1048

Bradlec, dlce, m., ves u Mnich. Hradiště;
hrad u Jičína. Vz S. N., Tk. III. 620., Blk.
Kfsk. 833. a 767., Tk. Ž. 17.

Bradleny, dle Dolany, ves u Letovic na
Mor.

Brdliti se, il, en, ení, sich klippen. Rk.

Bradlo. Ad zábradlí. Veliký počet jich
sešel se na bradlo u Kamenice. Bls. 47. Cf.
Hradili se proti sobě dělajíce zábradla a
šranky. Ib. 71. — B. = úskalí pod hladinou
mořskou. Bkř. Die Bergspitze, Klippe. Ssk.,
Jir. — B., vrch v pradědských horách na
Zábřešsku. Km. — B. u čekany = násada?
U Domažl., Jrsk. — B., samota u Kamenice
nad Lab.; B. Korní, Dolní, Ober-, Unter-
Bradlo, vsi u Nasavrk, vz Blk. Kfsk. 313.,
Sdl. Hrd. I. 232., II. 275., IV. 368.; Bradlenz,
ves u Jihlavy.

Bradna, y, m., os. jm. Šd.

Bradné, ého, n., Broden, ves u Klatov.
Blk. Kfsk. 608.

Bradný, Bart-, Kinn-. Slov. Ssk.

Bradohol, a, m. = bradoholič. Šm.

Bradoholič, e, m. = bradýř, holič, la-
zebník. Us., Loos.

Bradov, a, m. = paseky na Vsacku. Vck.
Za B-vem = pole v Hovězí na Vsacku. Vck.

Bradova Judita. Blk. Kfsk. 1010.

Bradovka, y, f. = bradavice. Tč. — B.,
y, m., os. jm. Slov. Šd.

Bradový, mentalis, Kinn-. Nz. lk.

Bradský, ého, m., os. jm. B. Jan, Sigm.
Tk. I. 125. B. z Labouně. Vz Blk. Kfsk.
1287., Sdl. Hrd. III. 301.

Braducha, y, f. B. mnohoklasatá, andro-
pogon ischaemum. Let. Mt. S. VIII. 1. 18.
Vz Vousátka úzkolistá.

Bradý, bärtig. Slov. Ssk.

Bradypepsie, e, f. = zdlouhavé trávení.

Bradýř není spokojen s vousy, on chce
zaplacen býti. Exc. — B. Arnošt. Blk. Kfsk.
1054.

Bradýřka, y, f., die Bartschererin. Šm.

Bradýrna, y, f., die Barbierstube. Šm.

Bradýřský, Barbier-.

Bradýřství, die Barbierkunst. Šm.

Brah, u, m. = obilní stoh, der Schober.
Plk., Ssk. Vz Brh., Sv. ruk. 321., Mkl. Etym.
19. Tu hned brahy, jinak stohy obilné, roz-
metali. Háj. r. 847. O původu sr. Listy fi-
lolog. VII. 11.

Brahinit, u, m., nerost. Osv. V. 13.

Brahma, y, m. = jm. nejvyšší božské
bytosti indijské. KB. Vz S. N.

Brahmabutrovka, y, f., das Brahmaputra-
huhn. Šp.

Brahmanism-us, u, m. = učení brah-
manů. Vz KP. I. 104., Lpř. Děj. I. 21., S. N.,
Enc. paed. I. 709.—715.

Brach. Ve vých. Čech. a j. také = spo-
ečník, der Kamerad, Gesell, Bursch. Dch.,
Kál. Jdi s cesty, brachu! Dch. Oženili sme
sa, milí braši, co nám budú říkať doma naši?
Sš. P. 588. Milá brachu, všaks ty ode mne
peníze brala. NB. Té. 51. Jméno brach jest
rodu ženského i o mužských osobách ve
rčení: Milá brachu! Brt. D.
Brachek, chka, m. = brach. BO.

Brachovati = děliti. Slov. Ssk.

Brachygrafie, e, f. = stenografie. S. N.

Brachykefalní plémě lidské (s krátkými
lebkami). Stč. Zemp. 737.

Brachykefalové, z řec. = krátkolebí (Ba-
skové, Etruskové). Stč. Zem. 841., Slov.
zdrav. 38.

Brachylogie (stručnomluv) = stručnosť
a úsečnosť slohu, přivoděná k místu vý-
pustkou všeho toho, čeho ze souvislosti
snadno se dovtípiti lze. A hned uzřím zá-
stup lidí všelijaké věci sbírajících a do bře-
men skládajících. Ptám se, co to? Oni, že
se přes svět strojí. Já, a proč ne bez těch
tíhot? lehčeji by jeli. Oni: bloud jsi ty! Jak
že by jeli? to jejich křídla. Kom. L. 29. —
KB. 239. Cf. S. N.

Brachystochrona, y, f. = čára nejkrat-
šího pádu. Vnč. 54. Vz S. N.

Brak, der Pofel. Cf. Mkl. Etym. 20. —
B., sorbus torminalis, druh jeřábu, eine Art
der Eberesche. Vz Slb. 519., Mllr. 100.

Břak, u, m. = druh, die Gattung, Art.
Hrušky trojího břaku. Mor. Brt. D. 200. —
B. = brak, der Ausschuss. Ib.

Brakář, e, m., der Auswähler. Šm.

Braktický. B. či smíšené usazeniny. Stč.
Zem. 723.

Brakola, y, f., os. jm. Mor. Šd.

Brakovati = rúzno děliti; vybírati. —
abs. Vlk něbrakuje (nevybírá). Slez. Šd. —
D. = chyběti. Brakuje mi teho. Las. Brt.
B. 200.

Brakovna, y, f. = káď, do níž se ryby
brakují. Us. Rgl.

Brakule, e, f. = stará škatule. U N. Kdýně.
Rgl.

Brakůvka, y, f., vybrakovaná ovce. Slez.
Šd. Mor. Brt. D. 200.

Braky, pole u Lověšic. Pk.

Bral, u, m. = bralo, bradlo. U Ronova.

Rgl.

Brala, y, f. = břila, ploský kámen. Slov.
Tč.

Brale, e, f. = bralo. Šm.

Bralí, vz Bralo.

Bralice, e, f. = bralo. Šm.

Bralistý = bralnatý. Slov. Hlasom v bra-
listých krajov zaznieva jeho nadchnutie.
Sldk..466.

Braliti, il, en, ení, emporheben. Slov. Ssk.

Bralo, a, bralí, n., brale, bralice, f. =
skalisko. Slov. Duní Dunaj a luna za lunou
sa valí. nad ním svieti pevný hrad na vy-
sokom brali. Chlpk. Sp. 3. Sokoli si hniezdo
uvili na bralí. Chlpk. Sp. 111. Jeden se ztrácí
na bralách, druhý u sítiny. Hdk. C. 120. Aby
se tá láska na bralí rodila, nejedna panenka
hlavu by zlomila. Sl. sp. I. 3. Tak som žil
pod Tatrami, v jejich bralách videl som sílu
národa. Lipa 333.

Brama, vz Brahma.

Bramarbasovati = tlachati, vychloubati
se. Šm., Ntr. VI. 403.

Brambor = zemče, žampák, lilek, bobál,
krumple, krumpír (Grundbirn), erteple (z Erd-
apfel), Solanum tuberosum. Vz Rstp. 1120.,
Kk. 186., Čl. 72., Čl. Kv. 231., Slb. 358.,
Kram. Slov. 45., FB. 55., KP. III. 263., Odb.
Path. III. 826. B-ro, pl. b-ra, u Víškova
u Polné. Zl. V pl. rozeznává se na Zbirož-
sku muž. a žen. rod. V muž. rodě rozumí