1058

v zástupích velikých slavně a důstojně.
Čr. Beř sě lisími skoky. Rkk. 10. Nadarmo
jm. boží b.; Darmo ste vzeli, darmo dajte;
Krásti jest cizí věc bez toho vóle, čie jest,
vzieti. Hus I. 109., 343., II. 227. Tu ze mne
vzal 10 hř. bez viny nespravedlivě; Jeho
mocí mému člověku vzato jest odpuštění.
Půh. I. 226., II. 431. Vezměte duchem sv.
naučenie. Št. N. 64. Aby sami od sebe
z dobré vůle život Lazarův na se brali.
Chč. 631. Sou hned do nebe z strany duše
vzati. BR. II. 646. b. Přísně vzato, správ-
něji větou výminečnou : Aeneis jest, hle-
díme-li k věci bedlivě, uvažujeme-li ji dů-
kladně, epopeje umělá. Vz Brs. 2. vyd. 200.,
Slov. II. 1011. a. — se oč. Vk., Dch.
I vezmú se před fojta a konšely o to na
svědomie. NB. Tč. 168. — se čeho. Kdeby
se nás bralo? Sš. P. 574. — se vz koho =
jíti proti němu, odporovati. Kto sě móže
vz toho bráti, komuž Bóh chce co dáti?
Alx. V. v. 2009. (Listy filol. 1885. 282.).
Úsilno se vz vodu bráti. Alx. (Anth. I.
3. vyd. 36.). — co o čem. O tom sě jechu
b. lesť. Dal. 24. Naučení o nálezu b. Vš. —
s infinit. Nevzáł (mě) tancovať. Brt. P.
137. Debes nás bral tancovati, chcele sme
ti šajne dati; Okolo nás chodívávals, tan-
covať nás nebírávals. Sš. P. 718. Nikdo ne-
bral se platiti (neměl se k placení). Brt.,
Kld. Vzal plakať (jal se plakati). U Opav.
Klš. Ani sobě kterú moc vzíti měšťany
suditi. NB. Tč. Krösus vzal před se po-
mstiti Astyaga. V. Nebrali sa ít. Mor. Brt.
v Mtc. 1878. 30.

Bratiatko, a, n. = bratříček. Slov. Hdž.
Šlb. 47.

Bratíčkovať sa = bratříčkovati se. —
s kým. Slov. Zbr. Hry. 134.

Bratinský = bratrský. Slov. Šd.

Bratinstvo, a, n. = bratrství. Slov. A keď
si čo osobuje, teda si osobuje b. všetkých
vás. Hdž. Vět. 126.

Bratiti sa s kým = bratřiti se. B. sa
s Turkom. Slov. P. Tóth. Trenč. M. 148.

Bratkovati se s kým = bratřiti. Ostrav.
Tč.

Bratkovice, dle Budějovice, ves u Pří-
bramě (vz Blk. Kfsk. 919.) a Velvar.

Bratňanov, a, m., vsi u Nasavrk a Něm.
Brodu.

Bratnička, y, f., die Cousine. Cf. Brat-
ník. Slov. Šd.

Bratník, a, m.. der Cousin. Slov. Rr. Sb.

Bratnovice, Breitenau, ves na Krnovsku
ve Slez. Šd.

Bratok, tka, m. = bratek. Slov. Ssk.

Bratová, é, f. = bratrova žena. Slov.
Němc. III. 248. Ostrav. Tč.

Bratr. V čl. tomto v 12. ř. sh. po Tk.
142. přidej: Mkl. a L. 104., Šrc. 244., 252.,
255., Mkl. Etym. 20. Bratří své; s jeho bra-
třími; mých bratří, sobě i mým bratřím.
Půh. I. 376., 279., 373. B. rodný, frater ger-
manus. V MV. nepravá glossa. Pa. B. strý-
čený. NB. Tč. 17. Teprva mě bratrem zveš,
kdy v ohni věčném bytuješ; Ešče bylo horší,
kamarádi bratři. Sš. P. 20., 603. B. můj stu-
pečný; Pro dobro jeho bratří; Mám s svými
bratřemi díl. Půh. I. 254., 376., II. 409. Ta

jsta sobě bratry. BO. O br. dílných a ne-
dílných vz Tov. 82. B. nedílný. Vz Žer.
Záp. I. 96. Bratří nedílní společně poháněti
měli, Zř. Zem. Jir. D. 13 , C. 29.; B. nedílný,
prodal-li jaké dědictví a druhý-li b. tomu
odporoval, E. 43.; B. mladší přišed k letům,
bez vůle staršího neměl utráceti, G. 23.;
B. starší měl cedule dílčí klásti, F. 30.; b.
starší mladšímu neměl statku utráceti a dílů
zavazovati, F. 23.; b. na bratru kdy a jak
mohl dílu žádati, F. 12., 30.; b. nedílný proti
nedílnému bratru nic neměl odkazovati, F. 32.;
b. nédílný statek na díl všicek polož, F. 28.;
33.; b. nedílný věno manželky na svém dílu
zapsal-li, S. 34.; b. starší, když se odděloval
od bratří, měl volení, F. 31.; b. starší na
místě bratří let nemajících půhony přijímal
a poháněl, G. 5.; bratří a sestry let nema-
jící při starším bratru zůstati měli, F. 31.;
b. jak mohl sestry odděliti a odbyti, F. 32.;
bratří nedílní zůstavili-li po sobě několik
synů, F. 32.; bratří zavázali-li se při prodeji
někomu, II. 17.; bratří bratrům a sestry se-
strám dílným svědomí směli dávati, S. 10.;
bratří dali-li povolení k ujištění věna man-
želce bratra svého, T. 1.; b. za bratra nebyl
povinen počtem pánu jeho, T. 16.; bratru
přišlo-li co po ženě, v podíl toho nekladl,
F. 28., 33.; umřel-li b. dříve, nežli sestru
vdal a ji odbyl, F. 32. Bratří let nemající.
I. 15. Cf. I. 64., K. 6., 7., C. 31., D. 45.,
P. 23. Víc nežli b. platí poctivosť. Shakesp.
Přítel a bratr veliké slovo; Odnáší-li mi
kůzle bratr, mám ho za vlka; přináší-li mi
kůzle vlk, mám ho za bratra. Bž. Prší-li
v den sedm bratří (10/7.), prší potom sedm
neděl. Us. U tří bratří v Praze. Tk. II. 168. —
Cf. S. N., Bratří, 2.

Bratř. Cf. Prk. Přísp. 15., 16. Jdi a ohle-
daj, dobře-li se bratři vede i dobytku. BO.
Jako Lumír pohýbal Vyšehrad, tako ty mě
i vsiu bratř. Rkk. 9. Nezov svých přátel,
ani své bratři, ani rodičiev, ani súsiedóv.
Jdi k mé bratři a pověz jim. ZN. Zvěstujte
mé bratři. ZN. Vrať sě k svej bratři; (S) svú
bratří radu vzal. Pass. mus. 406. Pak svej
bratři odpusti. Dal. 128. Káza Vitoše s bratří
nalézti. Hr. rk. 75. Milá bratři, nedivte se.
Ib. 29. A též svej bratři radieše. Ib. 47.
Káza jemu před bratří státi. Ib; 49. Tož
vám pravi i jinej bratři. Ib. 57. Čině s svú
bratří velmi pokorně, Ib. 67. Zvěstovati
budu jmě tvé bratři mej. Ž. Kl. Pakli by
bratří neměl, dáte dědicstvie bratři otce
mého. Hus III. 194. — Vz Bratří. Příklady
ve Slov. I. 92. b. ze Št. uvedené vynech a
vřaď do: Bratří.

Bratran, fratruellus. Sv. ruk. 318. Přiznal
se svému bratranu Znatě. Půh. II. 4. Toho
statku nikam obraceti nechci, nežli vám, jako
bratranóm svým. NB. Tč. 206.

Bratrana, y, f., dcera z bratra nebo ze
sestry, Geschwisterkind. J. tr., Kn. drn. 127.
Barboru, b-nu svú z Pačova. Půh. II. 356.
B-nu Hester naučil tak se modliti. Hus I. 325.

Bratránek, nka, m. = bratranec.

Bratranice, e, f. = bratrana, sestřenice,
das Geschwisterkind. 1464. Sd., Kn. opav.
Dorota Benešova měvši b-ce dvě Aničku a
Kateřinu a Duchka bratrance. NB. Tč. 196.