1062

Brdlenka, y, f., přítok Metuje. Krč.

Brdlí, n. = brdlení.

Brdlík, a, m., os. jm. Šd.

Brdlous, u, m. = vysoký kůl s holemi
na všecky strany vodorovně prostrčenými
k sušení zvl. jetele. U Zbiroha. Lg.

Brdní = na brdu rostoucí, montanus.
Rst. 401.

Bŕdnúť = břísti. — jak. Bŕdli po kolena
(ve vodě). Slov. Phld. III. 1. 28.

Brdo. Ad chlum: pahorek, kopec, vršek,
pahrbek, der Hügel. Ssk. Cf. Mkl. Etym. 10.
B. = vrch na 2000—4000 sáhů nad mořem
vysoký. Rst. 401. Výběžek kopce slove b.
Tč. exc. — B. = vrch u Příbramě, Kčr.
v Kv. 1884. 437., v horách zdonnských na
Mor. Km. — B. = les za Zbraslaví. Tk. I.
440., III. 120. — B. u tkadlce, das Riedblatt,
der Riedkamm. Šp., MV. Vz Kram. Slov.
47. B. u tkadlce, das Zeug, u soukenníka,
das Geschirr. Nvk. B. naváděti, die Trüm-
mer rüsten. Šp. — B., vsi u Nové Paky
(vz Blk. Kfsk. 536., 778.), u Richmburka,
u Manetína (vz Blk. Kfsk. 1222.); cf. Sdl.
Hrd. I. 82.; hájovny u Vimberka a u Jílo-
vého. PL. U Nové Paky říkají: Jdu na
Brdo (ne: do Brda); byl jsem na Brdě (ne:
v Brdě). Vik.

Brdoucati, vz Brdoucnouti.

Brdský. Vz Brda. B. pásmo, Bř. N. 256.,
hřebeny nad Vosovem a Řevnicemi. Krč.
v Kv. 1884. 541.

Brdúc na Mor. Vz Brdouc.

Brdúcnúť, stolpernd fallen. Slov. Ssk.

Brebeluša, e, f. = veš. Mor. Brt. D. 201.

Brebencovati = brebtati, mluviti řečí
cizí. Brt. D.

Brebentil, a, m., der Plauderer. Rk.

Brebentilka, y, f., das Plappermaul. Rk.

Brebentiti = brebencovati. Brt. D.

Brebera, y, f. = kdo mnoho mluví páté
přes deváté do řeči míchaje. V již. Čech.
Jdr.

Breberkovati, schnappsen. Šm.

Brebtoň, ě, brebtoun, a, m. = brebta.
Prk. Přisp. 28.

Breca, e, f. U Litomyšle = koza. Dř.

Břeclav. Vynech Břeclava. Strany sklo-
ňování vz Boleslav. Starší tvary: Bračislava,
Brečislava, Bračislav, Bretislav. Jir. v Osv.
1886. 916. V B-vi takto psávali cestovní
pasy: Tento žid jede do Vídně. N. N. pud-
mistr. Cf. S. N., Tk. IV. 723.

Břeclavský, ého, m., os. jm. Vz Žer.
Záp. II. 181.

Breč, e, m. = břek. Dal se do breče (do
pláče). U Kvasin, v Kunvald. Msk.

Breča, e, f. = brečka. Slov. Ssk.

Břečadlo, a, n., v hodinách, der Schaller.
Plk.

Brečák, a, m. = kdo stále brečí, wer fort
plärrt, heult, das Plärrmaul. Us. Kšť. —
B. = mest, oprav v: břečák.

Břečák, u, m. = vinná břečka, mest
(mustum). Vinaři vytlačují šťávu čeřenem,
která mest či b. slove. Kom.

Brečati = břečeti. Slov. Ssk.

Brečeti. Vz Listy filolog. 1884. 451.,1880.
12. (koř. brek). Za Výb. I. přidej: 375., 886.,

N. Rada 619. — B.= mluviti. Anjel k Josefu
breče. 14. stol. Mus. — Hr. ruk. 139.

Břečička, y, f., vz Břečka.

Břečka, die Brühe, Meische, das Nachbier.
B. studená, teplá, kamencová, die Alaun-
brühe; chladič na břečku, der Brühenkühler.
Šp. B. pro koně, die Pferdebrühe. Dch.
Náhon na břečku, vydělávání břečkou, die
Brühgerbung. Šp. Na cestě byla po dešti
samá b. Us. Tč.

Břečkojem, jmu, m., der Brühensammler.
Šp.

Břečkov, a, m., Fröschau, ves u Vranova
na Mor.

Břečkový, Brühen-. B. kanál, průtok.
Šp.

Brečky. Přišel domů b. (breče, pláče).
Us. Rjšk.

Brečna, y, f. = bečna, die Winslerin.
Rk.

Brečoň, ě, brečoun, a, m. = kdo brečí,
brečák, das Plärrmaul. U Kr. Hrad. Kšť.

Břečovna, y, f., v pivováře, die Maisch-
kufe. Sl. let. III. 79.

Břečták, u, m. = břečtan. Mllr. 52.

Břečtan, edera. Byl. 15. stol. Cf. Mkl.
Etym. 21. B., briechtan, edera nigra;
briechtan, pervinca. 14. stol. Břiečtan. BO.
Vz Rstp. 772., Schd. H. 283., 313., Sbtk.
Rostl. 41., Slb. 563., Rosc. 159., Kram. Slov.
47., Čl. 55., Čl. Kv. 349., FB. 95., Kk. 199.,
Mllr. 52. Jakž se b. vždy zelená. Alx. Anth.
I. 3. vyd. 35.

Břečtanec, nce, m., der mit Epheu ge-
schmückte. Slov. Ssk.

Břečtanice, e, f., v math., die Cissoide
(cissoida), Epheulinie. Nz., Ssk., NA. V. 45.

Břečtanonosič, e, m., der Epheuträger.
Lpř.

Břečtanovina, y, f. = šťáva prýštící se
z kmene břečtanu. S. N. III. 694., I. 879.

Břečtanovitý, epheuartig. B. rostliny,
araliaceae. Nz., Slb. 362., Kk. 199., Rosc.
159.

Břečtanový. B. nádoba, pohár, Lpř.,
věnec. Alx. Anth. Jir. 3. vyd. 35.

Břečtreň, ě, m. = břečtan. Slov. Rr. Sb.,
Let. Mt. S. X. 1. 48. Ale i na Slov mají
také: brečtan.

Břed. — B. = vřed. Ve vých. Čech., na
Zlinsku atd. Jir., Brt, Kb. — B. = padoucí
nemoc, die hinfallende Krankheit. B. ho zaťal.
Mor. Brt. v Mtc. 1878. 31.

Bředati = břednouti. — kde. Pasák
v blátě bředal. Mor. Kld. 107.

Bředil, a, m. = břidil, der Pfuscher. Kos.
Ol. I. 19.

Bředitel, e, m. = bředil. Kos.

Břednouti, dnul a dl, utí = bředati, břísti.
Kmen břed přestupuje na Mor. do třídy
druhé. Brt. D. Vz Břísti.

Bredo = brdo. Slov. Ssk.

Bredovka, y, f., Bredau, ves u Žamberka.

Bředslava, vz Břeclav. — B. Stará,
Altenmarkt, ves u Břeclavě.

Bředu, vz Břísti.

Bregenz, e, m., Brigantia. Bž. 119., Tk.
V. 171.

Breguetův teploměr. Vz KP. II. 336.