Předchozí (1018)  Strana:1019  Další (1020) |
|
|||
1019
|
|||
|
|||
Bobonec, nce, m. = bobonek. Ale všichni
jiní b-ci, kterýchž učení lékaři nedrží, leč žehnání, leč napsání, která na jablce atd. zapovědieni jsú kostelem. Št. Kn. š. 9. — B. A prosried cmitera slepec sedáva. Ty jeho nohy v bujnej zeline zarastlé až po kolená; bradou sa sivou b. vinie na vrch lisého temena. Č. čít. II. 145. Cf. Bobona. Bobonek. Přidej: Výb. I. 682. A když
nějaké takové b-ky činie. Št. Kn. š. 11. Cf. Bobona, Bobonec, Sbtk. Rostl. 28. Bobonice, e, f. = bosorka, újemnice, čaro-
dějnice. Us. v Podluží na Mor. Brt. L. N. II. 37. Boboník, a, m. = čarodějník. V Podluží
na Mor. Brt. L. N. II. 37. Boboňov, a, m., Punau, ves u Plané.
Arch. III. 466. Bobor, a, m. = bobr. Slov. Loos.
Boboralka, y, f. = boborolka. Sl. les.
Boborelka = boborolka.
Beborolka, y, f. = mechyně, židovské či
mořské višně, židovské jahody, liščí jablko, physalis Alkekengi, die Schlutte, rostl. Vz Rstp. 1126., Sl. les., Odb. path. a ther. III. 830., Bartol. Göm. a předcház. Boborolník, u, m. B. židovský = bobo-
rolka. Let. Mt. S. VIII. 1. 31. Bobošiť sa = Boha se dovolávati; diviti
se, val.; lekati, plašiti se. — Vz Zbobošiti. Mor. Brt. D. 200. Bobot, u, m. = hora na Slov. východně
od Beckova a od řeky Váhu. Pokr. Pot. I. 83. Bobov, a, m., ves u Něm. Brodu. — B.,
ves v Bolesl. Blk. Kfsk. 534., 805. Bobovcovitý. B. rostliny, connaraceae:
pupolatek, klínoplod, staviplav, pajasan. Vz Rstp. 280 Bobovice, ale Budějovice, ves v Písecku
a Pražsku. Blk. Kfsk. 334., 165. Bobovina, y, f., das Bohnenstroh. Loos.
Bobovinec, nce, m., connarus, der Färber-
baum. Šm. Bobovisko, a, n., der Bohnenacker. Loos.
Bobovitý, bohnig, bohnenartig. B. zrnka
kávy. Dch. B. plodiny. Holub II. 349. Bobovnice, e, f. = loučky v Bohučovicích
na Opavsku. Šd. Bobovník, u, m. = mandloň, amygdalus
nana, die Zwergmandel, der Mandelbaum. Rstp. 474., Sl. les., Sbtk. Rostl. 314. — B. = potočník, rozrazil, veronica beceabunga, der Bachbungen Ehrenpreis. Mor. Tč. Sadila som bobovníčok do zahrady na chodníčok. Sl. spv. 168. Bobovnisko, a, n. = bobiště. U Olom.
Sd. Bobový. B. tyčka, Sl. les., klička, vz
Klička, ruda, das Bohnenerz. S. N. L 4., V. 491. Bobr, strsl. bebrs, bBbrB. Vz Mkl. Etym.
8. B. kanadský či americký, castor canaden- sis v. americanus, der Kanadabiber, obecný, c. fiber, europský. Vz Frč. 388., Schd. II. 416., KP. III. 352., Brm. Živ. zv. L 2. 335., 336., 338., Sl les., S. N., Kram. Slov. 39., Slov. zdrav. 32. V MV. nepravá glossa. Pa. — B., ves v Jičínsku. Blk. Kfsk. 683. — |
Bobry = boby. U Kr. Hrad. Kšť. — B. =
veliký hrách. Vz Bubr. Bobra, y, f., říčka v Těšínsku. Šd.
Bobrák, a, m., der Biberhund. Rk.
Bobrava, y, f. B. Horní a Dolní, městečka
v Jihlavsku. Vz S. N. Bobrcký dvůr, samota u Vsetína.
Bobrek, brka (lid říká: Bobku), m., ves
u Těšína. Půjdeme na Bobrek, byli jsme v Bobku, jdeme z Bobku. Us. ve Slez. Tč. — B., vz Bobřek. Bobřek, bobrek, řku, rku (či bobřeku?),
m. = vachta trojlistá, trojlistník, jetel vodní či hořký, trojice vodní, trojan vodní, trifo- lium fibrinum, (Sl, les.), menyarthes trifo- liata, der Bitter-, Fieberklee. Rstp. 1082., Sbtk. Rostl. 375. Bobří kůže, vz S. N.
Bobřina, y, f. = bobrový stroj, das Biber-
geil. Sl. les. Bobrky, pl., m., jm. polí u Vsetína. Vck.
Bobrov, a, m., místní jm. v Uhřích.
Bobrová, é, f. B. Horní a Dolní, Ober-,
Unter-Bobrau, městečka v Brněnsku. — B. Anna. Blk. Kfsk. 1120. Bobrovati = wie ein Biber waten, stolpern;
dolů padati, Herabfallen. — odkud. B-val ze schodů. — kdy. Kdes b-val v noci = potloukal se. U St. Jič. Brt. D. 200. Bobrovec, vce, m., místní jm. v Uhřích
v liptovské stolici. Bobrovice, e, f., das Biberfell. Rk.
Bobrovisko, a, n. = místo bahnité, kde
letního času bobři přebývají. Škd. — B., jm. lesa u Přerova. Km. Bobrovlasý, von Biberhaar. Šm.
Bobrovna, y, f., der Biberbau. Šm.
Bobrovník, a, m. = kdo bobry chová;
lovec bobrů. Pk. Bobrovníky, dle Dolany, ves na Hul-
čínsku v prus. Slezsku. Šm. Bobrovská Estera. Vz Blk. Kfsk. 1016.
Bobrový stroj, castoreum, Sv. ruk. 319.
a., Byl. 15. stol., vz S. N., kýta, obmýtačka (ohon, ocas), Šp., kapky, Tč., železa. Škd. B. moře = Beringovo. S. N. Bobrůvka, y, f., říčka u Skrej na Mor.
Brt. v Osv. 1884. 30. — B., ves u Horní Bobrové. Bobtati = bobtěti. Tehdy čbán poče
bobtati. Hr. rk. 391. Bobuláček, čka, m., anthrenus, der Knoll-,
Wollenkäfer. Šm., Loos. Bobulák, u, m., macrocistis, rostl. B.
hruškonosný, m. pyrifera. Vz Rstp. 1848. Bobulatý, beerentragend. Sl. les.
Bobule = plod zbobulelý, fructus baccatus,
die Beerenfrucht. Sl. les. B., bacca, die Beere, plod šťávnatý, dužnatý n. zevnitř pevnější jako u okurky, dýně. Rosc. 94., Čl. Kv. XVIII., Kk. 59., Slb. XL., S. N., Schd. II. 211. B. líčidlové, baccae phytolaccae, die Kermesbeeren. Nz. lk. B. perské, řešetlačky. Schd. I. 403. Černie sa z ďaleka len ako dáka bobulka (jahôdka). Sb. sl. ps. I. 88. Bobulitý. B. rostliny, plantae bacciferae,
mající bobule. S. N. Bohulka, y, f, vz Bobule.
Bobulní tobolka, Capsula baccacea, die
Beerenkapsel. Sl. les. |
||
|
|||
Předchozí (1018)  Strana:1019  Další (1020) |