1079

Brunát. Hr. rk. 333.
Brunátek, tka, m., der Landfrosch. Rk.,
Šm.

Brunátník, u, m., der Braunstein. Slov.
Ssk.

Brunatný. Mkl. Etym. 22. B. = nachový
namodralý, purpurroth. Rst. 401.

Brunatý = brunátný. Ssk.

Brunavý, etwas grau. Slov. Ssk.

Bruncifský. B. Blanina u Olom. Km.

Brunclek, u, m. = vesta s úzkým sto-
jatým obojkem (límcem), obyč. červená nebo
modrá, lemovaná zelenými šňůrami; na pravé
straně jsou světlé knoflíky pakfonové nebo
z cínového plechu a pod podšívkou haklíky
k zapínání, jichž neviděti. Na mor. Val.
Kol. ván. 197., Vck., Brt.

Brunclík — B., u, m. = vesta bez obojku
(límce) v okolí rožnovském. Kld. I. 46.

Brunclovati = bručeti, durditi se. Ty
se nabruncluješ! U Kr. Hrad. Kšť.

Bruncveikar Stilf. 1625. Vz Jg. H. 1. 2.
vyd. 538., Jir. Ruk I. 104.

Bruncvík, a, m., syn Štillfridův, báječný
kníže český. Vz S. N., Kram. Slov. 50., Sbn.
187., 271., 272., Jir. Ruk. I. 105 — B. Zachar.
1570., kněz a spisov. Vz S. N., Jg. H. 1. 2.
vyd. 538., Jir Ruk. I. 105.

Brunčál, brunčár, a, m. = brundibál.
Kutn. Koř. brek.

Brundibál, brundivár, a, m. = hovnivál
brouk. Na záp. Mor. Kurz., Brt.

Brunel, u, m., vz Brynel.

Brunelky, pl., f., Brünellen, franz. Pflau-
men aus Brignoles. Šp.

Brunelkový, Brünellen-. B. omáčka
k moučnému a žemlovému pudingu, dort.
Šp.

Brunéřov,a, m., také Pruneřov, Brunners-
dorf, ves v Kadaňsku. Vz S. N.

Brunka, y, f., brunia, die Brunie, rostl.
B. uzlokvětá, b. nodiflora. Vz Rstp. 312. —
B. = bránka, das Pförtchen. Na Ostrav. Tč.

Brunkati = broukati, bručeti, hubovati.
— na koho. Pantáta by na ně brunkal.
U Chotěboře. Kol. ván. 49.

Brunkovitý. B. rostliny, bruniaceae:
brunka, stávka. Vz Rstp. 311.—312.

Brunky, pl., m. = brunaví (voli). Slov.
Ssk.

Bruno, a, m. Dal. 89., S. N., Tk. I. 603.,
Jir. Ruk. I. 105. B. Kartusian 1526. Jg. H.
1. 2. vyd. 538.

Brunoř, e, m. = brunař, der Eggen-
macher. Ostrav. Tč.

Brunoša, e, f., schwarzbraune Kuh. Slov.
Ssk.

Brunov, a, m., vz Broumov.

Brünování = připravování železných věcí
na povrchu, aby nerezavěl (u zbraní = da-
maskování). Kram. Slov.

Brunovice, dle Budějovice, Braunsdorf,
u Krnova.

Brunšperk, a, m., Braunsberg, mě. v Olo-
moucku = Brušperk. Vz toto.

Brunšvicko, a, n., vz Bruncvík, S. N.

Bruntal, a, m., Freudenthal, mě. ve
Slezsku. Vz S. N.

Bruntala, y, m. a f. = nespokojený člověk,
ein Unzufriedener. U Přerova. Bkř.

Bruntati, brummen. U Místka. Škd.

Bruný = vraný. B. koníček. Sš. P. 775.

Brunžiti, il, ení, summen wie die Bienen.
Plk.

Brus, vz Mkl. Etym. 23. B. ležatý (ležák),
liegender Schleifstein. Šp. O brusech vz
Včř. Z. I. 82. — B. = vybroušené mravy.
Velkoměstský b. Kká. Td. — B jazyka,
řeči. B. má býti strážcem ryzosti jazykové.
Ale b. má rozeznávati novoty vzniklé v ja-
zyce bez cizího vlivu a vzniklé cizím vlivem.
Druhé má vymítati bezohledně i z jazyka
spisovného i z mluvy živé, prvé jen z ja-
zyka spisovného a to ještě obmezeně. Vz
Koř. 41., 42. O brusech jazyka českého vz
v Listech paedag. II. 75.—77. a v Enc. paed.

I. 781.—786. (Lpř.). Novější větší brusy jsou
tyto dva: B. jazyka českého, který sestavila
kommise širším sborem Matice české zřízená.

2. vyd. V Praze 1881. B. jazyka čes. Sepsal
M. Hattala. V Praze 1877. — B. v chlebě.
Přidej: Zákal, pentlička. — B., a, os. jm.
Vz S. N. B. z Mohelnice. Sdl. Hrd. I. 22.,
III. 137., IV. 47. B. ze Zahrádky. Ib. 129.

Brusací = brusní. B. kámen. Mor. Brt.

Brusácký, Schleifer-. Šm.

Brusáctví, n., das Schleiferhandwerk.
Šm.

Brusadlo, a, n. = brusidlo, brusník, brus-
nice, korýtko, der Schleiftrog. Šp., Sl. les.
Vz Brusnice.

Brusák, a, m., os. jm. — B., vz Brusič.

Brusařský, Schleifen-. B. řemeslo. Us.

Brusec, sce, m. = utěrák. Nohy bruscem
utírati. Hr. rk. 223.

Brusek, sku, m. = brousek. Ostrav. Tč.

Brusevnice, e, f. = brusírna. Rk.

Brusický, Schleifen-; Sprachverbesserer-.
B. cech. Kos. 01. I. 11.

Brusictví, n., das Schleiferhaudwerk. Šm.,
Kos. Ol. I. 85.

Brusič. — B-či = grammatikáři, již se
snaží z jazyka odkliditi vady všeho druhu.
Vz Brus. Šd.

Brusička, y, f., die Schleiferin.

Brusičstvo, a, m., die Schleifer; Sprach-
verbesserer Kos. Ol. I. 60.

Brusidlo, vz Brusadlo. — B., der Schleif-
apparat, die Schleifmaschine. B. na usně,
Lederschleifmaschine, Šp., na pilu, Säge-,
Sl. les., všestranné (universalní) americké.
Vz Včř Z. II. 78.

Brusík, u, m. = malý brus.

Brusina, y, f., das Schleifpulver, der
Schleifstaub; b-ny, pl., die Schleifspäne. Šp.
B-ny olejné, der Oelschmutz. Šp. Vz Bru-
sinky (konec).

Brusinky, brusnice obecná, vaccinium
vitis idaea. FB. 67. Vz Brusnice, Mllr. 21.,
109., Rosc. 139., Mkl. Etym. 23.

Brusinkový, Preiselbeer-. B. kořalka,
Sl. les., kompot. Včk.

Brusířský, Schleifer-. B. břidlice. NA.
V. 674. Vz Brusický. Kos. 01. I. 12.

Brusířství, n. = brusictví. Stat. př. kn.
1877. 35.

Brúsiti = brousiti. Ssk.

Bruska. Tk. II. 261., IV. 723., Tk. Ž.
45., 49., 51. — B. = druh hlíny. Db. —
B. mečová, die Brust, der Theil des Degens



	1079

	Brunát. Hr. rk. 333. Brunátek, tka, m., der Landfrosch. Rk., Šm. Brunátník, u, m., der Braunstein. Slov. Ssk. Brunatný. Mkl. Etym. 22. B. = nachový namodralý, purpurroth. Rst. 401. Brunatý = brunátný. Ssk. Brunavý, etwas grau. Slov. Ssk. Bruncifský. B. Blanina u Olom. Km. Brunclek, u, m. = vesta s úzkým sto- jatým obojkem (límcem), obyč. červená nebo modrá, lemovaná zelenými šňůrami; na pravé straně jsou světlé knoflíky pakfonové nebo z cínového plechu a pod podšívkou haklíky k zapínání, jichž neviděti. Na mor. Val. Kol. ván. 197., Vck., Brt. Brunclík — B., u, m. = vesta bez obojku (límce) v okolí rožnovském. Kld. I. 46. Brunclovati = bručeti, durditi se. Ty se nabruncluješ! U Kr. Hrad. Kšť. Bruncveikar Stilf. 1625. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 538., Jir. Ruk I. 104. Bruncvík, a, m., syn Štillfridův, báječný kníže český. Vz S. N., Kram. Slov. 50., Sbn. 187., 271., 272., Jir. Ruk. I. 105 — B. Zachar. 1570., kněz a spisov. Vz S. N., Jg. H. 1. 2. vyd. 538., Jir Ruk. I. 105. Brunčál, brunčár, a, m. = brundibál. Kutn. Koř. brek. Brundibál, brundivár, a, m. = hovnivál brouk. Na záp. Mor. Kurz., Brt. Brunel, u, m., vz Brynel. Brunelky, pl., f., Brünellen, franz. Pflau- men aus Brignoles. Šp. Brunelkový, Brünellen-. B. omáčka k moučnému a žemlovému pudingu, dort. Šp. Brunéřov,a, m., také Pruneřov, Brunners- dorf, ves v Kadaňsku. Vz S. N. Brunka, y, f., brunia, die Brunie, rostl. B. uzlokvětá, b. nodiflora. Vz Rstp. 312. — B. = bránka, das Pförtchen. Na Ostrav. Tč. Brunkati = broukati, bručeti, hubovati. — na koho. Pantáta by na ně brunkal. U Chotěboře. Kol. ván. 49. Brunkovitý. B. rostliny, bruniaceae: brunka, stávka. Vz Rstp. 311.—312. Brunky, pl., m. = brunaví (voli). Slov. Ssk. Bruno, a, m. Dal. 89., S. N., Tk. I. 603., Jir. Ruk. I. 105. B. Kartusian 1526. Jg. H. 1. 2. vyd. 538. Brunoř, e, m. = brunař, der Eggen- macher. Ostrav. Tč. Brunoša, e, f., schwarzbraune Kuh. Slov. Ssk. Brunov, a, m., vz Broumov. Brünování = připravování železných věcí na povrchu, aby nerezavěl (u zbraní = da- maskování). Kram. Slov. Brunovice, dle Budějovice, Braunsdorf, u Krnova. Brunšperk, a, m., Braunsberg, mě. v Olo- moucku = Brušperk. Vz toto. Brunšvicko, a, n., vz Bruncvík, S. N. Bruntal, a, m., Freudenthal, mě. ve Slezsku. Vz S. N. Bruntala, y, m. a f. = nespokojený člověk, ein Unzufriedener. U Přerova. Bkř.	Bruntati, brummen. U Místka. Škd. Bruný = vraný. B. koníček. Sš. P. 775. Brunžiti, il, ení, summen wie die Bienen. Plk. Brus, vz Mkl. Etym. 23. B. ležatý (ležák), liegender Schleifstein. Šp. O brusech vz Včř. Z. I. 82. — B. = vybroušené mravy. Velkoměstský b. Kká. Td. — B jazyka, řeči. B. má býti strážcem ryzosti jazykové. Ale b. má rozeznávati novoty vzniklé v ja- zyce bez cizího vlivu a vzniklé cizím vlivem. Druhé má vymítati bezohledně i z jazyka spisovného i z mluvy živé, prvé jen z ja- zyka spisovného a to ještě obmezeně. Vz Koř. 41., 42. O brusech jazyka českého vz v Listech paedag. II. 75.—77. a v Enc. paed. I. 781.—786. (Lpř.). Novější větší brusy jsou tyto dva: B. jazyka českého, který sestavila kommise širším sborem Matice české zřízená. 2. vyd. V Praze 1881. B. jazyka čes. Sepsal M. Hattala. V Praze 1877. — B. v chlebě. Přidej: Zákal, pentlička. — B., a, os. jm. Vz S. N. B. z Mohelnice. Sdl. Hrd. I. 22., III. 137., IV. 47. B. ze Zahrádky. Ib. 129. Brusací = brusní. B. kámen. Mor. Brt. Brusácký, Schleifer-. Šm. Brusáctví, n., das Schleiferhandwerk. Šm. Brusadlo, a, n. = brusidlo, brusník, brus- nice, korýtko, der Schleiftrog. Šp., Sl. les. Vz Brusnice. Brusák, a, m., os. jm. — B., vz Brusič. Brusařský, Schleifen-. B. řemeslo. Us. Brusec, sce, m. = utěrák. Nohy bruscem utírati. Hr. rk. 223. Brusek, sku, m. = brousek. Ostrav. Tč. Brusevnice, e, f. = brusírna. Rk. Brusický, Schleifen-; Sprachverbesserer-. B. cech. Kos. 01. I. 11. Brusictví, n., das Schleiferhaudwerk. Šm., Kos. Ol. I. 85. Brusič. — B-či = grammatikáři, již se snaží z jazyka odkliditi vady všeho druhu. Vz Brus. Šd. Brusička, y, f., die Schleiferin. Brusičstvo, a, m., die Schleifer; Sprach- verbesserer Kos. Ol. I. 60. Brusidlo, vz Brusadlo. — B., der Schleif- apparat, die Schleifmaschine. B. na usně, Lederschleifmaschine, Šp., na pilu, Säge-, Sl. les., všestranné (universalní) americké. Vz Včř Z. II. 78. Brusík, u, m. = malý brus. Brusina, y, f., das Schleifpulver, der Schleifstaub; b-ny, pl., die Schleifspäne. Šp. B-ny olejné, der Oelschmutz. Šp. Vz Bru- sinky (konec). Brusinky, brusnice obecná, vaccinium vitis idaea. FB. 67. Vz Brusnice, Mllr. 21., 109., Rosc. 139., Mkl. Etym. 23. Brusinkový, Preiselbeer-. B. kořalka, Sl. les., kompot. Včk. Brusířský, Schleifer-. B. břidlice. NA. V. 674. Vz Brusický. Kos. 01. I. 12. Brusířství, n. = brusictví. Stat. př. kn. 1877. 35. Brúsiti = brousiti. Ssk. Bruska. Tk. II. 261., IV. 723., Tk. Ž. 45., 49., 51. — B. = druh hlíny. Db. — B. mečová, die Brust, der Theil des Degens