1082

Brzečku = brzečko. Slov. Tam ju najdem
b. Sb. sl. pa. II. 1. 101.

Brzek, zku, m. = mandel, hrbka, die
Mandel. Sl. les.

Brzeľ, a, m. = brzlík. Slov. Ssk.

Brzglý. Nabrzglé, navrzglé mléko = na-
vinulé, jež počíná kysati. Mor. Brt. D. 201.

Brzgnút = brzditi. Na Val. Brt. D. 64.

Brzgoniti = maškrtiti. Slov. Bern.

Brzhod, u, m , os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Brziačä, ata, n., das Frühkind. Slov. Ssk.

Brzice, dle Budějovice, Brsitz,, ves u Jaro-
měře. Blk. Kfsk. 707., Sdl. Hrd. II. 275. -
B. = brzlík. Slov. Sak.

Brzičko, sehr bald. Vz Brzo. Dch.

Brzičky, pl., f. = brza. Slov. Ssk.

Brzíčký, vz Brzký.

Brzina, y, f., die Eile; die Milz. Slov.
Ssk.

Brzinko, sehr bald. Dch.

Brziti, il, ení = náhliti. Slov. Ssk.

Brzko, vz Brzo.

Brzkonohý = rychlonohý, schnellfüssig.
B. Achilleus. Plk. Vz Brzkosť.

Brzkosť. B. (= rychlosť) oka, mženie.
Krist. I. a. Nebesa velikú b-stí pohnú se.
ZN. V b-sti je zbili. Bü. A tak často se na-
hodí, že někam v brzkosti mysli z toho
přijde, že . . . Št. Kn. š. 6. (36.). Vz Prač-
kový.

Brzký. Brzkým krokem se brachu. B0.
Brzky nohy jich, veloces. Ž. wit. 13. 3. Blízko
jest clen boží veliký, blízký a brzký velme.
Hus II. 13. Čas, v kterém jsi, jest tak malý
a brzký, že jakž brzo přijde, tak brzo mi-
nul. Št. Kn. š. 174. — v čem. Neroď brzký
neb popuzený býti v svém jazyku. Hus 1.
255. — k čemu. B. k mluvení a zpozdilý
k slyšení. Hus III. 110. Buď brzek k slyšení
a pozdní k hněvu. NZ.

Brzlák, a, m. = brzák. Šm.

Brzlice, e, f., glandula thyreoidea, žláza
krční, die Schilddrüse. Vz S. N. IX. 1199.,
Brzlík, Slov. zdrav. 41.

Brzlík = brzlice. Nz. B-ky s karfiolem,
s lanýži, slaninou protáhnuté, smažené, se
šparglem, zadělávané. Hnsg.

Brzlíkový, Briesel-. B. puding, polívka.

Šp.
Brznění, n., die Pantsche, Pantscherei.

Slov. Ssk.

Brznice, e, f.. Perschling, řeka v Rakou-
sích. Šb. L. 1. 40.

Brzniti, il, ěn, ění, pantschen, sudeln.
Slov. Ssk.

Brzo. Mkl. Etym 11. Oženil bych se br-
zičko, ale mám peněz maličko. Sš. P. 670.
(190.). Na brze tu byl. Us. Tč. Cf. Brzký.
Sejdi brzo. BO. Tak brzy na to nezapomenu.
Us. A když jeho brzo zazřiechu. Pass. 14. stol.
Vstaň brzo. GR. Už bylo brzo na den. Us.
Obraťte sě a zastyďte sě velmi brzo. Ž. wit.
B birzo. Ž. wit. 36. 2. Ne tak brzo král
rozkáza. Alx. (Jir. Anth. I. 3. vyd. 36.).
A ten člověk Kristus jest Bóh a jakž sej'
brzo počal, tak brzo Bóh i člověk. Št. Kn.
š. 19.

Brzobohatý Frant. Vz Tf. H. 1. 130.

Brzomoudrý (mnohomoudrý) nedobře
mudruje. Č. M. 208.

Brzon, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Brzorád, a, m., os. jm.

Brzota, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Brzotice, dle Budějovice, Brzotitz, ves
u Dolních Kralovic. Arch. I. 532., Tk. I. 406.,
408., III. 73., Blk. Kfsk. 900.

Brzoučko. Vz Brzo.

Brzoučký, vz Brzký.

Brzonn, a, m., trachypetes, der Fregatt-
vogel. Šm.

Brzounký, vz Brzký.

Brzovatý, maserig. Vz Brza. Slov. Bern.

Brzozov, a, m. Br. z B-va Valent. † 1570.
Jir. Ruk. I. 104.

Brzúčko. Vz Brzo. Sš. P. 436.
Brzula, y, f., das Blauholz. U Místka.
Škd. — B., os. jm. Sl. let. II. 236. Vavro
(Vavřinec) B. z Ľubietovej, strach a hrôza
Turkom. Č. Čt. I. 227.

Brzúnečko = brzoučko. Mor. Brt. D.

Brzvany, dle Dolany, Weberschan ves
u Postoloprt.

Brzve, pl., ves u Únoště. Janek Roky-
canský, seděním na Brzvech. Arch. II. 456 ,
Tk. II. 533., IV. 170.

Brž. Na konci za Alx. přidej: Výb. I.
1098. 26. Nebylať by manželství čistota, ale
b. (spíše) nečistota; A ďábel od nich ne-
bude vyhnán, ale b. přivázán k nim bude.
Št. Kn. š. 90., 93. (139., 216).

Bržďálka, y, f. = zvárnice, uvařená žin-
čice spodní; svrchní se smetanou slove urda.
Na mor. Val. Vck., Brt.

Brže, vz Brž. Přiňď brže než včera. Ostrav.

Bržický, ého, m., os. jm Mor. Šd.

Bržín, a, m., Wirschin, ves u Manetína.
PL., Blk. Kfsk. 1289.

Bržlen, u, m. = zimozelen. Slov. Ssk.

Bržok, žku, m. = bržek. — B., runder
Hühnerkorb. Slov. Ssk.

Bšany, dle Dolany, Pschan, ves u Hořic.
PL., Tf. Odp. 287.

Bšovka, y, f., Schopka, ves u Mělníka.
PL.

Bú (mú) = hlas kravský, volský. — B. =
kráva (v dětské řeči). Kšá.

Buba, y, m. = bubák, strašidlo. Kde je
tma, tam je b.; Nechoď tam, vezmě tě b.
Ostrav. Tč.

Bubácký, Gespenst-. Šm.

Bubača, ete, n. = bubáč. Mor. Brt. Také
malé b., co sa chytá rubáča. Brt. P. 95.

Bubák = strašidlo (v dětské řeči). Zaka-
boněným čelem pouští b-ky (straší). Ehr. 5.
Vidí všude b-ky (všeho se bojí). Us. Dbv.
Táhni domů, už dávno odzvonili na bubáky
(k modlení). U Rychn. Msk. — B. = bázlivý
člověk, ein furchtsamer Mensch. To je b.!
U Kr. Hrad. Kšť. — B., os. jm. — B., u, m.
= černý bob, schwarze Bohne. U Nov. Bydž.
Kšť. — B. = pupeček, pupček, pupenec, zby-
tek kalichu u jablek a hrušek (dole na ovoci
je stopka, nahoře bubák), der Butz. Ve vých.
Čech. Kšť., Mý., Brv., Sl. les.

Bubáková, é, f., samota, u Vinohrad.

Bubal, u, m. Zdali oráno býti může bu-
balomi (bubalis). BO.

Bubanov, a, m., místní jm. Arch. III. 480.

Bubaráš, e, m. = bubák. Šm.