Předchozí (1040)  Strana:1041  Další (1042)
1041
na zbery (nabírané). Na mor. Kopanici. Brt.
L. N. II. 154. Přes pole jíti majícímu boty
příslušejí, ocreae competunt. Kom. Jan. 48Í.
Černý jako bot (o prádle). Brt. Budeme
každý o jiné botě (neshodný?). Exc. Nestojí
za to, aby si člověk botu (kramflík) o něj
utřel. Us. Hnšk. Mezi chtěním, povídáním
a uděláním mnoho bot se roztrhá. Exc. Ber-
lami, kyjmi i boty bit jsem od žebrací roty.
Dh. 96. Prach školský z bot vyrazili. Koll.
III. 314. V dol stříbrošedý atlas k botce
plyne. Čch. Sl. 22. Když sme přišli, buďme
tu, šak nás botečky nehnětú; Včilej vlasy
přerostajú, nohy z botů vylézajú; Má
botky na šupavo, aby mu to necupalo,
což je golánské; Bote nový cibolový, Liška
boty natahuje, že na svadbu půjde; Nevěsta
se raduje, že ty boty obuje; Obuj sobě boty,
půjdem do roboty. Sš. P. 433., 504., 561.,
686., 696., 723., 725. Už mu teče do bot
(do kožicha). Us. Tulí se jako staré boty
v almaře (upýpá se). U Hrad. Kšť. Má těžké
boty. Vz Opilý. Sluší ti to jako kachně boty.
Us. Bačk. Však ti budou někdy malé boty
dosť! U Hrad. Kšť. Kůň nekovaný na mráz,
děravá b. do bláta, tupá sekera na drva zle
se hodí. Nejhorší boty u ševce. Bž. — B. =
kování kolu. Nz., Sl. les. — B. u pumpy,
pumpová,
der Pumpschuh, Pumpenstiefel,
Pumpencylinder. Šp. Vz KP. II. 83. — B.
vývěvy. Vz KP. II. 83., Mj. 119., Schd. I.
85. — B. = votka, otka, třírohý rýček na
ohnuté tyčce navlečený, jímž se s desek
slupice a radlice zem, mrva neb plevel od-
straňoval. Světz. 1869. 119. B. = železná
lopatka s rukovětí k čištění orajících částí
pluhu, die Pflugreute, der Spatel. Pta. —
B. ocelová, která se k železu přiváří. Vz
Včř. Z. II. 13. — B. se zámyčkou při vrtání
země užívaná.
Vz KP. III. 53., NA. IV. 129.
B. u nápravy, der Achsenstössel, záko-
lesnice. Pdl. — B. kopí, der Lanzenschuh.
Čsk. — B. hlaviště (kápě, kápí, hlaviště,
kolba),
die Kappe am Kolben des Gewehres.
Šroub úhlavní botky, die Kolbenkappen-
schraube, die Kolbenschuhschraube. Čsk. —
B., der Zapfenschuh bei der Korbspindel.
U Řemíčova. Zhlk. — B. = základka, druh
páky ve mlýně. Rgl. — Vz Botka.
Botan, u, m., durio, der Durio, rostl. B.
indský, d. zibethinus. Vz Rstp. 149.
Boťan, a, m. = bocan, čáp. U Opavy.
Klč.
Botanický, botanisch. B. zahrada = v níž
se pěstují rostliny všech pásem hlavně k úče-
lům učebným a vědeckým. Vz S. N., Enc.
paed. I. 705.—708. B. krabice, Šml. I. 50.,
palaeontologie. Ves. I. 31.
Botanik. - B. = švec (posměšně; bota-nik).
U Eychn. Gth., Sbt.
Botanika theoretická, praktická, lékař-
ská, lékarnická, průmyslnická, technická,
hospodářská, lesnická, zahradnická. Kk. 2.
vyd. 2., 4. B. všeobecná. Vz Schd. II. 152.,
149., Kk. 1., 2., 3,
Botár, a, m. = botař, švec. Slov. Dbš.
Sl. pov. 8. 11.
Botař. — B. = švec. Vz Botár.
Botatý = kdo má veliké boty; k botě po-
dobný,
stiefelartig. Šd.
Boteň, tně, f., ryba. Mor. Hrb.
Botěžehnej, bohtěžehnej, Gott segne dich.
Šm.
Bothriocephal-us, a, m. Čs. lk. I. 200.,
224.
Botice, samota u Jesenic.
Botič, potok v Praze. Vz Kv. 1885. 572.,
S. N., lk. I. 603., III. 532., IV. 723., VI.
346., Tk. Ž. 44., 75.
Botík, a, m., os. jm. Šd.
Botina, y, f. = kůže na boty. Us. Šd. Vz
Botovina.
Botisko, a, n. = veliká n. špatná bota,
ein grosser o. schlechter Stiefel. Kos. Ol. I.
82. Klapavé b. Ib. 303.
Botka. — B., v niž spočívá konec oblouku
fošnového mostu obloukového. NA. IV. 238.
B., jíž se kolej ku podložkám připevňuje.
NA. IV. 193, — B. u hlavně, kolba Vz
Bota. — B. = trubkovitý díl listu v úžlabí
jeho postavený neb nad pošvu jeho uvnitř
prodloužený, jako u šťovíku, ocrea, die Ge-
lenkscheide. Rosc. 121., Čl. Kv. XVIII., Slb.
XL., Kk. 32. Die Tute, Verwachsung der
Stützblätter. Nz.
Botkatý, v bot. Sl. les.
Botnati m. Bobtnati. Bž. 47. Cf. S. N.
Botnieti = botnati. Slov. Ssk.
Botoš, e, m. = kapsa, papuč na boty, na
obuv nastrčená.
Dbš. Obyč. 184.
Botovina, y, f. = botina. Šd.
Botovitý, stiefeiförmig. Šd.
Botový, Stiefel-. B. kůže (na boty), kopyto.
Šd.
Botryogen, u, m., nerost. Bř. N. 154.
Botur, a, m., os. jm. Mor. Šd.
Botvina, y, f. = ron, beta vulgaris, der
Gartenmangoid, rostl. Vz Kk. 151., Mkl.
Etym. 20.
Boubel, hydatis, cysta = nádor n. novo-
tvar, jenž skládá se z vaku naplněného buď
tekutým anebo kašovitým obsahem, die Cyste.
Vz Slov. zdrav. 36. B. dermoid, tukový. Ib.
37. B. krevný, die Hämotocyste, kožnatý,
die Dermoidcyste, b. měchožila, Acephaloc,
rozšířením vzniklý, Dilatationsc., b. vrto-
hlavu, coenurus cerebralis, b. cév krevných,
die Blutgefässcyste, slizový, Schleime, kostní,
Knochenc. Nz. lk. B. lůžka, vaječníku. Křž.
Por. 220., 240., 360. Cr. S. N., Čs. lk. I. 301.,
II. 34., 35., III. 10., 27., 35., 403., VI. 13.,
X. 21., 50., 118., Mkl. Etym. 18.
Boubela, y, f., kravské jm. Mor. Brt.
Boubeláček, čka, m., der Dickwangige,
Blasengel (o dětech). Šm.
Boubelatý. B. tvářička. Čch. Bs 75.
Boubelík, u, m. = blatouch. U N. Bydž.
Kšť.
Boubelka, y, f., alstroemeria, die Alstroe-
merie, rostl. B. peřestá, a. pelegrina, žíhaná,
a. ligtu, točivá, a. salsilla. Vz Rstp. 1537.
Boubelkovitý. B. rostliny, alstroemerieae:
boubelka. Vz Rstp. 1537.
Boubelní, Hydatiden-. Šm. Cf. Boubel.
Boubelový, Cysten. — B. nádor pod
spojivkou, cystis subconjunctivalis. Schb.
B. ledvina, die Cystenniere, polyp, der Cysten-
polyp, nádor b., die Cystengeschwulst. Nz.
lk.
Předchozí (1040)  Strana:1041  Další (1042)