1049

se jediné podzemní plod, v ženském však
celá rostlina, jak u množství na poli roste,
tedy jaksi pole bramborové; brambořiště =
pole po bramborách. Dej mi několik b-rů;
máme b-rů plný sklep; Zajíc skočil do bram-
bor; máme brambor jeden záhon. Přidej
kmínu k b-rům; oráme k b-rám. V bram-
borech není tak pěkný škrob jako ve pše-
nici ; zajíc leží v b-rách. Lg. Na Slov. také:
zemčák, krumpolec, krompach, grumbir,
grumbolec, grule, bamboch, bombir, budka,
bandurka, šupák, kartofl; druhy brambor
na Slov.: rusáky, angličáky, saské, oselky,
rohlíky, modráky, rychlíky, červenáky, bílé,
rapáky, bzeňáky (sviňské). Sb. uč. 1858. 204.
IVa Zlínsku: samsóny, vyroviáky, rychlíky,
jánky, cigány, vídeňáky, rohlíčky, sviňáky.
Brt. F Podluží na Mor.: svatojánky, nekvě-
tuše, češky, sviňské. Brt. Na slovenskopol-
ské hranici: svapka, v Horní Oravě švapka.
Listy filol. 1885. 468. Šestinedělky, české,
modráky, modrovočky, amerinkány, žluťáky,
kudly, rohlíky, cibulky. U Rokycan. Ver-
moutky, růžovky, zlatoušky, cibuláky, bro-
skvový květ, skotský žampion. Us. Pdl.
B. nové, staré, syrové, vařené, smažené, ma-
štěné, se slanečkem, s uzeninou, se syreč-
kem. Us. B-ry v kožíšku (neloupané). Us.
Dbv. Jsou živi o holých b-rech. Us. Vk.
B-ry cediť = bečeti, plakati. U Písku. Sgl.
Vz Zemák, Zemče, Mllr. 99. B. prostředek
proti kurdějím. Vega I. IX. p. — B. = dro-
botina, maličkosť, die Kleinigkeit. Tulich,
zámek a více jiných brambor. Z. arch. praž.
č. 1174. f. 92. Wtr.

Bramboračka, y, i. = bramborová placka.
U Malče. Olv. U Ronova. Rgl.

Bramborářka, y, f., žena, která bram-
bory a) sází, b) prodává. Stat. př. kn. 1877.
39. Wtr.

Bramborářství, n., die Erdäpfelkultur,
der Kartoffelbau. Zpr. arch. VIII. 101., Sl. les.

Bramboření, n. = bramborářství. Sl. les.

Bramboříček, čka, m. B. koloradový,
koloradovní, brouk bramborový, deryphora
decemlineata, chrysomela d., der Kolorado-
kartoffelkäfer. Sl. les.

Brambořík, a, m., saxicola, pták. B. hnědý
a černohlavý. Vz Frč. 355. — B., u, m.,
cyclamen, die Erdscheibe, Waldrübe, das
Saubrod. B. obecný, ořech sviňský, sviňský
chlebík, tvarožina, c. europaeum, Vz Rstp.
1233., Schd. II. 286., FB. 66., Čl. 71., Čl.
Kv. 268., Kk. 190., Slb. 296., Odb. path. III.
731., S. N. VI. 954., Dlj. 71., Km. 1883. 118..
Rosc. 137.

Bramborníček, čka, m. B. hnědý, pratin-
cok rubetra, das Braunkehlehen, der braun-
kehlige Wiesenschmätzer, černohlavý, p. ru-
bicola, schwarzkehliger W. Sl. les., Brm. II.
2. 152.

Bramborník, u, m. = sviňský chléb,
sviňský kořen či ořech, trávožina, psí zub,
cyclamen europaeum, arthanita officinarum,
das Sau-, Schwein-, Erdbrod. Mllr. 39.

Bramborniště, ě, n., der Kartoffelacker.
Sl. les.

Bramboroplodný, erdäpfeltragend. B.
krajina. Zpr. arch. VIII. 101.

Bramborovitý, erdäpfelartig. Buňky b-té
podoby. KP.

Bramborový. B. okres, rostlina, plíseň,
perenospora infestans, der Kartoffelschimmel.
Sl. les. B. revoluce v Belgii, válka v Ba-
vořích. Vz S. N.

Brambory, dle Dolany, ves u Čáslavě.

Bramburk, a, m., z Brandenburk. Jir.

Bramburský, z brandenburský, branden-
burger. Kn., Dal. 154. B. země. Št. Kn. š.
156.

Bramin, a, m. = indijský kněz. Brt. Cf.
Brahma, S. N.

Bramor, u, m. = mramor. Vím já jednu
hospodu, je z kameňa bramoru. Sš. P. 177.
(Sš. P. 125.). A já budu žena tvá, až necháš
ustaviť Jeruzalem z b-ra. Brt. P. 56.

Bramorový = mramorový, marmorn.
Mor. Brt. P. 55., Šd. B. trohla, stavení, schody.
Sš. P: 79., 178., 373.

Brámovka, y, f., das Bramsegel. Zadní
b., Kreuz-, hlavní, Gross-, přední, Vorbram-
segel. Kpk.

Brámovník, u, m., der Bramschnitt. B.
na dna, der Boden-, malý, Froschbrainschnitt,
náčiní bednářské. Skv.

Bran, a, m., os. jni. Pal. Rdh. I. 118.

Braň, ě n. i (čárku za n vynech). Koř.
br. (strb. brati = bojovati). Gb. Hl. 146.,
Mkl. Etym. 18. Braň, i. Let. 47. Zvířata svými
braněmi bojují. Vodn. Žižka vozy, pušky,
brané jim pobral. Dač. I. 15. Imajíce braň. Bj.
Však s sebou lstivou braň nosí. Dh. 101.
Světskú múdrosť v braň a v oděnie spra-
vedlnosti obrátil. Hus III. 4. Katové, driev
než šedli (dle Gb. v Listech filol. 1882. 321.
sedli, sotva že usedli, ani neusedli totiž od
poprav předešlých), už své brani s sebú
vzemše vedú Porfyra. Kat. 3152. Zbrojí a
braní (rovnou) pohnaného opatřiti. Ktož jsú
práva zemi české ustanovili, před potka-
niem a brani obnażeniem pohnanému jsú
dva tarasy hojemstvie udělali. Vš. Jir. 62.
Braně dobytí. Zř. Zem. Jir. Q 15., T. 40.
B. při dskách kdoby obnažil. Vz Zř. zem.
Jir. L. 21., T. 40. B. v šrancích se nenosila.
Žer. Záp. II. 181.

Brána, od bránění. Vz S. N., Mkl. Etym.
18. B-ny městské. Vz Tk. I. 603. B. čestné,
vítězné atd. u Římanů. Vz Vlšk. 488. Brány
a věže v hradech. Vz Sdl. Hrd. I. 233.
B. hlavní, vedlejší (kleine Pforte), zevnější,
das Aussenthor, do pevnosti, Festungsthor,
Čsk., slavnostní. Us. Brány věčné! du lieber
Himmel! Dch. Jíti za bránu, vors Thor.
Dch. Otvoři mu bránu přes Vltavu. Rkk.
31. Široká jest brána do pekla. Bž. Chytni
za provázek, spadne ti řeťázek, tak se ta
bránečka otvíra. Sš. P. 310. — B. moře,
vz Moře. — B., ves v již. Čech. 1379. Reg.
Rožm. č. 75.

Břana, y, f., řeka v severozáp. Moravě.
Km. 1885. 11

Brana Minderka, samota u Troje u Prahy.

Branáč, e, m., der Egger. Slov. Ssk.

Braňany, dle Dolany, Prohn, ves u Bí-
liny. Blk. Kfsk. 863.

Branař, e, m., der Thorwächter. Kom.

Břáňati jest intensivum slovesa břinkati.
Mor. Brt. D. 158. Břáňá penězi, ostruhami,