1021

minační, kyvu, dopadu, hlavní či kardinalní,
uzlový, vz ZČ. I. 18., 25., 116., 139., III.
36., 177., rosný, Thau-, Mj. 146., zvláštní,
obecný, návratu, centralní, Central-, dělicí,
Theilungs-, distanční, Distanz-, dvojnásobný,
Doppel-, hybný, beweglicher, koncový, End-,
mnohonásobný, vielfacher, obratu, Wende-,
Inflexions-, osamělý, isolirter, počátečný,
Anfangs-, podobnosti (vnější, vnitřní), Aehn-
lichkeits-, stálý, Fix-, svítící, leuchtender,
úběžný, unendlich ferner, soumezný, unendlich
naher, Nachbarpunkt. Vz Jrl. 202., 201., 419.
B. lesklý (der Glanzpunkt, point brillant) =
bod, ve kterém světelný paprsek na danou
plochu kolmo dopadá; B. centralní, dvojný,
ombiliční či pupkový (lépe: kruhový. Čs.
math. X. 94.), pomyslný, samotyčný, stře-
dový, undulační, přiřaděný, Vnč. 15., 11.-18.,
45., dvojný či samodružný, oskulační, sdru-
žený. Čs. math. X. 161., 262. B. osný vz
Osný. Přímky ty se protínají v bodu A.
Us. Pdl. Dva body určují polohu přímky.
Sl. les. Útočný b., der Angriffspunkt. Čsk.
Cf. S. N. — B. = kus, správně: částka, člá-
nek, předmět, věc a p. Bude jednati o té
věci ve třech bodech. Nyní přijde druhý
bod, o kterém pojednám a p. Us. — B. =
bodnutí, bodení. Sek a bod, Hieb und Stoss;
rána bodem. Dch. B. muší, Kyt. 1876. 86.,
b. kordem, Degenstich, bodákem, b. v šer-
mířství: vněšní, vrchní, vnitřní, kružný, NA.
III. 66., 69., b. přímý, vnitřní v poloze hřbetní.
Čsk. Žene koně zlostně prudkým bodem.
Kká. K sl. j. 13.

Bodajco = ledaco. U Opav. Klš.

Bodajjaký = ledajaký. U Opavy. Klš.

Bodaj vršky. Pojdeš ty za B. (= čtyři
míle za pec, nikam). Slov. Zátur.

Bodajzdrav = Bůh daj zdráv (= byl).
Aký pambodaj, taký b. Slov. Sl. sb. ps. I.
87.

Bodák, od bodati, koř. bod. S. N. XI.
49. Krček či hrdlo, trubka, rukojeť b-ku.
NA. III. 102. B. verndlovky = bodák jata-
gan, das Säbelbajonett, skládá se z čepele
(Klinge), odrážky či kříže (Parirstange) a
rukojeti (Griff); boj bodákem, ručnice s bo-
dákem, ostří b-ku; krk, čepel, kroužek, zá-
zubec (Bajonettwulst) b-ku; b. nasaditi, na-
raziti; b-kem vpadnouti, šermovati; b-kem
v pád! Fällt das B.! B. nasaď! b. schraň!
Bajonett auf! B. ab! — B. či ozubec bran
(der Egge). NA. IV. 74.

Bodákati = bohdákati.

Bodalka, y, f. B. domácí, stomoxys cal-
citrans, dvoukřídlý členovec. Vz Frč. 160.,
Odb. path. III. 924.

Bodamský. B. jezero, Bodensee, Bod-
mansee, Bregenzer See, Kostnické jezero,
lacus venetus, moesius, brigantinus, mezi
Švýcarskem a již Německem. Vz S. N.

Bodanovice, dle Budějovice, Boydens-
dorf, ves v Těšínsku.

Bodašín, a, m., ves u Police. Tk. III.
90., Arch. I. 532.

Bodatý, stachelig. Šm.

Bodavá, é, f., říčka na Slov. Č. Čt. II.
351.

Bodavosť, i, f., die Stachlichkeit. Šm.

Bodavý. B. trýzeň, Msn. Or 137., zraky.

Bodcový, Stachel-. B. pošvice, Křž. Por.
643., řebřík. Čerm.

Bodec = nástroj. V MV. nepravá glossa.
B. železný (sázeč, kolík, cf. Průboj), jímž
dělají se do země jamky k sázení stromů,
das Pflanzeisen, b. kolenový. Sl. les. B.
soustružní (špička soustruhu, die Drehstuhl-
spitze, b. kružidla, die Zirkelspitze, Šp.,
dvouostrý, der Doppelstachel. Lpř. B. šev-
covský, der Bohrer, na nýtky ševcovské,
Matj. 104., krejčovský, der Stecher; b. kot-
vicovitý (die Harpune) se zámyčkou (Ven-
tiltoicart) ku pracím mikroskopickým.

Bodejes' (= bodej si), kochanku, ve
svěcě zahynul. Sš. P. 363.

Bodek, dku, m. = bodec. Šm.

Boden, a, m. = bodamské jezero. Koll.

Bodenheimský. B. víno, bodenheimer
Wein. Šp.

Bodení, n., der Stich. Us.

Bodený. B. rána. Vš. 446.

Bodíček, čku, m. = malý bod, das Pünkt
chen. Dch.

Bodík, a, m., pamborus, ein Insekt. Šm.

Bodikov, a, m., Böhm. Märzdorf, ves
u Rudy na Mor.

Bodiš, e, m., místní jm. v Hradecku.
Blk. Kfsk. 1047.

Bodka = bočiště, otka, botka, der Stock-
haken, Schiebhaken, Stosshaken, die Schieb-
klaue, Reute. Šp. Na pilách, der Stosshaken.
Šp. — B. = tečka. Ajhla v diali se biely
bod vynorí! Už bodka zriastla v bielu loď.
Vaj. Tat. a m. 43.

Bodkastý, bodkovaný, punktirt. Šm.,
Loos.

Bodkavý = bodkastý. Slov. Loos.

Bodkovati, punktiren, interpunktiren.
Slov.

Bodkyně, ě, f., die Haarnadel, mor. a
slov. Rk., Loos.

Bodláč, e, m. = bodlák. Slov. Ssk.

Bodláček, čku, m., vz Bodlák.

Bodláčí, das Unkraut. B. nemilé v poli,
když se zapálí, hyne. Kom.

Bodlačina, y, f. = bodláčí. Hej kým
som bol šuhaj, bolo ostružiny, hej ale už
teraz niet len bodliačiny. Sb. sl. ps. II. 1.106.

Bodlačka, y, f. = uzlovatý bič, scorpio.
Otec mój švihal vás bičíkem, ale já vy budu
bíti b-kami. BO.

Bodláčník, a, m., lixus, brouk. B. ochro-
mující, l. paraplecticus, lähmender Stengel-
bohrer, niťovitý, l. filiformis. Kk. Br. 307.,
Brm. IV. 152.

Bodlák, od koř. bod (v bodati. Cf. Mkl.
Etym.), Carduus, die Karde, Distel. B. srp-
kovitý, c. serratuloides, nachýlený, c. nu-
tans, jedlý (artišok), cynara scolymus. Exc.
Vz FB. 46., Rstp. 936., 305., Čl. Kv. 102.,
Kk. 164., 166., Slb. 398., 242., Rosc. 124.,
Kram. Slov. 39. 16., Sbtk. Rostl. 13., 32.,
316. Roste-li mnoho hlavatého bodláku (c.
benedictus), bude teplý podzimek. Mus. 1854.
546. Cf. Bodláčí.

Bodlákovitý, distelartig. B. rostliny, cy-
nareae: bodlák, pcháč (cirsium), přímětník,
pupava, chrpa (polní, luční), lopuch, saflor,
krusíček, bělotrn, suchokvět. Schd. II. 281.
— B., samota u Bechyně.