1050

řetězem. Brt. v Mtc. 1878. 30., D. 200., Vck.,
Šd. Zvon břáňá (silně zvučí). Vck. Krávy
bečíja, svině kvičíja, ovečky v košáře břá-
níja (bečí). Pk. Ps.

Branba. Pref. 79., Ssk.

Brancouse, pl., Branzaus, ves u Třebíče.

Branč, e, m. = hrad u Sobotiště na Slov.
Pokr. Pot. I. 13. Z Branče, vz Dohanský.

Břančeti, el, ení = břinčeti. Vz Brnčeti.
Pořád do uší břančí (jinde říkají: vrančí,
vrangá = jazykem břinčí, vřeští). Na již.
Mor. Dítě, kočka břančí. U Kojetína. Bkř.

Brančík, a, m., os. jm. Mor. Šd.

Brančikov, a, m., Branzikau, ves u Kla-
tov. Blk. Kfsk. 578.

Brančíky, dle Dolany, Prenzig, ves u Kra-
lup. Vz Blk. Kfsk. 617., Tf. Odp. 35.

Brancov, a, m. = Branišov.

Brančovina, y, f. = vepřovina. Slov.
Němc. VII. 267.

Brandalík, a, m., os. jm.

Brandeburk, a, m. Počkaj B-ku, dám
já tebe gulku, že nebudeš chodiť viac k nám
na cibulku. Koll. I. 43. Majó kulke z ře-
dekve, B-ko hotěké (utíkej). Sš. P. 683.

Brandejs, vz Brandýs.

Brandejský Frant. Jos. Vz Mus. 1855.
403.

Brandira, y, f., samota u Sedlce.

Brandl, a, m. B. Jan Petr. Vz Slavín I.
136. B. Vinc., archivář zemský v Brně, Nar.
1834. Vz Tf. H. 1. 203., Šb. H. 1. 2. vyd.
231. B. z Valderichu Jiří. Vz Blk. Kfsk. 39.

Brandlín, a, m., ves u Soběslavě. Albera
z B-na. Arch. III. 475., Blk. Kfsk. 1287.

Brandov, a, m., Brandau, ves u Mostu.
Vz Blk. Kfsk. 195.

Brandýs. Hopsa, hejsa do B-sa. U Nové
Kdyně. Rgl. V B-se nad L. nemají posví-
cení, propili je v podmáslí. Vz Sbtk. Krat.
h. 15. — Cf. Tk. I. 446., II. 280., III. 482., IV.
723-, V. 236., VI. 346., Tf. Odp. 385., Blk.
Kfsk. 1287. Z B-sa Ondř., Jan. Vz Blk. Kfsk.
1287., Tk. Ž. 191., Sdl. Hrd. I. 252., II. 275.,
III. 301., IV. 157. Z B-sa Jan. Sbn. 434. —
B. nad Orlicí sluje kozí a mají tam o měsíc
méně. Vz Sbtk. Krat. h. 15. — B., Bran-
deis, ves u Těšína. — B., samoty u Nové
Kdyně a u Domažlic. PL. — B. Udělati
brandejs = poraziti tři prostřední kuželky,
proraziti uličku. Us. — B. Václ., nar. 1807.,
kněz. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 537. — B. Frant.
Jan. kněz, 1733. Vz Jir. Ruk. I. 94.

Brandýsek, ska, m., něm. Brandeis, ves
u Uhlíř. Janovic; Brandeisel, ves u Slaného.
PL.

Brandýská Kateřina. Žer. Záp. I. 256.

Brandýský, brandeiser. B. panství nad
Lab.; b. zboží n. Orlicí. Tf. Odp. 291., 296.

Braně, pl., f. = braň, die Teichwehre.
Šm.

Branec. Brance ku zbraním svolati. Čsk.

Braněna, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Bránění flankové. NA. III. 144.

Braněnka, y, f. B. černožlutá, stratiomys
chamaeleon, muchovitý členovec dvoukřídlý.
Vz Frč. 158.—159.

Bráněný. V tvrdej zemi nebránenej (un-
geeggt), len trninkou povláčenej. Sl. sp.
179.

Braněti, oprav v: břáněti. Cf. Břáňati.
— čím. Bouřil a řetězem břáněl. Kld. 187.
Mnohý, když už je napilý, něco po německu
břání. Mor. ps. Šd. — B. = zníti, tönen.
Břaní mi v uších. Mor. Brt. D. 200.

Brání. Vodorovnou čárku (—) za Reš.
vynech. B. brabanky, die Bodenstreube-
nutzung, b. sběru, der Klaubholzbezug, b.
provise, der Provisionsbezug; pramen b.
dříví, die Holzbezugsquelle, Sl. les., b. tax,
sazeb, der Taxbezug, naturalií, přírodnin,
Naturalienbezüge. Šp. B. míry na šaty, das
Massnehmen, b. na úvěr, das Nehmen auf
Kredit, Us. Pdl.; b. úroku, práva. Mus. 1880.
557. Přijde čas b. vína. ZN. B. spravedlností
svých; B. tvé dskami zapsáno bylo ; Obrátili
by tu večnosť (platu) netoliko u časnosť, ale
také v nic, kdyby se pokut bránie nestrašili;
B. a uvázánie. Vš. Jir. 62., 212., 214., 461.
O b. s komorníkem. Vz Vš. Jir. 325.—335.,
461. Cf. Kn. drn. 127. B. s komorníkem pro
plat komorní; B. a zajímání dobytka. Vz
Zř. zem. Jir. G. 38., G. 31., E. 16. Násilné
b. jest mocné neb zjevné bránie cizie věci
bezprávně. Hus L 208. Já nekradu od té
doby, co nastalo brání. Us. Rgl. Byli na
b. (na loupení) u Črnovic. Pč. 16. Ponvadž
ta věc dotýče se b., Plünderung. Půh. I.
207. Dávání jest za našich časů tak vzácná
bylina, že si brání pospíšiti musí, by něco
dostalo. Tyl.

Braniborsko, vz S. N.

Braniborský, Chaso b-ská, je vám cesta
úzká. Sš. P. 586.

Bránice, das Zwerchfell. Vz S. N., Schd.
II. 353., 365., Slov. zdrav. 38., Mkl. Etym.
17., Sal. 237. — B. = přední plachta, před-
nice. B. tedy zdvižena a rozvinuta proti
větru. Sš. Sk. 287. — B, Branitz, ves
v Kečersku ve prus. Slez., Šd., ves u Mi-
levska (vz Blk. Kfsk. 649., 650 ). PL. B. Mo-
ravské, Mährisch-B., ves u Konic, B. Ně-
mecké, Deutsch-B., ves u Konic na Mor.
PL.

Bránický. B. pásmo, Bř. N. 257., skála
u Bráníka, Vz Krč. v Kv. 1884. 653.

Bránicový, Zwerchfell-. B. svaz, -band,
m., kýla, -bruch, m., zánět, diaphragmitis.
Nz. lk.

Branič. B. svého hřiechu činí se jako
stranú proti Bohu; (Takoví) bývají b-či
činóv zlých svých. Hus I. 228., II. 355. —
B., der Nehmer, Plünderer. Slov. Ssk.

Braničev, a, m., hrad. B. byl tam, kde
sa nachodí (v Sedmihradsku) saské město
Törzburg. Let. Mt. S. V. 1. 73.-74.

Bránička, y, f. = malá brána. — B. =
děloha. Vz Branka. Bdl.

Braničkov, a, m., Branzikau, ves u Klatov.

Bráničnatý, querwändig, v botan. Sl.
les.

Bráničnoslezinový, phrenicolinealis. Nz.
lk.

Bráničnožaludkový, phrenicogastricus.
Nz. lk.

Bráničný, phrenicus. Nz. lk.

Bránidlo (lunetta, brejle) na soustruhu,
der Wetzstock, die Lünette, Brille. Vz Včř.
Z. II. 65.