1071

Břitváč, e, m., der Messerfisch. Rk.

Břitvář, e, m., der Rasirmesserschmied.
Tk. II. 377., 381.

Břitvený = jako břitva. Slov. Ale ten
strigoň bol b-ný a pretínal sa cez tú horu,
akoby si cestu mietol. Dbš. Sl. pov. I. 242.

Břitvice, e, f. = malá břitva, nožík chi-
rurgický, bistourie. B. obyčejná, se závor-
kou, Charrièrova. B. břichatá, bauchig,
skrytá, bistourie caché, knoflíkem opatřena, |
s čočkou, kusá, geknöfptes Bistourie, křivá,
krumm, dvouostrá, obousečná, dvoubřitká,
dvousečná, zweischneidig. Nz. lk.

Břitvička, y, f. = malá břitva. Vz Břitva,
Břitvice.

Břitvjoř, e, m. = břitvář. Ostrav. Tč.

Břitvoostrý, scharf wie ein Rasirmesser.
Lpř.

Břivno, a, n. = břevno, lignum. † 1437.

Brixen, a, m., mě. v Tyrolsku. Vz S. N.

Brixi, os. jm. Vz S. N.

Bříza, na Mor. březa. Cf. Mkl. Etym. 11.
Brt. B., betula. B. bílá, b. alba, nízká, b. nana,
die Zwergbirke. Vz Rstp. 1411., KP. III. 308.,
Schd. II. 274., FB. 26., Slb. 267., Cl. 115.,
Čl. Kv. 139., Kk. 138., S. N., Rosc. 119., Kram.
Slov. 49., Mllr. 23. B. keřnatá, b. fructi-
cosa, die Strauchbirke, alpská, b. intermedia,
die Alpenbirke. Sl. les. B. pýřitá die Haar-
birke. Škd. Břízy staví junáci prvního máje
před okna svým děvčatům k poctivosti.
Němc. IV. 413. Když je na březách dlouho
listí, bude tuhá zima. Na Zlínsku. Brt. —
B. = vojenská puška, das Gewehr. Už bys
mohl nositi břízu. U Něm. Brodu, Skuhrova.
Sem. — B , vsi u Král. Hradce a u Roud-
nice; B. Dolejší, Unter-Břis, ves u Kralo-
lovic; B. Hořejší, Ober-Břis, ves u Plas;
B. Německá, Deutsch-Břis, ves u Plas (vz
Blk. Kfsk. 1202.). PL. V Březách = ně-
kolik domků u Vyzovic. — Cf. Tk. II. 533.,

III. 34., 44., Tf. Odp. 287., Blk. Kfsk. 1289.
— B., y, m., os. m. Tk. V. 186.

Břízděna, y, f., der Birkenschwamm.
Šm., Rk.

Břízhanice, e, f., die Pantsche. Šm.

Břízí (Březí) Dlouhá, ves v Litoměř.;
B. v Táborsku. Vz Blk. Kfsk. 346., 482.

Brizil, vz Pryzil.

Břízový = březovity. Vz Slb. 266., Rosc.
119.

Břízsko, a, n. = Bříza Dolejší. PL.

Břízský, ého, m. B. z Březí. Sdl. Hrd.

IV. 368.

Bříž, e, m. = břečka. To pivo je jako
b. U Sadské. Kšť.

Břížďala, y, f. = přiboudlina, přiboudlý
olej, das Fuselöl, fermentoleum. Nz. lk.

Břížďalice, e, f. = břížďala, flüssige
Kothmasse. Dch.

Břížděl, e, f. = břížďala.

Bříždění, n. Ranní b. Ntr. VI. 357.

Břížditi se, vz Briežditi. Koll St. 141. —
B. = rozpouštěti. Cf. Rozbříždělé švestky
(z nichž voda teče). U N. Kdyně. Rgl.

Břížek, žka, m. = malý břeh. GP.

Brjadka kozí, arnica montana, rostl.
Bartol. Göm.

Brjéžek, žku, n. = břežek, břeh. Na
jihových. Mor. Brt.

Brk. Cf. Mkl. Etym. 10. Husí b. Us. To
je takový z kočky brk (o nadutém). U Ro-
nova. Suchý jak b. Ib. Rgl. Vzal to b =
čert. Bdl. Chlapík jako b. (vyšňořený a uro-
stlý). U Kr. Hrad. Kšť. Je jako b. z husy
(suchý). U N. Bydž. Kšť. Kým nepohneš
brkem, toho strč podávkem. Č. M. 137. Vy-
třepati někomu brka = připraviti ho na
mizinu; smilstvím síly pozbyti. Us. Kutn.
Je trochu z brku střelen (zbrklý). Kos. 01.
I. 31. — B., a, m. = sedlák. Us. — B.,
os. jm. NB. Tč. 66. — B., interj. = brrr!
Ssk.

Brkal, a, m., vz Brkač.

Brkař, e, m., der Federkielzieher. Rk. —
B. = kdo věci vyfukuje, krade, zloděj. U Ka-
menice nad Lipou. Sbtk. Krat. h. 49.

Brkati, cf. Mkl. Etym. 10. — kde. B-la
sivá hus nad vodou, zaplakalo dievča nad
svojou slobodou. Sl. ps. 366. — kam.
A on brk ven (vyletěl). Us. Kch. Pták,
jenž nemá hniezda, brká sem i tam. BO. —
odkud. Brká z nich napomínání. Abr. z G.
Brkal do školy z pole. — B. = klesati,
klopýtati. Cf. Listy filolog. VIL 14. Dej
pozor, ať nebrkneš. U Kr. Hrad. Kšť. —
komu proč. Nohy mu brkají slabosti. Mor.
Knrz. — B. = brgať. Mor. Brt. D. 66. Brká
se mi salátem. Brt. v Mtc. 1878. 30.— na
koho b. = sápati se. Brt. D. Laš. Brt. D.
201.

Brkati = žduchati. U Uher. Hrad. Brt.
D. 201.

Brklavý = sápavý, náhlý. U Uh. Hrad.
Tč.

Brkolatosť, i, f., die Unebenheit. Šm.

Brkolatý. B. vřeteno = neohrabaný, hra-
natý člověk. U Nechanic. Kšť.

Brkorožec, žce, m., crocallis. B. hruš-
kový, c. elinguaria, dubový, pennaria. Kk.
Mot. 257.

Brkoslav, ampellis. B. obecný, a. garru-
lus, der Kriegsvogel. Sl. les. — B. obecný,
bombicilla garrulla, der Seidenschwanz. Frč.
355., Sl. les., S. N., Kram. Slov.

Brkot, u, m., das Geflatter. Slov. Ssk.

Brkovatý, mit Kielen bewachsen. Ssk.

Brkovitý, kielartig. Ssk.

Bŕla, bŕla! Tak volají honci na ko-
roptve. Mor. Brt.

Brlán, a, m. = brlavý. U Jilemn.

Brlavý. B. nohy = křivé. U Jilemn.

Brle, e, n., der Stiegengeländerstab. Šp.

Brlen, u, m. = brlení. Ssk.

Brlí, n., vz Brlení.

Brlien, u, m. = barvínek. Slov. Šd.,
Němc. IV. 331., Sbtk. Rostl. 230.

Brlienový = barvínkový. B. vienok.
Slov. Němc.

Brlík, a, m., os. jm. Mor. Šd.

Brlina = tlustá tyč. B-ny = tlusté tyče
ve stropě přes trámy příčné místo desek
(prken) naložené. Na Zlínsku. Brt.

Brlinový. B. tla (strop) = z brlin udě-
laná. Vz Brlina. Na Zlínsku. Brt.

Brljen, u, m. = brlien. Slov. Hdk. C.
376.

Brlo, a, n. = berla. V Opavsku. Zkl.
Slov. Ssk.