1074

Brodec, dce, m., Brodetz, dvůr u Středo-
kluk; městečko u Starých Benátek; B. —
Brodce Malé. PL., Tk. III. 121., IV. 723.,
V. 62., 105., VI. 346., Sbn. 447., 501., 509.,
520., Blk. Kfsk. 1288. — B., přítok Divoké
Orlice. Krč.

Brodecký mlýn u Středokluk. — B., os.
jm. Jir. Ruk. I. 102.

Brodečno, a, n., ves v Žatecku. Vz Blk.
Kfsk. 623.

Brodek, dku, m. = malý brod. — B.,
vsi u Libáně (vz Blk. Kfsk. 1288.) a u Pře-
rova; Deutsch-Brodek, ves u Konic ; Prödlitz,
ves u Víškova; něm. Viertel, ves u Nové
Kdyně; B. = samoty u Miletína a u Lom-
nice v Jičínsku; osada u Boskovic. PL,
Tk. VII. 218., I. 410., Žer. Záp. 1.167., S. N.
Brodeň, dně, f. = nesvornosť, hádka, der
Hader, Streit. Sš. I. 156.

Brodiaga, y, m. = tulák, der Vagabund.
Zbr. Lžd. 88., 89.

Brodič sukna = postřikovač, der Tuch-
scherer ?
Brodidlo, a, n. = brod. Hrb.
Brodil, a, m. = broditel. Šm.
Brodisko, a, n. = brodiště. Loos.
Broditel, e, m. = brodič.
Broditi. Cf. Mkl. Etym. 20.— co. Hly-
boký potůčku, nebudu fa brodiť. Sl. ps.
Teče voda studená, nesmím koně b. Sš. P.
289. — se kde: v krvi. Bart. Koně v řekách
na památku něčí b. Sš. P. 760. — jak.
Ve krvi až do sedel brodiechu. Výb. II.
11. — (co) kde. V zločinech ruce b. Osv.
V. 759. Ktož ve cti, v zboží brodí. Smil.
v. 1782. Ten móž v sv. písmě b. Št. Kn. š.
142. — kudy. Po černé roli, zem kypříce,
brodí vesničané. Osv. V. 636. Co pak's tam
robilo, dyž's po vodince b-lo? Sš. P. 157.
Nožky po rosičce brodí. Sš. P. 362., 583 —
se proč. Kdyby sa poctivosť na vodě rodila,
nejedna by panna pro ňu sa brodila. Sš. P.
498. — se kudy kam. V ráj se brodiť krví.
Kká. K sl. j. 214. Přes bystrou vodičku
mám-li k tobě b.? Sš. P. 309.
Brodivý. B. ptáci, grallae. Sl. les.
Brodný koráb = rychlý, &oóc. Vký.
Brodovina, y, f. = mělčina. Slov. Ssk.
Brodský, ého, m., os. jm. Mns. 1880.
254. B. Simon. 1573. Vz Jg. H. 1. 2. vyd.
538., Jir. Ruk. I. 102. B. Adam. Jir. Ruk.
I. 102. B. Jan. Vz Blk. Kfsk. 957. — Brodské
zahrady, Böhmischbroder Garten, několik
domků u Čes. Brodu.

Brody, pl., Brodermühle, mlýn u Zdic;
Prollas, ves u Podbořan, vz Blk. Kfsk. 615.;
mě. v Haliči. Vz S. N.

Brodziński Kazimír, polský básník,
1791.—1835.

Brogniartin, a, m., nerost. Vz Bř. N.
118.

Broh, u, m., vz Brh. Slez. Šd.
Břoch, u, m. = břich. Na Hané.
Brochantit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 153.
Brochura, vz Brožurka.
Broj. Za Výb. 1. přidej: 146., 550.
Brojce, e, f., der Unruhestifter. Sš. Sk.
73. Vz Brojitel.
Brojec, jce, m. = brojce.

Brojiti. Za Výb. I. přidej: 75., 862. —
se kde. Všichni andělé okolo Boha sě
brojiec slúžie jemu (se hemžíc). Pass. 959.
Tolikéž jmám já vojí, všudy lid sě vniž brojí.
Alx. V. 1044. Všichni sě u koní brojiechu.
Dal. 54. 35. Kdež sě množstvie dobrých
brojí; Kdežto se družina brojí. Smil v. 505.,
1470. Ani sě před králem brojie. Smil v.
21. Zdáť mi sě, ežť ondeno stojie (tři panie),
ežť sě o nich liudé brojie. Mst. 226. Nad
ním se brojíce. Sv. ruk. 188. — na koho
kdy. Otec každého dne ráno i večer na
mne brojil, lál. Koll. IV· 152. — B. = do-
váděti. Děcka broja ceły děň. Laš. Brt. D.
201.

Brojivod, a, m. = vůdce rozbrojů či bouří,
auctor seditionis. Sš. Sk. 266.

Brok, der Schrot. Srnčí broky, der Reh-
schrot; dlouhý b., die Post, Sl. les., olověný.
Šp. U dělostřelectva jmenují se broky 2, 4
i více lotů těžké kulky, jimiž se kartáče
nadívají. Čsk. Vz S. N., KP. IV. 190. Ječmen
jako broky. KP. V. 222. — B. = železo
průbojem vyražené, der Putzen. Včř. 7. II.
34. — B., a, m., psí jméno. Škd. — B., os.
jm. Vz Blk. Kfsk. 1288.

Brokátový, Brokat-. B. koberec. Šmb.
S. I. 533. Vz S. N.
Brokatý, schrotartig. Ssk.
Brokoli, brassica oleracea, botrytis cy-
mosa, der Spargelkohl. Čl. 14., Dlj. 9.

Brokoun, a, m. (žertem), die Kanonen-
kugel. Rk.
Brokovatí = brakovati. Slov. Rr. Sb.
Brokovnice. — B. = zadnice, řiť. U Kutné
Hory, u Třebonína a j. Olv.

Brokovník, u, m. = růžek etc. na broky.
Vz Brok. Mz. Mkl.

Brokový. Ve b-vé věži lejí se z olova
broky s vysoka přes síto padajíce dolů a
okrouhlosť v povětří při pádu tom samy
sebou dostávajíce. Koll. Cestp. I. 69.

Brokún, u, m., die Kanonenkugel. Slov.
Ssk.

Brokyňa, ě, f., das Merzschaf. Slov. Ssk.
Vz Brakyně.

Brom, u, m. = brudík, das Brom. Šfk.
Ruk. 235., S. N., Schd. I. 296., Rosc. 37.,
KP. IV. 402., Šfk. Poč. 95., Čs. lk. II. 102.,
VII. 133., Slov. zdrav. 40., Šfk. 60., Kk. Fys.
72. B. = kapalina červenohnědá, která za
obyčejné teploty v páry se měni a zápach
odporný rozšiřuje. Blř. Vlastnosti, příprava
bromu. Šfk. Ruk. 236., 965. B. a vodík
(bromovodík), b. a kyslík, b. a chlor (chlorid
bromnatý), b. a dusík. Šfk. Ruk. 238., 241.,
244. — B., samota u Týna nad Vltavou.

Bromathydrat, u, m., v lučbě. Čs. lk.
IX. 21.
Broman, u, m., v lučbě. Čs. lk. X. 248.
Bromar, u, m. = čtyřkrejcarák. Mor.
Neor.

Bromargyrit, u, m., nerost. Šfk. Poč.
284.

Bromičnan, u, m. B-ny, bromsaure Salze.
Sl. les. Vz Šfk. 100.

Bromičný, Brom-. B. kyselina. Nz., Sl.
les., Sfk. Ruk. 242.

Bromid, der Bromid = sloučenina kovu
s bromem. Blř. Vz Šfk. 61., 153., Bř. N.