1081

Bryčky římské. Vz Vlšk. 258.

Brýda, y, f. = lať spojující konce řebřin
vozu, aby se neroztahovaly, rozpěrák. U Fry-
štátu. Džl. — B., y, m. = tlachal, der
Schwätzer. U Místka. Škd.

Brydký = škaredý. Slov. Slav.

Brydlák, a, m., os. jm. Mor. Šd.

Brydnuć, brydnu = břednúť. Ve Frý-
decku. Brt. D.

Brydovati = ustavičně něco mluviti,
schwätzen. U Místka. Škd.

Bryga, y, f. = žerď. Vzal na něho brygu.
St. Jič. Brt. D. 201.

Bryja, dle Káča = pokrm z vařeného
ovoce (jablková, hrušková, ze sliv, cheb-
zinek). U Opavy. Klš. B. = lízačka povidlová.
Na Val. Brt. Sedí jako měch bryje. Laš.
Brt. — B. = kaše. Vz Bryť.

Bryk, a, m., die Brike. Šm.

Bryka, y, f. = bryčka. Ostrav. Tč.

Brykulant, a, m. = kdo dělá brykule.
U Rychn. Brv.

Brykule, vz Brykole. B., cavyky, Spon-
ponaden. Ten s tím nadělá b-lí. Us. Dch.

Bryky, pl., m. = žerty. Slov. Hdk. C.
376.

Brykyšový. B. sukně se spínadly. Dač.
I. 362.

Bryła = břiła. Val. Brt. D. 201. B. =
všechen pel vstavačovitých dohromady,
massa, der Klumpen. B. výtrusová, massa
sporacea, die Sporenmasse. Rst. 211., 401.

Brýlač, e, m., der Blinzler. Šm.

Brylatý, v botan., klumperig, schollig.
Sl. les. B. = složený ze zrn dosť velikých
nepravidelných, nakopených řídko v škůrku
nepřetrženou slitých. Rst. 427,

Brýlavý. Mkl. Etym. 10.

Brýle, í, pl., f. = svora či spoj žebřin
(napřed a vzadu). U Uh. Hrad. Té.

-brylečný, -massulatus, -klümpig. Dvojbr.,
u vstavače; čtyrb. (poněvadž bryla pelová
rozdělena jest na brylky 2 nebo 4. Est. 401.

Brylena, y, f. = kráva, mající okolo očí
lysky jako brýle. Mor. Brt. Vz Brylistý.

Brylistý. B. kráva = brylena. Mor. Brt.

Brylka, y, f. B. pylová (pollinodium),
pyl v pouzdře prášníkovém do jedné massy
srostlý nebo spojený jako u vstavočovitých,
die Blüthensraubmasse (Sl. les.). Čl. Kv.
XVIII., Kk. 49., Rosc. 88., Rst. 401. Vz
Bryla.

Brýlka, y, f., die Liebäuglerin, Schie-
lerin. Slov. Ssk., Šm.

Brylkonosný. B. rostliny. Vz Brylka. Hg.

Brým, u, m. Sosna brým, pinus nigricans.
Rstp. 1434.

Bryndáček, čku, m. = cintáček, slinták
(dětem). Us. Rgl., Msk., Ktk.

Bryndal, bryndálek, vz Bryndač.

Bryndanina, y, f., die Pantsche. Us.
Ssk. Vz Bryndanice.

Bryndza. Hořká nsše brynza. Č. M. 147.
Cf. — Brynza, Mkl. Etym. 23., Sl. sp. 173.

Bryndzař, e, m. = brynzař.

Bryndzařka = brynzařka.

Bryndziar, a, m. = brynzař. Slov. Šd.

Bryndzovník, u, m. = brynzový koláč,
Brinsenkäsekuchen. S mamičkou a b-ky sa
rozlúčiť. Chlpk. Dram. 51. — Mt. S. I. 72.

Bryndzový. B. halušky. Sl. sp. 115.

Brynel, u, m. či lastink. Vz Matj. 67,

Brynelky, pl., f., střevíce z brynelu. Us.

Brynknouti na koho = zkřiknouti, za-
řvati. Us. u Jilem.

Brynza, vz Bryndza.
Brynzařka, y, f., die Brinsenkäsehändlerin.
Šp.

Brysila, y, f. Žlutá b., gelbes Brasilien-
holz. Kk. 143. Vz Prysila.

Brýť = míchati. Slov. Hdž. Čít. XII.
Bradu brijerne, holíme; kašu bryjeme, mie-
šame, preto sä menuje bryja. Hdž. Šlb. 32.

Bryzati, hryznouti. Slov. Prasla do mnä
kämeňom, bryzla na mnä plameňom. Chlpk.
Sp. 126.

Bryzdanica, e, f. = bryndanina. Slov.
Ssk.

Bryzg, u, m. Slov. B. je od brýzgania.
Vz Brýzgati. Hdž. Slb. 39.

Brýzgať, bewerfen, besudeln; spílati,
schelten. — čím kam. Ba už na to, čo ťa
krási, blaží, hanby, hany blatom brýzgavá.
Phld. IV. 155., Hdž. Na neprítomného lähko
sä dá b. a špintať. Hdž. Větín. 131. — se
kde: se v čem = babrati, špiniti se. — B.,
brýžďžu = tlachati. Val. Brt. D. 201.

Bryzule, e, f. = brysila, prysila. U Po-
ličky. Kšá. Na mor. Val. Vck., Brt. D. 201.

Brýžditi se = jasniti se (po bouři, po
dešti). Už se zase vybříždilo. U Domažl.

1. Brz, brze = brzo. Na vých. Mor. Brt.
D.

2. Brz, u, m. = překážka, závada, das
Hinderniss. Bern. V skalných brzěch (hro-
madách, spoustách). Leg. o p. Marii v. 56.
(Mus. 1855. 532., 1879. 120.).

Brza, y, f., fibra, die Faser. Vz Vlákno.
Rst. 401.

Brzák, a, m. B-ci = děti, jež dříve de-
víti měsíců po svatbě se narodily. Br. —
B., u, m. = jarní oves. Us. u Bělohr. Bf.

Brzánky, dle Dolany, ves u Roudnice.
Tk. III. 34.

Brzany = Brzánky. Tk. III. 34.

Brzava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.
Brzce. Abychom b. běželi. Hus I. 333.
Stal se b. s nebe zvuk. ZN. B. vše mine.
Št. Kn. š. 152.

Brzda = zarážka, škrtidlo, kolotěž, šupka,
zavírka, škrtnice. Šp. Sl. les. B., frenum.
Mkl. Etym. 23. B. siloměrná. KP. II. 26.,
NA. V. 162. B. u turbiny, u vodního kola.
Zpr. arch. VI. 9. Vz Brzdka.

Brzdění, n., das Bremsen. Zpr. arch. VI.
10. B-ním pohyb mírniti. NA. IV. 155.

Brzdicí, Bremse-. B. zařízení, přístroj
(u jeřábu). Zpr. arch., NA. IV. 5.

Brzdič, e, m., der Bremser. Hř. 3., NA.
IV. 215.

Brzditi = škrtiti, zastaviti, zaraziti. Us.

Brzdka, y, f.= malá brzda, šupka. U Hořic.
Hk.

Brzdový, Bremse-, Schleif-. B. dynamo-
metr, ZČ. I. 272., kotouč, Zpr. arch. X. 22.,
špalíček, Schleifstöckel, válec, -walze, táhlo,
-zug, klika, -kurbel. Pdl. exc.

Brze, vz Brz, 1.

Brzečka, y, f. = malá brza. Bern.



	1081

	Bryčky římské. Vz Vlšk. 258. Brýda, y, f. = lať spojující konce řebřin vozu, aby se neroztahovaly, rozpěrák. U Fry- štátu. Džl. — B., y, m. = tlachal, der Schwätzer. U Místka. Škd. Brydký = škaredý. Slov. Slav. Brydlák, a, m., os. jm. Mor. Šd. Brydnuć, brydnu = břednúť. Ve Frý- decku. Brt. D. Brydovati = ustavičně něco mluviti, schwätzen. U Místka. Škd. Bryga, y, f. = žerď. Vzal na něho brygu. St. Jič. Brt. D. 201. Bryja, dle Káča = pokrm z vařeného ovoce (jablková, hrušková, ze sliv, cheb- zinek). U Opavy. Klš. B. = lízačka povidlová. Na Val. Brt. Sedí jako měch bryje. Laš. Brt. — B. = kaše. Vz Bryť. Bryk, a, m., die Brike. Šm. Bryka, y, f. = bryčka. Ostrav. Tč. Brykulant, a, m. = kdo dělá brykule. U Rychn. Brv. Brykule, vz Brykole. B., cavyky, Spon- ponaden. Ten s tím nadělá b-lí. Us. Dch. Bryky, pl., m. = žerty. Slov. Hdk. C. 376. Brykyšový. B. sukně se spínadly. Dač. I. 362. Bryła = břiła. Val. Brt. D. 201. B. = všechen pel vstavačovitých dohromady, massa, der Klumpen. B. výtrusová, massa sporacea, die Sporenmasse. Rst. 211., 401. Brýlač, e, m., der Blinzler. Šm. Brylatý, v botan., klumperig, schollig. Sl. les. B. = složený ze zrn dosť velikých nepravidelných, nakopených řídko v škůrku nepřetrženou slitých. Rst. 427, Brýlavý. Mkl. Etym. 10. Brýle, í, pl., f. = svora či spoj žebřin (napřed a vzadu). U Uh. Hrad. Té. -brylečný, -massulatus, -klümpig. Dvojbr., u vstavače; čtyrb. (poněvadž bryla pelová rozdělena jest na brylky 2 nebo 4. Est. 401. Brylena, y, f. = kráva, mající okolo očí lysky jako brýle. Mor. Brt. Vz Brylistý. Brylistý. B. kráva = brylena. Mor. Brt. Brylka, y, f. B. pylová (pollinodium), pyl v pouzdře prášníkovém do jedné massy srostlý nebo spojený jako u vstavočovitých, die Blüthensraubmasse (Sl. les.). Čl. Kv. XVIII., Kk. 49., Rosc. 88., Rst. 401. Vz Bryla. Brýlka, y, f., die Liebäuglerin, Schie- lerin. Slov. Ssk., Šm. Brylkonosný. B. rostliny. Vz Brylka. Hg. Brým, u, m. Sosna brým, pinus nigricans. Rstp. 1434. Bryndáček, čku, m. = cintáček, slinták (dětem). Us. Rgl., Msk., Ktk. Bryndal, bryndálek, vz Bryndač. Bryndanina, y, f., die Pantsche. Us. Ssk. Vz Bryndanice. Bryndza. Hořká nsše brynza. Č. M. 147. Cf. — Brynza, Mkl. Etym. 23., Sl. sp. 173. Bryndzař, e, m. = brynzař. Bryndzařka = brynzařka. Bryndziar, a, m. = brynzař. Slov. Šd. Bryndzovník, u, m. = brynzový koláč, Brinsenkäsekuchen. S mamičkou a b-ky sa rozlúčiť. Chlpk. Dram. 51. — Mt. S. I. 72.	Bryndzový. B. halušky. Sl. sp. 115. Brynel, u, m. či lastink. Vz Matj. 67, Brynelky, pl., f., střevíce z brynelu. Us. Brynknouti na koho = zkřiknouti, za- řvati. Us. u Jilem. Brynza, vz Bryndza. Brynzařka, y, f., die Brinsenkäsehändlerin. Šp. Brysila, y, f. Žlutá b., gelbes Brasilien- holz. Kk. 143. Vz Prysila. Brýť = míchati. Slov. Hdž. Čít. XII. Bradu brijerne, holíme; kašu bryjeme, mie- šame, preto sä menuje bryja. Hdž. Šlb. 32. Bryzati, hryznouti. Slov. Prasla do mnä kämeňom, bryzla na mnä plameňom. Chlpk. Sp. 126. Bryzdanica, e, f. = bryndanina. Slov. Ssk. Bryzg, u, m. Slov. B. je od brýzgania. Vz Brýzgati. Hdž. Slb. 39. Brýzgať, bewerfen, besudeln; spílati, schelten. — čím kam. Ba už na to, čo ťa krási, blaží, hanby, hany blatom brýzgavá. Phld. IV. 155., Hdž. Na neprítomného lähko sä dá b. a špintať. Hdž. Větín. 131. — se kde: se v čem = babrati, špiniti se. — B., brýžďžu = tlachati. Val. Brt. D. 201. Bryzule, e, f. = brysila, prysila. U Po- ličky. Kšá. Na mor. Val. Vck., Brt. D. 201. Brýžditi se = jasniti se (po bouři, po dešti). Už se zase vybříždilo. U Domažl. 1. Brz, brze = brzo. Na vých. Mor. Brt. D. 2. Brz, u, m. = překážka, závada, das Hinderniss. Bern. V skalných brzěch (hro- madách, spoustách). Leg. o p. Marii v. 56. (Mus. 1855. 532., 1879. 120.). Brza, y, f., fibra, die Faser. Vz Vlákno. Rst. 401. Brzák, a, m. B-ci = děti, jež dříve de- víti měsíců po svatbě se narodily. Br. — B., u, m. = jarní oves. Us. u Bělohr. Bf. Brzánky, dle Dolany, ves u Roudnice. Tk. III. 34. Brzany = Brzánky. Tk. III. 34. Brzava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 118. Brzce. Abychom b. běželi. Hus I. 333. Stal se b. s nebe zvuk. ZN. B. vše mine. Št. Kn. š. 152. Brzda = zarážka, škrtidlo, kolotěž, šupka, zavírka, škrtnice. Šp. Sl. les. B., frenum. Mkl. Etym. 23. B. siloměrná. KP. II. 26., NA. V. 162. B. u turbiny, u vodního kola. Zpr. arch. VI. 9. Vz Brzdka. Brzdění, n., das Bremsen. Zpr. arch. VI. 10. B-ním pohyb mírniti. NA. IV. 155. Brzdicí, Bremse-. B. zařízení, přístroj (u jeřábu). Zpr. arch., NA. IV. 5. Brzdič, e, m., der Bremser. Hř. 3., NA. IV. 215. Brzditi = škrtiti, zastaviti, zaraziti. Us. Brzdka, y, f.= malá brzda, šupka. U Hořic. Hk. Brzdový, Bremse-, Schleif-. B. dynamo- metr, ZČ. I. 272., kotouč, Zpr. arch. X. 22., špalíček, Schleifstöckel, válec, -walze, táhlo, -zug, klika, -kurbel. Pdl. exc. Brze, vz Brz, 1. Brzečka, y, f. = malá brza. Bern.