1060

Bratství, n. = bratrství. Slov. Ssk.

Bratstvo, a, n. = bratrstvo. Vz Brat. Slov.
Za b-stvom našim úpel. Syt. Táb. 294.

Bratva, y, f. = dratva. Ty či musiš bra-
tvy přasč z te ječmene slomy po moji vůli.
Sš. P. 703.

Bratý. Sečené vlečené; žaté, braté (obilí).
Kld.

Braunanit, u, m., odrůda meteorového
železa. Osv. V. 11.

Brauner, a, m. B. Frant., dr. práv, ad-
vokat a spisov., 1810.—1880. Vz S. N., Tt
H. 1. 182, Šb. H. 1. 2. vyd. 231.

Braunin, u, m., druh Niklového železa.
Osv. V. 9.

Braunit, u, m., kysličník manganitý, ne-
rost. Šfk. 228., Šfk. Poč. 334.. Schd. II. 52.,
Bř. N. 197., S. N., Schd. I. 346.

Brav. Vz Schd. II. 432., Mkl. Etym. 19.
Něm. také Kleinvieh. V MV. nepravá glossa.
Pa. B., pecus. 1380. B. = ovce a kozy. BO.
Kat, vzved jima bradu jako bravu, děťátkoma
stě bradaticiú hlavu. Dal. 98. Budeť (řezník)
kupovati bravy chtě z nich utěžiti stravy.
Hr. rk. 405. — B., brávek = (vyřezaný)
kanec. Mor., slez. a slov. Ssk., Brt., Klš.,
Mtl. Krmíme, zabiji jsme brávka; Brávek
měl málo sádla. Šd. Brávek dycky leží,
když mu nese žrádlo, třá ho zhurdať. Slez.
Šd. — B. = prase. Slov. Ssk.

Bravantice, dle Budějovice, Brosdorf,
ves u Königsberka ve Slez. PL.

Bravčárčina, v, f. = mluva bravčářů.
Koll. Hlas. 147.

Bravčiar, a, m., der Schweinhändler.
Slov. Ssk.

Bravčina, y, f. = vepřovina. Slov. Hdž.
Šlb. 86.

Bravčovina = bravčina. Ta b. a slanina
bude do kapusty. Dbš. Sl. pov. II. 59. —
Šd., Němc. IV, 431., Koll. Zp. II. 146.

Bravčový, Schweins-. Nemala viac statku
len jednu lopatku b-vú. Koll. Zp. II. 112.

Bravec, vce, m. = brav. Slov. Ssk.

Brávec, vce, m., der Nehmer. Slov. Ssk.

Brávek, vz Brav.

Bravenčík, a, m. = mravenčík. Slez. Šd.
— B. = kopec na Skřípovsku v Opavském
lese. Šd.

Bravenčíka, y, f. = bravenčírka. Slez.
Šd.

Bravenčírka, bravenčíka, y, f. = mra-
veniště, der Ameisenhaufen. Slez. Šd., Klš.,
Brt. D. 201.

Bravenec, nca, m = mravenec. Slez. Klš.
Nesedaj na vršku na jedli, aby ťa b-ci ne-
sjedli. Sš. P. 712.

Bravienky, pl., f. = angrešt, Slov. Rr. Sb.

Bravina, y, f., Brawin, ves n Bílovce
v Opavsku.

Bravinčoř, e, m. = mravenčář, kdo mra-
vence sbírá, der Ameisensammler. Ostrav.
Tč

Bravinec = mravenec. Ostrav. Tč.

Bravka, y, f., psí jméno. Škd.

Bravkár, e, m., der Schweinzüchter. Slov.
Baronství zcela prej jinakším b-rům se dává.
Nitra VI. 323.

Bravko, a, n. = brav. Ssk.

Bravnictví, n., die Kleinviehzucht. Sl. les.

Brávník, turdus viscivorus. Vz Frč. 355.,
Schd. II. 441., Brm. II. 2. 154.

Bravohojný = bohatý na brav, reich an
Klein-, Schmalvieh. B. ostrov, sififjkoc. Lšk.

Bravokrmný, heerdenährend. Sm.

Bravoplodný, heerdeerzeugend. Lpř.

Bravovina, y, f. = vepřovina. Vz Brav.
Slez. Klš., Šd.

Bravový, Kleinvieh-, Schmalvieh-;
Schwein-. Vz Brav. B. rybník (vz Bravní),
ZN.; maso. Slez., mor. Klš Šd.

Bravoživný = bravokrmný. Lpř.

Bravský. B. maso = vepřové. Laš. Brt.
D. 201.

Bravurnosť, i, f. SP. II. 21.

Bravův, -ova, -ovo, Kleinvieh-; Schwein-.
Přinesly syny bravovy, arietum. Ž. wit. 28. 1.

Bravý, wer gerne nimmt. Us. Ssk.

Braxatoris = Sladkovič. = B. Ondř.,
1810., učitel. Jg. H. 1. 2. vyd. 537., Sb. H. 1.
2. vyd. 231.

Brazák, u, m., der Siekhammer (beim
Klempner). Sm.

Brázda, gt. pl. brázd. O původu vz Mkl.
aL. 285., Etym. 19. V MV. nepravá glossa.
Pa. B. mezní, die Gränzfurche, příční, Quer-
furche, k semenu, Saat-. Šp. — B. vrásek.
Vrch. — B. (rýha) v ručnici. Čsk. — B. v že-
leze pilníkem učiněná, der Feilschnitt. Včř.
Z. II. 48. — B. = koryto, jímž se tekutá
litina z peci vypouští. NA. IV. 173. — B. Syl-
viova (v mozku). Šv. 39. — B v botan.,
sulcus, vallecula, šnorek, das Thälchen, die
Riefe, Rille, Furche, B. = prohlubina stejná,
těsná, žlabovitá, obyč. na dél ležící se dnem
ostrý úhel dělajícím, širší a hlubší nežli
proužky. Někdy se též říká žlab, když dno
jest zoblené. Rst. 400. B. krajní, spojidlová.
Rst. 115., 400., Kk. 196., Slb. XL, Sl. les.,
Nz. B. korová, die Rindenfurche. Sl. les. —
B., mlýn u Dačic a u Želetavy; die Teufels-
furche, samota u Uhlíř. Janovic. PL. —
B., y, m., os. jm. Tk. V. 73., Sdl. Hrd. I.
252. — Vz Brázdy.

Brázdář, e, m., der Riemenzieher, Sl. les.,
Furchenzieher. Ssk.

Brázdatý, furchig. Ssk.

Brázdečka, vz Brázda.

Brázděný; -en, a, o = brázditý, hráz-
dovaný, brázdou jednou n. několika opa-
třený n. p. lodyha bolševníka obecného,
přesličky polní, sulcatus, gefurcht. Rst.
400.

Brázdič, e, m., der Furchenzieher. Šm.

Brázdička, y, f., vz Brázda. B. kosti
čelní. Šv. 4. B. = prohlubená mezera vždy
mezi šnorkami na plodech rostlin okolič-
natých. Rst. 400.

Brázdičkovaný; -án, a, o = rýhovaný,
gefurcht, gerillt, Sl. les

Brázdičkovati, kleine Furchen machen.
Rk.

Brázdidlo, a, n., das Furchwerkzeug. Lpř.

Brázdil, a, m. B. Ondř., nar. 1814., prof.
a spisov. Vz S. N.

Brázdím, a, m. B. Starý, B. Veliký, B.
Nový, Alt-, Gross-, Neu-Brázdim, vsi u Ko-
stelce nad Labem. PL. Cf. Tk. II. 532.,
III. 114., IV. 723., V. 173