Předchozí (1036)  Strana:1037  Další (1038)
1087
Bořiti co. A po tom trhu vejda do domu
bořil některé věci. NB. Tč. 259. Bořiec pravé
súdy. Št. Kn. š. 145. — se. Půda byla tak
měkka, že se až nohy b-ly. Dch. Již se tělo
dolóv boří (klesá). Hr. rk. 153. — co čím
kam
. Nohou bořil hory na hrsť trusu. Hdk.—
se kde. Vše nade mnou se boří. Čch. Bs.
59. — B. = pěsťmi zápasiti. Slov.
Bořitov, Bořutov, a, m., Borstendorf,
u Černé Hory na Mor. Dsky olom. Tč. —
B., Bořitau, ves u Vamberka.
Bořivoj, e, m., sv. Abdon. Šd. — B. =
'PflSývno. Lšk. — B., os. jm Dal. 184. Cf.
S. N., Tk. I. 603., II. 93., V. 232. — B.,
hora u Slovanské Lhoty. Tk. III. 107.
Bořivojství, n., scharendurchbrechende
Kraft. Lpř.
Bořivý. B. = co se boří, brüchig. B.
půda, sníh. Bc., Vrch.
Bořiživotný. B. smrť = na délku na-
tahující, ravtjkeyrjc. Vký.
1.  Borka, y, f. = kotvice, smaž Anker
a vlož: borová šiška, krákorka, die Knop-
per, der Kiefernzapfan. Od něho (dubu ceru)
pochodí duběnky francouzské a borky, vý-
rostky kulovaté, kostrbaté, od jistých žla-
batic (cynips) pochodící, die Knoppern. Rstp.
1395., Sl. les. Vz Borek. Tkanivo korové
zvětšuje se po nějaký čas, potom se pro-
měňuje v hmotu kyprou dřevnatou, kterou
nazýváme koráb a borka, periderma, die
Aussenriude. Kk. 20. B. nad zeleným ple-
tivem kůry lodyh a kmenů. SO. II. 128.
2.  Borka, y, m., os. jm. B. z Hornic.
Vz Blk. Kfsk. 252.
Bořkov, a, m., ves u Semil, vz Blk.
Kfsk. 776.; samota u Litomyšle.
Borkovany, dle Dolany, ves u Klobouk.
Borkovec, vce, m., os. jm. Mor. Šd., Blk.
Kfsk. 1286.
Borkovice, dle Budějovice, ves u Veselí
v Tábor. Tk. III. 37., 43., Blk. Kfsk. 657.,
1241., Sdl. Hrd. III. 301.
Bořkovice, dle Budějovice, ves u Vla-
šimě. Sdl. Hrd. 37., 237.
Bořkovský dvůr, samota u Borkovic.
Borkový dub (kaštanový), quercus aegi-
lops, die stachelige Eiche. Sl. les.
Borky = bobulky borovice. Rr. Sb. —
B. = rašelina, der Torf. Mý., Sl. les. B. li-
sované Sl. les. — B., samota u Blatné; ves
v Hradecku. Vz Blk. Kfsk. 937.
Borlíček, čka, m, samota u Protivína. PL.
Bornéen, u, m. Šfk. 524.
Borneo, a, n., veliký ostrov v indijském
moři. Vz S. N.
Borneol, u, m., v lučbě. Šfk. Poč. 582.
Borní, Föhren-. Šm.
Bornice, e, f. = lesní, lovčí roh, lesnice,
das Waldhorn. Sl. les.
Borník, a, m., os. jm. Arch. IV. 379.
Bornit, u, m. = pestrý leštěnec. Bř. N.
213., Šfk. Poč. 277.
Boro, a, n. = poražený kmen. U Poličky.
Kšá.
Boro = Buddorský chrám. Vz KP. I. 106.
Bórodusík, u, m., der Borstickstoff. Sl. les.
Bórofluorovodík, u, m., der Borfluor-
wasserstoff. Sl. les.
Borohrádek, dku, m., mestečko u Ko-
stelce nad Orl. Vz Blk. Kfsk. 23. Proč se
posmívají obyvatelům B-ku koňským řehtá-
ním ihihi? A jak tam upálili husara? Vz
Sbtk. Krat. h. 13., 14.
Borok, a, m. = borák. U Místka na Mor.
Škd.
Boronatrokaleit, u, m. Schd. IV. 430.,
Bř. N. 137.
Boronie, e, f. Španělská b., spanische
Boronie. Vz Boronka. Šp.
Boronka, y, f., boronia, die Boronie,
rostl. B. zpilkovaná, b. serrulata. Vz Rstp.
276.
Boronkovitý. B. rostliny, boronieae: bo-
ronka, kmínopach, korea. Rstp. 276., 271.
Boroš, e, m., os. jm. Šd.
Borošín, a, m., pole u Vsetína. Vck.
Borot, a, m. B. Jan. 1830. Vz Jg. H. 1. 537.
Borota, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.
Borotice, dle Budějovice, Borotitz, vsi
u Dobříše a u Lechovic v Brněnsku. PL.
Cf. Tk. I. 603., V. 145., 146., Žer. Záp. I.
42., 159., Tf. Odp. 331.
Borotín, a, m., os. jm. Arch. I. 425.,
Mnč. Rozm. 68. — B., městečko u Sudo-
měřic. Vz Blk. Kfsk. 888., 893, Tk. Ž.
183., 4., 17., 101., 198.; ves u Jevíčka na
Mor. Budek z B-na. Dsky olom. Tč. Do
B-na na Mor. chodí pro černé nevěsty. Vz
Sbtk. Krat. h. 206. Jak si pomohli B-ští
k lacinému masu? Vz ib. 14. Cf. S. N, Sdl.
Hrd. IV. 368., Tk. II. 111., 185., III. 643.,
IV. 723 , V. 236., VI. 57., Sbn. 322.
Borotínek, nka, m., ves u Sedlce.
Borotínský, ého, m., os. jm. B. Václ.
Žer. Záp. I. 133., 151.
Borott, a, m. B. Jan. 1793. Vz Jg. H. 1.
537., Jir. Ruk. I. 89.
Bórotvar, u, m., das Borazitoid, halbes
Tetrakontaoktader mit geneigten Flächen.
Sl. les.
Borová, é, f., hájovna u Chotěboře; Bo-
rau, městečko u Blatné, vz S. N.; Borowa,
vsi u Zbraslavic, Litomyšle, Poličky, Leto-
vic; Kieferdörfel, ves v Mor. Třebové. PL.
Cf. S. N., Tf. Odp. 289., Blk. Kfsk. 1286.,
Sdl. Hrd. I. 252.
Borovanka, y, f., samota u Vršovic u
Prahy.
Borovany, dle Dolany, Borowan, ves
u Bernardic; Forbes, městečko v Budějov-
sku; Turban, ves u Hajdy. Cf. S. N., Blk.
Kfsk. 4., 657., Tk. Ž. 1., 3., Sdl. Hrd. III.
301 , IV. 368.
Borovatý, stark an Kieferwald. Šm.
Borovčák, a, m. = kvíčala. Němc. IV.
412.
Borové, ého, n., Borow, ves u Přeštic.
Vz Blk. Kfsk. 587., Sdl. Hrd. I. 252.; Bo-
rowa, ves u Náchoda. Blk. Kfsk. 530.
Borovec, vce, m. = jalovec, der Wach-
holder. Slb. 286. Na Slov. Tč. — B., der
grosse Kiefernborkenkäfer, bostrichus steno-
graphus. — B., Borowetz, ves u Nedvědic.
Sdl. Hrd. III. 301. — B., os. jm.
Boroví, n. = bor, der Kiefernwald. Sl,
les. — B. = jalovec. Cf. Borovec. Slov.
Hdk. C. 376.
Předchozí (1036)  Strana:1037  Další (1038)