1073

kde. Skór srna, skór i jelen padol od vrhu,
nežli fičácé v hrsti lučišťo brňať, než hvižďať
prestala šípka. Hol. 119. Na 'nom již železa
brnie (řinčí). Alx. V. 1394. — B. = plkotati,
schwätzen. Val. Vck., Brt. D. 201. — o kom:
o súsedce. Ostrav. Tč.

Brnežka, y, f., husa. Vega I. 73.

Brngati = brněti, klirren. — komu. Ked
som išiel od Zuzičky, štrngaly — brngaly —
sivé očká plakaly. Sb. sl. ps. II. 1. 64., Sl.
spv. II. 49.

Brní, n. = Brná. Sdl. Hrd. IV. 368.

Brniak, a, m., der Gepanzerte. Slov. Ssk.

Brniar, a, m. = brníř. Slov. Ssk.

Brnicí, vz Brněti. Bóh přikázal Mojžíšovi,
aby kněz do chrámu nechodil jedné maje b.
a zvučné zvoncě u rúcha svého, aby ho lid
slyšal. Hus II. 168.

Brničko, a, n., Brünnles, ves u Zábřehu;
Pirnik, ves u Unčova. Vz S. N.

Brnikov, a, m., Brnkau, ves u Libochovic.
Blk. Kfsk. 94., 337.

Brníky, dle Dolany, něm. Brník, ves u
Čer. Kostelce. Vz Blk. Kfsk. 526., Arch. III.
485., Tk. III. 95.

Brnířka, y, f., die Waffenschmiedin, Frau
eines Waffenschmiedes. Arch. IV. 64.

Brnířov, a, m., Přemirschen, ves u Nové
Kdyně. Vz Blk. Kfsk. 129.

Brnířský, Panzerschmied-.

Brnířství, n., die Panzerschmiederei. Šm.

Brnišov, a, m., Brunschow, ves u Jílo-
vého.

Brniště, ě, n., Brims, ves u Mimoně. Blk.
Kfsk. 1288.

Brništek, u, m. = brněj. Slov. Zátur Pod-
perili (ozdobili) ho brništekom. Er. Sl. čít.
68

Brnkačka, y, f. = brnkadlo. — B. =
zvláštní druh masa při kosti. U Nezamyslic.
Bkř

Brňkalka, y, f., jm. pole v Jasené u Vy-
zovic. Šd.

Brnkati. — čím. Poharmi si brnknime.
Koll. Zp. II. 98. — si. Ej co je to za pa-
nenka, která sobě takto brnká? Koll. Zp.
II. 275.

Brnkavě, pizzicato. Hud.

Brnkavý, klirrend. Ssk.

Brnklavosť, i, f., brummiges Wesen.
Šm.

Brnklavý, brummig. Šm.

Brnkot, u, m., das Geklirre. Us. Zátur.

Brnky, dle Dolany, ves u Zdib. Tk. I.
87., III. 130., Tf. Odp. 267. — B. = brunky.
Ssk.

Brnlenka, y, f., Urbánkova studánka,
Brünnersteig, ves u Litomyšle.

Brno. Vz S. N., Tk. VII. 410., I. 603.,
II. 533., III. 643., IV. 723., V. 236., VI. 346.,
Žer. Záp. II. 181., Tf. Odp. 141., 152., Sbn.
580., 588., Kram. Slov. 49., Tk. Z. 220., Sdl.
Hrd. I. 252., IV. 368. — B., vrchol Radče.
Krč. — B., Berno, ves u Rochlic.

Brňo, a, m. = vůl připálené barvy. Mor.
Brt.

Brnola, y, m. a f., der Plauscher, die -rin.
Ostrav. Tč.

Brnoša, dle Káča = kráva brňavá, višňové
barvy. Mor., slov. Brt. Hdž. Čít. XII. —

B. = brbtavá žena. Brt. — B. = brnavé
pole. Kld.

Brnošek, ška, m., os, jm. Mor. Šd.

Brňou. Zabrň, kocurku, tomu dzicjatku,
brňou, brňou, brňou, Jezulatku. Sš. P. 737.

Brňov, a, m., Brniow, ves u Val. Mezi-
říčí.

Brňovják, a, m., os. jm. Vck.

Brnožiti = po domácku šukati, mnoho
práce nevalné ceny dělati, geschäftig sein.
Nz. Jen tak b-ží, k těžké práci už není. Us.
u Kr. Hradce, u N. Bydž. a j. Kšť. U Krásné
Hory. Lg.

Brnoživosť, i, f., die Geschäftigkeit. Vz
Brnožiti. Nz.

Brnoživý, geschäftig. B. (prudká) 1. při
Martě a rozjímavá mysl při Marii se tu rovně
spatřují. Sš. J. 187.

Brnula, y, f. = brnoša. Slov. Hdž. Čít.
XIII.

Brnuše, e, f. = brnoša. Mor. a slov. Plk.,
Vck., Sl. spv. I. 27., Brt.

Brny, dle Dolany = Brničko, Brünnles.
PL.

Brobulov, a, m., samota u Písku.

Broc, e, m. = brotec. Lpř. V MV. nepravá
glossa. Pa.

Brocený, vz Brotiti.

Brocky, pl., v hornict., die Hiecke. Šm.

Brocná, é, f., Brotzney, ves u Solnice.
Blk. Kfsk. 885., Sdl. Hrd. II. 275.

Brocno, a, n., Brotzen, Kleiu-Priesen,
čes. také Brožany, ves u Dubé. Arch. V.
550. Vz S. N., Tk. III. 271., Blk. Kfsk. 240.,
318.

Broček, čku, m. = malý brok. — B., čka,
m , os. jm. Šd.

Bročíšek, ška, m., os. jm. Šd.

Bročkar, a, m., os. jm. Šd

Brod, cf. něm. Furt. Gb. Hl. 125., Listy
filolog. VII. 14., Mkl. Etym. 20., Bž. 44., MV.
Neokusiv brodu nepouštěj se u vodu. Bž.
Při vodě na brodě, tam sa Janko smeje,
ovce kozy pase, perko sa mu trase. Koll.
Zp. I. 138. — B., vsi u Sedlčan, u Zamle-
kova, u Stříbra, u Budějovic a u Příbramě;
samoty u Humpolce, u Březnice a u Plas;
něm. Bruck, ves v Chebsku; Prode, ves u
Jaroměře. Tf. Odp. 289. — Višňový Brod
oprav v: Vyšní Brod (vz Vyšní) n. Vyšno-
brod. Cf. S. N. B. Německý. Vz Tk. VII.
410., Tk. I. 603., II. 533., III. 643., V. 236.
B. Uherský. Vz Žer. Záp. I. 181. B. Český.
Cf. Tf. Odp. 385. O Brodech vz v Blk. Kfsk.
1288., Tk. Ž. 220., Sdl. Hrd. I. 146., II. 54.,
125., IV. 236. — V Brodě Českém dělí se
obyvatelstvo na přišlé a gothardskou vodou
křtěné. Vz Sbtk. Krat. h. 269. V Brodě Že-
lezném postavili šibenici jen pro domácí;
také tam nerádi slyší slovo vůle. Proč? Ib.
17.

Brodák, a, m., samota u Týna n. Vltavou.
— B., der Strandvogel, pták. Sl. les.

Brodař. Koll. III. 32.

Brodce, pl., něm. Brodetz, vsi u Dnespek
a u Loun, myslivna u Dobříše; Brodze, ves
v Jihlavsku; B. Malé, Brodetz, Protzen,
ves u Železného Brodu; Prödlas, ves u Ka-
daně. PL. Vz S. N., Tk. III. 49.

357