1031

ebene. Šanda. Pomyslíme-li si k půdorysně
a nárysně ještě třetí průmětnu, která by
byla současně na obou průmětnách kolmo,
shledáme, že jest to opět rovina svislá. Prů-
mětna tato slove b. Šanda. Náv. k rýs. 11.

Bokoúdý, seitengliedrig (von Thieren).
Sm.

Boková z Bukovic. Vz Blk. Kfsk. 100.

Bokovák, u, m. = bokovník (u vozu).
Šm.

Bokovati, die Garben nach der Seite auf-
stellen. Ssk.

Bokovna, y, f., die Seite am Leiterwagen.
Loos.

Bokovník, u, m., der Seitenstrick am
Leiterwagen. Loos.

Bokový, Seiten-, Flanken-. B. pochod,
NA. III. 78., útok. Ib. 79.

Bokva (asi bukva) žačie, betonica cary-
ophyllata ocymurn. 14. stol.

1. Bol. B. světový, der Weltschmerz. Us.

2. Bol = hlína červená, na omak mastná,
lpí na jazyku; nyní se z ní dělá červená
barva na nádobí. Schd. II. 43., Bř. N. 166.
— B., Bowl. B. jablečníkový (šálkový punč
jablečníkový), Apfelweinbowl, šampaňský,
Champagnerbowl, z čínských pomorančů,
Aepfelsinenbowl. Šp. — B. = bolko, míč.
V bol hráti. List měst. rady opav. 1603.

Bôl, bol = byl. Slov.

Bolačka, y, f. = bolák, die Wunde, das
Geschwür. Mor. Bkř., Zmš., Vch., Hrb., Škd.,
Brt. D. Cf. Mkl. Etym. 17.

Boláchať = žvástati. Val. Brt. D. 200.

Bolasť, i, f. = bolesť. Slov. Jakú to b.
máš, že neodpovedáš. Mt. S. I. 8.

Bolatice, dle Budějovice, Bolatitz, ves
na Hulčínsku v prus. Slez. Šd.

Bolav, a, m. = Boleslav. Jir. v Osv. 1886.
916.

Bolavica, dle Káča, pták. V Podluží na
Mor. Brt. L. N. II. 18.

Bolavka, y, f. = bolák. Us. Hk.

Bolavý. Mé srdečko bolavé je, těžké
jako kameň. Sš. P. 275. Počim ťa nevidím,
všecka som bolava. Koll. Zp. I. 92. — Není
bolavý = je zámožný. Mor. Brt. v Mtc. 1878.
30. Mlynářuv syn nebyl tak b. (nezámožný).
Mor. Kmk. Kuk. II. 269.

Bolčák, a, m., os. jm. Mor. Šd.

Boldo, a, n., peumus. B. vonné, p. fragrans,
červené, p. rubra, bílé, p. alba, bradavičnaté,
p. mamossa, obecné, p. Boldu. Vz Rstp.
1382.

Boldovitý. B. rostliny, monimieae : boldo,
citrovoň, žíroň, úlok. Vz Rstp. 1381. 1382.

Bolebor, u, m., die Fontanelle. Šm. —
B., a, m., os. jm. Pal. Rdh. 1. 118.

Boleboř, e, m., Göttersdorf, ves u Borka
(Jirkova). Vz Blk. Kfsk. 617.

Bolebud, a, m., os. jm. 1145. Pal. Děj.
I. 2. 35.

Bolec, lce, m. = Jan Kluk. Tk. II. 119.,
III. 642., V. 236. — B. čerpadelní, der
Pumpenbolzen (na lodi). Šm.

Bolečej, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Bolečest, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Boledar, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I.118.

Bolehlav, cicuta. Byl. 15. stol. (1402.).
U Opavy štěklec, der Taumellolch. Pk. B. bla-

matý, conium maculatum, gefleckter Schier-
ling, Gartenschierling. Vz Rstp. 763 , Čl. 54.,
Čl. Kv. 349., Slb. 586., Kk. 198., Schd. II.
302., S. N., Rosc. 159., Kram. Slov. 40.,
Slov. zdrav. 33., FB. 95. Také na Slov.
Bartol. Göm. B. vodní, cicuta virosa. Bartol.
Göm. — B. = první vlas na hlavě vyrostlý,
jinak: matka vlasů. Když ten se vytrhne.
nebolí prý nikdy hlava. Us. u Jilemn. Kšť.

Bolehlavice, místní jm. na Mor. Tov. 13.

Bolehlavovina, y, f., das Koniin. Rk.,
Loos.

Bolehlavový, Schierling-, Šm.

Bolehost, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.,
Tk. VI. 205. Vz S. N.

Bolehošť, ě, m., ves u Opočna. Vz Blk.
Kfsk. 682., Sdl. Hrd. II. 257.

Bolech, a, m., os. jm. Arch. III. 544.,
Pal. Rdh. I. 118.

Bolechna, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Bolechov, a, m., Bolechau, ves u Kře-
lovic. Blk. Kfsk. 222.

Bolechovec, vce, m., os. jm. Tk. IV.
392., Sdl. Hrd. III. 158., IV. 368.

Bolechovice, dleBudějovice,ves u Sedlčan.
Blk. Kfsk. 364.

Bolek, lka, m., os. jm. Tk. I. 602., II.
532., IV. 723., V. 58., 39., VI 311., 321.

Bolekaj, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Bolekojný, schmerzstillend. Lpř.

Bolekříšný, schmerzerregend. B. cit. Koll.
I. 416.

Bolelouc, e, f. (od Boleluta, Pal. Rdh. I.
132.), ves u Tovačova.

Bolelut, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Bolemest, msta, m., os. jm. Pal. Rdh. I.
118.

Bolemil, a, m., os. jm. 1146. Pal. Rdh.
I. 118., Děj. 1. 2. 36.

Bolemila, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Bolemír, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Bolemyslnosť, i, f. Nalezáme v listu tom
i něžnou b. Sš. I. 15.

Bolen, aspius rapax. Frč. 287., Schd. II.
495.

Bolena, y, f., os. jm. — B., bolenka, li-
chotné kraví jméno. Na zap. Mor. Brt.

Bolengeld = plat z místa na trhu, das
Standgeld auf Messen und Aiärkten. Kh.

Bolenina, y, f., schmerzhafte Wunde.
Loos.

Boleočko, a, n. = blatouch, máslenka,
žlutá tolita, měsíček, červilák, žluťák, caltha
palustris, die Kuhblume. Vz Rstp. 15., Čl.
Kv. 280., Blatouch.

Boleplodný, schmerzerzeugend. B. tvář-
nosť helotismu. Pal. Rdh. III. 65.

Bolerad, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Boleráz, a, m.. místní jm. v Uhřích Šd.
— B , u, m., rostl. Boleráz, boleráz, zelený
b., nechoď, šuhaj, dálej, len tu nocuj u nás.
Koll. Zp. I. 151.

Bolesa, y, m., os. jm. 1130. Tk. I. 124.,
Pal. Rdh. I. 118., Dějiny. I. 2. 16.

1. Boleslav, a, m., os. jm., Bolek, Bolko,
Bolík. Vz S. N., Tk. I. 602.

2. Boleslav, ě (i), město, něm. Bunzlau. B.
byla až do 17. stol. rodu mužského. Kniha
vydaná v Mladém Boleslavi. 1519. Jsem po-
hnán od N. N., žida z města Boleslava Mla-