1040

Boslav, a, m. = Bohuslav. Bž. 48.

Boslavice, dle Budějovice. Jiná ves Bohu-
slavice od r. 1280.—93. velmi husto jmeno-
vaná slove r. 1377. Boslavice, nyní v řeči
obecné Bůslavice. Pk. Češť. 8.

Bosman, bosvan, u, m. = veliký koláč
při křtinách, radostník. Slov. Koll. Zp. 11.
607. Daj, Bože, to o rok dožit nám, aby na
radostník prišiol zasa bosman. Ib. 1. 243.

Bosmánky, pl., m , eine Art Reinettapfel.
Slov. Ssk.

Bosna, y, f. V z S. N. Školství v Bosně
a Hercegovině. Vz Enc. paed. I. 697.—704.

Bosňák, a, m., vz Bosňan.

Boso. Obuj se na boso. Mor. Šd. Smutno
sem tam chodím a sa potuľujem, boso, v han-
drach biednych po domech vandrujein. Slav.
47.

Bosochod, a, bosochodec, dce, m., der
Barfüsser. Loos.

Bosochodý, barfüssig. Šm.

Bosonoh, a, o, vz Bosonohý.

Bosonohy, dle Dolany, Barfuss, ves u Brna.
Sš. P. 716.

Bosonohý, barfüssig. Rk.

Bosora, y, f. = bosorka. U Uher. Hrad. Tč.

Bosorák, a, m. = čarodějník. V mor.
Podluží. Brt. L. N. II. 37. Na Slov. Obža-
lovali ho, že je b. a darmožrút. Dbš. Sl.
pov. I. 380. Jste buď b., buď vyšlý z pekla
čarovník. Hol. 299.

Bosorka, y, f. = neupravená, nečistá
žena, která nemá ani dětí ani domu v po-
řádku, mimo to zlostná, svadlivá. U Uh.
Hrad. Tč. — B. = zlá čarodějnice, která
jiným škodí, die Zaubererin, Hexe. Cf. Čaro-
dějnice, Bobonice, Újemnice, Stryga, Ježi-
baba. V mor. Podluží. Brt. Na Slov., Plk.,
Ssk., Hdk. C. 376. Tu b. beží do Konice.
Dbš. Sl. pov. 1. 114. Ona mu povedala, že
je zámok blízko, ale doňho len tak móže
příst, jestli dostane šaty z tej b-ky, čo v ňom
býva. 16. 8. 30. (8. 29.). Vz Ziechať. — B. =
divá lesní panna (žena). Dosťal-li se muž
do jejich kola, na kusy ho roztrhaly. Němc.
VII. 207., III. 281. Kolo tančící b-ky, ty
mně zpěvem srdce ulúbily. Hdk. C. 180. —
B. = hruškový bourovec, motýl. Na mor.
Podluží. Brt.

Bosorkovati = čarovati. Vz Bosorka.
Koll. Zp. II. 116.

Bosorovati = bosorkovati. Šd., Ssk.

Bosorský = čarodějnický, Hexen-. Dok-
tori tú od nemocí a baby od b-ských účin-
kov. Phld. IV. 42. Vz Bosorák, Bosorka.

Bosorství, n., die Hexengewalt, Zauber-
kraft. Slov. Ssk.

Bosorstvo, a, n., die Hexerei, Zauberei.
Slov. Ssk.

Bosory, pl., f. = čáry, bobony. Slov. Ssk.

Bosota, y, f., das Barfussein, die Bar-
üssigkeit. Lpř. Koupil boty a nepozbyl b-ty.
Č. M. 292.

Bosovice, dle Budějovice, ves u Polné.

Bossovati = z látky měkké, jako vosk
n. hlina, plastické figury tvořiti a vůbec vy-
puklé dílo plastické dělati. S. N.

Boston, a, m., mě. v Americe. Vz S. N.

Bostov, a, m., samota u Ml. Vožice.

Bosula, y, f. = kráva červená s bilýma
nohama. Mor. Brt. Cf. Bosák. B. = kozí jm.
Mor. Brt.

Bosulenký = bosý. Vyletěla křepelenka
z prosa a ja za ňú b-ká bosá. Sš. P. 637.

Bosvan, u, m. = bosman

Bosý. Ad 1. Vinaři v čas vinobraní bo-
sýma nohama, ba někdy v střevících do ná-
dob vinných lezou a hrozny tlačívají. Let.
Dokud jiný hůř se nosí, spokoj se, ať třeba
bosý. Dch. Bosého všude tlačí. Slez. Šd. —
B. (měkká) koule, kterou hráč v kuželky
ne na prkno, nýbrž za ně hodil. Us. Bkř.

Bosyně, ě, f. (od Bos-a. Pal. Rdh. I. 134),
Bossin, ves u Mělníka. PL., Tk. III. 125.,
Tf. Odp. 289, Blk. Kfsk. 1286.

Bošák, a, m., samota u Čestic.

Bošek vz Bošec.

Bošice, dle Budějovice, samota u Vim-
berka; vsi u Svojšic a u Čechtic. Cf. Tk. II.
532., III. 135., Blk. Kfsk. 1286

Bošička, y, f. B. semenná, puchřec se-
menný, die Samenschwiele, v botan. Sl. les.

Bošilce, Boschiletz, ves u Veselí v Tá-
borsku. Tk. III. 77., Blk. Kfsk. 657., Sdl.
Hrd. III. 301., IV. 71.

Bošín, a, m., Boschin, vsi u Křince a
u Chocně. Vz Blk. Kfsk. 1268., Sdl. Hrd. I.
252., II. 275.

Bošinský z Božejova. Vz Blk. Kfsk. 1287.

Bošiřany, dle Dolany, Poschitzau, ves
u Slavkov v Loketsku. Vz Blk. Kfsk. 1287.

Boškovice, dle Budějovice, ves u Bene-
šova v Tábor.

Boškuvek, vka, m., ves u Víškova.

Bošov, a, m., Boschau, samota u Sušice.
Boschow, ves u Nasavrk. Arch. III. 500.,
Sdl. Hrd. I. 252.

Bošovice, dle Budějovice, vsi u Písku
(vz Blk. Kfsk. 110.) a u Boskovic.

Bošovský, ého, m., os. jm. Žer. Záp. II.
181.

Boštětice = Božtěšice.

Boštice, dle Budějovice, samota u Uhlíř.
Janovic. Vz Blk. Kfsk. 186.

Bot, u, m., vz Bota, Mkl. Etym. 20. Slo-
vem bot znamenaly se původně střevíce;
boty obepínaly jen chodidlo, ščíbaly pak
nejen chodidlo ale i holeň. Jir. Vz Obuv,
Šrc. 307. Boty byly za Jana Lucemburského
z Francouz do Čech přineseny. Jir. Vzory
ženských botek. Vz Matj. 142. a násl.. Pérka.
Botka dámská s klamnou poklopkou, b. s ce-
lou obložkou; dámská botka vložená ve
střevíci; botka ženská k zapínání, na kno-
flíčky, letní s poklopkou a s obsázkou. Vz
Matj. 144. a násl. Botka mužská hladká
s pružinkami, b. vykrajovaná v bříšku s hlu-
bokým klínem; b. s obložkou; b. s klam-
nou poklopkou na knoflíčky a s obložkou;
horská b., b. do sněhu a do vody. Vz Matj.
150. a násl., Pérka. B. holeňová; bota val-
chovaná, do jazyku, jezdecká, kalhotová.
Vz Matj. 158.—165., Pérka, Botka. Botka
plesová, b. (střevíc) na dřevěné kolíčky,
pařížská. Vz Matj. 171.—180. Poloviční b.
holeňová; b. holeňová do jazyku, v zadu
s jedním švem; b. s korkovými podešvy:
b. s kalhotovou holení. Vz Matj. 181.—189.
B. nabírané. Kos. Nevěsta obuta jest v boty



	1040

	Boslav, a, m. = Bohuslav. Bž. 48. Boslavice, dle Budějovice. Jiná ves Bohu- slavice od r. 1280.—93. velmi husto jmeno- vaná slove r. 1377. Boslavice, nyní v řeči obecné Bůslavice. Pk. Češť. 8. Bosman, bosvan, u, m. = veliký koláč při křtinách, radostník. Slov. Koll. Zp. 11. 607. Daj, Bože, to o rok dožit nám, aby na radostník prišiol zasa bosman. Ib. 1. 243. Bosmánky, pl., m , eine Art Reinettapfel. Slov. Ssk. Bosna, y, f. V z S. N. Školství v Bosně a Hercegovině. Vz Enc. paed. I. 697.—704. Bosňák, a, m., vz Bosňan. Boso. Obuj se na boso. Mor. Šd. Smutno sem tam chodím a sa potuľujem, boso, v han- drach biednych po domech vandrujein. Slav. 47. Bosochod, a, bosochodec, dce, m., der Barfüsser. Loos. Bosochodý, barfüssig. Šm. Bosonoh, a, o, vz Bosonohý. Bosonohy, dle Dolany, Barfuss, ves u Brna. Sš. P. 716. Bosonohý, barfüssig. Rk. Bosora, y, f. = bosorka. U Uher. Hrad. Tč. Bosorák, a, m. = čarodějník. V mor. Podluží. Brt. L. N. II. 37. Na Slov. Obža- lovali ho, že je b. a darmožrút. Dbš. Sl. pov. I. 380. Jste buď b., buď vyšlý z pekla čarovník. Hol. 299. Bosorka, y, f. = neupravená, nečistá žena, která nemá ani dětí ani domu v po- řádku, mimo to zlostná, svadlivá. U Uh. Hrad. Tč. — B. = zlá čarodějnice, která jiným škodí, die Zaubererin, Hexe. Cf. Čaro- dějnice, Bobonice, Újemnice, Stryga, Ježi- baba. V mor. Podluží. Brt. Na Slov., Plk., Ssk., Hdk. C. 376. Tu b. beží do Konice. Dbš. Sl. pov. 1. 114. Ona mu povedala, že je zámok blízko, ale doňho len tak móže příst, jestli dostane šaty z tej b-ky, čo v ňom býva. 16. 8. 30. (8. 29.). Vz Ziechať. — B. = divá lesní panna (žena). Dosťal-li se muž do jejich kola, na kusy ho roztrhaly. Němc. VII. 207., III. 281. Kolo tančící b-ky, ty mně zpěvem srdce ulúbily. Hdk. C. 180. — B. = hruškový bourovec, motýl. Na mor. Podluží. Brt. Bosorkovati = čarovati. Vz Bosorka. Koll. Zp. II. 116. Bosorovati = bosorkovati. Šd., Ssk. Bosorský = čarodějnický, Hexen-. Dok- tori tú od nemocí a baby od b-ských účin- kov. Phld. IV. 42. Vz Bosorák, Bosorka. Bosorství, n., die Hexengewalt, Zauber- kraft. Slov. Ssk. Bosorstvo, a, n., die Hexerei, Zauberei. Slov. Ssk. Bosory, pl., f. = čáry, bobony. Slov. Ssk. Bosota, y, f., das Barfussein, die Bar- üssigkeit. Lpř. Koupil boty a nepozbyl b-ty. Č. M. 292. Bosovice, dle Budějovice, ves u Polné. Bossovati = z látky měkké, jako vosk n. hlina, plastické figury tvořiti a vůbec vy- puklé dílo plastické dělati. S. N. Boston, a, m., mě. v Americe. Vz S. N. Bostov, a, m., samota u Ml. Vožice.	Bosula, y, f. = kráva červená s bilýma nohama. Mor. Brt. Cf. Bosák. B. = kozí jm. Mor. Brt. Bosulenký = bosý. Vyletěla křepelenka z prosa a ja za ňú b-ká bosá. Sš. P. 637. Bosvan, u, m. = bosman Bosý. Ad 1. Vinaři v čas vinobraní bo- sýma nohama, ba někdy v střevících do ná- dob vinných lezou a hrozny tlačívají. Let. Dokud jiný hůř se nosí, spokoj se, ať třeba bosý. Dch. Bosého všude tlačí. Slez. Šd. — B. (měkká) koule, kterou hráč v kuželky ne na prkno, nýbrž za ně hodil. Us. Bkř. Bosyně, ě, f. (od Bos-a. Pal. Rdh. I. 134), Bossin, ves u Mělníka. PL., Tk. III. 125., Tf. Odp. 289, Blk. Kfsk. 1286. Bošák, a, m., samota u Čestic. Bošek vz Bošec. Bošice, dle Budějovice, samota u Vim- berka; vsi u Svojšic a u Čechtic. Cf. Tk. II. 532., III. 135., Blk. Kfsk. 1286 Bošička, y, f. B. semenná, puchřec se- menný, die Samenschwiele, v botan. Sl. les. Bošilce, Boschiletz, ves u Veselí v Tá- borsku. Tk. III. 77., Blk. Kfsk. 657., Sdl. Hrd. III. 301., IV. 71. Bošín, a, m., Boschin, vsi u Křince a u Chocně. Vz Blk. Kfsk. 1268., Sdl. Hrd. I. 252., II. 275. Bošinský z Božejova. Vz Blk. Kfsk. 1287. Bošiřany, dle Dolany, Poschitzau, ves u Slavkov v Loketsku. Vz Blk. Kfsk. 1287. Boškovice, dle Budějovice, ves u Bene- šova v Tábor. Boškuvek, vka, m., ves u Víškova. Bošov, a, m., Boschau, samota u Sušice. Boschow, ves u Nasavrk. Arch. III. 500., Sdl. Hrd. I. 252. Bošovice, dle Budějovice, vsi u Písku (vz Blk. Kfsk. 110.) a u Boskovic. Bošovský, ého, m., os. jm. Žer. Záp. II. 181. Boštětice = Božtěšice. Boštice, dle Budějovice, samota u Uhlíř. Janovic. Vz Blk. Kfsk. 186. Bot, u, m., vz Bota, Mkl. Etym. 20. Slo- vem bot znamenaly se původně střevíce; boty obepínaly jen chodidlo, ščíbaly pak nejen chodidlo ale i holeň. Jir. Vz Obuv, Šrc. 307. Boty byly za Jana Lucemburského z Francouz do Čech přineseny. Jir. Vzory ženských botek. Vz Matj. 142. a násl.. Pérka. Botka dámská s klamnou poklopkou, b. s ce- lou obložkou; dámská botka vložená ve střevíci; botka ženská k zapínání, na kno- flíčky, letní s poklopkou a s obsázkou. Vz Matj. 144. a násl. Botka mužská hladká s pružinkami, b. vykrajovaná v bříšku s hlu- bokým klínem; b. s obložkou; b. s klam- nou poklopkou na knoflíčky a s obložkou; horská b., b. do sněhu a do vody. Vz Matj. 150. a násl., Pérka. B. holeňová; bota val- chovaná, do jazyku, jezdecká, kalhotová. Vz Matj. 158.—165., Pérka, Botka. Botka plesová, b. (střevíc) na dřevěné kolíčky, pařížská. Vz Matj. 171.—180. Poloviční b. holeňová; b. holeňová do jazyku, v zadu s jedním švem; b. s korkovými podešvy: b. s kalhotovou holení. Vz Matj. 181.—189. B. nabírané. Kos. Nevěsta obuta jest v boty