1080

zwischen dem Griff und dem Stichblatt. Škd.
exc. — B. = Brusnice, potok vznikající ze
studánky sv. Vojtěcha v zahradě kláštera
břevnovského. Vz Kv. 1885. 574., Brusnice,
Tk. I. 603.

Bruská brána v Praze. Tk. II. 97.

Brúskati se, herumstreichen. Kde se tam
zase brúská? Na již. Mor. Šd.

Bruslačok, čku, m. = bruclíček. Koll.
Zp. II. 84.

Brusle, také lyžky, kluzle. Mark. Vz Č.
Výb. 311. B. na kladkách, die Rollschuhe;
běh na bruslích, der Schlittschuhlauf. Dch.
— B., vz Brüssel.

Brusleček, čku, m. = kordulka, živůtek.
Mor. Brt. Vz Bruslek.

Bruslení, n., das Schleifen auf Schlitt-
schuhen. Dnes je b., heute ist Schleiftag;
b. o závod, das Wettschlittschuhschleifen.
Dch.

Bruslenky, pl., f. = brusinky. Slez. Šd.

Bruslice, e, f. = brusnice.

Bruslič, e, m., der Schlittschuhlaufer.
Ssk.

Brusliny, vz Brusinky. Sb. D. 14.

Brusliti = na bruslích jezditi. Us. BPk.

Brusné, ého, n., Brusney, ves u Mšena.

Brusnice, e, f. = stolice (kom), podložka,
na níž leží točitý brus. Vz Brusadlo. Sn. —
B., vaccinium, die Heidel-, Preiselbeere. B.
obecná, v. vitis idaea, die Grandbeere, Preisel-
beere, holokvětá, v. corymbosum, běloplodná,
v. stamineum, pensylvanská, v. pensylvani-
cum, borůvka, v. myrtillus, vlochuně, v.
uliginosum (lochyně, šálenka, mechynka, b.
bařinná, die Bruch-, Turkelbeere. Sl. les.,
Odb. path. III. 731.). Vz Rstp. 983. B., klikev,
v. oxycoccos, die Sumpf-, Moosbeere. Sl.
les. — Cf. Schd. II. 286., S. N., FB. 67.,
Kk. 195., Slb. 386., Čl. 90., Čl. Kv. 270.,
Mllr. 21., 109., Brusinky, Listy filolog. VII.
14. — B., Prausnitz. B. Německá, Deutsch-
Prausnitz, ves u Trutnova; B. Dolní, Nieder-
Böhmisch-P., B. Horní, Ober-Böhmisch-P.,
vsi u Olešnice u Hostinného. Cf. Tk. II. 533.,
III. 119., 192., IV. 528., V. 236., Blk. Kfsk.
1288. — B., potok. Vz Bruska. Dal. 101.,
Tk. IV. 72., Tk. Z. 49.

Brusnicovitý. B. rostliny, vaccinieae.
Nz. Vz Brusnice, Rosc. 138.

Brusniční, Preiselbeer-. Šm.

Brusničják, u, m., vaccinium vitis idaea.
Slov. Bartol. Göm.

Brusník, u, m., vz Brusadlo.

Brusníř, e, m. Sdl. Hrd. III. 37.

Brusny, vsi u Tišňova a u Bystřice nad
Hostýnem.

Brusný les u Netolic. Mus. 1880. 600.,
Dch. — B. země (trypel). Kř. 77.

Brusov, a, m., Prause, ves u Litoměřic.

Brussel. Vz S. N.

Brustriegel, něm., rozpěra, rozpěrák,
rozpírka, rozvůrka, prsník. Us.

Brusy, pl., m., ves u Chrudimě a u Stra-
konic (vz Blk. Kfsk. 353.); něm. Pruss, ves
u Žatče (vz Blk. Kfsk. 509.); les u Čele-
chovic, skála a pole u Troubek. Pk., Tf.
Odp. 288.

Břúša = břicho. Mor. Brt. D.

Břúšča = bříšek. Mor. Brt. D.

Břúškatý = břichatý. Mor. Šd.

Břúško, a, n. = bříško.

Břušný = břišní. B. ploutev. Hdž. Čít.
184.

Brušovec, vce, m., ves u Nového Města
v Brnensku.

Brušovský, ého, m., os. jm. Žer. Záp. I.
52.

Brušperák, a, m. = člověk potrhlý, hloupý.
Us. v kraji Novojílském. MU.

Brušperk, a, m., Braunsberg, mé. na
Mor. u Příbora. Cf. Brunšperk. B. leží
uprostřed světa; B-ští kopali uhlí, ale nechali
toho, aby se neprokopali až do Ameriky;
Jak se stalo, že mají každý týden čtvrtek ?
Vz Sbtk. Krat. h. 148.

Brutavosť, i, f., mürrisches Wesen. Šm.

Brutnák, borago, der Borretsch. B. obecný,
b. officinalis. Vz Rstp. 1109., Kk. 180., Slb.
362, Čl. Kv. 229., FB. 54., Schd. II. 290.,
Rosc. 134., Mllr. 24.

Brutnákovitý. B. rostliny, boragineae,
borretschartig: kostival, pilát, užanka lé-
kařská, plicník, hadinec, kamýka lékařská,
brutnák, pomněnka, otočník. Vz Kk. 179.

Brutnákový, Borretsch-. B. list, salát. Šp.

Brutvan, u, m., něm. Bratpfanne. Mor.
Neor.

Brúzgati se = brouzdati se. Na již Mor.
Šd.

Brůžek, žka, m. B. L. Vz Jg. H. l. 2.
vyd. 538.

Bružín, a, m., míst. jm. Sdl. II. 210.

Brv. Očka brvou lehce zastřená. Čch.
Bs. 67. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Mkl.
Etym. 23. B. v bot. = chlupy obyč. stejně
dlouhé na kraji ústroje plochého jsoucí a
obyč. odstávající: listy netřesku obecného,
die Wimpern. Rst. 401.

Brva, vz Brv.

Brvatý = obrvený, brvami opatřený, cili-
atus, wimperig. Rst. 401. Vz Brvitý.

Brvenka, y, f. = mechovka brvnatá, měk-
kýš. B. rosolová, alcionidiurn diaphanum,
vlásková, serialaria lendigera. Vz Frč. 196.

Brví, n. = brv. Kká. K sl. j. 64.

Brvička, vz Brv.

Brvínko, a, n. = břevno. Slov. Ssk.

Brvisko, a, n., grosse Augenbrauen. Šm.

Brvitonožec, žce, m., berosus. B. žluto-
nohý, b. aericeps, tmavohnědý, b. luridus.
Kk. Br. 67.

Brvitý, gewimpert, ciliatus. B. list = na
kraji odstálými, často dlouhými chlupy jako
brvami porostlý. Čl. Kv. XVIII., Slb. XL.

Brvnatý = brvami opatřený, starkbrauig.
Vz Brvitý.

Brvní, Augenbrauen-. Šm.

Brvno, a, n. = břevno, trám. Slov. Vz
Mkl. Etym. 21. Tu vidí tri veliké brvná.
Dbš, Sl. pov. I. 382.

Brvnový = na brvna, Balken-. B. sekera
= kladnice. Slov. Bern.

Brvoblan, u, m., eperua, die Eperua,
rostl. B. srpatý, e. falcata (die Wallaba. Šp.).
Vz Rstp. 460. Usně vydělaná tříslem b-nu
srpatého, vallabou, das Wallabaleder.

Brvonoška, y, f., chaetophora, der Borsten-
träger, rostl. B. štěrbákovitá, ch. endiviae-
folia, ozdobná, ch. elegans. Vz Rstp. 1877.



	1080

	zwischen dem Griff und dem Stichblatt. Škd. exc. — B. = Brusnice, potok vznikající ze studánky sv. Vojtěcha v zahradě kláštera břevnovského. Vz Kv. 1885. 574., Brusnice, Tk. I. 603. Bruská brána v Praze. Tk. II. 97. Brúskati se, herumstreichen. Kde se tam zase brúská? Na již. Mor. Šd. Bruslačok, čku, m. = bruclíček. Koll. Zp. II. 84. Brusle, také lyžky, kluzle. Mark. Vz Č. Výb. 311. B. na kladkách, die Rollschuhe; běh na bruslích, der Schlittschuhlauf. Dch. — B., vz Brüssel. Brusleček, čku, m. = kordulka, živůtek. Mor. Brt. Vz Bruslek. Bruslení, n., das Schleifen auf Schlitt- schuhen. Dnes je b., heute ist Schleiftag; b. o závod, das Wettschlittschuhschleifen. Dch. Bruslenky, pl., f. = brusinky. Slez. Šd. Bruslice, e, f. = brusnice. Bruslič, e, m., der Schlittschuhlaufer. Ssk. Brusliny, vz Brusinky. Sb. D. 14. Brusliti = na bruslích jezditi. Us. BPk. Brusné, ého, n., Brusney, ves u Mšena. Brusnice, e, f. = stolice (kom), podložka, na níž leží točitý brus. Vz Brusadlo. Sn. — B., vaccinium, die Heidel-, Preiselbeere. B. obecná, v. vitis idaea, die Grandbeere, Preisel- beere, holokvětá, v. corymbosum, běloplodná, v. stamineum, pensylvanská, v. pensylvani- cum, borůvka, v. myrtillus, vlochuně, v. uliginosum (lochyně, šálenka, mechynka, b. bařinná, die Bruch-, Turkelbeere. Sl. les., Odb. path. III. 731.). Vz Rstp. 983. B., klikev, v. oxycoccos, die Sumpf-, Moosbeere. Sl. les. — Cf. Schd. II. 286., S. N., FB. 67., Kk. 195., Slb. 386., Čl. 90., Čl. Kv. 270., Mllr. 21., 109., Brusinky, Listy filolog. VII. 14. — B., Prausnitz. B. Německá, Deutsch- Prausnitz, ves u Trutnova; B. Dolní, Nieder- Böhmisch-P., B. Horní, Ober-Böhmisch-P., vsi u Olešnice u Hostinného. Cf. Tk. II. 533., III. 119., 192., IV. 528., V. 236., Blk. Kfsk. 1288. — B., potok. Vz Bruska. Dal. 101., Tk. IV. 72., Tk. Z. 49. Brusnicovitý. B. rostliny, vaccinieae. Nz. Vz Brusnice, Rosc. 138. Brusniční, Preiselbeer-. Šm. Brusničják, u, m., vaccinium vitis idaea. Slov. Bartol. Göm. Brusník, u, m., vz Brusadlo. Brusníř, e, m. Sdl. Hrd. III. 37. Brusny, vsi u Tišňova a u Bystřice nad Hostýnem. Brusný les u Netolic. Mus. 1880. 600., Dch. — B. země (trypel). Kř. 77. Brusov, a, m., Prause, ves u Litoměřic. Brussel. Vz S. N. Brustriegel, něm., rozpěra, rozpěrák, rozpírka, rozvůrka, prsník. Us. Brusy, pl., m., ves u Chrudimě a u Stra- konic (vz Blk. Kfsk. 353.); něm. Pruss, ves u Žatče (vz Blk. Kfsk. 509.); les u Čele- chovic, skála a pole u Troubek. Pk., Tf. Odp. 288. Břúša = břicho. Mor. Brt. D. Břúšča = bříšek. Mor. Brt. D.	Břúškatý = břichatý. Mor. Šd. Břúško, a, n. = bříško. Břušný = břišní. B. ploutev. Hdž. Čít. 184. Brušovec, vce, m., ves u Nového Města v Brnensku. Brušovský, ého, m., os. jm. Žer. Záp. I. 52. Brušperák, a, m. = člověk potrhlý, hloupý. Us. v kraji Novojílském. MU. Brušperk, a, m., Braunsberg, mé. na Mor. u Příbora. Cf. Brunšperk. B. leží uprostřed světa; B-ští kopali uhlí, ale nechali toho, aby se neprokopali až do Ameriky; Jak se stalo, že mají každý týden čtvrtek ? Vz Sbtk. Krat. h. 148. Brutavosť, i, f., mürrisches Wesen. Šm. Brutnák, borago, der Borretsch. B. obecný, b. officinalis. Vz Rstp. 1109., Kk. 180., Slb. 362, Čl. Kv. 229., FB. 54., Schd. II. 290., Rosc. 134., Mllr. 24. Brutnákovitý. B. rostliny, boragineae, borretschartig: kostival, pilát, užanka lé- kařská, plicník, hadinec, kamýka lékařská, brutnák, pomněnka, otočník. Vz Kk. 179. Brutnákový, Borretsch-. B. list, salát. Šp. Brutvan, u, m., něm. Bratpfanne. Mor. Neor. Brúzgati se = brouzdati se. Na již Mor. Šd. Brůžek, žka, m. B. L. Vz Jg. H. l. 2. vyd. 538. Bružín, a, m., míst. jm. Sdl. II. 210. Brv. Očka brvou lehce zastřená. Čch. Bs. 67. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Mkl. Etym. 23. B. v bot. = chlupy obyč. stejně dlouhé na kraji ústroje plochého jsoucí a obyč. odstávající: listy netřesku obecného, die Wimpern. Rst. 401. Brva, vz Brv. Brvatý = obrvený, brvami opatřený, cili- atus, wimperig. Rst. 401. Vz Brvitý. Brvenka, y, f. = mechovka brvnatá, měk- kýš. B. rosolová, alcionidiurn diaphanum, vlásková, serialaria lendigera. Vz Frč. 196. Brví, n. = brv. Kká. K sl. j. 64. Brvička, vz Brv. Brvínko, a, n. = břevno. Slov. Ssk. Brvisko, a, n., grosse Augenbrauen. Šm. Brvitonožec, žce, m., berosus. B. žluto- nohý, b. aericeps, tmavohnědý, b. luridus. Kk. Br. 67. Brvitý, gewimpert, ciliatus. B. list = na kraji odstálými, často dlouhými chlupy jako brvami porostlý. Čl. Kv. XVIII., Slb. XL. Brvnatý = brvami opatřený, starkbrauig. Vz Brvitý. Brvní, Augenbrauen-. Šm. Brvno, a, n. = břevno, trám. Slov. Vz Mkl. Etym. 21. Tu vidí tri veliké brvná. Dbš, Sl. pov. I. 382. Brvnový = na brvna, Balken-. B. sekera = kladnice. Slov. Bern. Brvoblan, u, m., eperua, die Eperua, rostl. B. srpatý, e. falcata (die Wallaba. Šp.). Vz Rstp. 460. Usně vydělaná tříslem b-nu srpatého, vallabou, das Wallabaleder. Brvonoška, y, f., chaetophora, der Borsten- träger, rostl. B. štěrbákovitá, ch. endiviae- folia, ozdobná, ch. elegans. Vz Rstp. 1877.