.
Brt. v Osv. 1884. 30. — B., ves u Horní
Bobrové.

Bobtati = bobtěti. Tehdy čbán poče
bobtati. Hr. rk. 391.

Bobuláček, čka, m., anthrenus, der Knoll-,
Wollenkäfer. Šm., Loos.

Bobulák, u, m., macrocistis, rostl. B.
hruškonosný, m. pyrifera. Vz Rstp. 1848.

Bobulatý, beerentragend. Sl. les.

Bobule = plod zbobulelý, fructus baccatus,
die Beerenfrucht. Sl. les. B., bacca, die Beere,
plod šťávnatý, dužnatý n. zevnitř pevnější
jako u okurky, dýně. Rosc. 94., Čl. Kv.
XVIII., Kk. 59., Slb. XL., S. N., Schd. II.
211. B. líčidlové, baccae phytolaccae, die
Kermesbeeren. Nz. lk. B. perské, řešetlačky.
Schd. I. 403. Černie sa z ďaleka len ako
dáka bobulka (jahôdka). Sb. sl. ps. I. 88.

Bobulitý. B. rostliny, plantae bacciferae,
mající bobule. S. N.

Bohulka, y, f, vz Bobule.

Bobulní tobolka, Capsula baccacea, die
Beerenkapsel. Sl. les.