1065

Břevništský. B. hora, Tussetschlager
Berg. Čechy. I. 245.

Břevno = trám. ZN. B. smrkové atd. Sl.
les. I co vidíš v oku bratra svého mrvu a
břevna, kteréž o ocě tvém jest, neznamenáš?
Luk. 6. 41, Hus II. 267., III. 246. — B.,
v horn. podložka, das Joch, Bc; příčka
kotvice, der Ankerstock. Kpk.

Břevnometný, balkenschleudernd. B-né
praky. Hdk. Lum. V. 274.

Břevnov. V z S. N., Sdl. Hrd. I. 86., 193.,
II. 237., Tk. 1. 603., II. 533., III. 643, IV.
723., V. 122., Tk. Ž. 43., 46., 49., Blk. Kfsk.
1289. Tam chodil spisov. tohoto slovníku
po prvé do školy. Učitelem byl tehdáž p.
Hrdina.

Břevnoves, vsi, f., Klein-Břevnov, u
Tejnky u Prahy. V obec. mluvě: Syslovice.

Břevnoví. Nz., Prm. IV. 217., NA. I. 14.

Břevnovský klášter. Tk. VII. 259. B.
Petr. Tk. V. 72., 73., VI. 4.

Břevovice, e, f., ve stavitel., gespanntes
Ross. Šm.

Břevule, e, f, der Schottbolzen (im
Schiffbau). Šm.

Brewsterit, u, m., nerost. Bř. N. 142.

Brez = bez, ohne. Slov. B. platu. Rb. —
B., u, m. = březa. Slov. Ssk.

Březa = bříza. MV., Ssk, Sš. P. 752.

Březaja, e, f.= březula, kraví jm. Val.
Brt.

Březák, a, m. = člověk n. zvíře v březnu
rozené, přičítá se mu zdraví a síla. Hrts. —
Vz Březan.

Březalka, z střlat. brasiliurn, bresilium
(lignum). Bdl. Vz Rstp. 443., 445., 1367.,
S. N.

Březalník, u, m., brasilettia. Vz Rstp.
444.

Březan, a, m. = březák, tetřívek, tetrao
tetrix, der Birkhahn. Pdy. — B., os. jm.
Kron. rožm. 1434., Sdl. Hrd. III. 301. B. Václ.
žil v 16. a 17. věku, dějepisec Vz S. N.,
Tf. H. 1. 62., 65., Jg. H. 1. 2. vyd. 537., Šb.
H. 1. 2. vyd. 231., Jir. Rak. I. 95.

Březanovský Jar., vz Šrámek J.

Březás = (v) Březanech. Bž. 83. Vz -ás.

Březatý = košatý. U Ostravy. Mtl.

Březavý = březí. — B. volek, kráva
s bílým hřbetem a břichem, ostatek čer-
vená nebo černá. Na mor. Val. Vck , Brt.
D. 201.

Brezčí = březičí, březová chrast. Mor.
Brt. D.

Breze = bez. Však b. mňa kostel bol.
Koll. Zp. II. 106.

Březek, zku, m. = březec, das Heidekraut.
Šm.

Březejice, dle Budějovice, ves u Vel.
Meziříčí.

Březen. Březen, v MV. nepravá glossa.
Pa. Hřmí-li v únoru, znamená to mnoho ne-
mocí, pakli v březnu, znamená úrodný rok;
Suchý březen, mokrý duben, zimný máj,
v stodole ráj. Slez. Šd. Zašimrá-li tě v únoru
komár za ušima, poběhneš v březnu s nimi
ke kamnům; Přinde marec, zomre starec.
Té. B. nedá krveletí, velí jara semena seti.
15. stol. Kámen ve vodě neomrzne až března
měsíce (tuhá zima); Březen, na pec vylezem;

duben, na peci budem; máj, polezem dál.
Na Zlínsku. Brt. B. větrný a duben vodný
připravují květen rodný; B. v dešti suché
léto věští. Vz Březnový, Listopad. Moravan
1875. Kolikero mlh v březnu bývá, tolikrát
v létě pršívá; Kolik mhliček v březnu,
tolik dešťů v červnu; Bouřka-li v březnu
zemí zatřese, hojnou úrodu rolníkům při-
nese. Kld Kolik mlhy v březnu, tolik li-
jáků v červnu. Mus. Jsou-li v březnu časté
mlhý, bývá deštivý rok. Mus. Cf. Právě
za 100 dní po kterékoli marcové mlze príde
istě veliká voda. To je na ozaj! Val.
Vck. Studený březen, mokrý máj, pro
rolníka pravý ráj. Hrš. Co si únor zazelená,
to si b. háji; co si duben zazelená, květen
mrazem spálí. Tc. B. bez vody, duben bez
trávy. Sb. uč. V březnu (některý den) ve-
liká mlha, za sto dní veliká voda. Na mor.
Val. Vck. V noci před l. bř. očekává mnohá
dívka 12. hodinu noční. Jak odbije, vstane
s lože, učiní tři kroky pozpátku a praví:
Vítám tě, můj milý březne! pověz ty mně
věrně, kýho mládence mám dostat, za něho
se letos provdat? O kom se jí potom zdá,
toho za manžela dostane. Mus. 1883. 492.
V bř. chodí dívky před východem slunce
do březových hájů, tam některou břízu na-
vrtají a šťávu z ní tekoucí do hrnků chy-
tají. Tou si potom obličej a vlasy potírají,
aby sličny a ostatek vypíjejí, aby v man-
želství plodny byly. Ib. Vz Březnový.

Březenec, nce, m., Pirken, ves u Jir-
kova. Vz Blk. Kfsk. 1289. B. Malý (Bře-
zinky), Klein-Priesen, v Litoměř. V z Blk.
Kfsk. 863.

Březenice, ves u Chocně. Vz Blk. Kfsk.
933.

Březenský. B. vrstvy. Vz Bř. N. 266.

Březhrad, u, m., ves u Král. Hradce.
Vz Blk. Kfsk. 1071., Sdl. Hrd. II. 222

Březí. Ž. wit. 77. 70. Cf. Mkl. Etym. 10.
B. ovce. Št. Kn. š. 23., BO. Vz Listy filolog.
VII. 15., Březavý. — B. = pole a les u Rad-
vanic. Pk. — B., vsi u Týna nad Vltavou,
u Milevska, u Sedlce, u Čáslavě, u Blatné,
u Písku, u Nepomuk, u Ŕíčan; samoty u Be-
chyně, u Kamenice nad Labem, u Pelhři-
mova, u Humpolce; dvůr u Tábora; něm.
Birkau, ves u Klatov; něm. Březy, ve Žďár-
sku na Mor.; něm. Freiles, ves u Budějovic;
něm. Pirk, ves u Horšova Týna; něm. Pre-
sey, ves u Ouště; něm. Pürchen, ves u Svíň
v Buděj.; něm. Seslas, ves u Plzně; Wu-
rezhöfen, ves u Krumlova. PL. Vz S. N.,
Tk. VII. 410., I. 603., III. 104., IV. 723.,
V. 236 , Žer. Záp I. 82., Tf. Odp. 288., Blk.
Kfsk. 1289., Sdl. Hrd. I. 6., III 301., IV. 344.

Březice, Bresitz, ves u Letovic na Mor.

Březina, die Birke. B. semenná, die Sa-
menbirke. Sl. les. — B. = březový les. Pod
dubinú b., pod b-nú milá uplakaná byla. Sš.
P. 201. — B, vrch na Zbirožsku, Krč., les
u Dalečína. Pk. V b-nách, samota u Richm-
burka. PL. — B., vsi u Křelovic, u Jičína,
u Mnich. Hradiště, u Dolních Kralovic, u Ro-
kycan, u Rosic, u Tišňova, u Hamer v Br-
něnsku, u Víškova, u Mohelnice, u Dešné;
samoty u Lišova, u Sedlčan, u Něm. Brodu,
u Humpolce, u Zbraslavic, u Slaného, u Mor.