1052

průsmyk z Čech do Kladska; úzké údolí
u Starého Města, do kterého Metuje vtéká.
Krč. — B., ves u Opavy. PL. — B., y,
m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Brankovice, dle Budějovice, ves u Bu-
čovic v Brněnsku. PL., Arch. II. 478.

Branky, pl., f., něm. Branek, ves u Val.
Meziříčí.

Branná. B., ves u Třeboně; hájovna
u Nasavrk; B. Hořejní, Ober-Branna, ves
u Jilemnice; B. Dolejní, Hennersdorf, ves
u Jilemnice. PL. Cf. S. N., Blk. Kfsk. 1287.,
Sdl. Hrd. I. 252., III. 301., IV. 79., 105. —
B.. die Pförtnerin. Vz Branný.

Branneberský. B. víno, Branneberger
Wein. Šp.

Branný = bojovný. B. Čeleď, družina.
Lpř. Mužie branní; deset tisícov branných;
Byl hlava nad muži brannými. BO. Byl b-ný
v nepřátelské přietě. Kat. 39. — B. — k brá-
nění se hodící. Hrad oprav v : hrad. B. oruží.
Tov. 46. B. pavlany, pavlače, cimbuří, Ma-
chicoulis (mašikuli), čára (obranná), die Ver-
theidigungslinie, Čsk., NA. III. 140., 143.,
147., moc, Heeresmacht, Lpř., síla. Osv. —
B., Thor-. B. dvéře, fores portarum. BO.

Branov, a, m., ves u Křivoklátu.

Braňoves, vsi, f., od Brana. Pal. Rdh. I.
136.

Branovice, dle Budějovice, ves u Poho-
řelic; dvůr u Vltavotýna. Cf. Sdl. Hrd. III.
301.

Branovský z Branova. Vz Blk. Kfsk.
40., 1264.

Branský. B. lístek, der Thorzettel. Šp.
— B., ého, m. = vrátný, der Pförtner. Cf.
Branný. U Poličky. Kšá.

Braňsoudov, a, m., dvůr u Humpolce.
Vz Braňsudov, Blk. Kfsk. 468.

Branství, n., die Kriegsgefangenschaft.

Branstvo, a, n., Kriegsgefangene; Rekru-
ten. Šm., Rk.

Braňsud, a, m., os. jm. Arch. I. 257.,
Pal. Rdh. I. 118.

Braňsudov, a, m., cf. Braňsoudov. Arch.
V. 558.

Branškov, a, m., ves u Tišnova.

Branšov, a, m., Branschau, vsi u Pelhři-
mova a Jihlavy; Brandschau, ves u Vimperka;
Branšow, vsi u Horní Bobrové a u Chotěboře
(Braničov); samoty u Sedlce a u Nadějkova.
Cf Tk. III. 36., Blk. Kfsk. 1287.

Brantál, z něm. Brettnagel. Na mor. Val.
Vck. Hřebík větší než šindelak s okrouhlou
hlavičkou. Tč.

Brantice, dle Budějovice, Bransdorf, ves
u Horní Bobrové a u Chotěboře; samoty
u Sedlce a Nadějkova, Karnovsku ve Slez.

Brantový. B. koření = haděnec, volový
jazyk planý, žebrák, láska panská, echium
vulgare, Natter-, Otterkopf, Otterwuzel usw.
Vz Mllr. 42.

Brány. MV. Na Mor, místy (u Klobouk.
na Ostrav.): vláky, vláčky. Bka., Tč. B. luční
na mech, Nár. listy 1883. č. 119., trhací,
skotské, klikaté, ježkovité, NA. IV. 74.,
anglické klikaté, norvéžské ježkovité, okrou-
hlé, trnové. Vz KF. III. 231.—233., S. N.
Vóz okovaný, dvě bráně, devatero sviní.
Půh. I. 338. Vláčí se jak b. Na Zlínsku.

Brt. Leze (jezdí) to po mně jako brány (na
poli. O blechách). Na Hané. Bkř. — B. =
svatební pečivo, skládá se z kola a dvou
prutů na příč a z dvou na zdýl. V Podluží
na Mor. Brt. — B., Prahn, ves u Kralup.
Vz Blk. Kfsk. 622., 1085.

Braný = vraný. Přišel tu k ni šohajiček
na koňu braném; Po čem's mě, ma mila,
poznala, že si mě ty panem nazvala? Po
tvojim koníčku po branym a po sedelečku
červenym. Sš. P. 207., 387. (40., 415.).

Branža, e, f. = branže, branche. Mor.,
slez. Sd., Šd., Vck.

Branže, e, f. = luza, chatra, cháska,
holota, pustá čeládka, banda, suroví lidě,
eine Gesellschaft von liederlichen Leuten,
der Pöbel, das Gesindel. Rk , Šd., Sd., Vck.,
Rjšk. To je b. (nadávka)! Kšť., Dš. Cf.
Branche, Branža.

Branžež, e, f. ?, ves u Mnich. Hradiště.
Blk. Kfsk. 1287.

Branžovský, ého, m., os. jm. Šd.

Braovina, y, f. = vepřovina. U Opavy.

Braový = vepřový. U Opavy. Klš.

Břas, a, m. (vz Brasy), samota u Rokycan.

Břesa za Branzole oprav v: břasa.

Brasilie, vz S. N.

Brasilin, u, m. = červené barvivo ve dřevě
brasilském. Vz S. N., Šfk. Poč. 588.

Brasilský sokol, falco brasiliensis, Sl.
les., ořechy. S. N. B. jazyky. Šrc. 349., 397.
B. školství a j. Vz Enc. paed. I. 716—718.

Braslav, ě (i), f., dvůr u Sušice. — B.,
ves v Chebsku. Blk. Kfsk. 278.

Břaslav, a, m. z: Břačislav. Bž. 48.

Braslavec, vce, m., dvůr u Kumštata.

Braslavice, dle Budějovice, Přaslawitz,
ves u Křelovic.

Břasy, dle Dolany, tovární a poštovní
místo u Rokycan. Dch. Cf. Břas, S. N., KP.
IV. 608.

Bráša. dle Bača = brach, bratr. U Tře-
bonína. Olv.

Braškov, a, m., ves u Únoště. Arch. III.
481., Tk. V. 220.

Brašna. Výb. 1. 848. Chud v b-nu neb
v měšec. Č. M. 634.

Brašnářství, n., die Taschnerei. Stat.
př. kn. 1877. 35.

Brašnička, y, f. = výtrusnice, sporangia,
das Sporengehäuse. Sl. les. Vz Slb. XL.

Brašov, a, m., os. jm.

Brašovo, a, n. = Prešov, Eperies, mě.
v Uhřích. Phld. V. 184.

Braštice, dle Budějovice, ves u Votic.

Brašvičany, dle Dolany, ves v Tábor.
Blk. Kfsk. 346.

Brat. Čch. Dg. 691. Po bratovi sa ani
neobzeli. Dbš. Sl. pov. I. 292. Jak byla za
vraty, volala na braty. Sš. P. 146. To je
ruka z mého brata; Jaká bych já sestra
byla, kdybych brata zatajila; Otvírej, brače,
čeplo! Sš. P. 134., 775. Jakožto s bratem.
NB. Tč. 166. Brat jeho nestál na třetím
roku. Půh. II. 332 Člověk člověku brat.
Zbr. Lžd. VII.

Brať, i, f. = bratř, bratří, bratrstvo, die
Brüderschaft, die Brüder. Rjšk., Kyt. 1876.
28., Knrz. Vidíme tuto, že dvojí b. ode
Krista povolána byla. Sš. Mr. 9. Vz Bratř.