1059

Bratranka, y, f. = bratranice. Lpř.
Slov. I. 55.

Bratránkův, ova, ovo, dem Geschwister-
kind gehörig. Nebudeš-li moja, budeš bra-
tránkova, přeca budeš v rodě, frojerenko
moja. Sš. P. 237.

Bratranský, Geschwisterkinder-. Šm.

Bratranstvo, a, n., die Geschwisterkinder.

Bratrata, y, m., os. jm Pal. Rdh. I. 118.

Bratřec = bratřík, bratr. Pass. mus. 415.
Nezabíjej bratrce mého; Ztrativ tě bratrce
milého. Hr. rk. 283., 161. — B. = bratrovec.
Vitošovi, sestřenci svému a Jimramovi, bra-
trci druhému. Hr. rk. 53.

Bratřejov, a, m., ves u Vyzovica Sedlčan.

Bratřejůvka, pl., n. = paseka na Vsacku.
Vck.

Bratřena, y, f. = bratrana. — B., jm.
žen. ze 14. stol. Mus. 1880. 467., Pal. Rdh. I.
118.

Bratřenec. Výb. I. 271. — B. = bratr.
Simplicius a Faustinus (b-ci) do řeky uvr-
ženi, ale sestra jich těla z řeky vyvlekši
pochovala. Pass. mus. 377. Sedm b-cóv
s matkú jeli (fratres). BO. Za starého zá-
kona bylo sedm b-cóv židóv (bratrů). Pass.
mus. 389.

Bratřenice, e, f., cf. Bratřenec. Po smrti
její zůstávala ještě druhá Eliška, její b. Pal.
Děj. IV. 1. 69.

Bratřenov, a, m., ves. Arch. I. 541.

Bratřetice, nyní Bratřice. Tk. III. 104.

1. Bratří, f., podlé Paní. — B. = bra-
trija. Vz Prk. Přísp. 15., 16., Prk. v Pdg.
1886. 136., Bž. 88. Milá bratřie! Št. Kn. š. 5.,
Živ. otc. 50. a., 52. a. Bratřie milá; Tu jsa
svú b. kázat rozeslal. Pass. mus. 412., 417.,
408. Když nemohu své bratřie jmieti. Sv.
ruk. 113. Pro mú bratří. Št. Kn. š. 89. (130.).
Pro b. mú. Ž. wit. 121. 8. S kakús dobrú
bratří. Št. Ku. š. 9. Sv. Prokop i b. jiná;
Sezva svú bratří v hromadu; Milá b., vám
je známo; Vy nevěrná bratřie. Hr. rk. 27.,
49., 51., 71. Snažně svú b. poručal. Pass.
mus. 331. Že my spolu bratřie jedna. Pravn.
2015. Svej bratří nikdy nevěřiti. Dal. 104.
Své bratřie netbati. Dal. 89. Všiej bratří
byl mil ten diel. Dal. 80. Bratřie moji. ZN.
Bratřie má milá, buďte ustaviční. ZN. —
Vz Bratr, Bratřice.

2. Bratří a sestry svobodného ducha, sekta
ve 13. stol.; b. apoštolští; b. Čeští (Tk. VII.
21.; Sbn. 758., 772., 774., 832., 944., Enc.
paed. I. 719., Kram. Slov. 47.); b. křesťan-
ských škol (vz Enc. paed. I. 738 ); b. mečoví,
menší, milosrdní, moravští, mostoví, společ-
ného života, svatých pět. Vz S. N.

1. Bratřice. Výb. I. 694., 756. B. má. ZN.
B. milá. Živ. otc. 48. a. Od své b. odpuščení
vzem. Pass. — B., os. jm. Pal. Rdh. I.118. —
B., ves u Tábora a v Brněnsku. Mus. 1880. 3.

2. Bratřice, dle Budějovice, ves u Tá-
bora. Cf. Bratřetice, Blk. Kfsk. 898., 1222.,
Sdl. Hrd. IV. 368.

Bratřík. B-ci, přezdívka českým bratrům.
Prosíce, aby b-kům zniku nedopouštěli. Pal.
Děj. V. 1. 275.

Bratříkov, a, m., ves u Něm. Brodu, vz
Blk. Kfsk. 801.; samota u Čes. Dubu.

Bratřikovice, dle Budějovice, ves n Sedl-
čan; Bratrsdorf, u Těšína. Cf. Tf. Odp. 287.,
Blk. Kfsk. 1223.

Bratřina. — B. = bratrstvo. S. N.

Bratřínov, a, m., ves u Mníška.

Bratřiti se s kým. Vrch. Myth. I. 207. —
kde. Jak spolu v blahém kole bratří se a
druží. Štulc I. 60.

Bratrkovice, dle Budějovice, tvrz. Arch.

II. 201., Tk. III. 83.

Bratrobijný, brudermordend. Hdk.v Lum.
V. 259.

Bratrolibec, bce, m., der Bruderfreund.
Sm.

Bratromila, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I.
118.

Bratron, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Bratronenávistník, a, m., der Bruder-
hasser. Šm.

Bratronenávistnosť, i, f., der Bruder-
hass. Šm.

Bratronenávistný, bruderhassend. Šm.

Bratronice, dle Budějovice, vsi u Be-
rouna, Blatné a Nimburka. Tk. I. 47., 87.,

III. 643., Blk. Kfsk. 1287.
Bratroňov, a, m., ves u Nasavrk. Tk. III.

36., Blk. Kfsk. 701., Sdl. Hrd. I. 252.

Bratroslava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I.
118.

Bratroš, e, m., os. jm. Tk. III. 643

Bratrošov, a, m., Bratrsdorf, ves u Šum-
berka na Mor.

Bratrouchov, a, m., Bratrochow, ves
u Jablonce.

Bratroválka, y, f. Ml.

Bratrovati = bratříčkovati. Rk.

Bratrovice, e, f., Bruderstochter. Slov.
Ssk.

Bratrovizeň, zně, f. = bratrovizna. Slov.
Ssk.

Bratrovizna, y, f., vz Brateřizna.

Bratrovkyně, ě, f. = dcera bratrova.
Němc.

Bratrovna. Osv. 1884. 8.

Bratrovražedný, brudermörderisch. B.
válka, J. Lpř., Šmb. S. I. 193., záští, spor,
Šmb. S. II. 276., 294., boj.

Bratrsky pokoj někomu dáti. Phld. IV.
156. Půst po b-sku jsou uložili. Bl.

Bratrský. B. roty (žebráci, žoldnéři).
Tk. VII. 410.

Bratrstvo. B. dřevařské, Sl. les., malíř-
ské. Dch. Vz Tk. II. 532., III. 65., 201., Kram.
Slov. 47. U Římanův, Vz Vlšk. 227., 346.
B., cechovní spolek. ŚS. Kn. š. 160.

Bratršovský, ého, m., os. jm. Šd.

Bratrúch, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Bratrůsyn, a, m. = bratrův syn. Tyl.

Bratruš, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Bratruše, e, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Bratrušín, a, m. (od Bratruše. Pal. Rdh. I.
134.), ves u Bystřice v Brněnsku. PL.

Bratryně, č, f. = bratrova žena, švagrová.
Mor. Knrz.

Bratskosť, i, f., brüderliche Liebe. Slov.
Ssk.

Bratsky = bratrsky. Slov. Aby doho-
voril sa s nimi po bratsky. Dbš. Úv. 115.

Bratský = bratrský. Vz Brat. B. súcit
mať k Slovanstvu. P. Tóth. Trenč. M. 148

356*