Předchozí (1040)  Strana:1041  Další (1042) |
|
|||
1041
|
|||
|
|||
na zbery (nabírané). Na mor. Kopanici. Brt.
L. N. II. 154. Přes pole jíti majícímu boty příslušejí, ocreae competunt. Kom. Jan. 48Í. Černý jako bot (o prádle). Brt. Budeme každý o jiné botě (neshodný?). Exc. Nestojí za to, aby si člověk botu (kramflík) o něj utřel. Us. Hnšk. Mezi chtěním, povídáním a uděláním mnoho bot se roztrhá. Exc. Ber- lami, kyjmi i boty bit jsem od žebrací roty. Dh. 96. Prach školský z bot vyrazili. Koll. III. 314. V dol stříbrošedý atlas k botce plyne. Čch. Sl. 22. Když sme přišli, buďme tu, šak nás botečky nehnětú; Včilej vlasy přerostajú, nohy z botů vylézajú; Má botky na šupavo, aby mu to necupalo, což je golánské; Bote nový cibolový, Liška boty natahuje, že na svadbu půjde; Nevěsta se raduje, že ty boty obuje; Obuj sobě boty, půjdem do roboty. Sš. P. 433., 504., 561., 686., 696., 723., 725. Už mu teče do bot (do kožicha). Us. Tulí se jako staré boty v almaře (upýpá se). U Hrad. Kšť. Má těžké boty. Vz Opilý. Sluší ti to jako kachně boty. Us. Bačk. Však ti budou někdy malé boty dosť! U Hrad. Kšť. Kůň nekovaný na mráz, děravá b. do bláta, tupá sekera na drva zle se hodí. Nejhorší boty u ševce. Bž. — B. = kování kolu. Nz., Sl. les. — B. u pumpy, pumpová, der Pumpschuh, Pumpenstiefel, Pumpencylinder. Šp. Vz KP. II. 83. — B. vývěvy. Vz KP. II. 83., Mj. 119., Schd. I. 85. — B. = votka, otka, třírohý rýček na ohnuté tyčce navlečený, jímž se s desek slupice a radlice zem, mrva neb plevel od- straňoval. Světz. 1869. 119. B. = železná lopatka s rukovětí k čištění orajících částí pluhu, die Pflugreute, der Spatel. Pta. — B. ocelová, která se k železu přiváří. Vz Včř. Z. II. 13. — B. se zámyčkou při vrtání země užívaná. Vz KP. III. 53., NA. IV. 129. — B. u nápravy, der Achsenstössel, záko- lesnice. Pdl. — B. kopí, der Lanzenschuh. Čsk. — B. hlaviště (kápě, kápí, hlaviště, kolba), die Kappe am Kolben des Gewehres. Šroub úhlavní botky, die Kolbenkappen- schraube, die Kolbenschuhschraube. Čsk. — B., der Zapfenschuh bei der Korbspindel. U Řemíčova. Zhlk. — B. = základka, druh páky ve mlýně. Rgl. — Vz Botka. Botan, u, m., durio, der Durio, rostl. B.
indský, d. zibethinus. Vz Rstp. 149. Boťan, a, m. = bocan, čáp. U Opavy.
Klč. Botanický, botanisch. B. zahrada = v níž
se pěstují rostliny všech pásem hlavně k úče- lům učebným a vědeckým. Vz S. N., Enc. paed. I. 705.—708. B. krabice, Šml. I. 50., palaeontologie. Ves. I. 31. Botanik. - B. = švec (posměšně; bota-nik).
U Eychn. Gth., Sbt. Botanika theoretická, praktická, lékař-
ská, lékarnická, průmyslnická, technická, hospodářská, lesnická, zahradnická. Kk. 2. vyd. 2., 4. B. všeobecná. Vz Schd. II. 152., 149., Kk. 1., 2., 3, Botár, a, m. = botař, švec. Slov. Dbš.
Sl. pov. 8. 11. Botař. — B. = švec. Vz Botár.
Botatý = kdo má veliké boty; k botě po-
dobný, stiefelartig. Šd. |
Boteň, tně, f., ryba. Mor. Hrb.
Botěžehnej, bohtěžehnej, Gott segne dich.
Šm. Bothriocephal-us, a, m. Čs. lk. I. 200.,
224. Botice, samota u Jesenic.
Botič, potok v Praze. Vz Kv. 1885. 572.,
S. N., lk. I. 603., III. 532., IV. 723., VI. 346., Tk. Ž. 44., 75. Botík, a, m., os. jm. Šd.
Botina, y, f. = kůže na boty. Us. Šd. Vz
Botovina. Botisko, a, n. = veliká n. špatná bota,
ein grosser o. schlechter Stiefel. Kos. Ol. I. 82. Klapavé b. Ib. 303. Botka. — B., v niž spočívá konec oblouku
fošnového mostu obloukového. NA. IV. 238. — B., jíž se kolej ku podložkám připevňuje. NA. IV. 193, — B. u hlavně, kolba Vz Bota. — B. = trubkovitý díl listu v úžlabí jeho postavený neb nad pošvu jeho uvnitř prodloužený, jako u šťovíku, ocrea, die Ge- lenkscheide. Rosc. 121., Čl. Kv. XVIII., Slb. XL., Kk. 32. Die Tute, Verwachsung der Stützblätter. Nz. Botkatý, v bot. Sl. les.
Botnati m. Bobtnati. Bž. 47. Cf. S. N.
Botnieti = botnati. Slov. Ssk.
Botoš, e, m. = kapsa, papuč na boty, na
obuv nastrčená. Dbš. Obyč. 184. Botovina, y, f. = botina. Šd.
Botovitý, stiefeiförmig. Šd.
Botový, Stiefel-. B. kůže (na boty), kopyto.
Šd. Botryogen, u, m., nerost. Bř. N. 154.
Botur, a, m., os. jm. Mor. Šd.
Botvina, y, f. = ron, beta vulgaris, der
Gartenmangoid, rostl. Vz Kk. 151., Mkl. Etym. 20. Boubel, hydatis, cysta = nádor n. novo-
tvar, jenž skládá se z vaku naplněného buď tekutým anebo kašovitým obsahem, die Cyste. Vz Slov. zdrav. 36. B. dermoid, tukový. Ib. 37. B. krevný, die Hämotocyste, kožnatý, die Dermoidcyste, b. měchožila, Acephaloc, rozšířením vzniklý, Dilatationsc., b. vrto- hlavu, coenurus cerebralis, b. cév krevných, die Blutgefässcyste, slizový, Schleime, kostní, Knochenc. Nz. lk. B. lůžka, vaječníku. Křž. Por. 220., 240., 360. Cr. S. N., Čs. lk. I. 301., II. 34., 35., III. 10., 27., 35., 403., VI. 13., X. 21., 50., 118., Mkl. Etym. 18. Boubela, y, f., kravské jm. Mor. Brt.
Boubeláček, čka, m., der Dickwangige,
Blasengel (o dětech). Šm. Boubelatý. B. tvářička. Čch. Bs 75.
Boubelík, u, m. = blatouch. U N. Bydž.
Kšť. Boubelka, y, f., alstroemeria, die Alstroe-
merie, rostl. B. peřestá, a. pelegrina, žíhaná, a. ligtu, točivá, a. salsilla. Vz Rstp. 1537. Boubelkovitý. B. rostliny, alstroemerieae:
boubelka. Vz Rstp. 1537. Boubelní, Hydatiden-. Šm. Cf. Boubel.
Boubelový, Cysten. — B. nádor pod
spojivkou, cystis subconjunctivalis. Schb. B. ledvina, die Cystenniere, polyp, der Cysten- polyp, nádor b., die Cystengeschwulst. Nz. lk. |
||
|
|||
Předchozí (1040)  Strana:1041  Další (1042) |