1029

Bochvalov, a, m., Hohndorf, ve Slez.,
z: Bohuchvalov. Jir. v Osv. 1886. 916.

Bochyněc, ňce, m., Beauxit, Wocheinit,
Bohinar, m. = nečistý hydrát hlinitý. KP. IV.
298.

Boj jest každá srážka s nepřítelem, der
Kampf, Zusammenstoss. Čsk. Cf. Bitka, Seč,
Šarvátka. Boj, bellum, proelium. Ž. wit. 17.
40., 143. 1. B. palmo, der Feuerangriff, nahou
zbraní, mit blanker Waffe; hotovosť k boji,
doba boje; b. protáhnouti, prodloužiti; b.
trvalý; pouliční boj. Čsk. B. na smrť; Bude
z toho boj; Setkati se s někým v boj, dáti
se v boj. Dch. Není mi jaksi do boje (ne-
mám k tomu chuti). Kos. Ol. I. 12. Mužný
boj, rodáci, bíme. Ht. Sl. ml. 214. S kým
v boji, s tím jsme svoji. Kká. Td. 29. Citů
divý b. Vrch. B. o život. Stč. Zem. 806.,
Osv. I. 47. Krutý boj bojoval v nitru. Ko-
leda II. 18. B. rostlin o světlo. Sl. les. Zou-
falý b. Lpř. Děj. I. 41. Denní b. života; b.
náboženský. Mus. 1880. 144., 470. B. s ně-
kým bráti, vzíti. Dal. 111., 148., 154., 20. 4.,
Let. 67., GR., BO., Št. Kn. š. 125., Alx. V.
v. 1507. (HP. 37.). I stal se boj a Cechové
sú obdrželi b. Let. 56. B. mezi sebú vzali.
BO. Bral se v boj. GR. B. bude i s předu
i s zadu. BO. B. proti někomu podjíti, uči-
niti. Pass. 14. stol. (Mus. 1883. 112., 113.).
Když se již přiblíží boj, stane kněz před
čelem boje a takto bude mluviti. Hus. I. 170.
I dojíti bylo boje. Alx. V. v. 1289. (HP. 32.).
Umění v boji více může nežli síla. V. K boji
přistoupiti; v boj vstoupiti, se hnáti; bojem
koho utkati: počal se boj lítý; b. tvrdý na-
stal ; rozmohl se boj noční tmou; b. se ukli-
dil. Brt. S. 3. vyd. 165. — B., psí jm. Škd.

Bojací, der sich fürchtende. Slov. Ssk.

Bojácký = bojácný. Šm.

Bojácnosťjest pravá nemoudrost Bž. exc.

Boják, a, m. = bojko. Slov. Ssk.

Bojan, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.,
Sbn. 25. B. z Kamenné Lhoty Frant. Jir.
Ruk. I. 87. B. Jan. Blk. Kfsk. 1285.

Bojánek, nka, m., os. jm. Šd.

Bojanka, samota u Smíchova.

Bojanov, a, m., ves u Opavy. Pk. Čest. 7. —
B., městečko u Chrudimě, vz Blk. Kfsk. 923.,
Sdl. Hrd. I. 252.; ves v Jihlavsku. PL.

Bojanovice, dle Budějovice, Bojanowitz,
vsi u Horažďovic, u Mníška, u Znojma a
u Kroměříže. B. horní, ves u Hustopeče,
B. dolní, ves u Kyjova. PL. Vz S. N.

Bojanovičky, pl., f. ves na Mor. Sš. P. 500.

Bojanovský Václ. Vz Blk. Kfsk. 971.

Bojar, vz S. N.

Bojarin, a, m. = velmož. Slov. Zbr. Lžd.
VII. Vz Bojar, S. N., Mkl. Etym. 17.

Bojariňa, ě, f. = velmožka. Slov. Zbr.
Lžd. VII. 15.

Bojarka, y, f. = bojarova žena. Iné od-
delenia pre b-ku a dcery. Phld. V. 315.

Bojať = bájeti. Na Ostrav. Tč.

Bojata, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Bojati se = báti se, zastr. Posud u Uher.
Hrad. Tč.

Bojatý. Brt. D. Vz Nebojatý.

Bojavý = bázlivý. Na Ostr. Tč.

Bojazeň, zně, f. = bázeň. Slov. Těším sa

z tých krás, však jednak stíha ma b. Ppk. II.
210.

Bojazlivec, vce, m. = bázlivec. Mor. Šd.

Bojazlivosť, i, f. = bázlivosť.

Bojazlivý = bázlivý. Mor. Vck., Šd., Brt.
v Mtc. 1878. 30.

Bojazný = bázlivý. Ostrav. Tč.

Bojce. Osv. V. 639., Ž.wit.Moys. 3. (Bůh)
má naděje i mój strojce, mé obdrženie i bojce.
Kat. 1755.

Bojčí, Krieger-. Kalina. Bs. 201.

Bojčiti, il, en, ení = loupiti, loupežiti.
Slov.Hdk. C. 376., Loos.

Boje, pl. = mořské znaky (nádoby duté
hruškovité, měděným plechem pobité, bečky
atd. sloužící ku zakotvování lodí, k ozna-
čování splavné vody atd. Vz S. N., Vlšk. 40.,
46., 65., 319., 406., 437., Np. I. 139.

Bojec, jce, m., der Kämpfer, Fechter,
Schläger, Tödter. Slov. Loos.

Bojedychtivý, kampflustig. Pcht.
Bojechtivosť, i, f, die Kampflust. Dch.,
Šmb. S. I. 94., Lpř. Děj. I.37., Dk.II.143., Jir.

Bojechtivý, kampflustig. Us. Pdl., Jir.

Bojek, jka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118. —

B. = psí jm. Na Mor. Brt. — Vz Hrúd (v dod.).
Bojenice, dle Budějovice, ves u Bernar-

dic. Vz Blk. Kfsk. 650.

Bojenický Fr. 1840. Vz Jg. H. 1. 536.

Bojenoš, e, m. = Martin. 1529. Vodň.

Bojeplný, kampfvoll. B. noc. Hvls.

Bojesily, ves v Plzeňsku. Vz Blk. Kfsk.127.

Boješice, ves u Mirovic. Tk. I. 78.

Bojetice, ves u Ml. Boleslavě. Vz Tk. I.
602., Blk. Kfsk. 833.

Bojevati = bojovati. Hus III. 4.

Bojevník, a, m. = bojovník. BO.

Bojice, staré jméno Vlkonic.

Bojičany, míst. jm. Sdl. Hrd. II. 105.

Bojín, u, m. = bojínek. Let. Mt. S. VIII.
1. 17.

Bojínek, nku, m. (vz Bojín) = timothevka,
phleum, das Lieschgras, Timotheusgras, Kot-
bengras. B. luční, p. pratense. Vz Rstp. 1725.,
Čl. 155., Čl. Kv. 104., FB. 9., Kk. 110.,
Schd. II. 262., Slb. 166., S. N., Rosc. 108.

Bojísák, a, m. = bubák. U N. Kdýně. Rgl.

Bojisko, a, n. = bojiště. Ziak, Loos, Bern.

Bojislav, a, m., os. jm. (⁹/₄). Šd.

Bojiště. Dal. 183. Koř. bi. Vz Mkl. Etym.
12. — B. = místo, kde bylo bojováno. Na
bojišti, v Praze ulice mezi kostelem sv.
Štěpána a Žitnou branou, kde roku 1179.
svedena byla bitva. Vz S. N., Tk. II. 243.,
III. 414. — B. vsi u Kolína a u Čáslavě.

Bojištní, Kampfplatz-.

Bojivný = bojovný. Bž 123.

Bojka, y, f. = bájka. Na Ostrav. Tč.

Bojko, a, m. = bojácný člověk. Slov. Hdk.

C. 376., Rr. Sb., Ssk. Neboj, bojko! sám
som v strachu. Zátur. Tam (v zámku) ticho
ako v hrobe. Ale Števan nebol b., složil sa
ako doma a čakal. Dbš. Sl. pov. VII. 76.

Bojkov, a, m., Punkendorf, ves u Malé
Chyšky na Mor. Vz Žer. Žáp. II. 181.

Bojkovice, dle Budějovice, Boikowitz,
městečko u Uher. Brodu. B-čtí mají vodu
až z Ameriky. Vz Sbtk. Krat. h. 146. Cf. S. N.

Bojkový mlýn, Čejker Mühle, mlýn u Li-
báně.