1033

Bolestněti čím. Tedy vámi opět bolestním.
Sš. II. 49.

Bolestník, a, m. = bolestín. Us. — B.,
u, m. = pečivo šestinedělkám dávané, pam-
puska, der Schmerzkuchen. Slov. Dbš. Obyč.
1. Cf. Bolesník.

Bolestilo = bolestně. Sivko za pánom b.
pozéral. Č. Čt. II. 95.

Bolestný. Ad 1). B. pocit, Us., zkušenosť.
Osv. I. 272. Má s ním b. kříž, sein liebes
Kreuz. Dch. B. cesta, muka, Dch., okamžik.
Mus. 1880. 366. Již jieste chléb b-ný. Ž. wit.
126. 2. — Ad 2). Jáz jsem b-ný. Ž. wit.
68. 30. P. Maria b-ná. Us. Tč. Hle jest Buoh
ráčil pro nás býti člověkem chudým, robot-
ným a b-ným. Chč. P. 37. a. Cf. Bolestivý.
— B = bolesť zjevující. B. úsměv. Vz Bo-
lestivý. Us. Pdl. — B. růženec. Mž. 148.

Bolesťovati = bolestívati. Vz Bolestiti.
Slov. Umřeš! hrmí tak hnev Hospodina,
robotuj, bolesťuj, plemä ženy. Sldk. 569.,
Lipa III. 174.

Bolesud, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Bolešín, a, m., vsi u Sedlce, u Boskovic
a u Klatov. Vz Blk. Kfsk. 177.

Boleška, y, m., os. jm. Šd.

Bolesník, a, m. = Bolešín. Vz Blk. Kfsk.
177.

Bolešov, a, m., ves na Slov. Šd. B. v Čech.
Vz Sdl. Hrd. I. 179.

Boleta, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Boleti přešlo dílem do tř. III. 1., prt.
praes.: bolejě, -júc. Vz Gb. v Listech filol.
1884. 440., 451., Mkl. Etym. 17. — abs.
Přieteleť jest i bolejíc chovati. Št. Uč. 25.
a (Kn. š. 41.). Já sem chudý a bolející. Ž.
Kap. 68. 30. Duši b-jící. Hod. 36. a. (Gb.
ib.). Psáti, až bolí. Us. Dch. Bolejúc (žalostí
se trápíc) hledachorn tebe. Hr. rk. 207. Vi-
děly tě vody i bolely hory. Ž. wit. Hab. 10.
Co bolí, odbývej dobrou volí. Bž. Nežertuj
tím, co bolí. Lpř. — koho. Netup nikoho
pro věc, která ho bez toho bolí. Us. Dch.
Bolí mä srdiečko. Ht. Sl. ml. 216. Oj vandro-
val bych ja, nožičky mne bolú. Sš. P. 515.
Už ho nic neoolí (umřel). Tkč. Vz Brt. S.
3. vyd. 186. — proč. Ó kako v tom bludě
mdléše, jenž tako pro tě boléše! Hr. rk.
125. — od čeho. Od zlých spolků hlava
bolívá. Bž. — z čeho. Z kobzolí go bruch
bolí. Slez. Brt. P. 146. — nad čím. Srdce
ji b-lo nad nebožkou. Sá — po čem. Po
domácím zelí srdce nebolí. Č. Často po
něm bolí. Hr. rk. 134. b. — kde. Jak to
v srdci bolí. Kká. M. ž. 23. I tudy pálí
i tamo bolí. Bž. To mě na tobě bolí. Šml.
Bolí mě v ušách. Mor. Ktk. — za kým.
Veru mňa za tebou nebolí hlavička (pro
tebe). Sl. ps. 181. — jak. Z té duše nás to
bolí. Us. Dch. — koho kam. To bolí do
kapsy (způsobuje veliké výlohy). Dch.

Boletice, dle Budějovice, Polletitz, ves
u Chvalšin; Steinpolitz, ves u Těšína. Vz
Blk. Kfsk. 53.

Bolevec, vce, m., Bollewetz, ves u Plzně.

Bolezněti, ěl, ění = bolesť míti. Vesel
se ty, jenž nebolezníš. Sš. Vzásej, která
nebolezníš. Sš. II. 50. — kým. Synáčkové
moji, jimiž opět b-zním, až . . . Sš. II. 46.

Boleznice, e, f. = žena, která bolezní,
ku porodu pracuje, rodička. Sš. II. 49.

Boležal, a, m., Meya7tév&i]c. Lšk.

Bolhoj, e, m. = úročník lékařský, solník,
anthyllis vulneraria, der Hasenklee. Vz Rstp.
357. B. mnoholistý, an. polyphylla. Let. Mt.
S. VIII. 1. 42.

Bolica, dle Káča, hora na Slov. Sl. let.
VI. 130.

Bolík, a, m., vz Bolek. Pal Rdh. I. 118.

Bolikov, a, m. Sdl Hrd. IV. 37.

Bolikovice, dle Budějovice, ves u Vim-
berka. Vz Blk. Kfsk. 154.

Bolina, y, f., mlýn u Miliaa; ves u Vla-
šimě ; osada tamtéž.

Bolingový vínek. Koll. Zp. I. 137. 244.

Bolíočko, a, n. = p. Marie slzička, rostl.
Na Mor. Brt.

Bolivie, e, f., republika již. Ameriky.
Vz S. N.

Bolka, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.,
Arch. III. 481. — B. = Boleslava. Vz Bolek.
Dsky ol. Tč.

Bolko, a, m. — Bolek. — B., a, n. =
míč. Vz Bol, 2. Slez. Šd. Laš. Brt. D. 200.

Bolkov, a. in., Wolkow, ves u Přeštic.
Vz Blk. Kfsk. 484., 870.

Bolleta, y, f. = pokázka. Vz S. N. B.
celní, kontrolní, na vývoz piva, na pastvu
dobytka, Weideviehb. Šp.

Bolmo, schmerzhaft. Slov. Ssk.

Bolně, schmerzlich. Němc. B. zastenati,
vzdychati, Vrch., se usmáti. Hrts.

Bolnice, e, f., die Krankenstube, das
Krankenhaus. Slov. Loos.

Bolnička, y, f., das Wundfieber. Rk.

Bolnodumný, schmerzvoll, elegisch. Ntr.
VI. 253.

Bolnohý, fusskrank. Šm.

Bolnomyslný, wehmüthig. Šm., Loos.

Bolnosladký, schmerzlichsüss. Vrch. B.
píseň. Čch. Dg.

Bolnosmavý. B. rty smrti. Čch. Bs. „31.

Bolnozvuký, wehmüthig klingend. Sm.

Bolný = bolavý. B. oči. BO., Rk. hr. 325.
— B., doloris, z bolu povstávající, bol zje-
vující. B. zamyšlení, touha, naříkání, Vrch.,
slza, hled, skřek. Kká. K sl. j. 105., 50., 196.
Boločka, y, f. = bledule. V již. a vých.
Cech. Kál.

Bologna, vz S. N.

Bologneská věž nakloněná. Vz KP. II.
32. Vz Boloňský.

Bolohlav, u, m. = bělavý, tvrdý a kade-
řavý vlas, po kterém prý hlava bolí. Us.
Kšá.

Bolohlavosť, i, f., weher, wunder Kopf.
Šm.

Boloch, a, m.= baobab. Zl. klasy 1855.

Bolokojný, schmerzstillend. Šm.

Bolokosť, i, f., das Augenweh. Šm.

Bolomtovať = hřmotiti. Laš. Brt. D. 200.

Boloňský, vz Bologna. B. láhvičky, kámen
(druh barytu). Vz S. N. B. fosfor. KP. IV.
384.

Bolozobý, wer Zahweh hat. Šm.

Bolševník, heracleum. B. obecný, h. sphon-
dylium. Vz Rstp. 746., FB. 93., Schd. II.
301., Slb. 590, Čl. Kv. 342., Odb path. III.
651., Rosc. 158.