1028

Bohuňovsko, a, n., Bohenowsko, ves u Se-
mil. Vz Blk. Kfsk. 802.

Bohunovský, ého, m., os. jm. Mor. Šd. —
B. dvůr ve Vysočanech. Tf. Odp. 267.

Bohuprisám = hněvivý, mrzout. Taký
je ako b. Slov. Zátur.

Bohurad, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.
Bohusa, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.
Bohuslav, a, m., Bohuš, Buš, Bušek, Bo-
huň, Buno. Tč., S. N., Tk. 1. 149., IV. 723.
— B., ě, f., Passlas, ves u Teplé; Wuss-
leben, ves u Tachova. Vz Blk. Kfsk. 532., 14.
Bohuslava, y, f., vz Bohunka, Bohuška. —
B., samota u Milevska.
Bohuslávek, vka, m., os. jm. Tk. IV. 256.
Bohuslavice, dle Budějovice (od Bohu-
slava, Pal. Rdh. I. 133.), Bohuslawitz, vsi
u Nového Města nad Met., u Telče, u Kyjova,
u Olomouce, u Klobouk, u Zábřehu a u Na-
pajedel. PL. O češtině v jídelním lístku
v B-cích (u N. Města) vz Sbtk. Krat. h. 12.
Jak slaví B-ští (u Zábřehu) na sv. Petra
své hody? Pasou jelito a před schody je
dělí. Vz Sbtk. Krat. h. 145. Cf. Tk. V. 235.,
Žer. Záp. I. 134., Blk. Kfsk. 1285.

Bohusoudov, a, m., ves v Litoměř. Vz
Blk. Kfsk, 863, Sdl. Hrd. II. 275.

Bohusov,a, m., Bohusová, é, f. Sdl. Hrd. II.
275.
Bohusud, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.
Bohusudov = Bohosudov.
Bohuš, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.
Týž Jéšek pohoní téhož B-ši trhovým pó-
honem. Půh. I. 186. Mogodiáš svědčí s Bo-
huši. NB. Tč. 185. Vz Bohušin, S. N., Tk. I.
421., II. 32., 89., III. 16., 494. B. z Otěšic
Jan. Vz Blk. Kfsk. 29.

Bohušice, dle Budějovice, Bauschitz, ves
u Benešova; B. Horní a Dolní, vsi u Světlé
v Pardubsku. Tk. III. 20., V. 49., Blk. Kfsk.
1285.

Bohušin, a, o = Bohušův, dem Bohuš
gehörig. Cf. Junošin, Pastušin. -in. Anna,
Bohušina dcera. Půh. I. 253., II. 376., 565.
S Annú, B-nú dcerú. Půh. II. 384., I. 267.
S Hynkem, synem B-ným. Půh. I. 383. Na
zboží B-ně. Půh. II. 242. Pečeť, čeleď B-na.
Půh. 1. 363., 376. Pohoní Jana, B-na syna.
Půh. I. 233. Slíbil za základy za páně B-ny,
Půh. I. 236.

Bohušín, a, m., Bauschin, ves u Náchoda;
Bausin, ves u Plumlova. PL.

Bohušovice, dle Budějovice, Puschwitz.
Arch. I. 501.

Bohuta, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.,
Tk. I. 429., II. 121., V. 235.

Bohutice, dle Budějovice, ves u Mor.
Krumlova.

Bohutín, a, m., vsi u Příbramě (Blk. Kfsk.
1196.) a u Šumberka; samota u Tábora.
Tk. III. 37.

Bohutský, ého, m. B. z Hranic Janota,

knihtiskař 1606. Vz Jir. Ruk. I. 87.

Bohuvlasť, i, f., os. jm. Pal Rdh. I. 118.

Bohuvlast, a,m., os. jm. Pal. Radh. I. 118.

Bohuvole, e, m., os. jm. Pal. Radh. I. 118.

Bohužial = bohužel, leider. Slov. Ssk.

Bohy (Zbohy), ves u Kralovic. Tk. I. 87.,

III. 130. — B. Na ty bohy (zbohy), na Val.,

na zpány bohy = na štěstí. U Uher. Hrad.

Zatrúsíł sem v seně, ale na ty bohy sem tu
jiskru udusił za včasu. Mor. Brt. D.

Bohyňa, vz Bohyně.

Bohyňář, e, m. = věštec, který umí vše-
liké nemoci léčiti a hádati, kdo co ukradl,
der Wahrsager, Wunderdoktor. Šel do b-řa
(= k b-ři). Slez. Šd. vz Bohyně.

Bohyně. — B. = dobrá čarodějnice, která
jiným léky a věštbami pomáhá. V jihových.
Mor. Brt. v Osv. 1884. 236. Ve Slez. Vz Bo-
hyňář. Slievanie vosku sa koná práve len
od vychýrených vedomkyň, bohyň, lebo bo-
soriek, ktoré pri tom čosi pošušky šomrú
a ziechajú, tak že sa o ospalom človeku ho-
vorí : Ziecha, jako bohyňa. Slov. Pohld. III.
3. 292. — B., Alt-Böhmen, ves u Podmokel.
Vz Blk. Kfsk. 53.

Bohyňka, y, f., die Nympfe. Slov. Loss.

Bohyžka, y, f, funkia, die Funkie, rostl.
B. bílá, f. subcordata, modrá, f. ovata. Vz
Rstp. 1602.

Boch. A boch (nebo jsem) ja je svaty
patek; Bochtě se obával (nebo jsem). Sš. P.
787., 677. — B., die Speckseite, vepřové
plece. MV., Bohm. 260., Rozk. 532., V.,
Nomcl. Dva bochy. Pč. 38. Prosinec bochy
solí, vaří pivo a pole hnojí. 15. stol.

Bochadlo, a, n., die Wulststange beim
Klempner. Šm.

Bochák, u, m., u zámečníka, der Kehl-
hammer. Šm.

Bochar, u, m., v hutích, der Prellham-
mer. Šm.

Bochati = bouchati. Na Hané. Tč. Ach
boche, boche na dveře, matičko otevře. Sš.
P. 153.

Bochlinovice (Bechlejovice), ves v Lito-
měř. Blk. Kfsk. 53.

Bochna, y, f., die Senke. Šp.

Bochňa, ě, f., Bochnia, město u Krakova.
Vz S. N., Tk. III. 184., V. 160. — B. =
bochník (chleba). Slov. Loos.

Bochňátko, a, n. = bochníček. Mus. 1880. 6.

Bochnec, ohence, m. = bochník. BO., ZN.,
Bj., Pass. 772.

Bochnica, dle Káča = bochnice. Já som
zeman, chleba nemám, chyba jednu kobylicu,
ai tu ta dám za b-cu. Koll. Zp. II. 117.

Bochníček, vz Bochník.

Bochníčka, y, f. = bochánek. Slov. V tento
deň vystriehajú sa už koláče piecť: ktorá
by predsa piekla, príde vraj k nej veliký
buják a mumle ako hrom a akby mu v stra-
chu zabudla upiecť b-ku, rozhlaví ju na
pagáč. Sb. Sl. ps. I. 171.

Bochníčkovati (u perníkářů), Laibchen
machen. Šp.

Bochník. Vz Mkl. Etym. 16. Spíše dá
slunce bochník než déšť krajíc. Hk. Ačtě
hezký b. tvůj, přece pole upravuj. Bž. exc.

Bochníkovitý, laibartig. Pdl.

Bochníkový. B. těsto, Brodlaibteig. Šp.

Bochořák, a, m., os. jm. Mor. Šd.

Bochov (Buchov), a, m., Buchau, mě. Tk.
VII. 256., Blk. Kfsk. 98., 99., 243., XCVI.
Buchované prosluli svým sv. duchem. Vz
Sbtk. Krat. h. 19., S. N. — B., Wochau,
ves u Plzně.

Bochovice, dle Budějovice, ves u Třebíče.

Bochval = Bohuchval. Bž. 48.