1061

Brázdimec, mce, m., ves u Brázdima.
Vz Tk. II. 533.

Brázditel, e, m. = brázdář. Šm.

Brázditi: co. Líce jeho b-ly vrásky. Vlč.
Čluny brázdí vody jas. Čch. Mch. 41. Pole
zaseté b., brázdou do kola obhaňati. Laš.
Brt. — jak. Vodstvo ve dví b. Kká. K sl.j.
203. — kudy. B. si cestu sněhem někam.
Us. Tč.

Brazditý. B. krovky. Kk. Br. 6. Vz
Brázděný.

Brázdka, y, f. = malá brázda.

Brázdkovati = brázditi.

Brázdojaderný = křivojaderný, rillen-
förmig, v bot. Nz.

Brázdový, Furchen-, Rinnen-. B. (rýhová)
setba, kultura. Sl. les.

Brazec, zce, m., Bergles, ves u Bochova.
Cf. Tk. V. 163.

Brazidin, a, m. B. Jak. 1619. Vz Jir.
Ruk. I. 94.

Brazilský keř, solanum pseudoquina,
rostl. Phld. III. 2. 185.

Bražec, žce, m. = podražec. — B., Bra-
žetz, ves u Náchoda. PL. Vz Blk. Kfsk. 530.

Bražná, é, f., ves u Sedlčan.

Brbla, y, m. = brblavec, der Plauderer,
Schwätzer, Brummbär. Us. Sd., Neor.. Bkř.,
Brt. D.

Brblač, e, m. = brbla. Ssk.

Brblati, vz Samtati, Listy filolog. VII. 14.,
Mkl. Etym. 9. Brt.— Brblá jako staré pivo,
jako staré kvasnice (mumle, bručí). U Li-
tovle. Kčr., Neor. A já bych k Vám chodí-
vával, ale vaši staří brblú; já dám starým
holbu vína. nech nabrblú do komína. Sš.
P. 700. — na koho. Sd.

Brblavosť, i, f., die Plauderhaftigkeit. Šm.

Brblavý. B. žena. Na mor. Val. Vck.

Brblena, y, f. = brblavá žena. Bkř.

Brbloň, ě, m. = brbla. Slov. Ssk.

Brbotina, y, f. = babranina. Slov. Ssk.

Brbrať = babrati. Slov. Ssk., Mkl. Etym.9.

Brcati = nohy při chůzi nadzdvihovati.
Mor. Tč.

Brcavý = kdo brcá. Vz Brcati. Mor. Tč.

Brco, a, n., vz Brdco. Ssk.

Brcolák, u, m. = krčák, hliněná nádoba
širokého brucha a velmi úzkého hrdla k no-
seniu opojných nápojov. Slov. Gemer. Dbš.
Obyč. 18.

Brč, e, f., Brtsch, ves u Vysokého Mýta.

Vz Blk. Kfsk. 1154., Sdl. Hrd. I. 252. —

B., Rut beim Treiben der Schafe. Slov. Ssk.

Brča, dle Bača = kdo brčá, brčí, bručí,
pořád hubuje. Vz Brčeti. Mor. Vck., Šd.

Brčák, a, m. = facír. Us.

Brčál, vinca. Vz Rstp. 1059., Čl. 110.,
Čl. Kv. 221., Slb. 374., Kk. 175., FB. 51.,
Sbtk. Rostl. 230., Rosc. 131., Kram. Slov. 47.,
Mllr. 111.

Brčálník, u, m. = krásné údolí šumavské,
der Frischwinkel. Dch.
Brčalo, a, n. = brnčadlo. Slov. Ssk.

Brčálovitý. B rostliny, apocyneae: brčál.
Vz Slb. 374., Schd. II. 289., Rosc. 131.

Brčálový = sytě a čistě zelený, grün.
Rst. 400.

Brčán, u, m = kňouradlo, die Quarre.
Šm.

Brcati = brnčati. Ssk. Cf. Brčeti.

Brčekoly, dle Dolany, Brtčekol, ves
u Chrastě. Sdl. Hrd. I. 252.

Brčeti. Vrabec, kamž zachce, brčí. BO. —
B. = bujně růsti a krásně zelenou barvu,
míti jako brčál. U Libáně. Mý. Cf. Brčiti
se. — B. = bručeti, mumlati, murren; tla-
chati, schwätzen. — komu kam. Pořad
mně tu do uší brčí. Mor. Šd., Mtl., Vck..
Vlk. — B. = brkem tupě seříznutým mísy
a jiné hrnířské nádoby tečkovati. Mý.

Brčí, n., ves u Vysokého Mýta. Arch. III.
490., Tf. Odp. 289.

Brčial = brčál. Slov. Ssk.

Brčian, a, m., der Knautscher. Slov. Ssk.

Brčík, u, m. = brček, malý brk. — Br-
číky = peníze. Us. vojen. v Praze. Kda.

Brčitý = brkatý, starkkielig. Šm.

Brčkavý. Slov. Dievčica s b-vými vlá-
skami. Čkžk. III. 35.

Brčný = čerstvý, mrštný, svižný, čiperný,
frisch, munter, behend. U Jilemn. Ktk.

Brčola, y, f. = kořalka. U Košic a j.
Rsck , Brnt.

Brď, i, f. = brdo. Slov. Ssk.

Brda = pohoří zvl. lesnaté. Vz S. N. Také
horstvo mezi Zbraslaví a Příbramí. Vz Krč.
v Kv 1884. 144., 443. B., vz Brdo.

Brdařiti, il, ení, Kammblattmacherei trei-
ben. Šm.

Brdárka, y, f = biedná stanice, ein
schlechter Pasten. Dali mu tam jakúsi br-
dárku. Slov. Rr. Sb.

Brdatka, pl., n. = vrchy severozáp. od
Berouna. Krč. v Kv. 1884. 443., 547., 1885.
644.

Brdavý = šuvirý, křivý. Mor. Brt. D.
201. — B. = vrchol nad Řídkou u Příbramě.
Krč.

Brdce, vz Brdo. Utekla mu s brdci (ne-
umí-li kdo nad ženou vládnouti a musí-li se
jí poddávati). Č. M. 488.

Brdco, a, n. = brco, brdečko, příčka na
vahách u vozu, vahadlo, das Zugriemenholz,
Ortscheid. Vz Brdo (na konci). Mor. a Slez.
Šd., Jsk. Dyž moje koníčky přeskakujú oje,
oje přeskakujú, brdca přelamujú. Sš. P. 645.
Má nohy jako brdečka (křivé, kosaté, na-
hoře od sebe, dole k sobě), Säbelfüsse. Slez.
Šd. Má křivá brdečka (nohy). Mor. Tč. —
Mlč, ty staré brdco! Slov. Rr. Sb.

Brdec, dce, m., ves v Táborsku. Tf. Odp.
287., Blk. Kfsk. 151.

Brdečka, y, f. = bradavka, papilla. B-ky
ledvinové, die Nierenpapillen, kožné, Haut-.
Nz lk. — B. myrtové = zbytky roztržené
panenské blány. Slov. zdrav. 29. — Vz Zra-
kový.

Brdečko, vz Brdo, Brdco.

Brdečné, ého, n., ves u Neveklova. Blk.
Kfsk. 155.

Brdica, e, f., gekochtes Rindsfett am
Fleisch. U Místka. Škd.

Brdíčko, a, n., vz Brdo.

Brditi = broditi se. — kam. A čím dále
v řeku brdieše. Pass. mus. 360.

Brdla, pl., n. = chůdy, die Stelzbeine.
U Litovle. Kčr.

Brdlení, n. B. košové, der Steinkorbre-
chen. Sl. les. — Vz Brlení.