1027

Bohotvárný, <9--oí--f-/.-. Lpř.

Bohotvořený; -en, a, o, gotterschaffen.

Bohotvorný. B. uměna. Dk. P. 27.

Bohoúcta, y, f., die Gottesverehrung. Sš.
Sk. 88.

Bohoučenec, nce, m. = člověk Bohem
učený, bohouk. Sš. J. 110.

Bohouk, a, m. = bohoučenec. Sš. J. 109.

Bohouňovice, dle Budějovice, ves u Ko-
lína.

Bohourčený; -en, a, o = Bohem určený,
gottbestimmt. Rozdíl prostoru a místa b. Sš.
Sk. 208. Cf. Bohochtěný.

Bohousov, a, m., ves u Žamberka.

Bohouškovice, dle Budějov., ves u Krum-
lova. Sdl. Hr. 301.

Bohoušovice, ves nad Ohří. Tk. III. 85.

Bohov, a, m., dvůr u Horažďovic.

Bohování, n., vz Bohovati. Kristovo v nebi
kralování a b. Sš. L. 126.

Bohovaný. Celý b. (= boží) den stojí
u kolébky. Na Zlínsku. Brt. v Mtc. 1878. 30,

Bohovati. — jak. Jakoby bez usynění
člověčenstva méně bohoval. Sš. II. 81. —
kde. Chcel z prestola otca zhodiť, seba zvý-
šiť, i zhrda na hvězdném b. len tróne sa-
motný. Hol. 81. — B. = Boha jmenovati.
Hrnce, stoly drízga rukama. Ach a pri tom
kľaje, hreší,strašne bohuje, že si každý za-
pchá uši. Ur. Pg. 9. Drotár začne skácať a
bohovať. Lipa I. 252.

Bohovec, vce, m., der Gottentsprossene.
Že vyšším a b-cům všecko se dovoluje. Sš. I.
27. (J. 284.)

Bohověda, y, f., die Theologie. Hlv.

Bohovědec, dce, m., der Theolog. Šm.

Bohovědecký, theologisch.

Bohovědectvi, n. = bohověda. Šm.

Bohovědomí, n., das göttliche Bewusst-
sein. Dk. P. 151.

Bohověrný, gottergeben. Dch.

Bohověštěný, von den Göttern angesagt.
B. zběh. Msn. Or. 111.

Bohověští, n., die göttliche Offenbarung.
Vký.

Bohovič, e, m. = božič. Hdž. Dš. 22.

Bohovitý = boží. Každý b. den sa va-
dila. Každý b. den len tú jednu pieseň húdla.
Dbš. Sl. pov. I. 230., II. 81. Každý b. den
hriech v dome robí. Sb. sl. ps. I. 100., Mt.
S. I. 100.

Bohovláda, y, f. die göttliche Regierung.
Lpř. Děj. I. 34., I.37. Cf. S. N., Kram. Slov. 40.

Bohovládný = theokratický. Sš. II. 98.

Bohovně, göttlich. Všichni, kteříž chtie
b. živi býti, v Kristovi protivnosti trpí. Hus. I.

Bohovon, u, m., die Göttergabe, rostl. Sm.

Bohovosť, i, f., die Göttlichkeit. Pal. I.1.8.

Bohovsky, göttlich. A tu ledys Poľak
b. si stolil. Hdž. Rkp.

Bohovský, göttlich. Kam., Dch.

Bohový. Bóh bohový, deus deorum. Ž. wit.
83. 8., 49. 1., 135. 2. Ducha b-ho v sobě
máš (spiritum deorum). BO. Srdce b-vé (cor
dei). BO.

Bohovzdornosť, i, f. Vz Úrupnosť. Sš. I.
102.

Bohovzdorný, Gott trotzend. B. král. Kos.
Ol. I. 255.

Bohozdělaný; -án, a, o = Bohem zdě-
laný, &tódfirjToc. B. Atheny. Ndr., Lpř.

Bohoznalec, lce, m., der Gottkenner,
Theosoph. Šm., Loos.

Bohoznavce, e, m., der Gotterkenner. Šm.

Bohozrodilý, d-eoyevrjc. Vký.

Bohozvaný, von Gott berufen. Šm.

Bohslava, y, f., Alleluja. Šm.

Bohstvie, n. = božství. Št.

Bohtati, heulen wie die Nachteule. Šm.

Bohubud, a, m., os. jm. Pol. Rdh. I. 118.

Bohučovice, dle Budějovice, ves u Opavy.

Bohudar, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I.118.

Bohudařie, e, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Bohudobný, ávtífreoc, šp. tvořeno. Lšk.

Bohuchval, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.,
Mus. 1880. 108.

Bohuchvalov, a, m., Hohndorf, r. 1246.
Buchvalovy, ves na Hlubčicku v prus. Slez.
Pk , Šb.

Bohukaja, dle Bača, os. jm. Pal. Rdh. I.
118.

Bohulibý; gottgefällig. B. čtení. Čch.
Mch. 13.

Bohulub, a, m. = Bohumil. Ssk.

Bohumělice, dle Budějovice, ves u Klo-
bouk.

Bohumest, msta, m., os. jm. Pal. Rdh. I.118.

Bohumil, a, m., Amadeus, vz S. N., Tk. I.
61., 62., Sbn. 113.

Bohumila, y, f., Theofila, ²⁸/₁₂.

Bohumileč, lče, m , ves u Pardubic. Arch.
IV. 175.

Bohumilice, dle Budějovice (od Bohu-
mila, Pal. Rdh. I. 133.), ves u Čáslavě a
u Vimberka; něm. Bohumetsch, ves u Čes.
Dubu. Cf. Tk. III. 56., Blk. Kfsk. 1285., Sdl.
Hrd. I. 39., 55.

Bohumily, dle Dolany, samota u Čern
Kostelce. Blk. Kfsk. 526.

Bohumilý. B. obět, skutek. Us. Pdl. Ej
dyž vypoví, bude jiná, bude děvčinka b-lá.
Sš. P. 230.

Bohumín V B-ně titulovali purkmistry:
,Vaše moudrosť' a často moudrosť bohumín-
skou dlouho hledati musili. Sbtk. Krat. h. 226.
Vz Bohunín.

Bohumír, u, m., Gottfried. Šd., Tk. I.196.

Bohumsta, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Bobun, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Bohuň, ě. m., os. jm. Cf. Bohuněk. Šd.
B. Petr, malíř, nar. 1822. Vz S. N.

Bohuna, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Bohunek, nka, Bohuněk, ňka, m. (= Bohu-
slav), os. jm. Pal. Rdh. I. 118., Arch. I.187.,
Tk. II. 431., III. 340., IV. 240., V. 235. B.
v 15. n. 16. stol. Vz Jg. H. l.536., Jir. Ruk. I.87.

Bohuněvice, Bohouňovice, dle Budějo-
vice, ves u Kolína.

Bohunice, dle Budějovice, Bohonitz, ves
u Vltavotýna; Bonitz, ves ve Znojemsku.
Tk. III. 37., 43., Blk. Kfsk. 1241.

Bohunín, a, m., nyní Bohumín. Pk.

Bohunka, Bohunka, y, f., os. jm. (= Bohu-
slava). Mus. 1880. 93., Pal. Rdh. I.118., Dsky
olom.

Bohunov, a, m., ves u Bystřice v Brněnsku.

Bohuňovice, dle Budějovice, ves u Kou-
řimě a u Kolína (Bohuněvice). Tk. III. 35.,
Sdl. Hrd. I. 252., II. 138.

354*



	1027

	Bohotvárný, <9--oí--f-/.-. Lpř. Bohotvořený; -en, a, o, gotterschaffen. Bohotvorný. B. uměna. Dk. P. 27. Bohoúcta, y, f., die Gottesverehrung. Sš. Sk. 88. Bohoučenec, nce, m. = člověk Bohem učený, bohouk. Sš. J. 110. Bohouk, a, m. = bohoučenec. Sš. J. 109. Bohouňovice, dle Budějovice, ves u Ko- lína. Bohourčený; -en, a, o = Bohem určený, gottbestimmt. Rozdíl prostoru a místa b. Sš. Sk. 208. Cf. Bohochtěný. Bohousov, a, m., ves u Žamberka. Bohouškovice, dle Budějov., ves u Krum- lova. Sdl. Hr. 301. Bohoušovice, ves nad Ohří. Tk. III. 85. Bohov, a, m., dvůr u Horažďovic. Bohování, n., vz Bohovati. Kristovo v nebi kralování a b. Sš. L. 126. Bohovaný. Celý b. (= boží) den stojí u kolébky. Na Zlínsku. Brt. v Mtc. 1878. 30, Bohovati. — jak. Jakoby bez usynění člověčenstva méně bohoval. Sš. II. 81. — kde. Chcel z prestola otca zhodiť, seba zvý- šiť, i zhrda na hvězdném b. len tróne sa- motný. Hol. 81. — B. = Boha jmenovati. Hrnce, stoly drízga rukama. Ach a pri tom kľaje, hreší,strašne bohuje, že si každý za- pchá uši. Ur. Pg. 9. Drotár začne skácať a bohovať. Lipa I. 252. Bohovec, vce, m., der Gottentsprossene. Že vyšším a b-cům všecko se dovoluje. Sš. I. 27. (J. 284.) Bohověda, y, f., die Theologie. Hlv. Bohovědec, dce, m., der Theolog. Šm. Bohovědecký, theologisch. Bohovědectvi, n. = bohověda. Šm. Bohovědomí, n., das göttliche Bewusst- sein. Dk. P. 151. Bohověrný, gottergeben. Dch. Bohověštěný, von den Göttern angesagt. B. zběh. Msn. Or. 111. Bohověští, n., die göttliche Offenbarung. Vký. Bohovič, e, m. = božič. Hdž. Dš. 22. Bohovitý = boží. Každý b. den sa va- dila. Každý b. den len tú jednu pieseň húdla. Dbš. Sl. pov. I. 230., II. 81. Každý b. den hriech v dome robí. Sb. sl. ps. I. 100., Mt. S. I. 100. Bohovláda, y, f. die göttliche Regierung. Lpř. Děj. I. 34., I.37. Cf. S. N., Kram. Slov. 40. Bohovládný = theokratický. Sš. II. 98. Bohovně, göttlich. Všichni, kteříž chtie b. živi býti, v Kristovi protivnosti trpí. Hus. I. Bohovon, u, m., die Göttergabe, rostl. Sm. Bohovosť, i, f., die Göttlichkeit. Pal. I.1.8. Bohovsky, göttlich. A tu ledys Poľak b. si stolil. Hdž. Rkp. Bohovský, göttlich. Kam., Dch. Bohový. Bóh bohový, deus deorum. Ž. wit. 83. 8., 49. 1., 135. 2. Ducha b-ho v sobě máš (spiritum deorum). BO. Srdce b-vé (cor dei). BO. Bohovzdornosť, i, f. Vz Úrupnosť. Sš. I. 102. Bohovzdorný, Gott trotzend. B. král. Kos. Ol. I. 255.	Bohozdělaný; -án, a, o = Bohem zdě- laný, &tódfirjToc. B. Atheny. Ndr., Lpř. Bohoznalec, lce, m., der Gottkenner, Theosoph. Šm., Loos. Bohoznavce, e, m., der Gotterkenner. Šm. Bohozrodilý, d-eoyevrjc. Vký. Bohozvaný, von Gott berufen. Šm. Bohslava, y, f., Alleluja. Šm. Bohstvie, n. = božství. Št. Bohtati, heulen wie die Nachteule. Šm. Bohubud, a, m., os. jm. Pol. Rdh. I. 118. Bohučovice, dle Budějovice, ves u Opavy. Bohudar, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I.118. Bohudařie, e, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 118. Bohudobný, ávtífreoc, šp. tvořeno. Lšk. Bohuchval, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118., Mus. 1880. 108. Bohuchvalov, a, m., Hohndorf, r. 1246. Buchvalovy, ves na Hlubčicku v prus. Slez. Pk , Šb. Bohukaja, dle Bača, os. jm. Pal. Rdh. I. 118. Bohulibý; gottgefällig. B. čtení. Čch. Mch. 13. Bohulub, a, m. = Bohumil. Ssk. Bohumělice, dle Budějovice, ves u Klo- bouk. Bohumest, msta, m., os. jm. Pal. Rdh. I.118. Bohumil, a, m., Amadeus, vz S. N., Tk. I. 61., 62., Sbn. 113. Bohumila, y, f., Theofila, ²⁸/₁₂. Bohumileč, lče, m , ves u Pardubic. Arch. IV. 175. Bohumilice, dle Budějovice (od Bohu- mila, Pal. Rdh. I. 133.), ves u Čáslavě a u Vimberka; něm. Bohumetsch, ves u Čes. Dubu. Cf. Tk. III. 56., Blk. Kfsk. 1285., Sdl. Hrd. I. 39., 55. Bohumily, dle Dolany, samota u Čern Kostelce. Blk. Kfsk. 526. Bohumilý. B. obět, skutek. Us. Pdl. Ej dyž vypoví, bude jiná, bude děvčinka b-lá. Sš. P. 230. Bohumín V B-ně titulovali purkmistry: ,Vaše moudrosť' a často moudrosť bohumín- skou dlouho hledati musili. Sbtk. Krat. h. 226. Vz Bohunín. Bohumír, u, m., Gottfried. Šd., Tk. I.196. Bohumsta, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 118. Bobun, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118. Bohuň, ě. m., os. jm. Cf. Bohuněk. Šd. B. Petr, malíř, nar. 1822. Vz S. N. Bohuna, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 118. Bohunek, nka, Bohuněk, ňka, m. (= Bohu- slav), os. jm. Pal. Rdh. I. 118., Arch. I.187., Tk. II. 431., III. 340., IV. 240., V. 235. B. v 15. n. 16. stol. Vz Jg. H. l.536., Jir. Ruk. I.87. Bohuněvice, Bohouňovice, dle Budějo- vice, ves u Kolína. Bohunice, dle Budějovice, Bohonitz, ves u Vltavotýna; Bonitz, ves ve Znojemsku. Tk. III. 37., 43., Blk. Kfsk. 1241. Bohunín, a, m., nyní Bohumín. Pk. Bohunka, Bohunka, y, f., os. jm. (= Bohu- slava). Mus. 1880. 93., Pal. Rdh. I.118., Dsky olom. Bohunov, a, m., ves u Bystřice v Brněnsku. Bohuňovice, dle Budějovice, ves u Kou- řimě a u Kolína (Bohuněvice). Tk. III. 35., Sdl. Hrd. I. 252., II. 138. 354*