1070

Břinkati. — koho = udeřiti. Jdi dál,
sic tě břinku, že ti v uších zaduní. Kčr.,
Tč. — kam: v tabatěrku. Kká. Td. 25.—
nač: na housle. Brt. D. Černojokého synka,
co na husličky břinká. Sš. P. 543. Dej mně,
Bože, synka, co na cimbál břinká. Sš. P.
224. — si, komu. Rád si břinkne (se na-
pije). Us. Muzika mně hrála, břinkala, moja
nejmilejší plakala. Sš. P. 260. Když sem já
šel od svej milenky, břinkaly mi podko-
věnky. Sš. P. 566. — čím Břinká jazy-
kem jako na měděnici. Ctib. B. kamenem
na kosu. Ostrav. Ič.

Břinkovice, e, f. = hůl (žertem). Us. Kšť.

Břinkovka, y, f. = břinkovice. Kšá.,
Rjšk.

Břinky, břinky, tydli, fidli, tak mu za-
hrajem. Brt. P. 165.

Brino, a, n. = Brno. Bž. 32.

Bříno = Bržín.

Břínový = dřínový. Ostrav. Tč.

Brinzoch, a, m. = kdo brynzu dělá na
salaši zvl. valášci v betlémé papírovém,
kteří nesú brinzu Ježíškovi. Brt. D.

Břísek, ska, m., místní jm. Sdl. Hrd. I.
231.

Břískati, vz Vřískati.

Břinkavka, y, f. = břinkadlo. Slov. Ssk.

Břískavy = břeskný, vřískaný. Anth.
Jir. 3. vyd. XXXIV. B. rs, rž. Hš. Sl. 25.

Břískloun, a, m. = dítě, které mnoho
křičí. Kšá.

Brisolet, u, m., das Brisolett, jídlo. Ve-
přové b-ty. Šp.

Břístev, stvě, f., Břistew, ves u Rožďa-
lovic. Vz Tk. III. 86., 96., IV. 171.

Břistevský, ého, m. B. Václ. 1840. Jg.
H. 1. 2. vyd. 538.

Břísti, strb. bresti, bredą. Sloveso toto
patří svou samohláskou korennou do řady
a, jak svědčí strh. bresti, bredą, a stupňo-
vané brod, brodB; kořenné e seslabilo se
však dále v B, načež sloveso toto přechází
do řady i. Tedy břid ve tvarech infinitiv-
ních, brd- a břd- (brtd-) ve tvarech prae-
sentních a vedlé obého i břed-: praes. brdu
a bŕdu, imp. brdiech, břdiech, mft. břísti,
aor. břidech. Gb. v Listech filolog. 1883.
111. Cf. Mkl. Etym. 20. — kam. Póvod
má do vody břísti. Kád. pz. 69. V řeku b.
Pass. 360. — za kým. Pohnaný má za ním
(póvodem) b. Kád. pz. 69. — kdy. Ale
mysl stále bředá v noci. Sš. Bs. 197.

Břístí, n., místní jm. Sdl. Hrd. I. 113.

Břístva, y, f. = brod, moře. Vký.

Bříství, n., něm. Břistev, ves u Čes.
Brodu, samota u Kolína. PL., Tf. Odp. 386.,
Blk. Kfsk. 1289.

Břišce, e, n. Sal. 237. Vz Břich, Břišec

Břišejov, a, m., ves u Sedlčan. Blk.
Kfsk. 482.

Bříšek, šku, m., vz Břich. — B., ška,
m., os. jm. Tk. V. 80.

Břišina, y, f. = podbřišek. Plk.

Břišisko, a, n., ein ueförmlicher Bauch.
Šm.

Bříško. — B. = šev, der Ballen.

Břišní, uterinus. Sv. ruk. 315. b. B. kýla
(laparocele), těhotenství v dutině b., die
Abdominalschwangerschaft, tyfus, Abdomi-

naltyphus, pás, die Bauchbinde, stěna, die
Bauchdecke, Bauchwand, útroby, Bauchein-
geweide, dutina, die Bauchhöhle, bílá čára,
die weisse Bauchlinie, šev.; die Bauchnaht,
deska, Bauchplatte, tlak, -presse, sliny,
-speichel, rána, -wunde, Nz. lk., šířka, -breite,
chlupy, -haar, kůže (hříšnice), -haut, po-
dešev, -sohle, svaly, -muskel, štít, -schild,
těřich či terbuch = dutina, rybí kosť, die
Bauchgräte, Šp., nohy, -füsse, Sl. les.; ne-
pravidelnosti tlaku břišního, otvírání hrudní
nebo b. dutiny (embryulcie), uzavření rány
b. při řezu císařském. Vz Křž. Por. 195.,
623., 641.

Břišnice, e, f. = břišní kůže, die Bauch-
haut. Šp.

Bříšťal, a, m., os. jm. Šd.

Bříšťala, y, f., os. jm. Šd.

Bříšťany, dle Dolany, ves u Hořic. Arch.
V. 562., Tk. III. 62, Blk. Kfsk. 536., Sdl.
Hrd. I. 205.

Bříště Mladé (Nové) a Staré, Jung-,
Alt-Břischt, vsi u Humpolce. PL , Blk. Kfsk.
1289.

Břištěti, ěl, ění, o cvrčcích, schrillen.
Posp., Vik.

Břit, die Schneide. B. klínu atd., die
Keilschärfe. Nz., Čsk., NA. IV. 141., Šp.,
KP. I. 533., Sl les.

Britanie, e, f. 0 dějinách a rozvoji škol-
ství vz Enc. paed. I. 746. a násl.

Britanský kov jest slitina jedné části
antimonu a 9 částí cínu. Kom. II. (nový
běh). 206. Dle tohoto oprav původní udání.
B. stříbro = b. kov. Sl. les., Schd. I. 352.,
KP. IV. 135.

Břítek, tku, m. B. sklenářský, das Flink-
messer. Šm.

Břítelnica, e, f. = slepýš, die Blind-
schleiche. Na Zlínsku. Brt. Cf. Břitevnice.

Bříteň, tně, f., ves. Arch. II. 469.

Břitev, tva, f. = břitva. Ostrav. Tč.

Břitevka, y, f., slov. britievka = břitva.
Rr. Sb.

Břitevnice, e, f. = břítelnica. Mor. Brt.
— B., das Barbierzeug. Šm., Loos.

Bříti. Cf. Břitva. Brt. — co. Bradu bri-
jeme, holíme. Slov. Hdž. Šlb. 32.

Břitkobodý, scharfstechend, eindringend.
B. střela. Msn. Or. 86.

Břitkošilka, y, m. a f. = prckošilka,
košilanda, břidkošilka. Us. Jdr.

Břitkozubý, scharfzähnig. B. dravec.
Stč. Zem. 727.

Břitký, vz Mkl. Etym. 22. B. zrak, Kká.
K sl. j. 91., smích, schneidend. Dch.

Břitnatý. B. hrot. Jd. Geom. II. 21.

Břitný. Rkk. 30.

Břitov, u, m. = hřbitov, zastar., ze strněm.
vrit-hof (Friedhot). Listy filolog. VII. 13.
Na b. sv. Lucie přišel. Leg.

Britsko, a, n., vz S. N.

Britský. B. hornictví a hutnictví, hospo-
dářství, museum, osady, peníze. Vz S. N.

Břitva. Cf. Bříti, Břitký. V MV. nepravá
glossa. Pa. Cf. Mkl. Etym. 21. B., rasorium.
Sv. ruk. 317. a. Když (lazebník) zlú břitvú
koho holí, často velmi po něm bolí. Hr.
rk. 403. Když břitvy není, i šídlo holí.
Hkš. — B., čes. tanec. Vz S. N.