1078

Brťový strom, der Beutenbaum. SI. les.

Brtva, y, f. = Nová Ves, ves u Do-
brušky. Vz Sdl. Hrd. II. 55, Blk. Kfsk.
682.

Brtvín, a, m. B. z Ploskovic Jan. 1540.
Jg. H. l. 2. vyd. 538., Šb. H. 1. 2. vyd.
232., Jir. Ruk. I. 104.

Brtvy, dle Dolany, Brtew, ves u Bělo-
hradu. Vz Blk. Kfsk. 592., 792.

Brty, dle Dolany, ves u Klatov. PL. —
B. v Chebsku. Blk. Kfsk. 632.
Brucin, u, m., der Brucin, v lučbě. Nz.,
Šfk. 627., S. N., Šfk. Poč. 579.

Brucit, u, m. = kysličník hořečnatý,
nerost. Vz Šf. 197., Šfk. Poč. 265., Bř. N.
197., S. N.

Brucko. Brucko, brucko, gořalenko má,
včerás byla v zlatým soudku a dnes seš
juž v mém žaloudku. Sš. P. 647.

Bruclík, u, m, = kabátek ženský, mužské
vestě podobný. Vz Prslík. Ostrav. Tč.

Brucovina, y, f. = brucin. Rst. 401.

Bruča, dle Bača = bručal. Mor. Šd.

Bručák, vz Bručál.

Bručál. — B., geotrupes stercorarius,
hovnivál. Na Hané. Sbtk.

Bručán, a, m. = bručál. BPk.

Bručať = bručeti. Slov. Ssk.

Bruček, čku, m. Už je na bručku (už
má vyhráno). Na Zlínsku. Brt.

Brůček, čku, m. = malý brok.

Bručeti. — abs. Prase bručí. Us. Brt.
Ten bručí (o opilci). Us. Sn. Co je už pryč,
to nebručí. U Rychn. Msk. — si kudy.
Cestou si bručel. Vrch. — kde. Šactvo na
něm jen bručelo (chodil upiatý). U Rychn.
Msk.

Bručidlo, a, n. = bručál. Prk. Přísp. 22.

Bručivý, brummend. B. medvěd. Hrts.

Bručna. — B. = chlupatá zimní čepice.
U Stankova. — B., samota u Plzně.

Břud, u, m. = kal, nečistota, špína, der
Schmutz, Unrath. Dch., Klš., Mkl. Etym.
22., Tč. Má na sobě břudu! Slez. Šd. Zů-
stal v láhvi na dně samý b. Ib., Brt. D.
201.

Břudák, a, m. = špinavec. Slez. Šd. Cf.
Břud.

Brůdek, dku, m., mlýn u Ml. Boleslavě.
PL. — B., hájovna u Březnic; samota u
Loun; něm. Viertel, ves u Nové Kdyně (vz
Brodek).

Brudík, u, m., vz Brom.

Břudivý, beschmutzend. Slov. Ssk.

Brudnatěti, ěl, ění, schmutzig werden.
Slov. Ssk.

Brudnatý = špinavý, schmutzig. Slov.
Bern.

Břudno, schmutzig. Nestydíš se, že ko-
šulenka b.? Brt. P. 143.

Brudný, luridus, schmutzig braun. B.
barva = hnědá do zelenava a žlutava. Rst.
401.

Brudný = plný břudu, břidký, schmut-
zig. Ostrav. Tč. Také na Mor. a ve Slez.
Tč. Takovou methodou učitelé ti korunu
vědy válejí v brudném blátě pochotí těles-
ných. Čas. duch. 1879. 449.

Brudovatý. — B. = brudnatý. Slov.
Bern.

Bruh, gt. brohu, m. = brh, stoh. Laš.
Brt. Sláma, seno v brohu; Kobzole jsou
v brohu (v zemi uložené). Vrch., Klš., Zkl.

Břuch, u, m. = břich. Mor., slez. Brt.,
Bkř., Nl., Ž. wit. 43. 25. (břich. Ib. Hab.
16.), Sš. P. 705.

Bruchaj, e, m. = břicháč. Slov. Duchaj,
ak si b. Zátur.

Břuchál, a, m. = břicháč. Mor. Brt. D.

Břuchatěti = břichatěti. Ssk.

Břuchmistr, a, m. = purkmistr (žertem).
Ostrav. Tč.

Břuchňák, a, m. = břicháč. Mor. Val. Vck.

Brucho, a, n. = břicho. Slov.

Bruchoň, ě, m. = břicháč. Slov. Ssk.

Bruchoplytvy, pl., f., die Bauchnossen.
Slov. Ssk.

Bruchosluha, y, m., der Bauchdiener.
Loos.

Břuchotín, a, m., ves u Olomouce.

Bruchovina, y, f., der Wiederkäuer-
magen. Slov. Ssk., Loos.

Brukát, u, m. = brokát. Má fěrtušek
z b-tu, plnó kapcu dukátů. Sš. P. 660.

Brukev, brassica gongyloides, b. caulo-
rapa, řepné zelí. Vz Rstp. 85., KP. III.
269., Slb. 689., Čl. 14., Čl. Kv. 298., Kk.
214., Schd. II. 292., FB. 77., Rosc. 145.,
Kram. Slov. 50., Mllr. 25., Mkl. Etym. 22.
B. pozdní, ránná (bílá vídeňská a anglická,
modrá anglická), obrovská (bílá a modrá).
Rt. B. nadívaná, zadělaná. Hnsg.

Brukot, u, m., das Gesumse. Us.

Brukvový, Kohlrüben-. Rk.

Brúm, a, m., os. jm. B. z Bielé. Arch.
III. 188. — Pal. Rdh. I. 118.

Brumaisl. Oprav hobza v kobza a při-
dej : brnkačka, brumlačka.

Brumal, a, m. = kdo hraje na brumajsl.
U Kostelce n. Orl. Ktk.

Brumbár, a, m. = chroust, babka. U Ji-
lemn. — B. = brumlavý člověk. BPk.

Brumbera, y, m. = kdo rád lihové ná-
poje pije. U Počát. Jdr.

Brumbeřiti, il, ení = lihově nápoje rád
píti. U Počát. Jdr.

Brúmka, y, f., os. jm. Pal. Rdh. 1. 118.
Cf. Brúm.

Brumla, y, f. = brumle. Slov. Ssk.

Brumlák, a, m., der Brummbär, Murr-
kopf; der Batzen, ein halber Groschen. Rk.

Brumlal, a, m., der Murrkopf. Rk.

Brumlačka, y, f., das Brummeisen. Vz
Brumaisl. Km.

Brumlovati = hráti na brumli. U Pří-
bora. Mtl.

Brumov, a, m., městečko v Kloboucku
na Mor. Vz S. N., Tk. IV. 212.

Bromovice, dle Budějovice, ves u Klo-
bouk.

Brumta, y, m. = bručál. Us. Kšá.

Brumtala,y,m. = brumtal. U Olom. Sd.

Brumtati, murmeln, brummen. Us. Sd.

Bruna, y, f., samota u Bechyně; mlýn
u Humpolce. PL — B. = brána, die Egge.
Slez. Sd.

Brůna. Skořicová b., der Zimmetschimmel,
Čsk., Braunschimmel. Mkl. Etym. 22. Cf.
Broný. — B. = prvý stojatý líčník na hří-
deli vodního kola při heveru. Prm. IV. 270.