1038

Borovice, sosna borovice, bor, chvoj, pi-
nus. B. zahradní, pinela, pinus pinea, die
Piniolienkiefer, točitá, Schlangenkiefer, se-
menná, Samenk.; nálet b-ce, der Kieferan-
flug; b. na trouby, die Röhrenferche. Sl.
les. Cf. Rstp. 1432., 1425., Schd. II. 273.,
FB. 5., Slb. 285., Čl. 163., 164., Čl. Kv. 81.,
Rosc. 101., Kram. Slov. 42., Kk. 100.-101.,
KP. III. 307.—308., Chvoj. Prodáme jich
(steré panny) do Bílovic polovic, dostaneme
za ně trocho b-vic. Sš. P. 690. — B., pole
u Vranovic. Pk. — B., Borowitz, vsi u Mnich.
Hradiště a u Smiřic; Worowitz, ves u Hor-
šova Týna. Tk. III. 36., Blk. Kfsk. 46., 330.,
Sdl. Hrd. IV. 283.

Borovička.— B. = jalovec, juniperus
communis, der Wachholder. Rst.p. 1425. —
B. = jalovcová kořalka, pálenka z bobulek
jalovce obecného (na Slov. borovčia. Němc.
IV. 441.), der Wachholderbranntwein, Krona-
wetterschnapps. Us. Tč., Škd. — B., sa-
mota u Králové Dvora. B. vsi v Boleslav-
sku (vz Blk. Kfsk. 784.) a v Plzeňsku. Blk.
Kfsk. — B., y, m., os. jm. B. Jan Ant. Vz
Jg. H. 1. 2. vyd. 537.

Borovičkář, e, m. = kdo borovičku pro-
dává, der Wachholderhändler, -verkäufer.
Ssk.

Borovičkový, Wachholder-. Ssk.

Borovičný. B. hora, der Kiefernberg.
Sl. les.

Borovík, u, m , houba, der Bronzepilz,
boletus aeneus. Čl., Čch. Dg. 711.

Borovina. — B. = borové dříví, das
Kiefernholz. Sl. les.

Borovinský, samoty u Pelhřimova a
Humpolce.

Boroviny, dle Dolany, Borowin, hájovna
u Křelovce; Borovina, samota u Solnice;
Boroviny, samota u Křelovic.

Borovít, a, m., vz Boruta. Škd.

Borovizna, y, f., eine dichte Kieferheide;
schwarze, unfruchtbare Erde. Sm.

Borovka, y, f., ves u Neveklova, sa-
moty u Budějovic, Prachatic a Sušice. —
B. = jalovec, juniperus. Slov. Bartol. Göm.

Borovná, é, f., Borowna, ves u Telče.

Borovnice. Ad b. housenka. Vz KP. III.
314.—315. — B. = tvrz v Hradecku. S. N.
XI. 201. Martin z B-nice. Žžk. 8., 172. —
B., Borownitz, vsi u Budějovic, u Kostelce
n. Orl., u Čechtic a u Jimramova; B. Ve-
liká, ves u Pecky; Ludwigshof, samota
u Něm. Brodu. Cf. Tk. III. 35., 43., Blk.
Kfsk. 1286., Sdl. Hrd. I. 252, II. 275., III.
301., IV. 92.

Borovnický Štěp. Vz Blk. Kfsk. 0097.

Borovníček, čka, m., calomicrus, brouk.
B. černý, c. pinicola. Kk. Br. 389., Šír II.
60. — B., čku, m. Zasadiu (-dil) som b. do
zahrady na chodníček. Sb. sl. ps. II. 1. 13.

Borovnička, y, f. = sosnokaz obecný,
phalaena noctua piniperda, die Kieferneule.
Škd. — B., Klein-Borowitz, ves u Pecky.
Vz Blk. Kfsk. 766., 793.

Borovník, a, m., cnethocampa pinivora.
Vz Klikoroh. Odb. path. III. 931. — B.,
ves u Vel. Meziříčí.

Borovno, a, n., Borowno, ves u Roky-
can. Vz Blk. Kfsk. 126.

Bórpvodík, u, m., v lučbě. Šfk. Poč.
131.

Borovsko, a, n., ves u Dolních Kralovic.
Vz S. N., Blk. Kfsk. 286.

Borovský, ého, m. B. Vavř. Tk. IV.
229., 251. B. Blažej, kněz a spisov, † 1614.
Vz Jir. Ruk. I. 89., Jg. H. 1. 537., Šb. H.
1. 231. B. Havel = Kar. Havlíček. B. z Bo-
rové. Sdl. Hrd. II. 244. B. mlýn u Řeho-
řova na Mor.

Borovy, míst. jm. Sdl. Hrd. II. 101.

Borový. B. obložita, vz Obložita; b. mol,
tinea pinitella, die Fichtenmotte; mšice,
aphis pini, die Fichtenlaus; dřevo, das Roth-
föhrenholz; bourovec, vz Bourovec; dračka,
der Kieferapan; práh, die Kieferschwellle;
pařez, der Kieferstock; semeno, der Kiefer-
same; kůrovec, vz Kůrovec; lesina, der
Kiefernforst; pryskyřice, das Kiefernharz;
pilořitka, sirex juveneus, die Kiefernholz-
wespe; obaleč, retinia turionana, der Kiefern-
knospenwickler; choroš, polyporus pinastri,
der Kieferlocherschwamm; porost, der Kie-
fernbestand ; jehla, die Kiefernadel; pilatka,
tenthredo, die Föhrenblattwespe; šiška
(borka, krákorka), der Kieferzapfen; krou-
tilka, vz Kroutilka, kláda, šindel, olej. Sl.
les. Hněvám se já, hněvám, na svého ga-
lana, že mně nepostavil borového mája.
Sš. P. 785. — Jan borový = hlupák. Na
Zlínsku. Brt. — B. potok, v pohoří karpat-
ském, v prameništi Ostravice. Škd. — B.
Klement, dr. theologie a kanovník, naroz.
1838. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 159., 161., 162.,
185., 186., Šb. H. 1. 2. vyd. 231. — B. Ant.,
čes. spisov. ku konci 18. století. Vz S. N.,
Jg. H. 1. 2. vyd. 537., Šb. H. 1. 2. vyd.
231., Jir. Ruk. I. 91., Enc. paed. I. 697.

Bórový, Bor-. B. kyselina, die Borsäure,
chlorid, der Borchlorid, fluorid, der Bor-
fluorid. Nz.

Borožluč, i, f. = loučovka, die Kiengalle
(eine Pilzart).

Borsok, a, m. = jezvec. Slov. Cf. Mkl.
Etym. 7., Plk., Hdž. Šlb. 88., Čít. 167. Dle
Rr. Sb. = ostrovid, der Luchs, felis lynx.
Vz násl.

Borsuk, a, m. = borsok. Rr. Sb. Ani b.
nezahúka pod tisovským hajnášom. Mt. S.
I. 29.

Borš, e, m., os. jm. Boršové z Oseka
čili z Riesenburka. Pal. Děj. III. 1. 280.

Borša, dle Káča, přítok Tisy. Č. Čt. II.
353.

Boršava, y, f., řeka na Slov. Č. Čt. II.
353.

Boršice, dle Budějovice, Borschitz, vsi
u Uher. Hradiště a Uher. Brodu. PL. Vz
Blk. Kfsk. 1264.

Boršický, ého, m., os. jm. B. K. Vz Jg.
H. 1. 2. vyd. 537.

Boršikov, a, m., Porschiken, ves u Svíň
v Budějovsku. Vz Blk. Kfsk. 163., 652.. Sdl.
Hrd. III. 301., IV. 338.

Boršov, a, m., Borschenstein, v Míšeňsku.
Pal. Děj. II. 1. 280.—281. — B., Borschau,
vsi u Pelhřimova a Kyjova ; Paireschau, ves
u Budějovic. PL. Cf. Tk. II. 182., Tk. Ž.
146., Sdl. Hrd. III. 301.