1064

Bremiatko, a, n. = břeménko. Slov. Sldk.
637.

Břemka, y, f. = mřen, ryba, die Bart-
grundel. Šp.

Břenák, a, m. = břendák.

Brenčati = brnčati.

Břenče, ete, n. = mřenák, mřenek, die
Grundel, ryba. U Rychn.

Břeňďák, břenák, a, m. = mřenák, břenek,
malá ryba, die Grundel. U Žamb. Kf.

Brendl, a, m. B. R. D. 1703. Vz Jg. H.
1. 2. vyd. 537 , Jir. Kuk. 1. 95.

Břeně, ěte, n. = břeňďák. U Rychn. Us.

Břenek, nka, m. = mřenek. Vz Břenče,
Břeňďák. — B. = Brunek, Bruno (sv.), Šd.,
Břetislav. S. N.

Břenek, ňka, m., os. jm. Pal. Rdh I.
118.

Břeňhati se = broditi se. Šm.

Břenk, u, m., das Geklirr. Šm.

Břenka, y, f. = švestková šťáva. U Kra-
skova. Brnt.

Břenkač, e, m., der Klirrer; das Klimper-
stöckchen. Šm.

Břenkati. — čím: palicou. Koll. Zp. II.
360.

Břenkavý. Jel. Enc. m. 57.

Brenná, é, f., byla ves za Jilemnicí nebo
u Zákup. Tk. III. 109., Blk. Kfsk. 17.

Brenta, y, f. = hazardní hra. Šm.

Brentová, é, f., samota u Smíchova.

Brenžák, a, m. = břeňďák. U Žamb. Kf.

Breptač, vz Brepta.

Breptal, a, m. = brepta.

Breptala, y, m. = breptal. Ostrav. Tč.

Breptání, n., vada řeči. Vz Enc. paed.
I. 742.

Breptati. Za Št. přidej: Uč. 157. a. Cf.
Mkl. Etym. 9. — kde. Kaša v hrnci b-la.
Sš. P. 708.

Breptavo. Když jsme přišli domů, bylo
mi b. (nanic). U Skuhrova. Dhn.

Breptoň, ě, m. = bteptoun. Ssk., Rk.

Breptoun. B. b-novi nejlépe rozumí. Č.
M. 38.

Breptún, a, m. = breptoun. Ssk.

Břesce, něm. Břest, ves u Olomouce.

Brescia, e, f., mě. v Lombardii. Vz S. N.

Břesk. Mkl. aL. 290., Šrc. 474., Mkl. Etym.
21. — B. = ovčí hlas. Bdl.

Břeska, y, f., ves u Veliké Biteše. Cf.
Březka.

Břeskavec, vce, m. Ad 1. fringilla, mon-
tifringilla. Brm. II. 319.

Břeskev = broskev. Sv. ruk. 320. b.,
Půh. II. 355., Mkl. Etym. 11. V MV. ne-
pravá glossa. Pa.

Břesko, a, n., ves n Konic na Mor. —
B., ves v Plzeňsku. Vz Blk. Kfsk. 1104

Břeskva, y, f. = broskev. Ssk.

Břesky, ves v Pražsku. Vz Blk. Kfsk.
21.

Břeskyně. Vz Prk. Přísp. 29., Slb. 513.,
Mkl. Etym. 11. V širém poli breskyně, pod
ňú stojí dzevčina malá, neveliká, pekná,
černooká. Sl. ps. 120.

Breskynka, y, f., das Pfiraichkraut. Slov.
Ssk.

Břeslen, u, m. = kolečko ku předení na
vřetenu. U Loučimě u N. Kdyně. Psčk.

Břeslenec, nce, m., trichilia, die Trichilie,
rostl. B. dávivý, t. emetica, havanský, t. ha-
vanensis, trojlístkatý, t. trifoliata, pížmový,
t. moschata, česnekový, t. alliacea. Vz Rstp.
240.

Břest, ulmus suberosa, die Korkulme,
Korkrüster, jilm korkový. Vz Rstp. 1385.,
Slb. 266. Samostříl žlutým břestem krytý.
NB. Tč. 183. B, acer campestris. Bartol.
Göm. (Havrani) na brestoch veľké čavo-
tání robí. Hol. 210. — B , ves u Kroměříže.

Břestek, stka, m., ves u Uher. Hradiště.

Břestovec, celtis, der Zürgelbaum. B.
obecný, c. australis. Vz Rstp. 1386., Slb.
266.

Břestovina, y, f. = vazový les, der Rüster-
wald. Sl. les. Cf. Břestina.

Břestovka, y, f., lesní kotlina v pohoří
karpatském na prameništi Ostravice. Škd.

Břestový, Ulm-. Ssk.

Břeščák, a, m. = vřeščák, dítě, které
břeští. Mor. Brt. D. — B. = zajíc. U Slo-
váků na Mor. Brt.

Brešeti, el, ení = lháti, lügen. Brešeš
ako pes (ako suka). Slov. Mt. S. I. 104.

Břešťan, a, m. = břešťák, vřešťák. Šm.

Břešťany, dle Dolany, Břeštian, ves u
Slaného, vz Blk. Kfsk. 839.; Preschen, ves
u Bíliny.

Břešťov, a, m., Birglitz, v Královéhra-
decku. Šm. (V PL. tohoto slova není).

Břetenec, nce, m. = vřeteno. U Kostelan.
Tč.

Břetenice, e, f., vz Slepýš. Mor. Vck.,
Brt.

Břeteno, a, n. = vřeteno. Us. Brt., Jir.

Břetenský mlýn, Spindelmühle. U Vrch-
labí.

Břetětice, dle Budějovice, ves u Sušice.
Arch. III. 500.

Bretiger, gra, m. B. Jiří. Vz Mus. 1884.
109.

Břetislav, ě, (i), f., Setzlaw, ves u Vese-
řic. Vz Boleslav, S. N.

Bretonie, e, f. La Bretagne ve Francii.
Vz S. N.

Břetrnice, e, f. = břetenice, slepýš. Mor.
Brt.

Břetýnko, a, n., vz. Vřeteno. Us. Vlk.,
Sš. P. 762.

Břev. Vejdú na břev, žena upadne u vodu
se břvi. Nade břví hledaje jie. Kšch. 25

Breviář. Vz S. N., Sbn. 123., Jir. Ruk.
I. 95.

Břevec, vce, m., der Balken. Šm.

Břever, a, m. B. Vavř., knihtiskař. 1631.
Jir. Ruk. I. 95.

Brevka, y, f., der Storchschnabel, rostl.
Šm.

Břevnatý, von starken Balken. Šm.

Břevněvský. B. kronika. Dal. 2.
Břevnice, e, f., na lodích, der Regeling.
Šm. — B., dle Budějovice, Břewnitz, vsi
u Neveklova a u Něm. Brodu, vz Blk. Kfsk.
1289., Sdl. Hrd. I. 161., samota u Chotě-
boře.

Břevniště, ě, n., Merzdorf, ves u Mimoně,
vz Blk. Kfsk. 1289.; Tussetschlag, ves u
Chvalšin.