1072

Brloh = peleš zvířat. Vz Mkl Etym. 10.
Dva medvědi v jednom brlohu se neshod-
nou. Bž. — B-hy = šaty. Mor. Brt. — B.,
něm. Brloch, vsi u Písku (vz Blk. Kfsk.
1288) a u Čáslavě. PL. Tk. II. 533. — Cf.
Sdl. Hrd. I. 252., III. 301.,

Brloha, y, f. = brloh. Šm.

Brlohový, Lager- B. místa. Lpř.

Brlohy, dle Dolany, Zawist o. Mansfall,
ves u Blanska na Mor.

Brlomtati = plkati, tlachati, žvatlati,
brebentiti, schwätzen, plaudern; nesrozumi-
telně povídati, unverständlich erzählen, Mor.
Vck., Kd., Brt. — co kde.

Brloočec, čce, brlook, a, m., der Schie-
ler. Rk.

Brloočný = brlooký. Slov. Hdk. C. 376.

Brlook, vz Brloočec.

Brlooký. Vz Mkl. Etym. 10. B. pobočné
hledí. Kom. J. 283.

Brloška, y, f. Starajó se lidi, jak my
budem živi, šak už na b-kách rostó dóbky
křivý. Sš. P. 682.

Brlovský, ého, m., os. jm. Vck.

Brlozec, zce, m., ves v Litoměř. Blk.
Kfsk. 564.; B. (Brzolec), Pürles, ves v Cheb-
sku. Blk. Kfsk. 450., 1269.

Brlozub, u, m., krummer Zahn. Šm.

Brložiti se kde. Brložie se len v ná-
ručí vašej maďaromanie. Kyt. 1876. 27. —
kde = za pecem, pod plotem = ležeti
(opovržlivě). Ostrav. Tč.

Brložnice, samota u Písku.

Brložský. B potok. Čechy. I. 245.

Brmbr = bumbu = píti (v dětské řeči).
Kšá.

Brmtał, a, m. = hovnivál, brouk. Na
Hané. Brt.

Brmtati, murmeln, murren, brummen.
Olom. Sd.

Brň, z střlat. brunia, byla nejspíše utkaná
z drátu Jir. Brně, thorax. Bž. 32., Výb. I.
1115. Cf. S. N. Brně jmejiechu ohnivé a
barvy temné. ZN. Brnie (lorica, pancieř)
udělal jim. BO. Štít. pláty, brně jemu protče.
Alx. V. 1560. Dávajíc prudké rány skrze
b. Tristr. 89. A sen tepruv usýpá brně. Alx.
V. 1395. Vz Brnění.

Brna, y, f., schwärzlicher Ochs. Šm.

Brňa, dle Bača, os. jm. Mor. Brt.

Brná, é, f., Berna, ves u Vamberka, Blk.
Kfsk. 530.; Birnay, ves u Ústí nad Lab.;
Brny, ves u Tábora. (Blk. Kfsk. 850.) Cf.
Tk. III. 130., IV. 172., Sdl. Hrd II. 275.,
IV. 368.

Brňák, a, m., peristedion, der Panzerfisch,
ryba. B. rudý, malarmat, p. cataphractum
malarmat. Brm. III. 3., 73., 74. — B. =
chroust. Mor. Brt. — B., der Murrkopf. Rk.
— B., u, m., schnurrendes Spinnrad. Rk.

Brňala, y, m. = brepta, der Brummbär.
Mor. Brt. D. Ty starý b-lo, pořád brníš.
Slez. Šd.

Brňan. — B., Bründlitz, ves u Víškova.

Brňany, dle Dolany, Brnian, ves u Te-
rezína. Vz Blk. Kfsk. 822., 917.

Brnař, e, m., der Panzerschmied. Loos.

Brňastěti = plesnivěti. Hlava mu brňastí.
Val. Brt D. 201.

Brnasto, adv., bräunlich, hnědě. Bol čier-
nou, od prachu teraz b. vyzérajúcou huňou
odený. Slov. Klčk. VI. 80.

Brňati, vz Brněti. Mor. a Slov.

Brňátko, a, n. = dítě v brněnské porodnici
narozené a na venek na vychování dané,
ein Kind aus dem Brünner Findelhause. Us.
Bdl.

Brňavý = tmavohnědý, plesnivý, na Val.;
kdo v řeči okolkuje. Laš. Brt. D. 201. Vký.
B. kráva (brnoša). Na mor. Val. Vck., Slov.
Hdž. Čít. XIII. Naša kotěnka brňavá chy-
tila ptáčka strnada. Pk. Ps. 18.

Brnbolec, lce, m. = střechulec, střechýl,
rampouch. Ľadové b-lce tam visely. Slov.
Dbš. Sl. pov. III. 32.

Brnčál. — B., a, m. = hovnivál, geotrupes
stercorarius. Na Hané. Brt. L. N. II. 310.

Brnčala, vz Brnčadlo.

Brnčať = brnčeti. Slov. Ssk., Mkl. Etym.
21.

Brndžialka, y, f. = brnčadlo. Slov. Ssk.

Brndžulica, e, f. = kořalka. Slov. Dbš.
Obyč. 106.

Brně, vz Brň.

Brněj = brčál menší, barvínek, vinca
minor, das Sinngrün. Rstp. 1059.

Brněk, ňku, m., der Rocken. Šm.

Brněnák, a, m., der Panzer-, Harnisch-
fisch. Rk.

Brněnec, nce, m., der Gepanzerte, Kü-
rassier ; 2. das Panzerthier. Šm. — B., Brünn-
litz, ves u Poličky. Sdl. Hrd. I. 125., 126.

Brnění, n. = krunýř, der Panzer. B. šu-
pinové, kroužkové n. drátové, koňské. NA.
III. 12., 169. Cf. Háv, Kram. Slov. 49. B.
řecké a římské. Vz Vlšk. 410., 415., 420,
B. plátové. Sdl. Hrd. II. 235. — B. = ka-
zajka z tlustého plátna a kostic zhotovená
pro štvací psy, aby je černá zvěř snadno
poraniti nemohla. Šp. — B., das Kreibeln,
Ameisenlaufen. B. v ruce, v noze míti. Dch.
Vz Slov. zdrav. 40.

Brněnice, vz Brň.

Brněnka, y, f., stezka. Sdl. Hrd. I. 1.

Brněnský, Brünner. B. zelí, polívka. Šp.
B. župa, kraj. Vz S. N. B. Jiřík v 16. stol.,
prof. a spisov. Vz S. N., Jg. H. 1. 2. vyd.
538., Jir. Ruk. I. 102., Enc. paed. I. 774.

Brněný; -ěn, a, o. Oblekl se v b-nú
sukni, v b-né oděnie (lorica). BO., Bj.

Brnéř, e, m. = kdo brně zhotovuje, der
Waffenschmied. Kv. 1869. 103.

Brneška, y, f., anas moschata, kachna
turecká, pižmovka, sipun, die Bisamente.
Šp.

Brnětev, tva, m., loricaria, der Harnisch-
fisch. Šm.

Brněti. Mor. a Slov. brňati. Cf. Mkl.
Etym. 21. — B. = brnčeti, drněti, bručeti,
hučeti, duněti, summen, klirren, brummen,
dröhnen. Sv. ruk. 384. — abs. Přílbice
brněly. Lpř. Slov. I. 105. Brnicí zvonec.
Hus II. 168. Nebrň pořád. Mor. Vck. Či
včelenka brňá či mia milý volá? Sš. P. 339.
Ty starý brňalo pořád brníš. Slez. Šd. Josef
pak silně prstem svým tepieše v ten koflík,
až brnieše. Živ. Jos. Mus. 1862. 220., Listy
filol. 1885. 277. — komu. Běží psota přes
hory, až jí nožky brněly. Sš. P. 675. —