1066

Ostravy; mlýny u Neveklova, u Radonic,
u Křelovic, osada u Jihlavy, ovčárna u Vla-
šimě, myslivna u Milešova; něm. Briesen,
ves u Jevíčka; něm. Brsina, ves u Sedlčan;
St. Prokopi, ves u Divišova. PL. — B., y, m.
= vařbuchta, člověk tělnatý, nemotorný. Us.
Rjšk. — B., y, m., os. jm. — B. Matouš
Václ., knihtiskař 1636. Vz Jir. Ruk I. 96.

Březinec, nce, m., Märzdorf, ves u Lo-
siny na Mor.

Březinečka, y, f. = malá březina. Sš.
P. 463.

Březiněves, vsi, f., Březniowes, ves u Zdib.
Cf. Březňoves, Tk. III. 112.

Březíní, n. = vřes. Slb. 383.

Březinka, y, f., vsi u Bělé, u Něm. Brodu,
u Čáslavě, u Mělníka, u Jevíčka; samoty
u Kouřimě, u Smíchova, u Chotěboře; dvůr
u Dubé; B. Horní a Dolní, vsi u Světlé.
PL. Cf. Tk. III. 36., 43., Blk. Kfsk. 1289.,
Sdl. Hrd. I. 203. .

Březinky, pl., í., samota u Golčova Je-
níkova. Vz Březenec.

Březiny, pl., f., ves u Dobrušky; U bře-
zin, samota u Kasejovic; Birkigt, ves u Dě-
čína; něm. Březin, ves u Poličky. PL Vz
Blk. Kfsk. 1289.

Březiti, il, en, ení, begatten; se, trächtig
werden. Slov. Ssk.

Březka, y, f., ves u Jičína, vz Blk. Kfsk.
474., 777.; něm. Březek, ves u Jesenic. —
B. = bříza. — B., y, m., os. jm. B. Václ.
Tk. VI. 36.

Březko, a, n., dvůr u Kozlan.

Březnáček, čka, m. = březnák (zajíc).
Brm. I. 2. 482.

Březná dědina, Dorf Friese, ves u Zá-
břehu. Vz Březný.

Březní. Markrabie a pán země tejto v na-
šem městě žádných nápadův odúmrti ani od
březních věcí nemá. NB. Tč. dod. 24.

Březnice, e, f., die Schafhürde. Dch. Za
B., e, polož: f., — B., ves u Bechyně; Přes-
nitz, samota u Podbořan; Priesnitz, ves u Ústí
nad Lab. B., město. Vz S. N. Cf. Tk. I. 603.,
III. 89., IV. 17., V. 161., Tf. Odp. 300., Blk.
Kfsk. 1289., Sdl. Hrd. II. 275., III. 301 , IV.
368.

Březníček, vz Březnice.

Březník, a, m., ves u Náměště. — B. =
Dobrá Voda u Hartmanic. Čechy I. 108.

Březno, a, n., městečko u Ml. Boleslavě;
ves u Sobotky; Priesen, mě. v Chomutov-
sku; vsi u Milešova a Postoloprt; B. Veliké,
Gross-Priesen, ves u Nesteřic; B. Malé, Klein-
Priesen, ves tamtéž; B. Vysoké, Ober-Prie-
sen, ves u Mostu; ves ve zvolenské stolici
v Uhřích. Vz S. N., Tk. I. 436., Blk. Kfsk.
1289., Sdl. HRd. II. 257. Hruška z Března.
Vz Blk. Kfsk. 1289.

Březňoves, vsi, f., ves u Zdib. Cf. Bře-
ziněves. Vz Blk. Kfsk. 1289

Březnovský Jan, účetní. Vz Tf. H. 1. 200.

Březný, cf. Březní. B. Dědina, Torf-Friese,
B. Dvůr, Hof-Friese, vsi v Zábřežsku na
Mor.

Březo, vz Březoň.

Březnový B. sníh je za hnůj. Na Zlín-
sku. Brt. B. prach (na cestě) váží se zlatem.
Kld. B. hřímání, sedlákovo plesání, Mora-

van 1875. Vz Březen. — B. květ = jacek
východní, jacint, bazatuta, hyacinthus orien-
talis. Vz Slb. 20:.

Brezočivec, vce, m. Cf. Brez. Psí b.,
xwbq öiufiara í/wv, hundsäugig. Kuzmány.

Březolupy, dle Dolany, ves u Uher. Hra-
diště.

Brezoň, ě, m. = býk. U Uher. Brodu. Wb.

Březoň, ě, březo, a, m. = vůl barvy kmene
březového Mor. Brt.

Březová, Briesau n. Brüsau, mě. na Mor.
u Mor. Třebové; Birkicht, ves u Broumova,
Birkowitz, ves u Opavy; Břese, ves u Li-
tovle; Březow, samota u Mělníka; Březowa,
vsi u Kutné Hory, u Jílového, u Žebráka,
u Uher. Brodu, u Holešova na Mor. PL. Ja-
kub z Březové. Žžk. 8. Vz S. N., Tk. I.
426., 437., III. 127., IV 723., VI. 6. Vz Blk.
Kfsk. 1289., Tk. Ž. 15., 37., 59., 215., Sdl.
Hrd. I. 252. V B-vé (u Uher. Brodu) pěstují
sladké dřevo a Březované vynašli, jak ty
paragrafy hrajou. Vz Sbtk. Krat. h. 146. —
B. = hora u Příbramě, Krč. v Kv. 1884.
314.; lesní hřbet u Lhotky v Berounsku,
Krč.; pole u Citova, Pk.; Friesa, říčka na
Mor. Krč. v Osv. 1885. 201. — Z Březové
Vavř., asi 1370.—1455. Vz Tf. H. 1. 33., Jg.
H. 1. 2. vyd. 537., Šb. H. 1. 2. vyd. 231.
Z B-vé. Sbn. 351., 372., 548., 555., 607., 626.,
604., 802., Jir. Ruk. I. 97.

Březovák, u, m., březový prut, eine Birken-
ruthe. Mor. Brt. D.

Brézování, n. Pánev na b., die Braisir-
pfanne. Šp. Vz násl.

Brézovati = maso (drůbež atd.) na másle
se zeleninou a trochem polívky dusiti, brai-
siren. Šp., Hnsg.

Březovatý = březovitý, birkenartig. Sl.
les.

Březovec. — B. ves u Nasavrk.

Březoví. — B. = pole u Týna na Mor.
Pk.

Březovice, der Birkensaft, Birkenmeth.
Vz Kk, 138. — B., míst. jm. v Uhřích. Šd. —
B., vsi u Kyjova a u Chrudimě; Zolldorf,
ves u Bělé. Cf. Tk. IV. 723., Blk. Kfsk.
1289., Tk. Ž. 220., Sdl. Hrd I. 252., II. 275.,
III. 301.

Březovičí n., das Birkengesträuch. Ssk.

Březovík. Síťkovec březovík, daedalea
betulina, agarieus betulinus, der Birken-,
der Wirrschwamm. Vz Rstp. 1907., Sl. les. —
B., Ochsbrunn, ves u Chvalšin.

Březoviště, ě, n., der Birkenort. Sl. les.

Březovitý = březovatý. B. rostliny, betu-
laceae: bříza, olše. Vz Rstl. 1411., Schd. II.
274., Kk. 138.

Březovka, y, f. = březovice, der Birken-
saft. Sl. les., Sb. sl. ps. I. 185., Mt. S. I.
185., Brt. D. 201. — B = žlutokrký vrabec,
petronia rupestris, der Steinsperling. Sl. les.
— B. = katmanka b-ka, amomita spadicea,
der Eierpilz, houba. Rstp. 1886.

Březovnice, e, f., geometra betularia, der
Birkenschwärmer, Birkenspanner. Zl. klasy
1855.

Březovník, u, m. = březovice, der Birken-
saft.

Březovský. B. hora. Sdl. Hrd. IV. 249.
Slečna b-ská (metla březová). Kos.