1039

Boršovský, ého, m., os. jm. Tk. II. 532.,
V. 55., 58.

Bort lodi. Konečně vzala druhá loď nás
v bort. Čejka v Shakesp. Bortem či krajem
lodi k zemi přiraziti, dvě lodi k sobě. S. N. I.
16. — B. = strannice žlabu, die Gerinne-
backe. Sl. les.

Borta. Má na vestě z stříbra bortu, na
kloboučku faborek. Sš. P. 534.

Bortění, n. B. dřeva, das Werfen des
Holzes. Sl. les.

Bortikvětka, y, f., lobelia cardinalis, die
Kardinalslobelie, -blume. Šm.

Bortna. — B. = postrannice žlabu, ve
které jsou zatlučeny kroužky k uvazování
dobytka. U Loučimě. Psčk.

Bortnice, e, f., vz Bortna.

Bortovina, y, f. = lodní dříví, das Schiffs-
holz. Sl. les.

Bortový. — B. dříví = na borty, das
Bordenholz. Sl. les. B zboží, bortovina, die
Bordwaare. Sl. les.

Boruhrádek, dku, m., městečko v Ko-
stelecku. Vz S. N., Sdl. Hrd. I. 227., II. 275.

Borúchať = búrati. Mor. Brt. D.

Borula, y, f. = kráva barvy borové. Mor.
Brt.

Borusík, a, m., os. jm. Mor. Šd.

Borušov, a, m., Pohres, ves u Mor. Tře-
bové.

Bořuta, y, m., os. jm. Šd., Vck., Pal.
Rdh. I. 118., Tk. I. 603., V. 196., 207.

Boruta, y, m., der Waldgeist. Sl. les.

Bořutín, a, m., ves v Opavsku. Pk. Češt. 7.

Borůvčina, y, f., die Heidelbeerstaude.
U Poličky. Kšá.

Borůvka, die Heidelbeere, Krackbeere,
vaccinium myrtillus. Vz Rstp. 984., Kk. 195.,
Čl. 90., Čl. Kv. 271., Sch. II 286., FB. 67.,
Slb. 387., Rosc. 139., Mkl. Etym. 19.

Borůvkový, Heidelbeer-. B. keř. Sl. les.

Borůvnice = borovnice. Rk.

Bory, nápoj Kalmuků. Vz KP. I. 23. —
B., samota u Přelouče; B. Dolní a Horní,
Unter-, Ober-Borry, vsi Vel. Meziříčí.

Boryně, vz Boreň. Sdl. Hrd. IV. 173.

Borynka, y, f. = zběhovec yva, ajuga
chamaepitys, rostl. Vz Rstp. 1196.

Borys, a, m., der Bauernkerl; grobes
Brot. Šm.

Borysov = Boršov. Tk. III. 643.

Boryt, u, m., isatis, der Waid, rostl. B.
barvířský, i. tinctoria. Vz Rstp. 84., Kk. 215.,
Čl. 18., Čl. Kv. 286., Rosc. 146., Kram. Slov.
43., FB. 73., Schd. II. 292., Slb. 704., S. N. —
B. = barvivo. KP. III. 266. B. = modrá
barva, dělá se z borytu barvířského, der
Waid. Us.

Borythenes oprav v: Borysthenes.

Borytový, Waid-. B. kypa, die Waid-
küpe. Nz.

Borzučí, potok v pohoří karpatském v pra-
meništi Ostravice. Škd.

Bos, vz Bosý. — B., os. jm. B. Dan. Blk.
Kfsk. 957.

Bosák = bosý. Cf. Bosán. Proč přezdí-
vají Rychenburským (v Chrudimsku) bosáků?
Vz Sbtk. Krat. h. 98., 103. — B. = mnich.
Vz Hr. rk. 331. — B. = jméno psa, jenž
má konce nohou bílé. Máme pěkného bosáka.

U Skuhrova. Vz Bosula. — B., u, m. = dr-
baný knedlík z mouky a ze syrových, oškra-
baných a sestrouhaných (drbaných) bram-
borů. V jihových. Čech. Vrů., Vlk., Mtš.,
Jdr., Rjšk. — B. Jan, bratr čes. 1490. Vz
S. N. — B. Matouš. Vz Blk. Kfsk. 1164. —
B. Jan, františkán, v 16. stol. Vz S. N.
Tk. V. 85. — B. Kliment, čes. spisov.
v 16. stol. Vz S. N., Tf. H. I. 47. O všech
třech B. vz i v Jg. H. 1. 2. vyd. 537., Sbn.
398., 933., Jir. Ruk. I. 91., 92.

Bosakýr, u, m. = starček hajní, senecio
nemorensis, eine Art Kreuzkraut. Vz Slb. 444.

Bosan, a, m. B. Frant. v 17. stol. Jg.
H. 1. 537. Dle Jir. Ruk. I. 92. chybně m.:
Bojan.

Bosán, a, m. = bosák, bosý člověk. Us.
na Plaště. Prk. Přísp. 26.

Bosarka, y, f. = čarodějnice, die Hexe.
U Nivnic a j. Sd., Tč. Vz Bosorka.

Bosátko, a, n.= převzdívka dítěti bosému
a nuzně oděnému. U Stankova.

Bosek, ska, m. = bosík, bosák, psí jméno.
Brt. — B., sku, m. = zadek (řiť) z mašíka,
jímž se mastí boty. Na Vsacku. Vck., Brt.
D. 200.

Bosen, sně, f., Bossin, ves u Mnich. Hra-
diště. Tk. V. 171., Blk. Kfsk. 249.

Boseovka, y, f., bosea, der Goldruthen-
baum. Šm.

Bosík, a, m., vz Bosek. Na Mor. Val.
Vck.

Boska, y, f. = huba, ústa, der Mund. Cf.
Boskati. Dítě do kapustového dola vtisknulo
boskum dolů. 1666. Pk.

Bośkać = boskati. Ostrav. Tč.

Boskač, e, m., der Küsser.

Boskačka, y, f., die Küsserin.

Boskání, n., das Küssen. B. netrpím, když
mě při tom není. Slez. Tě.

Boskati. Hdk. Č. 376. ― co, koho. Naj-
prú pieseň zazpievaj, potom diovča bozká-
vaj ; Má milá, premilá, však pekné líčka máš ;
šťastný je to človek, čo mu jich b. dáš; Keby
boli Slováci, išla bych ich bozkati: ale že
sú Maďari, všecku by ma zbabrali. Koll.
Zp. I. 60., 70., III 137. — co komu: líce,
ruku. Kyt. 1876. 28. Daj synečka, nech mu
bozkám jeho líčka. Sš. P. 132. — jak.
Boská z předu, dře ze zadu. Slez. Tč. —
Cf. Bosk, Boska.

Boskem = bos, bose, barfüssig, adv. Mor.
a Slez. Brt. D. 200., Klš., Šd. B. choditi.
Škd. Třa mi plat davať a boskem smy (jsme
bosi. Laš.). Šd., Brt. D. Matička b., tatík
bez botův. Pořek. slez. Šd.

Boskov, a, m., ves u Semil. B. Dolní,
Unter-Boskow, několik domků u Semil. Blk.
Kfsk. 776.

Boskovice, dle Budějovice, mě. v Brněn-
sku. Vz Žer. Záp, II. 181., S. N., Sbn. 693.,
715., 716., 780., 833. Z B-vic Marta. Vz Jir.
Ruk. I. 92.―94., Tk. V. 157., 129.. VI. 346.,
VII. 410., IV. 723., Sdl. Hrd. I. 252., II. 275.,
III. 301., IV. 368.

Bosky = boskem, adv. Cf. Zbytkem —
zbytky. Mor. B. choditi. Brt. D. Nechoď b.,
vtrhni něco na nohy. Mor. Šd. Pod kordem
a b. (o tom, kdo má na př. növou župicu
a roztrhané nohavice). Na Zlínsku. Brt.