1067

Březový. B. víno, der Birkenwein, tříslo,
olej, dehet, kmen, peň, pupen, list, výstavek,
der Birkenausständer, žilka, die Birkenmaser,
metly, Birkenreisig, n., lesina. der Birken-
forst, křoví, hájek, uhlí, obruč, píšťala. Sl.
les. B-vou húžvou prý čerta vážou. Němc. —
B. klikoroh, curculio betulae, der Birken-
rüsselkäfer, rhynchites betulae, der Birken-
blattkäfer; babočka, papilio antiopa, der
Birkenfalter, motýl; blanožrout, eccoptoga-
ster destructor, der Birkensplintkäfer. Sl.
les. B. list, gastropacha betulifolia, motýl.
Kk. Mot. 149.

Brézový. B. omáčka, die Brachsen brühe.
Šp.

Březská Johanna. Vz Blk. Kfsk. 42.

Březský z Ploskovic. Vz Blk. Kfsk. 1289.,
Sdl. Hrd. III. 38. B. z Veselé. Ib. 261.

Březstvo, a, n. = břehy, das Gestade.
Slov. Hol. 77.

Březula, y, f. = jm. krávy černé mající
bílý hřbet a ocas. Brt., Kls., Kld. I. 16. —
B., bursera, die Bursere, rostl. B. vejčitá,
b. gummifera. Vz Rstp. 341.

Brezulka, y, f. = prysila, brasilské dřevo,
das Brasilienholz. Slov. Plk.

Brezulkový, von Färbeholz. Loos.

Březuvky, dle Dolany, ves u Luhačovic.

Březy, dle Dolany, vsi u Žďáru, u Vel
Biteše.

Břežák. — B. = tetřívek, břežan, das
Birkhuhn. Pdy.

Břežan. — B. = břežák, der Uferbewoh-
ner Perwolf.

Břežaňky, Briesen, ves u Bíliny.

Břežany, dle Dolany, Něm. Břežan, vsi
u Benešova, u Plaňan, u Čes. Brodu, u Kra-
lovic, u Horažďovic, u Libochovic; B. Pa-
nenské, Jungfer-Břežan, ves u Zdib. PL.,
Arch. II. 180. Vz S. N., Tk. I. 603., III. 643 ,
IV. 723 , V. 220., Blk. Kfsky. 1289., Tk. Ž
59., Sdl. Hrd. I. 24., IV. 253.

Břežatý = březatý. B. kráva = mající
přes hřbet bílý pruh. Slez. Šd.

Břežděti, ěl, ění = svítati, dämmern.
Mor. Brt. D. 201. Cf. Mkl. Etym. 19.

Břežditi se = břežděti. M.

Břežec, žce, m., mě., Bregenz, Bregan-
tium. Sl. let. VI. 39.

Břežek, žku, m. = malý břeh, malá stráň,
úboč. Vznesši (liška) jej (čbán) na jeden
břežek. Hr. rk. 387.

Břeženka, y, f. B. obecná, litorina lito-
rea, měkkýš břichonožec. Vz Frč. 244., 245.

Břežněnka, y, f., litorella, der Strand-
ling, rostl. Vz Slb. 287.

Břežní pramen, das letzte Floss. B. pták,
der Strandläufer. Šm. B. rostl. = na břehu
rostoucí. Rst. 401.

Břežnička, y, f. litorella, der Strand-
ling, rostl. Vz Kk. 158.

Břežov, a, m., hájovna u Křelovic.

Břežovský mlýn u Křelovic.

Břežstvo, a, n., die Ufer. Šm.

Brgať = brkať, říhati. Val. Brt. D. 66.

Brh, u, m. = brah. Cf. Bržok, Mkl. Etym.
19.

Brhel = žluva, vlha, oriolus galbula, die
Golddrossel, Goldamsel, der Pirol, Galbula-
vogel. Sl. les., Pdy., Schd. II. 449. Cf. Mkl.

Etym. 10. B. zelený, galbula viridis, der
Glanzvogel. Sl. les. — B , sitta europaea,
die Spechtmeise, der Kleiber, pták. Sl. les.,
Frč. 354., Schd. II. 444. — B. = datel, picus,
der Specht. Na Mor. Smrdí jako b. Mor.
Šd. B. s brhlenou se někdy neporovnají.
Tu se rozkřikne brhel: ,Sem s týlcem, sem
s týlcem' a již na ni letí. Ta pak křičí:
Biješ, biješ! Na Zlinsku. Brt. — B. = mlýn
u Vyzovic na Mor. — B., os. jm. B. (Birhel)
Jan, farář 1719. Vz Jir. Ruk. I. 98.

Brhláčky, pl., jm. polí v Jasané u Vy-
zovic na Mor. Šd.

Brhlavka, y, f. = potok v Malém Hontu
na Slov. Let. Mt. S. VI. 2. 14.

Brhlena, y, f. = samice brhlova. Vz Brhel.

Brhlenky, pl., f, pole u Vsetína, Vck.

Brhlia, n. B. je kamenistó úbočia vrchu.
Slov. Hdž. Čít. 161.

Brhlík, vz Brhel, pták. — B., os. jm.
Šd., Vck.

Brhliti, reiben, scheuern; sa = v blate,
v bahne sa válať, ako sviňa. Slov. Rr. Sb.

Brch, u, m. = brehokam. Šm.

Brchať sa = probírati se ze spánku, vstá-
vati z postele. Už sa brehá. — odkud.
Brchá s peci. Val. Brt. — 2. Z nějaké ne-
moci, škody, pohromy znenáhla se zotavovati.
Vz Zbrchati. Mor. Brt. 201.

Brchokam, u, m. = brch, entomelithus,
die Käfermuschel. Šm.

Briadka, y, f., gebogener Nagel, gebo-
gene Spitze. Slov. Ssk.

Bric, e, m. B. Václ. Tk. V. 110.

Břič, e, m., der Barbier. Rk.

Brička, y, f., die Heblatte in der Mühle.
Slov. Loos.

Břid, u, m. = řiť. Polib mi b. Us. u Jižné.
Vrů. — B., das Verdorbene, Ekelhafte. Ssk.,
Mkl. Etym. 22.

Břiďák, a, m. = ošklivec. Slov. Sb. sl.
ps. II. 1. 116.

Břidal, a, m. = břiďák. Šm.

Břidavý = řídký, měkkavý. B. máslo.
Slez. Šd.

Bridel, dla, m. B. Fridr. 1619.—1680.
Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 537., Jir. Ruk. I. 98.

Břidění, n. = hudlaření, das Pfuschen;
Eckelhaftmachen. Us. Ssk.

Břidil, a, m. = hudlař, der Pfuscher. Sl.
les., Jg. Sbr. sp. 1841. 169. Cf. Bředil.

Břidilský, Pfuscher-, stimperhaft. Dch.
B. pokus. Dk.

Břidilství, n. = hudlařství, die Pfuscherei.
Šp., Dk., S. N. XI. 70.

Břiditi. — se komu. Panna, co po chlo-
pách slídí, každému se břidí (oškliví se).
Slez. Tč. (Brt. D. 201.). — si čeho. Tvých
pravd sobě břidí. Sš. Ps. 195. — s infinit.
Chválou zníti musa má si břidí. Sš. Ps. 184.

Břidko = posupně. B. hleděti. Lšk.

Břidkošilka, y, f. a m. = dítě chodící
jen v košilce. Cf. Prckošilka, Košilanda, Břit-
košilka.

Břidký = umazaný, schmutzig. Kluk b.
Slez. Tč. — B. = mastný (ne jalový, lyko-
vitý). B. sádlo. Na Zlinsku. Brt. D. 201. —
B., ekelhaft fett o. gross. Slov. Ssk. — B,
= acerbus, trpký, odporný, ohyzdný. (Brt. D.
201.) Co jest na světě břidčejšího než smrť?