1076

Brotice, e, f. B. Česká, Böhmdorf, ves
u Chvalšin v Krumlovsku; B. německá, Per-
schetitz, ves tamtéž.

Brotinec, nce, m., spermacoce, der Zahn-
wirbel, rostl. Šm.

Brotinka, crucianella, das Kreuzblatt.
Vz Slb. 483.

Brotiti. An krví brocen. Sv. ruk. 286.

Brotovcovitý. B· rostliny, spermacoceae:
hlavoš, brotovec, rvotník, smrdeň. Vz Rstp.
791., 835.

Brotovec, vce, m., spermacoce, der Zahn-
wirbel, rostl. B. tenký, s. tenuior. Vz Rstp.
835.

Brouctvo, a, n., die Käfer. Rk.

Brouček, čka, m. = malý brouk. — B.
Adam, vz Blk. Kfsk. 966.

Brouci, Käfer-. B. závinka. Sl. les.

Broučkov, a, m., samota u Kouřimě.

Brouillon (brulljón), u, m. = náčrtek,
zápiska, der erste schriftliche Entwurf, die
erste Einschreibung in der Buchführung,
kup. z fr. Kh. Vz S. N., Mkl. Etym. 22.

Brouk. Brouci, coleoptera. Sl. les., Schd.
II. 506., Frč. 181. Broukům na Mor. říkájí:
chrobáci n. škrobáci, babóci (na Hané), bra-
báci n. vrabáci (u Litovle). Brt. B. mateční,
der Mutterkäfer, vraždivý, Mord-, moučný
(potemník moučný), tenebrio molitor, Mehl-,
brouci čtyřčlenní, tetramera (Vierzeher, Brm.
IV. 147.), viergliedrige Käfer, různo-, ne-
stejnočlenní, ungleichgliedrige, heteromera,
sosáčnatí, rhynchophora. Sl. les. Brouci ne-
stejnočlenní, trojčlenní, pětičlenní, pilorozí,
plovací, úzkokřídlí, černokřídlí, čtyřčlenní,
dlouhorozí, kratkokřídlí, krátkorozí, krko-
nosní, kyjorozí, listorozí (chrobáci, lamelli-
cornia, Blatthornkäfer. Brm. IV. 86.); b.
hrachový, hřibový, lanýžový, moučný. Vz
Schd. II. 507.—511. Brouček svatojanský,
lampyris, nocticula. Kk. Br. 224. B. musejní
(ve sbírkách). Kram. Slov. 50., Schd. II.
508. B. chřestový. Dlj. 89. B. bukový, der
Buchenprachtkäter, ruprestis viridis. Škd.
B-ci různonártní, heteromera, Verschieden-
zeher. Brm. IV. IV. 132, Má brouky (praví
se o rozpustilcích). Sd., Bkř.

Broukal, a, m., vz Broukač.

Broukala, y, m. = broukal. U Olom.
Sd.

Broukati. Pán Bůh brouká (hřmí). Us.
Jrsk. — jak. B-li jsou do noty čápi mu-
drlanti. Čch. Bs. 170. — si. Dítě si brouká.
Us. B. si u Olom. = něčeho úsilně a drze
se domáhati; dováděti. Sd. — jak odkud.
Hrom z dáli broukal temně. Čch. Mch. 74.

Broukavec, vz Broukač.

Broukavosť, i, f. = bublavosť, nevrlosť.
Dk. P. 126.

Broulati = brouliti.

Broulík, a, m., vz Broul. — B., os. jm.

Broum, a, m. B. z Chomutovic, z Miře-
tic. Sdl. Hrd. IV. 368.

Browna, y, f., der Murmelfisch. Šm.

Broumov od Brouma. Pal. Rdh. I. 133.
Vz S. N. — B ., něm. Brumov, ves u Tiš-
ňova. Cf. Tk. I. 603., III. 92., 96., 165.,
230., IV. 723., V. 236., Žer. Záp. II. 181.,
Tf. Odp. 7. B. v Čech. vz Blk. Kfsk. 1288.,
Tk. Ž. 104.

Broumovice, dle Budějovice, ves u Ne-
ustupova. Vz Blk. Kfsk. 1288., Sdl. Hrd.
IV. 368.

Broumy, dle Dolany, Braum, ves u Kři-
voklátu. Vz Blk. Kfsk. 675.

Brausek smyrkový, bavorský, trutnov-
ský, lučebný, lambarský, olejový atd. Us.
Pdl. Cf Krč. G. 533., S. N. B. sekáčů na
Slov. osla. — B. v chlebě, sražený proužek
při kůrce. Kšá., Sn. Chléb má b. (pentličku).
Mý. Také: klihovatina, zákal, zákalec. Vz
Brus. — B., samota u Čimelic a u Kaplice;
něm. Bruskamühle, mlýn u Svíň v Budě-
jovsku. PL.

Brousidlo, a, n. = brusidlo. Rk.

Brousiti. Vz Mkl. Etym. 23. — abs.
Brousicí prášek, das Schleifpulver. Sl. les.
Tetřev brousí, balzt. Posp. Vz Km. 1877.
267. — co: své literarní plody. Kká. —
kde. Kde celý den brousíš (chodíš, běháš) ?
Us. Kšt., Sd. — co oč jak. Svůj vtip
o něco b. Smil I. 42. B-me zrcadlo o zr-
cadlo až do lesku. ZČ. III. 39. B. něco na
kulato, na podobu kulatou. Osv. I. 666.

Brouska, y, f., der Schliff. Rk.

Brouskati = choditi za milou; také a
hl. o psech. U Humpolce. Krjk.

Broušení, n., das Schleifen. B. kovů, vz
Včř. Z. I. 82., čoček, KP. II. 150., vkusu,
Osv. I. 375., skla. KP. IV. 589. — B. =
zvláštní ton, který vydává tetřev tokaje;
jest to střídavé svrčení, podobné zvuku
při slabém ale čerstvém b. kosy a netrvá
déle než několik sekund. Škd. exc.

Broušenosť, i, f. B. rozumu, die Schürfe
des Verstandes. Dch.

Broušený; -en, a, o. B. sklenice, Us.
Pdl., drahý kámen (Juvel). Sl. les.

Broutková, é, f., samota u Karlina.

Brouzati se = brouzdati se.

Brouzdati se. Z broditi se. Vz Gb. Hl.
140., Bź. 50. — kudy: sněhem, vodou. Us.
Rgl.

Brouzditi se = brouzdati se. Bž. 50.

Brov od brovek, vku, m. = brav, vy-
miškovaný kanec. Ostrav. Tč.

Břoviště, ě, n., Tussetschlag, ves u Chval-
šin. Cf. Břevniště.

Brovna, y, f. = das Ast-, Klaubholz.
Klopotil se celý den vyvážením broven.
Světz. 1871.

Brový, Fensen-. Loos.

Brozánky, pl., f., Prosanken, ves u Te-
plice (Blk. Kfsk. 1288.), u Mělníka a v Hra-
decku (Blk. Kfsk. 885.). Mikuláš z B-nek.
Arch. IV. 498. Z B-nek Lev Sigm. 1619.
Jg. H. 1. 2. vyd. 538., Jir. Ruk. 1. 104.

Brozany, dle Dolany, Brozan, městečko
u Terezína, ves u Pardubic. PL., Arch. IV.
175. Vz S. N., Tk. IV. 180., V. 222., Blk.
Kfsk 1288. (u Terezína), Sdl. Hrd. I. 39.,
55.

Brozd, brozg, u, m. = zárodek pupence
na stromech. Z jara se olamují větvičky
dubové s brozgem hovězímu dobytku. Val.
Černý drozd zobal brozd. Píseň. Brt. D.
201.

Brozdavý, wie aufthauender Schnee. Rk.

Brozditi, il, ění = choditi, brouzdati se.
Na Plaště, u Klatov. BPk. Ty pořád jen