1044

Bouřný. — B. racek, larus caaus, die
Sturmmöve, Sl. les., cit, Kká. K sl. j. 159.,
let, Hdk., vřava, řeka, Vrch., vír, Mcha.,
proud, vichřice. Osv. I. 378., VI. 598.

Bouroplodný mrak. Dk. Aesth. 427.

Bourový, von Filetseide. Cf Boura.

Bouska, y, f., samota u Mníška.

Bouslav, ě (i), f., vsi v Boleslavsku a
Litoměř. Vz Blk. Kfsk. 531., 865.

Bouslavice, Wojslawitz, ves u Votic.
Ty máš hlavu jako Bouslavice (velikou).
U Kvasin.

Bousnice, Bausuitz, ves u Trutnova.

Bousodov, a, m, ves v Litoměř. Vz Blk.
Kfsk. 863.

Bousov, a, m., Bausow, ves u Ronova
v Čásl.; B. Dolní a Hořejní, Unter-, Ober-
Bautzen, mě. a ves u Sobotky. Vz Blk. Kfsk.
1287., Sdl. Hrd. I. 179., II. 146. Dolní Bousov
jest od starodávna chlupatý. Vz Sbtk. Krat.
h. 15.

Boušek, ška, m. B. Petr a Václ. Vz Blk.
Kfsk. 1287.

Boušice, dle Budějovice, Bauschitz, vsi
u Jaroměře, u Benešova (Bohoušice).

Boušov, a, m., Bauschov, ves u Blovic.

Boušovice, dle Budějovice, Bauschowitz,
ves u Terezína. Tf. Odp. 223.

Bouts-rimés, vz Uložený.

Bouzov, a, m., Busau, městečko u Mo-
helnice.

Bova, y, f.= veliká a tučná žena, ein
grosses, feistes Weib. Slov. (Gemer.). Šd.

Bovíčka, y, m., os. jm. Žer. Záp. I. 19.

Bowle (bohl), u, m., angl. = číše, šálek,
Napf, Schale.

Boxerova patrona. KP. IV. 49i.

Bozati = lízati, lecken; bozkati. Slov.
Ssk Mor. Brt.

Bozděch, a, m. MDr. Gust. B., zemský
školní inspektor a gymnas. ředitel v Budě-
jovicích, nar. ¹⁶/₉19. B. Eman., spisov., nar.
1841. Vz Tf. H. 1. 138

Bozdiře, pl., Wostirschen, ves u Horšova
Týna. PL.

Bozdíše, ves v Plzeňsku. Blk. Kfsk. 331.

Bozeň, zně, f., Bosein, samota u Vlašimě;
hájovna u Ml. Vožice.

Bozensko, a, n. B. leželo na levém břehu
Vltavy. Pal. Děj. II. 2. 398., Tk. I. 603.

Bozenský. B. župa v Čech. zahrnovala
Příbram, Březnici, Sedlici, Orlík. Vz S. N.

Bozk, u, m. = bosk. Slov.

Bozkorka, oprav v: bozorka.

Bozkosť = božství. Ssk.

Bozkov, a, m. Z B-va Matěj. Tk. V. 203.

Bozký, vz Božský.

Bozonie, e, f. = Prešpurk. GP.

Bozorák, a, m. = bosorák. Sl. let. I. 91.

Bozorka, y, f. = bosorka. Slov.

Boztěchov, a, m. B. Nový, B. Starý,
Neu-, Alt-Bostiechau, vsi u Jindř. Hradce.
PL. Vz Blk. Kfsk. 850., Sdl. Hrd. IV. 368.

Boztví, v z Božství.

Bôžä, ata, n., ein armer Mensch. Slov.
Ssk. Cf. Božata.

Božan, a, m. B. J. Jos. 1719. Vz Jg. H.
1. 537., Jir. Ruk. I. 94.

Božanov, a, m., Barzdorf, ves u Brou-
mova. Tk. I. 419.

Božata, Božeta, y, m., os. jm. Pal. Rdh.

I. 118. — B., pl., n. = bůžata. Slov. Vz
Bůže. Té dobré bôžata medzi ľud sstúpily.
Slov. Zatur.

Božátko, a, n. = ubožátko. Brt. D. 200.

Božba, y, f = božení se, dovolávání-se
Boha (za svědka). Mz. Mkl.

Božce, pl.. Božete, ves u Týnce nad
Labem. Sdl. Hrd. I. 99., II. 145.

Božcovník, u, m., asperula arvensis, rostl.
Let Mtc. S. VIII. 1. 28.

Bóže, genium. V MV. nepravá glossa. Pa.
Cf. Bôžä.

Božec = psotník. Vz Slov. zdrav. 37.
Kouká, jakoby očima jeho b. pohrával (zma-
teně, na všecky strany, kroutí jimi). Světz.
1864. 583 B. ji napadl. Břez. 161. B. naň
připadl. Nekr. fratrum. 247. — B. = zaříkač,
zaklínač nemocí, pomáhač od kouzel a čarů
a kdo hádá, kdo co ukradl. Mor. Kld., Vck.
Vz Brt. Mtc. 1880. 8., L. N. I. 199.

Božecký Václ. Vz Blk. Kfsk. 1287.

Božedrevina, y, f., cf. násl. Zazpievaj,
kohútku, na b-ne: čo mi má Pánboh dať,
už ma to neminie. Koll. Zp. I. 153.

Božedrieva, abrotanum; i jiný ještě keř.
Slov. Chlpk. Sp. 204.

Božech, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Božechna, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Božej, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.,
Dal. 92., 96.—98., Tk. I. 45., 107.

Božejov, a, m., městečko v Pelhřimovsku.
Arch. III. 499., S. N., Tk. IV. 723., Blk.
Kfsk. 1287., Sdl. Hrd. III. 157., IV. 368.

Božejovice, dle Budějovice, Bažejovice,
ves u Jistebnice; Boschowitz, ves u Písku;
Božowitz, dvůr u Vodňan. Cf. Tk. IV. 723.,
Tf. Odp. 287., Blk. Kfsk. 1222., Sdl. Hrd.

II. 45., IV. 368.

Božek, žka, m., der Andächtler. Šm. —
B., os. jm. Šd., Pal. Rdh I. 118.

Bóžek, žka, m., deus, bůžek. Ž. wit. 46. 10.

Božekati = naříkati, říkati: Bože. Slov.
A tak b-ká, že by aj ten kameň slzy za-
lialy. Mt. S. I. 63. B-ká od rána do noci.
Sb. sl. ps. 104.

Boželze, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Bożen, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Božena, y, f., Beatrix. Pal. Děj. L 2.
218 B. Kněžna, †1052. Dal. 70., 71.

Boženi, n. = přísaha. Slov. Pokr. Pot.
I. 348.

Boženický, = porotní, Geschworener-.
Slov. Loos., Šm.

Boženictví, u., das Geschwornenamt. Slov.
Šm , Loos.

Boženík, také konšel, radní, jurát, der
Geschworene (porotce) Rb. B-ci na to pri-
sahali. Sl. ps. 260. Čítal Týdenník b-kům
a přísežným pilné naslouchajícím. Koll. 1823.
Sedával za stolem jako předsedník ostatních
12 b-níků vůkol stola; Městský rychtář měl
12 b-ků čili úředních přísežných osob a po-
mocníkův. Koll. IV. 99., 117.

Božepor, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Božeský, göttlich. B. bytosti. Slov. Dbš.
Úv. 26.

Božeství, n. = božství. Kom.

Božestvo, a, n. = božstvo. Slov. Dbš. Úv.
27., 29.