Předchozí (1075)  Strana:1076  Další (1077) |
|
|||
1076
|
|||
|
|||
Brotice, e, f. B. Česká, Böhmdorf, ves
u Chvalšin v Krumlovsku; B. německá, Per- schetitz, ves tamtéž. Brotinec, nce, m., spermacoce, der Zahn-
wirbel, rostl. Šm. Brotinka, crucianella, das Kreuzblatt.
Vz Slb. 483. Brotiti. An krví brocen. Sv. ruk. 286.
Brotovcovitý. B· rostliny, spermacoceae:
hlavoš, brotovec, rvotník, smrdeň. Vz Rstp. 791., 835. Brotovec, vce, m., spermacoce, der Zahn-
wirbel, rostl. B. tenký, s. tenuior. Vz Rstp. 835. Brouctvo, a, n., die Käfer. Rk.
Brouček, čka, m. = malý brouk. — B.
Adam, vz Blk. Kfsk. 966. Brouci, Käfer-. B. závinka. Sl. les.
Broučkov, a, m., samota u Kouřimě.
Brouillon (brulljón), u, m. = náčrtek,
zápiska, der erste schriftliche Entwurf, die erste Einschreibung in der Buchführung, kup. z fr. Kh. Vz S. N., Mkl. Etym. 22. Brouk. Brouci, coleoptera. Sl. les., Schd.
II. 506., Frč. 181. Broukům na Mor. říkájí: chrobáci n. škrobáci, babóci (na Hané), bra- báci n. vrabáci (u Litovle). Brt. B. mateční, der Mutterkäfer, vraždivý, Mord-, moučný (potemník moučný), tenebrio molitor, Mehl-, brouci čtyřčlenní, tetramera (Vierzeher, Brm. IV. 147.), viergliedrige Käfer, různo-, ne- stejnočlenní, ungleichgliedrige, heteromera, sosáčnatí, rhynchophora. Sl. les. Brouci ne- stejnočlenní, trojčlenní, pětičlenní, pilorozí, plovací, úzkokřídlí, černokřídlí, čtyřčlenní, dlouhorozí, kratkokřídlí, krátkorozí, krko- nosní, kyjorozí, listorozí (chrobáci, lamelli- cornia, Blatthornkäfer. Brm. IV. 86.); b. hrachový, hřibový, lanýžový, moučný. Vz Schd. II. 507.—511. Brouček svatojanský, lampyris, nocticula. Kk. Br. 224. B. musejní (ve sbírkách). Kram. Slov. 50., Schd. II. 508. B. chřestový. Dlj. 89. B. bukový, der Buchenprachtkäter, ruprestis viridis. Škd. B-ci různonártní, heteromera, Verschieden- zeher. Brm. IV. IV. 132, Má brouky (praví se o rozpustilcích). Sd., Bkř. Broukal, a, m., vz Broukač.
Broukala, y, m. = broukal. U Olom.
Sd. Broukati. Pán Bůh brouká (hřmí). Us.
Jrsk. — jak. B-li jsou do noty čápi mu- drlanti. Čch. Bs. 170. — si. Dítě si brouká. Us. B. si u Olom. = něčeho úsilně a drze se domáhati; dováděti. Sd. — jak odkud. Hrom z dáli broukal temně. Čch. Mch. 74. Broukavec, vz Broukač.
Broukavosť, i, f. = bublavosť, nevrlosť.
Dk. P. 126. Broulati = brouliti.
Broulík, a, m., vz Broul. — B., os. jm.
Broum, a, m. B. z Chomutovic, z Miře-
tic. Sdl. Hrd. IV. 368. Browna, y, f., der Murmelfisch. Šm.
Broumov od Brouma. Pal. Rdh. I. 133.
Vz S. N. — B ., něm. Brumov, ves u Tiš- ňova. Cf. Tk. I. 603., III. 92., 96., 165., 230., IV. 723., V. 236., Žer. Záp. II. 181., Tf. Odp. 7. B. v Čech. vz Blk. Kfsk. 1288., Tk. Ž. 104. |
Broumovice, dle Budějovice, ves u Ne-
ustupova. Vz Blk. Kfsk. 1288., Sdl. Hrd. IV. 368. Broumy, dle Dolany, Braum, ves u Kři-
voklátu. Vz Blk. Kfsk. 675. Brausek smyrkový, bavorský, trutnov-
ský, lučebný, lambarský, olejový atd. Us. Pdl. Cf Krč. G. 533., S. N. B. sekáčů na Slov. osla. — B. v chlebě, sražený proužek při kůrce. Kšá., Sn. Chléb má b. (pentličku). Mý. Také: klihovatina, zákal, zákalec. Vz Brus. — B., samota u Čimelic a u Kaplice; něm. Bruskamühle, mlýn u Svíň v Budě- jovsku. PL. Brousidlo, a, n. = brusidlo. Rk.
Brousiti. Vz Mkl. Etym. 23. — abs.
Brousicí prášek, das Schleifpulver. Sl. les. Tetřev brousí, balzt. Posp. Vz Km. 1877. 267. — co: své literarní plody. Kká. — kde. Kde celý den brousíš (chodíš, běháš) ? Us. Kšt., Sd. — co oč jak. Svůj vtip o něco b. Smil I. 42. B-me zrcadlo o zr- cadlo až do lesku. ZČ. III. 39. B. něco na kulato, na podobu kulatou. Osv. I. 666. Brouska, y, f., der Schliff. Rk.
Brouskati = choditi za milou; také a
hl. o psech. U Humpolce. Krjk. Broušení, n., das Schleifen. B. kovů, vz
Včř. Z. I. 82., čoček, KP. II. 150., vkusu, Osv. I. 375., skla. KP. IV. 589. — B. = zvláštní ton, který vydává tetřev tokaje; jest to střídavé svrčení, podobné zvuku při slabém ale čerstvém b. kosy a netrvá déle než několik sekund. Škd. exc. Broušenosť, i, f. B. rozumu, die Schürfe
des Verstandes. Dch. Broušený; -en, a, o. B. sklenice, Us.
Pdl., drahý kámen (Juvel). Sl. les. Broutková, é, f., samota u Karlina.
Brouzati se = brouzdati se.
Brouzdati se. Z broditi se. Vz Gb. Hl.
140., Bź. 50. — kudy: sněhem, vodou. Us. Rgl. Brouzditi se = brouzdati se. Bž. 50.
Brov od brovek, vku, m. = brav, vy-
miškovaný kanec. Ostrav. Tč. Břoviště, ě, n., Tussetschlag, ves u Chval-
šin. Cf. Břevniště. Brovna, y, f. = das Ast-, Klaubholz.
Klopotil se celý den vyvážením broven. Světz. 1871. Brový, Fensen-. Loos.
Brozánky, pl., f., Prosanken, ves u Te-
plice (Blk. Kfsk. 1288.), u Mělníka a v Hra- decku (Blk. Kfsk. 885.). Mikuláš z B-nek. Arch. IV. 498. Z B-nek Lev Sigm. 1619. Jg. H. 1. 2. vyd. 538., Jir. Ruk. 1. 104. Brozany, dle Dolany, Brozan, městečko
u Terezína, ves u Pardubic. PL., Arch. IV. 175. Vz S. N., Tk. IV. 180., V. 222., Blk. Kfsk 1288. (u Terezína), Sdl. Hrd. I. 39., 55. Brozd, brozg, u, m. = zárodek pupence
na stromech. Z jara se olamují větvičky dubové s brozgem hovězímu dobytku. Val. Černý drozd zobal brozd. Píseň. Brt. D. 201. Brozdavý, wie aufthauender Schnee. Rk.
Brozditi, il, ění = choditi, brouzdati se.
Na Plaště, u Klatov. BPk. Ty pořád jen |
||
|
|||
Předchozí (1075)  Strana:1076  Další (1077) |